Facsimile view
1005
1.
FRANCOUZSKÉ PRAMENY O DOBĚ
PODĚBRADSKÉ
PŘÁTELSKÉ styky česko-francouzské za doby poděbradské jsou
sdostatek již známy. Jest to pravý opak vzhledem k předchozímu
období husitských vojen. Zůstává zde až dosud nezodpověděna jedna
otázka: Jak se udál tak pronikavý převrat ve stycích obou států?
Doklady v první části francouzských husitik otištěné nám tuto zá-
hadu dosti jasně vysvětlují.
Dokud husité byli v kontliktu s celým tehdejším křesťanským svě-
tem, potud Francouzi považovali Cechy za národ kacířský, s nímž
nemožno udržovati přátelské styky. Jakmile však projevili ochotu
dostaviti se do Basileje a tam vyjednávatí o spojení s katolickou
církví, pozorujeme ihned obrat ve smýšlení Francouzů vůči Čechům.
Nejsou již prohlašování za národ barbarský, nýbrž sám král Karel VII.
v listé jim adresovaném vzpomíná ,preclare... peramabilis nacionis
Boemorum“.! V tom ohledu püsobil i sám koncil, a sice jmenovitě
na francouzské kn&Zstvo. Klerus, jenZ kdysi hlásal kfíZ proti husitüm,
dostal od církevního sboru rozkaz, aby se.modlil za jejich obrácení2
Přiblížení husitů ke katolictví bylo tedy zároveň i jejich sbližením
s katolickou Evropou. Když pak později, za vyjednávání s koncilem,
ukázalo se všechno smlouvání s radikálními frakcemi marným, tu
nejmenovanému pozorovateli francouzskému zůstali v srdci zase je-
nom čeští katolíci — hlavně plzeňští — kteří učinili u Lipan (dle
jeho domnění) konec českému kacířství.3 Definitivně přátelské styky
počaly teprve tehdy, až na českém trůně se usadil opět katolický
vladař v osobě Ladislava Pohrobka. Jenom za těch okolností mohlo
dojíti k jednání o sňatek krále českého s francouzskou princeznou.
Jest opravdu nápadno, že ve francouzských archivech a knihovnách
zachovalo se poměrně tak málo dokladů k dějinám styků česko-
francouzských, jež byly tehdy přece tak čilé.
Přátelské styky mezi Francií a Čechami potrvaly i za Jiříka z Po-
děbrad. Přichází předně v úvahu, kterých osob používal král český
při diplomatickém jednání s Francií. Potkáváme se s dvěma osobami.
První jest Martin Marini z Grenoblu, druhým jest osoba méně známá,
Span z Barštejna, dvořan královny Anny.
1 Francouzská hussitica I. (Studie a texty, III, 2), 129.
2 U d., 138
3 Bibl. mazarine, Ms. 1683, 130a .
17