První doklad se týká usilování Jiříka z Poděbrad o uzavření spolku
evropských knížat k vůli výpravě proti Turkům. Jest to list benátského
dóže Krištofa Mora ke králi francouzskému Ludvíkovi XI. Obsahem
svým potvrzuje mínění Zomkovo,1 dle něhož český posel, Martin
Marini nalezl v Benátkách dosti dobré vůle. Do vlastního, až dosud
nejasného jednání vrhá dopis dosti světla.
Dovídáme se tolik : Marini přišel do Benátek se zprávou i dopisem
od krále francouzského, dle něhož jest Ludvík ochoten vstoupiti do
spolku křesťanských panovníků za účelem vypravení vojska proti
Turkům. Král by býval učinil tak hned, kdyby Marini býval měl
k tomu plnou moc. Kdyby k něčemu podobnému v budoucnosti přece
jenom došlo, pak Benátky postaví proti nevěřícím silné loďstvo. Při
tom vyslovil svůj úplný souhlas s jednáním Ludvíkovým, jenž vzhle-
dem k nebezpečnému postavení Uher dopsal králi českému a polské-
mu, aby vyslali poselstvo k Matyášovi, by jej povzbudili. Podotýká,
že za jeho příkladem i on psal oběma panovníkům a kromě toho
i rozhodl se poslati k Matyášovi své zástupce za týmže účelem,
ujíšťuje, že učiní vše možné pro záchranu Uher.
Druhý doklad jest zpráva štrasburského měšťana Valtera Riffa o u-
dálostech v Rakousích, odeslaná z Nového Města vídeňského dne
2. března 1465. Jádrem listu jest vypravování o bojích vedených
„bratřími“ ve službách Zdeňka ze Šternberka stojícími. Ti, jak známo,
činili do země vpády ze zámku vitorazského, škodíce všemožně císaři.2
Podrobností o této drobné válce se nám nedostává. Náš dopis vrhá
něco světla do událostí odehravších se v okolí města Ibisu.
Bratří v počtu pěti set mužů zmocnili se města Ibisu, k jehož zpět-
nému dobytí vyslal císař patnácte set zbrojných. Ti oblehli město
s úspěchem ne právě velikým. Během třináctinedělního obležení po-
dařilo se jim obsaditi pouze předměstí, Bratří ustoupili do Čech, odkud
za vedení Vlčkova a Švehlova vpadli 29. ledna v počtu jednoho tisíce
mužů do tulnského pole, vypálivše a vydrancovavše řadu bohatých
obcí. Císařovo vojsko bylo nuceno za takových okolností ustoupiti,
čímž bratrské roty úplně ovládly tulnské pole a vůbec zemi nad Enží.
Událostí českých se dotýká sdělením, že se očekává ve Vídni pří-
chod papežského legáta, jenž prý prohlásí krále Jiříka za kacíře a
při tom počne proti němu hlásati kříž. Dodává k tomu, že neví, zda-
li k něčemu podobnému dojde. Víme, že se jedná o legáta Rudolfa
Rovarellu, jenž brzy nato (14. března) přijel, a sice právě do vídeň-
ského Nového Města, sídla císařova.3
1 Dějepis města Prahy, VII, 78 — 79.
2 Tomek, u. d., 99.
3 Tomek, u. d., 97.
18
