Waveform view
prevzate-kotouc-88-13-Tereza
Loading wave form: 0%
Speed: ⊖ 100% ⊕
|
|
fast_rewind
play_arrow
fast_forward
|
Zoom: ⊖ 200 pps ⊕
|
Tu
myšlenku
že
ti
to
mrzí
a
dostane
se
za
ní
v
tom
smyslu
vono
mě
to
ještě
bolí
tak
za
nechej
myšlenku
ono
mě
to
bolí
když
se
necháš
tu
myšlenku
tak
si
byl
přestal
si
být
lítosti
vývoji
sobě
to
si
takhle
vy
nedefinoval
je
to
tak
v
každém
případě
ať
bolí
něco
sebe
a
tu
mně
nebo
sebe
mírněji
ať
se
to
jako
překážky
takhle
to
vždycky
vnitřně
dopadá
a
já
si
ne
vod
bourá
tuletu
míst
myšlenku
lítosti
obecně
za
to
má
konkrétní
podobu
třebas
bolesti
nebo
čehokoliv
jiného
je
to
obecně
řečeno
misto
nad
sebou
jakmile
toto
zamění
za
něco
jiného
a
já
ti
neřeknu
za
co
protože
když
by
se
na
mě
vy
si
předešli
mně
v
tom
že
by
se
začal
dělat
proto
aby
to
přestalo
bohem
a
jak
by
se
této
fázi
chtěl
aby
je
to
se
stalo
bolet
tak
je
to
nepřestane
bolet.
Tak
já
ti
neřeknu
co
má
za
tím
následovat
ale
tě
nechám
rodiny
odpočinout
a
za
strojními
příjdu
a
tep
tam
se
ti
jestli
uchy
dospěl
někam
dál
mě
nastolí
řekne
mně
je
líto
pána
boha
že
za
jeho
synem
nebo
jsouc
jeho
celou
sem
ho
celý
život
nepotřeboval
jak
jsem
se
k
němu
jako
dítě
jeho
choval
to
musí
být
lítosti
vás
tu
ce
politováníhodného
toho
otce
mu
říkám
z
hlediska
osobního
lidského
co
se
dostal
hodně
před
ale
je
v
tom
jedna
chyba
že.
Lidská
lítost
nemůže
být
ve
vlastnostech
božích
lidské
vlastnosti
nejsou
vlastnosti
boží
my
ty
vlastnosti
boží
obyčejné
shrnu
nedo
vševědou
to
naše
mohou
cnost
a
to
by
bylo
něco
co
by
stálo
proti
všemohoucnosti
boží
protože
on
si
musí
od
tý
listí
my
spíme
když
je
nežádoucí
tak
já
tě
nechám
odpočinout
a
z
budu
čekat
co
bude
za
tím
že
ti
boha
líto
a
zase
hodiny
ho
najdu
plačící
ho
a
on
říká
i
když
vím
že
je
nesprávná
myšlenka
že
bohu
by
to
bylo
líto
že
já
sem
mu
byl
nevěren.
Tak
mě
líto
že
sem
byl
nevěl
prosím
tě
my
ti
tady
pánem
bohem
prodlužujeme
život
ho
dva
dni
aby
si
z
to
mohl
odplata
a
až
si
to
odporuješ
budeš
ještě
naživu
ti
starosti
ale
už
nebudeš
lítostivá
nad
tím
co
si
prožil
špatně
nebo
ti
špatně
udělal
za
vadí
přijdu
jeho
smrtelné
posteli
a
vidím
že
radostný
a
říkám
co
se
to
stalo
no
já
jsem
si
to
napřed
odplata.
Ale
jak
jsem
si
to
odplata
jak
jsem
přestal
sebe
vlastní
lidstva
takovým
zádem
způsobem
sem
se
byl
vypadal
tam
teďka
vím
tak
se
mi
od
pána
boha
dostala
dostala
radost
a
já
myslím
že
více
asi
na
tomto
světě
nemohu
dokázat
že
než
že
radostně
přejdu
náročně
boží
já
jsem
říkal
ty
padouchu
jeden
radostný
my
si
horší
než
ten
co
se
litoval
eště
ti
prodloužím
život
už
moc
ne
ale
malinko
ti
ho
prodloužím
abys
přestal
být
radostný.
A
já
za
deset
přijdu
aby
s
nimi
z
s
tím
nezemřel
že
toto
je
radost
je
tak
velká
kdybych
nic
zemřít
tak
by
to
mohla
stráví
za
zase
tě
už
stalo
za
téma
a
za
den
přijdu
a
vidím
že
ještě
radostnější
tak
řeknu
správně
teď
může
jít
pánu
bohu
protože
ty
nejsi
radostný
ale
bůh
se
v
tobě
raduje.
