Potírá nejprve názor, dle něhož laici jsou oprávněni trestati chy-
bující kněžstvo. To jest názor falešný se stanoviska právního i so-
ciálního. Odporujeť kánonům, dle nichž laici nemají naprosto
žádného práva trestati kněze. Zásada ta jest nebezpečna po stránce
sociální, neb se tím poddaným dává právo stavěti se proti duchov-
ním představeným. To jest počátek revoluce, neb taková zásada
se může snadno rozšířiti z pole církevního na světské, od církev-
ních vrchností se může přejiti na světské.
Husité odsuzují, že kněžstvo má statky. To není nic nového,
Vždyť již Julian — odpadlik zabavoval církevní majetek, a čeští
sektáři mající podobné intence měli by se proto jmenovati „Julia-
nisté“ místo „husité“. Nestačí dovolávati se Písma sv., neb jest
známo, že husité sami se jím neřídí. Jsou pro evangelickou chu-
dobu, ale při tom se všemožně suaží uvázati se v držení církev-
ních statků oni sami. Stejně nestačí poukazovati, že bohatství jest
na ujmu mravní dokonalosti kněžstva. Vždyť benéficia mohou slou-
žití i věcem mravně ušlechtilým a dobročinnosti. Naproti tomu jest
známo, že chudoba husity tolik vynášená tak často nutí ke lži,
pokrytectví, podvodu a k nemravnostem, zvláště u žen. Tedy ne-
toliko bohatství, ale i chudoba mohou býti příčinou zla. Sv. Au-
gustin pak dokázal, že každá věc může svésti člověka ke zlému
a proto by nesmělo býti vůbec nic na světě. Nesmélo by býti
žádných stromů, aby nesváděly k oběšení, bylo by třeba odstra-
niti okna, by se lidé nemohli skokem s nich zabiti, Na konec
poukazuje na praktické důsledky chudoby. Zná z vlastní zkuše-
nosti, kterak při bohatých kostelích jest kněžstvo velice vzdělané,
kdežto při chudých tomu je naopak. Jest to zcela přirozené, ne-
boť lidé s hodnostmi akademickými snaží se dosáhnouti místa od-
povídajícího jejich společenskému postavení. Ti, jimž se to nepo-
daří, raději si hledají bohaté nevěsty, nežli by se dali vysvéčtiti.
Tim pak se stává, že chudé farnosti mají kněze neučené, ke kte-
rým lid nemá úcty. To jsou praktické důsledky chudoby kněžstva.
Falešnost mínění o totožnosti chudoby s dokonalostí lze pozoro-
vati i na českém kněžstvu. Bylo sice ochuzeno, ale -— nestalo se
proto mravně dokonalejším. — Tolik asi pravil opat z Lérins o tá-
borském manifesté.
V předchozí kapitole jsme poznali, že husitské hnutí v severní
Francii i v Dauphiné se jevilo odporem proti odvádění dávek
vrchnostem. Proto chápeme, proč opat Geoffroi tak důkladně po-
tíral sociální názory husitské, a tím také rozumíme i jiným do-
kladům z téže doby. Jsou to listy koncilia zaslané opatovi v Cluny.
V druhé z těchto bul, dané dne 31. ledna 1432 představují otcové
40
