dobnou plnomoc ještě biskupovi z Besangonu. Dostalo se mu
práva potlačití hnutí i pomocí ramene světského, zbraní.
Jak patrno, byly poměry na straně francouzsko-švýcarské právě
takové jako ve Flandrech a v Artois: Církevní úřady se bály stou-
penců husitství. Jest těžko říci, odkud vyvěrala ona smělost, ale
možno jest, že zprávy o nových vítězstvích husitů značně půso-
bily na sebevědomí jejich francouzských přivrženců. Ve Francii se
o výsledcích dosavadních tažení dobře vědělo. Monstrelet? vypra-
vuje právě při roku 1423, kterak husité dobývají čím dále tím
více úspěchů. Král uherský byl dokonce nucen odtáhnouti domů
s nepofizenou. V dobé, kdy císař Zikmund prodléval v Budíně,
zavítalo tam za ním francouzské poselství, v jehož čele byl básník
Alain Chartier. Poselství přišlo z Říma, a jak Barto33 praví, bylo
to právě ve chvíli, kdy na dvoře císařském dlelo poselství Kory-
butovo, jednající s císařem o smír husitů s církví. To ho přivedlo
k domněnce, že kromě vlastního politického poslání v Budíně mělo
i ükol církevné.politicky, a to na podnět římských poslů císařových.
Císař, chtěje prý dosáhnouti smíru s husity a tím se uvolniti, po-
žádal prý prostřednictvím svých poslů římských francouzskou le-
gaci v Římě, aby v Budíně působila v tom smyslu na husity. Když
tedy Francouzi již svou úlohu u císaře dohráli, tu Chartier obrátil
se ještě k husitům, žádaje jich důtklivě, aby se s církví smířili.
Projev, k němuž došlo někdy v červnu 1425, podepsali všichni
členové poselstva, by mu dodali více váhy.
Zatal apelem na skromnost. Jest třeba býti skromným. Atsi nikdo ne-
myslí, že zná Písmo sv. lépe nežli všichni učitelé církevní a všechny
koncily. Takové mínění jest tím smutnější, jestli jeho nositel jest
pfivrZencem bludu a nikoliv pravé víry. Řečník spatřuje v nábo-
ženských polemikách opomenutí vlastního poslání evangelia, které
bylo dáno lidstvu, by je spasilo, a ne aby bylo předmětem neko-
nečných hádek. Vykládají-li Písmo lidé nevzdělaní, u nichž pře-
vládá řeč nad rozumem, pak jest to tím smutnější. Takové diskuse
nemají žádného výsledku. Čechové sice říkají, že bojují proti zka-
1 Frédéricg, II, 260—261.
? Buchon, u. d. kniha II, kap. VI, 541.: ,Au temps dessus dit, vinrent les
nouvelles és marches de France des héréses et rebelles contre la foi chresti-
enne étant à Prague et és marches de là environ lesquels se mettoient en
peine de acquérir et mettre en subjection châteaux et forteresses sur les
chrestiens. Et étoient iceux hérèses en plus grand erreur et plus puissants
que par avant n'avoient été; et tant que l'empereur ne pouvoit résister contre
eux, et s'en retourna en son pays de Hongrie sans eux rien méfaire."
3 Poslání francouzského básníka Alaina Chartiera husitům z r. 1425. (Sborník
filologický, 1922, VII, 169.)
24
