1005

Prameny týkající se jednání Jiříka Poděbradského s Ludvíkem XI. vydal před lety Pažout.1 Doplňují dokumenty jím otištěné pověřo- vacím listem posla krále českého. Jedna věc uvádí při tom historika do rozpaků: Pažout nazývá posla, Spana z Barnštejna rytířem a dvo- řanem královny Anny, kdežto průvodní list zná „abbatem Nove Celle“. Jednalo-li se skutečně o opata,2 pak by bylo możno se domnívati, že Jiřík v tomto případě asi navazoval na staré styky &esko-fran- couzské z dob dřívějších, neboť opat téhož kláštera, Nové Cely v Míšni, byl již za Ladislava Pohrobka s důležitým posláním na dvoře krále francouzského (1457). V této věci bude třeba hledati další doklady. — — Jiné doklady téže kategorie jsou pověřovací listy českých a francouzských diplomatů pro obnovení přátelských smluv mezi oběma státy. Francouzská plnomoc jest datována v Dieppe, 14. července 1467, česká v Praze, 16. května. V rukopise na to následuje znění oné přátelské smlouvy. V listině se ani slovem neděje zmínky o sporu Jiříkově s kurií, nýbrž vzpomíná se starého přátelství česko-fran- couzského. Po jedné stránce chápeme však zcela dobře, proč fran- couzsky klerus činil smlouvě tak veliké potíže, Oba králové totiž sobě slíbili věrnost „tam pro bono, utilitate et honestate regnorum perso- narumque suarum, quam fidei catholice et totius rei publice christiane". Byl-li Jiřík ve smlouvě spolu s Ludvíkem XI. označován za ochránce církve katolické, pak ovšem chápeme, že (dle deníku poselstva ke králi francouzskému) biskupové francouzští „ohledavše ty složené spisy, ihned sě jest nelíbil ten spis v mnohých kusiech“.3 Kromě otázek církevně politických byly při jednání v Dieppe ještě jiné potíže. Jednalo se o Lucembursko, což jevilo se na venek ve sporu o tom, má-li míti titul vévody lucemburského král francouzský anebo český. To mělo vliv i na povéfovací listy, neboť dle deníku ,nazejttie v středu (18. července) psali sme znovu litteram commissoriam".4 Ale ani ten se nelíbil a proto poslové vyhotovili 19. července list jiný, jenž dle přání francouzských biskupů měl v intitulaci pouze „Jiří boží milostí král český“. Podobného znční byl i titul krále francouz- ského na jeho pověřovacím listě. Intitulace našich listů nesouhlasí s touto zprávou, protože list krále Ludvíka nesoucí pouze intitulaci „Ludovicus Dei gracia Francorum rex“ jest datován o pět dní dříve, Cesky pak list není opsán věrně, jelikoZ za ,Dei gracia rex Boemie" stojí psáno: „etc“, což v originálu zajisté nebylo.

ı König Georg von Bóhmen und die Concilírage im Jahre 1467. (AOG., XL), 325.

2 Die sdělení dp. knihovníka kláštera vyšnobrodského nelze osobu onoho opata identifikovati.

s AČ, VII, 438.

« U. d., 439

19