. . . quidam eorum, cum viderent induit plusieurs que s’ils alloient
in missa sacramentum . .. ele- a l'eglise et si on celebroit qu'ils
vari vel in monstrancia . . . ex- regardassent ailleurs,?
poni . . . oculos in terram decli-
nabant! , . .
Zde máme shodu právě v nejrázovitějším názoru: v nazírání na
Eucharistii, jakož i v praktickém důsledku z něho plynoucím. Na
dotvrzení toho uvádíme svědectví Vavřince z Březové, dle něhož
Zikmund z Řepan „od Pikhardův předpověděných v ten blud a
kacířství s jinými byl sveden“. Ti pak „strachem přestrašení odešli,
tak Że oni (= Zikmund a stoupenci) nezvěděli, kam se děli“.3 Ne-
patřil mezi Pikardy z Prahy též i pisatel obéZniku z Tournai ?
Jak tedy patrno, svědčí vnitřní i vnější známky o souvislosti
českých Pikardů se sektáři severofrancouzskými.
Nelze se diviti, že za takových poměrů severní Francie se súčast-
nila křížové výpravy i v roce 1421. Byl to Lutich a Hainaut.4
V čele prvního oddílu byl biskup Jan Hinsberg.5 Kromě toho byla
zastoupena Lovaň 180 ozbrojenci, v jejichž čele byl jistý Matěj
van den Ende a kněz Petr Ballinck.0 VSichni tito Zoldnéfi byli ve
vojsku z Porýní. Jest zajímavo věděti, s jakými představami táhli
brabantští křižáci proti husitům. Dle kroniky Hadriana de Budt
klášterníka v Dunes u Duncergue, považovali Prahu za středisko
toho nejohavnejsiho kommunismu.7 Jeho vyznavači prohlašovali
vše za společné, i ženy. Výprava dopadla neslavně. Zmíněný leto-
pisec praví, že zničili majetek kacířů a sebe připravili o zdraví a
peníze. Jak ze souvěké listiny vysvítá, nevyékali Brabantané ani
konce výpravy, nýbrž vyžádali sobě od arcibiskupa kolínského
dovolení, by mohli dříve odejíti.8
Zatím husitská agitace v severní Francii trvala dále. Roku 1421
! Beuzart, 477.
? Frédéricq, III, 58.
3FRB, V, 431.
* Duverger, La Vauderie dans les Etats de Philippe le Bon, 24.
5 Gallia christiana, III, 902.
6 Gachard, Rapport à monsieur le ministre de l'interieur etc., 147.
7 Documents inédits de Belgique. Corpus chronicorum Flandriae, I, 256:
„Eodem anno XXI, multitudo de diversis regnis adierunt reśnum Bohemiae
et civitatem Pragensem cruce signati contra haereticos Pragenses, qui, bonis
eorumdem lapidatis, bursis evacuatis, corporibus fatigatis, nibil proficientes,
ad propria redierunt. Dicebatur, quod hoc fuit imperatore defendente, qui
civitatem suam sic noluit desolatam et destructam esse, licet pessima hae-
resis fuit, quia dicitur, quod dicebant, omnia esse communia et etiam mulieres.
Per alium enim modum reducti sunt."
8 Gachard, |. c.
21