A
už
to
není
tvoje
radost
on
říká
nic
není
moje
odejdi
ode
mě
odešel
sem
a
on
záži
potom
umřel
ani
já
který
ho
utěšoval
jsem
nebyl
už
jeho
a
nebyl
jsem
mu
k
ničemu
a
mohl
jsem
to
těžce
nést
že
mě
vyhnal
ze
dveře
a
to
jsem
řekl
jenom
vystavte
umí
list
a
zavolejte
lékaře
ne
lékaře
a
on
byl
mrtev
aby
se
tam
li
úmrtí
se
nikdy
nestalo
že
se
tady
líčil
to
se
stalo
protože
tamleten
řka
si
to
přál
aby
tento
pochod
uměl
v
sobě
sledovat.
Aby
konec
konců
ne
netrpěla
ale
spojila
se
vědomě
s
bohem
nebo
když
zaměňuji
následek
to
jest
že
nejsem
spojen
s
bohem
to
je
nějaký
následek
nějakého
mého
stavu
jiného
třeba
se
bolesti
tak
dále
zaměnila
za
příčinu
tak
příčinu
vynechal
příčinu
obešel
příčině
se
nedostala
tak
já
musím
dbát
na
to
aby
se
té
příčiny
aspoň
to
mou
řečí
dotkla
aby
viděla
jaká
série
překážek
stojí
mezi
tím
stavem
ve
kterém
i
je
a
mezi
tím
vědomím
spojení
s
bohem
jenom
spojení
s
bohem
nastává
tehdy
když
všechny
klacky
odstraníte
se
ty
páně
když
ji
připravíme
tak
hladkost
on
bez
těžkostí
může
v
nás
vstoupit
jsem
to
do
říkal
kdyby
se
toto
vlivem
té
kráse
mě
ptala
opravdu
teď
stalo.
Tak
ona
by
se
uzdravila
ale
ne
z
těch
pole
tých
ale
té
se
oddělenosti
od
boha
a
když
by
se
uzdravila
ze
svého
pocitu
od
po
chybného
pocitu
oddělenosti
od
boha
tak
nejenom
že
by
nevadilo
cokoliv
na
tomto
světě
ale
také
by
to
nemělo
žádný
význam
aby
toto
měla
že
ona
to
má
to
má
tomáš
vojsko
pěkný
věci
tedy
ale
si
na
tom
daleko
lépe
si
na
to
jako
maří
magdalena
než
tuhlety
prevíti
všichni
včele
se
mnou
který
nejsou
tak
na
tom
zlo
jako
ty
nebo
že
si
to
myslí
tak
si
říkají
ještě
že
já
nejsem
jako
tamten
bublina.
A
tak
a
řekli
ježíš
ty
jsou
vzdálenější
než
ty
zdeničko
ty
jsou
dál
protože
ty
máš
tuhletu
tíhu
a
ještě
pořád
při
stává
na
tou
bolestí
do
vědomí
aby
nemohla
na
boha
zapomenout
ty
si
myslíš
že
myslíš
na
svou
bolest
a
že
to
brzdí
myšlení
na
boha
ne
to
ti
přibližuje
až
se
to
přibližuje
takovým
způsobem
že
to
nebude
zapotřebí
tak
tu
chvíli
to
letí
když
ten
člověk
který
sice
let
já
to
přeháním
toho
se
sem
vám
let
ležel
na
břehu
rybníka
bethesdy
a
pořád
byl
chromý
a
nikdy
tam
nebyl
dřív
než
ti
ostatní
kteří
přišli
se
lidí
začal
čelit
a
anděl
a
uzdravil
že
ji
chromosti
a
on
přesto
čekal.
Tak
se
musel
zákonitě
dočkat
ježíše
krista
ty
nikomu
v
těch
ostatních
ježíš
kristus
nepřišel
a
bylo
tam
řada
nemocný
ještě
v
té
době
ani
je
to
zachránila
no
oni
si
čekali
na
to
anděla
ať
si
říkají
ty
neříkej
na
anděla
až
zčeří
hladinu
nýbrž
teď
je
chvíle
kdy
tomu
bohu
máš
patřit
ne
kdysi
postele
přil
a
ty
máš
asi
a
já
myslím
že
u
toho
chromého
nastal
okamžik
že
se
říkal
no
sem
tady
třicet
let.
Tak
moje
přítomnost
zde
jen
zřejmě
nerozhodující
protože
já
už
s
tím
zase
tám
chromější
já
se
tam
vůbec
nedostanu
dříve
čili
vzdal
se
té
možnosti
že
by
se
někdy
uzdravil
ale
už
bez
lítosti
říkal
už
jsem
tak
starý
se
to
patří
k
mému
věku
a
já
jsem
to
prožil
tou
chromosti
no
to
se
dá
dělat
a
v
tu
chvíli
tam
byl
ježíš
kristus
říkal
mohu
bratře
jak
si
tady
dlouho
a
on
říkal
pane
třicet
let
ale
pocitem
let
je
vždycky
někdo
předejde.
Tentokrát
tě
nikdo
ne
předejde
protože
já
jsem
tě
přešel
ve
svém
vzkříšení
ne
sem
věčném
životě
vstaň
a
choď
ne
takhle
se
to
stalo
protože
já
jsem
při
tom
byl
jednadvacátého
jedenáctý
třicet
devět
takhle
se
to
nastalo
já
neznám
ramen
tak
že
já
to
přiká
do
češtiny
ale
já
jsem
to
arménský
neslyšel
ani
česky
než
jsem
to
najednou
věděl.
Tak
prosím
tak
za
dva
dni
toho
pláče
kterým
jsem
plakal
nad
sebou
zase
listem
že
tohleto
za
se
právě
dověděl
voni
nevědí
se
sem
pak
a
jak
jsem
se
mohlo
zdí
když
se
strašný
stav
toho
celého
lidstva
a
ještě
ztratí
je
tím
že
to
nevědí
chlap
dny
to
je
dvakrát
pláči
jeden
sedni
přišel
ale
voni
mě
to
tam
všechno
nechytli
je
bys
tomu
motyk
říkali
celník
sedí
číslo
dvě
a
třetí
číslo
jedna
to
byste
užili
to
je
veliká
přednost
že
mohou
cenit.
Ani
za
jednu
s
se
nectíte
kterou
za
těchto
okolností
prostředí
když
ji
procent
lítosti
nad
sebou
to
je
nepořádku
ale
ona
neplakalo
lítosti
nad
sebou
on
neplakalo
lítosti
nad
sebou
když
o
plakal
radosti
která
přicházela
od
boha
on
se
spojoval
touto
radostí
bohem
a
proto
plakala
tady
jste
byli
svědky
a
teď
jsme
se
plivat
to
ní
a
že
se
spojen
bohem
a
nezáleží
na
tom
s
tou
mít
definovat
nebo
neveď
pak
už
je
teďka
s
tebou
protože
pláče
zlostí
se
to
pochopil
ale
ne
rozumem
prvně
od
něho
jeho
mocí
jeho
milosti
přátelé
to
se
taky
dá
když
máme
takovýho
mizeru
který
vám
to
ne
vykládá
ruší
vás
jako
jsem
já.
No
od
plače
si
to
já
přijdu
za
te
to
je
jako
ste
pohádka
by
proto
ono
narození
se
vzdálil
a
se
přišel
ne
já
samo
sebou
tady
zůstanu
protože
mě
dělá
do
že
je
tady
všichni
začal
já
ne
že
jsem
tak
dalece
tvrdý
že
tadyhle
je
tím
pánem
ten
taky
umí
plakat
takhle
ale
toto
krát
nepláču
protože
my
se
drží
mě
a
já
jsem
o
toho
a
ne
tak
dále
já
bych
vám
chtěl
říci
že
bych
dokázal
protože
se
v
tom
význam
jak
na
to.
Že
byste
všichni
tak
tlak
a
ale
ne
ze
sebe
nýbrž
z
toho
mého
poznání
před
noe
mého
poznání
na
vás
že
byste
nedošli
ani
ho
měli
ušetřili
bychom
samo
sebou
bylo
by
to
pořád
ale
já
to
nemíním
udělat
protože
vy
ste
si
mysleli
že
to
království
boží
stačí
do
víc
tím
že
miluju
boha
z
celého
srdce
teď
se
milovali
boha
se
srdce
částečně
se
se
božího
to
byl
to
byl
příklad
lásky
srdcem
eště
celým
ale
větší
než
lidským
trošku
větším
trošku
na
budeli
no
ale
já
vás
k
tomu
nevedu.
Já
nevím
ani
ze
které
staré
by
se
to
u
vás
mělo
začít
umět
to
začlo
to
poznání
mocí
z
toho
veškerou
silou
svou
já
vás
tím
krátce
provedu
veškerou
svou
silou
sem
se
bránil
aby
mě
lékaři
operovali
tam
po
a
to
je
mi
to
převeď
na
svůj
život
já
to
neříkám
kvůli
tomu
že
jsem
to
já
prožil
ale
že
je
to
znázorněno
velice
po
lopatě
jak
se
to
má
dělat
dycky
někdo
druhý
při
tom
se
vyskytne
to
nemusí
být
zrovna
lékaři
to
jsou
životní
situace
já
jsem
se
bránil
a
vymkli
událostem
životním
dovedete
krásně
bránit
a
když
se
vrátíte
tak
jako
já
že
už
víc
do
toho
nemůžete
sebeobraně
vložit
tak
to
musí
přejít
do
věč
vědomí
věčnosti
jako
to
u
mě
přešlo
čtrnáctkrát
do
vědomí
vědomí
do
čistého
vědomí
to
je
vědomí
věčnosti
tak
jak
to
dítě
toho
bylo
schopno
unést
no
a.
Tak
to
je
jeden
té
první
krok
na
té
cestě
jenomže
oni
ti
lékaři
způsobili
stereotyp
jako
já
chybně
z
stávám
každé
ráno
do
tohoto
světa
neboť
vstupuju
do
tohoto
světa
to
je
chybný
vstane
z
postele
přátele
nevchází
po
probuzení
ráno
do
tohoto
světa
nýbrž
já
vcházím
do
vědomé
služby
bohu
a
jestliže
takhle
do
ní
vcházím
tak
pře
se
o
to
dělám
pravidelně
tak
je
to
daleko
lepší
než
když
stávám
do
krásného
nebo
nehezkého
zamřela
ta
nebo
plného
bolesti.
Tak
takhle
do
něj
nestavte
mě
zdeničko
třebas
ráno
hned
něco
bolí
takle
do
něj
s
do
toho
dne
nestává
to
ne
já
jsem
nestala
aby
mně
něco
bolelo
nýbrž
já
jsem
stala
abych
ti
bože
sloužila
i
taky
tou
svou
bolesti
taky
i
tam
musí
být
to
i
a
to
také
a
ne
přednostně
bolesti
kdepak
i
také
a
jakmile
nebude
zapotřebí
jsem
ochotno
výjimečně
také
stával
do
toho
dne
bez
té
bolesti
sem
ochotna
prosím
je
to
špatné
protože
já
bez
toho
asi
nebudu
moci
správně
sloužit
jsi
byl
to
tebe
uvědomovat
ale
jsou
tady
jiný
že
nic
jim
nebojí
a
taky
dělají
tu
stebou
tak
já
bych
se
mohl
taky
do
té
situace
dostat.
Tak
jestliže
se
naučíte
správně
stávat
tak
celý
váš
život
den
je
správný
ten
den
mě
správný
kdyby
se
naučil
janíček
stávat
pro
voze
se
tak
nemá
vůbec
žádné
záchvaty
to
já
jsem
si
jist
že
naučil
to
malé
dítě
když
proto
mu
nemůžete
předestřít
tu
vychová
proces
a
já
to
tady
říkám
z
den
a
nový
jestli
ona
mě
poslechne
protože
není
dost
duchovně
stará.
Tak
si
musí
počkat
až
zestárne
a
duchovně
se
nestárne
tím
že
státu
tělesně
duchovně
se
stáváme
tím
že
já
správně
a
na
správné
místo
postavím
své
rozumové
chápání
těchto
věcí
to
je
pravice
a
né
chápání
to
není
to
pravé
tenten
mi
je
to
které
má
na
mysli
svatá
terezie
to
není
to
pochopení
v
nitra
tím
člověk
zestárne
mladík
který
takhle
ze
stál
je
nejstarší
mezi
lidmi
a
dá
se
to
o
něm
poznat
že
je
to
stará
bytost
stará
duše
bych
tak
řek
nebo
dozrála
ale
po
řečen.
No
a
starý
člověk
který
nedošel
tak
daleko
ten
mladík
je
daleko
od
toho
mladíka
třebas
říkám
symbolicky
takže
bych
toho
snad
k
tomu
dodat
tolik
že
neměli
byste
přeceňovat
ten
den
v
tom
po
tom
co
žijete
neboť
to
potom
vedete
tím
že
to
čte
jak
vám
to
říká
zakazuje
neměl
by
jste
přesně
va
nebo
považovat
ten
život
v
tom
dnu
za
dostatečně
pro
žitý
když
pochopíte
co
máte
dělat.
To
není
všecko
vy
musíte
pochopit
a
to
už
není
ve
vaší
síle
co
za
tímhletím
správným
chápání
že
třebas
správně
trhá
zuby
nebo
správně
mrzí
nějaký
pacienty
nebo
správně
zatím
nějaký
finance
v
nějakém
podniku
nebo
ať
dělám
z
nebo
sem
na
ten
si
a
správně
lenošit
to
není
to
pravé
pochopení
správného
konání
správné
konání
spočívá
v
tom
že
je
někde
za
tím
co
konám
co
ještě
není
samo
o
sobě
správné
nějaká
moudrost
která
mě
umožňuje
aby
vůbec
něco
dělal.
Ta
moudrost
je
i
v
tom
mravenci
jak
jsme
se
dověděli
z
toho
spisu
buňka
med
za
a
já
o
dluhý
se
to
má
se
je
ta
moudrost
je
všude
von
to
neříkám
smysl
že
je
to
mravenci
ale
to
je
všude
vesmíru
na
to
moudrost
řídí
moje
kroky
tak
já
sem
dneska
tady
protože
je
řídí
bůh
já
jsem
na
jeho
cestě
a
to
není
důležité
že
sem
zrovna
tady
důležité
je
na
to
že
je
to
jeho
moudrost
která
mě
řídí
a
já
nakonec
musím
být
v
té
moudrosti
a
ne
na
nějakém
místě
být
v
této
moudrosti
znamená
nebýt
na
na
tomto
nebo
na
kterémkoliv
jiném
místě
království
boží
není
ani
zde
ani
tam
nemá
místo
nemá
kam
by
hlavy
sklonil
pokrok
ví
boží
tady
na
tomto.
A
protože
nemá
kam
by
hlavy
sklonil
tak
ten
můj
život
při
tomhletom
pojetí
není
zaručeně
životem
druh
vím
protože
tady
nemám
bydliště
který
nemám
ji
bolest
tady
nemám
nic
co
s
tím
souvisí
ani
radost
z
tohoto
bydlení
toho
hnízdě
ní
toho
zabydlení
se
někde
kde
jsem
nemám
se
zabydlit
že
ano
čili
odpadají
všechny
těžkosti
a
proto
ten
šokem
říct
já
jsem
od
té
chvíle
byl
nejšťastnější
člověk
na
světě
protože
jsem
poznával
že
slunce
je
kult
to
co
všichni
vidíme
ale
on
byl
bezstarosti
on
byl
bezbolestná
bez
těžkostí.
A
tak
dále
proč
a
ten
vnitřně
neboť
to
štěstí
přicházelo
vnitřku
já
myslím
že
ten
a
když
nám
mnoho
věcí
které
jsem
prožil
v
tomto
světě
v
tomto
životě
zapomenu
ne
to
na
mysli
nepřijde
je
to
už
překonané
nebo
ještě
třeba
něco
navíc
je
třeba
něco
navíc
protože
tohleto
překonané
není
ani
to
ne
nejvíc
zapomenutá
není
překonat
vono
je
to
ulití
podvědomí
ty
musíš
celé
podle
do
umět
vlít
to
neumíme
takže
když
se
zebe
soustřeďovat
tak
se
tam
budou
zrovna
hrnout
myšlenky
které
tam
nepatří
vylije
se
podvědomí
ale
ne
aby
za
nikoho
nýbrž
to
se
nese
navrhl
to
jenom
se
vrácený
osobnosti.
Takže
když
se
ti
v
pletou
světské
myšlenky
do
modlitby
tak
z
toho
pozná
že
nic
není
zapomenuto
ano
na
to
přeci
nemyslíš
co
si
tam
najednou
objeví
v
té
modlitbě
a
on
se
tam
objeví
čili
není
to
zapomenuto
že
já
musím
odpovědi
na
té
dotaz
že
co
si
zapomněl
to
není
zapomenuto
a
protože
zapomenutí
jednu
ježit
a
bez
toho
to
nejde
dál
tak
musí
zapomenout
jinak
než
jak
se
lidsky
zapomíná
že
to
ukládám
podo
podle
mine
na
to
momentálně
nemůžeš
ne
například
li
ví
že
by
dvě
jsou
čtyři
a
nemusíš
na
to
myslet
a
do
myslit
tam
přichází
ale
víš
to
je
to
zapomenuto
podle
to
chvílí
jako
by
se
to
nevěděl
ne
tak
jaké
to
jak
je
to
to
zapomenutí
které
já
od
tebe
chci
to
zapomenutí
spočívá
v
tom.
Že
si
tak
poután
tak
nutkavě
poután
myšlenkou
na
boha
že
si
nemůže
vzpomenout
že
to
nejde
aby
vzpomněl
na
něco
si
ského
to
je
ovšem
jenom
první
krok
to
je
ta
poutanost
už
není
čistě
tvá
trávě
ale
ona
je
silnější
než
to
tvoje
podle
jenom
ješ
se
podle
podle
mě
to
s
tou
miliardy
věcí
uložený
a
nevíme
která
se
ocitne
kdy
navrch
a
která
tě
bude
odstěhovat
nebude
tím
moc
obtěžovat
když
budeš
milost
k
tomu
v
tom
smyslu
že
budeš
poután
že
budeš
toužit
po
bohu
jo
tak
jak
normálně
se
obyčejně
netouží.
A
tato
poutanost
které
by
řekl
křesťani
že
nadpřirozená
to
není
ještě
nic
nešení
ale
to
už
nějaké
obrácení
se
od
vlastní
sil
sil
boží
už
tedy
začínají
působí
cíli
boží
ale
jenom
začínají
zatím
se
jí
dává
jenom
malinký
prostor
pro
jich
působení
třebas
v
době
modlitby
s
a
v
tom
ostatním
nu
o
tom
nemůže
být
ještě
ani
řeči
tam
kde
člověk
rozděluje
život
a
život
modlitby
a
na
život
práce
a
nerost
když
žije
na
dvou
židlích
bych
tak
řekl
a
já
vám
řeknu
jak
to
tady
líčí
svatá
terezie
všechna
čest
pro
to
jí
uctívá
to
je
způsob
jak
se
to
nejmírněji
zříct
protože
ona
nemůže
to
říci
líp.
Protože
mluví
pro
klášterníci
který
nemohli
být
činný
to
byl
modlitební
řád
a
činnost
je
obtěžoval
bych
tak
řekl
chytl
měla
vysvětlit
bravurně
i
to
vysvětlila
když
činnost
byla
něco
co
co
obtěžuje
v
tom
řádu
ona
se
toho
byla
dobře
vědomá
a
taky
občas
říká
to
je
to
činnost
a
tak
dále
velice
hezky
to
tam
vpašováván
nesměla
se
tomu
řádu
protivy
s
víc
tak
činnosti
a
na
stejné
úrovni
jako
body
ba
to
by
náš
řád
byl
zbytečný
že
jsme
modliteb
řádem
a
kdybychom
myslel
nemodlili
tak
na
by
přišel
svět
nic
tak
bych
se
tam
přes
aby
asi
by
nepřestal
že
a
my
ho
držíme
to
modlitbou
no
to
si
tady
moc
o
sobě
myslí
no
ale
oni
si
to
myslí
do
dneška
to
by
tam
v
tom
řádu
nikdo
nebyl
oni
si
myslí
že
drží
tento
svět
a
já
vám
řeknu
této
představy
už
zastávala.
To
kdybyste
přišli
do
karmelitánského
řádu
jako
jsem
měl
tu
při
toti
já
sem
přišel
do
přechá
který
u
naší
více
ale
než
budu
vyk
existujou
a
do
jednoho
taky
na
zemi
jiném
nejsou
a
já
jsem
já
kam
se
že
se
tak
sem
ta
ho
ducha
tam
cítil
a
duch
této
modlitby
těch
karma
tak
silný
že
člověk
by
měl
tendenci
a
nikdy
jsem
ten
neměl
tam
u
nich
zůstat
protože
to
modlitba
je
pro
mě
dneska
při
jemnější
něco
než
by
činný
a
čím
dál
to
bude
horší
v
tomto
smyslu
protože
čím
dál
budu
hmotnější
než
schopen
jí
něco
dělat
ne
neschopní
myslet
a
já
na
tu
modlitbu
nepotřebuju
myslet
to
není
myšlení
to
je
tedy
jen
to
to
je
poznávání
to
je
chápání
z
vnitřku
kde
čím
je
mým
slov
čím
není
formulace
mě
to
chápání
dokonalejší.
No
takže
pro
stáří
je
také
všechno
připravenost
když
budu
nemožný
nebudu
schopný
myšlet
byl
na
tom
jako
svatý
jan
z
devadesáti
pěti
letech
svatýho
miláček
páně
říkal
mě
už
to
své
hlavy
všechno
vykouřilo
takhle
si
se
nemluvil
ale
já
tak
mluvím
za
něj
ale
něco
ještě
jsem
schopen
vám
říci
milujte
se
ve
spolek
a
to
stačilo
dáváme
tak
je
třeba
to
napřed
slovně
prohlásit
formulovat
si
toto
uvědomit
si
čeho
se
dávám
je
třeba
si
to
uvědomit
že
je
toho
vzdává
ale
není
třeba
to
vyslovit
tím
že
to
vyslovím
to
je
méně
než
si
to
uvědomit
já
se
uvědomím
že
se
toho
vzdávám
a
to
stačí.
Protože
jsou
situace
tak
prekérní
lidském
životě
že
nestačíte
ani
něco
formulovat
a
už
váš
už
vás
malou
už
vás
říkají
už
vám
v
hrou
že
vás
za
chvilinku
zabijou
já
nevím
já
jsem
to
zažil
tohleto
možná
že
to
každý
vot
nevyskytuje
ale
mém
životě
to
vysvěl
za
každým
mohu
todleto
a
to
je
proto
že
na
mě
se
musí
vždycky
hebrejskou
jemnější
povahy
než
já
ale
se
mnou
kdyby
se
jednou
jako
s
vámi
tak
já
byl
nebyl
ničím
jim
než
ti
já
nem
od
padlým
ničím
jiným
odpadl
v
byl
odvrátila
ně
nemám
tak
do
čeho
to
já
nevím
mělo
čoby
odpadal
prostě
bych
byl
odpadlo
úplně
hru
směla
na
zemi
zatíženi
je
situace
naléhavější.
Která
mě
potkává
tím
méně
mám
čas
na
formulaci
a
tím
je
odevzdanost
dokonalejší
jestliže
já
nezhoupli
při
tom
jestli
se
nestanou
zoufalý
když
mě
popadne
zoufalství
tak
jsem
to
správně
nevyužil
správné
využití
takové
prekérní
situace
velice
naléhavé
ze
které
není
vyhnutí
je
odstoupit
že
už
není
vyhnutí
odstoupit
prosím
vás
toto
je
velice
užitečný
sem
naučili
lékaři
ať
se
ztekat
jak
se
smrti
operovat
budeme
a
já
už
jsem
v
tomhletom
stereotyp
jednal
z
mnoha
věcmi
v
životě
v
celém
které
už
se
řešit
nedali.
Lidskou
silou
se
říct
nedali
a
já
jsem
přitom
zuřim
toužil
ale
do
tři
sem
a
nešel
jsem
za
vrch
hranice
duši
ost
já
jsem
si
já
jsem
si
nedoufal
nýbrž
já
jsem
jenom
opustil
svoji
zvěst
a
protože
jsem
byl
v
té
chvíli
jenom
z
uživí
a
ničím
jim
až
se
byl
vtělen
zuřivě
tak
jsem
opustil
sebe
celého
a
tím
se
ocitl
tak
se
naučí
boží
přece
si
to
to
je
něco
podobného
jako
třebas
říkal
tomu
latu
i
ten
ramakrišna
ty
říkáš
že
nemá
žádnou
dobrou
vlastnost
no
já
bych
neřekl
tak
mně
jak
pak
vycházím
svou
manželkou
on
říkal
no
s
tou
se
jenom
hádat
a
taky
někdy
prohraje
ne
nýbrž
jsem
si
prohlédl
taky
začnu
být
a
ona
přijde
na
jiný
názor
takže
já
vždycky
zvítězí
víš
a
on
říkal
tak
ty
nejsi
zoufalý
no
vono
mu
řekla
o
nás
obal
ale
já
ne
já
to
vyřídí
ani
na
řeší
pořádně
a
vona
zaleze
a
já
mám
klid
a
ty
si
není
to
je
ta
výborná
nejlepší
tvoje
vlastnost
že
si
takle
dovede
zvoleni
pomoci
takhle
nezmate
kálí
a
spojí
se
s
ním
vědomě.
Buď
na
nic
tekla
je
že
se
s
tebou
nespojuje
aby
radují
já
jsem
ji
vyhrožoval
s
dýku
v
ruce
a
když
nechceš
matko
bývá
vědomí
a
chce
abych
byl
tak
blbí
jako
ostatní
lidé
tak
já
se
k
uchu
tady
mám
dýku
a
řekla
to
snu
nedělej
já
mám
s
tebou
jiné
záměr
než
abys
byl
mrtvolou
dýku
si.
A
začal
přijdeš
na
to
jaké
s
tebou
mám
záměr
no
tak
se
o
to
poznat
to
taky
to
nejde
po
dobrém
životě
to
dopadá
vždycky
tak
že
je
člověk
zároveň
připravován
k
smrti
a
zároveň
připraven
znovuzrození
čili
nejsnáze
by
nám
to
tady
mohla
zdenička
vysvětlit
že
o
tam
chvíle
blaženosti
kterou
vy
neznáte
a
to
jsou
příprava
věčnému
životu
to
jsou
přípravy
tohoto
druhu
k
narození
novému
narození
znovuzrození
ale
jsou
tam
taky
bolesti
a
zoufalost
které
by
taky
nemáte
a
to
je
příprava
k
smrti
neboť
ona
ani
do
z
nás
nemůže
se
znovu
zrodit
dokud
nezemře
tam
v
tom
podobenství
které
bylo
řečeno
tomu.
Nikodémovi
bylo
jenom
dokud
se
neznovuzrodíš
protože
to
bylo
jenom
podobenství
slovní
tam
to
nedá
všechno
vyjádřit
ale
když
on
zemřel
na
kříži
tak
to
už
je
dalek
dějově
se
to
dá
vyjádřit
faktickým
ve
daleko
lépe
neúplně
dobře
ale
daleko
lépe
zvláště
že
je
to
takový
vzor
ano
jako
byl
život
ježíšův
a
tam
už
nechybělo
to
ten
ta
smrt
na
kříži
že
jo
takže
on
se
znovuzrodil
potom
kříži
jenom
když
předtím
řadí
od
konce
to
šlo
ze
začátku
o
to
od
konce
šlo
připojovat
narození
tam
taky
začal
být
obyčejným
člo
dítětem
které
plakala
a
to
se
všemi
v
tom
svým
mu
nejednání
protože
bylo
tak
nevědomé
jako
ostatní
věci.
Ale
to
potom
přestalo
to
ne
dělat
když
odezva
tak
ale
vám
když
mi
řekne
vy
za
mnou
a
já
do
tak
jsem
se
odevzdal
ne
pokud
jsem
vykládá
to
nezam
já
necháváte
aby
ho
pochoval
to
ne
to
bych
zatím
utek
to
se
podobá
těm
nemohl
jít
na
kterých
si
ší
pro
ale
ty
si
chodí
s
tou
řečí
pro
ale.
Tohle
měl
než
na
to
někud
tak
zatím
se
zavřou
dveře
už
se
tam
nedostane
a
já
jsem
herec
když
se
byl
čtyřicet
dva
let
ne
učitelem
tak
jsem
se
musel
k
tomu
herectví
jinak
by
byl
se
mnou
ty
žáci
volaly
ale
já
na
takhle
tahl
jak
si
představoval
to
hodinu
pár
dvě
to
spí
vetřel
to
píšou
úlohy
no
tak
co
to
je
pojede
se
ty
to
píšou
úlohy
bejt
to
na
stůl
dalo
na
vstup
eště
neví
co
je
čeká
a
ty
co
vzadu
spí
pět
za
dveře
a
síla
byla
prázdná
já
sem
tam
byl
sám
a
říkal
jsem
protože
nemá
koho
učit
až
do
přestávky
máte
volno
patři
další
a
tu
zařídí
líp
než
já.
To
to
vím
že
to
to
nikdy
nenastalo
jsem
si
teďka
vymyslel
a
jsem
to
přehnal
tak
v
něho
co
se
dělo
ale
jenom
v
malé
někomu
jsem
se
bral
úlohu
a
dal
jsem
to
to
má
se
vinu
učiteli
a
vy
si
to
prohlížet
to
správnou
a
neřekl
jsem
že
to
měl
podle
vysezená
sem
našel
na
zemi
v
té
třídě
tuhleten
sešit
a
vono
je
to
ruky
a
já
ruky
neumím
podívej
se
že
si
je
to
správný
a
on
se
na
to
podíval
už
bral
červený
pušku
nebo
kterou
už
tam
opravoval
a
říkal
celý
pak
blbce
a.
A
já
jsem
říkal
nedívejte
tam
na
ten
nadpis
bolest
jak
von
tam
ani
nebyl
vlastně
tento
karta
nebylo
podepřeno
já
by
malé
kou
bych
to
tak
asi
koho
by
z
toho
podezříval
já
mu
se
dá
a
řek
jsem
tuhleto
jsem
ti
z
zabavil
během
vyučování
a
tuhleto
tě
opravil
ten
profesor
tý
rušily
a
on
říká
je
to
bude
zlé
ty
byste
řekl
do
že
jsem
to
poznali
cíp
sal
no
já
jsem
neměl
čas
přemýšlet
o
té
dramaticky
já
jsem
byl
rád
že
to
píšu
ale
se
kolega
taky
moc
roky
neumí
tak
že
patrně
to
měl
taky
špatně
já
jsem
ještě
nějakou
chybu
přidal
ne
to
to
budu
mít
zlý
já
sem
říkal
po
této
hodině
mě
řekneš
jak
si
to
měl
zly.
Že
si
to
měl
opravdu
zlý
a
nesmi
že
jsem
ti
to
se
všímal
nebo
to
a
ale
podle
se
na
ty
divy
který
tam
máš
oprava
a
já
jsem
to
potom
sám
říkal
no
já
jsem
ještě
měl
čas
přestat
se
tu
stránku
vytrhnout
a
na
prase
to
znovu
bez
chyb
a
on
to
kontroloval
začal
tam
ode
mě
nohou
tohleto
to
má
pořádku
ale
vy
prevíti
vy
to
máte
všichni
špatně
a
to
to
není
tak
dobrý
normálně
já
tentokrát
dostane
do
říkal
no
tak
je
tomu
do
vlastně
ho
a
nemoh
to
pochopit
to
tak
já
jsem
mu
taky
nevysvětlil.
Takže
oni
si
věci
děly
jinak
než
kam
to
líčí
na
to
ničím
tak
dramaticky
aby
aby
to
pochopil
že
je
třeba
by
lidi
sál
od
všech
myšlenek
když
se
mám
odevzdat
tak
se
prostě
odevzdám
tak
asi
jako
on
mně
říkal
antonín
za
škrtnu
no
to
neříkal
až
po
chovám
dědečka
že
ano
nebo
až
napíšu
závi
prosím
já
bych
byl
už
kri
a
on
neměl
závěr
oni
možná
doma
má
o
ní
má
bohužel
ale
kdyby
ji
neměl
tak
mu
dos
té
chvíli
do
toho
do
toho
nic
nebylo
on
se
vzdal
takle
se
musím
takhle
bezprostředně
a
musí
odevzdat
rozloučit
to
je
to
to
ti
říká
ramakrišna
že
totiž
jestli
ten
tvůj
manžel
si
koupil
san
asi
nový
roucho
a
ty
máš
z
toho
nebezpečí
že
podle
že
se
stane
poustevník
a
tak
se
nikdy
nestane
že
děláte
prvky
to
se
najednou
de
nekone
vlevo
ani
vpravo
to
je
pravá
odevzdanost.
A
do
mi
to
nemáme
lehké
a
já
bych
řekl
my
si
to
děláme
těžké
kdybyste
jenom
vypustil
tohleto
co
je
těžké
tak
je
to
strašně
a
to
by
bylo
potom
břemeno
ježíše
krista
ne
vaše
že
to
vaše
tím
vašim
je
to
těžké
a
tím
co
není
vaše
nic
není
vaše
tím
je
to
lehké
a
ji
tam
ne
vůbec
ne
tak
je
to
úplně
lehké
tak
to
vůbec
to
sedí
de
prostě
dá
přirovnat
jakou
my
známe
lidsky
jsme
loupežník
toleruje
a
považuje
za
přednost
já
protože
jsem
vrah
loupežník
nejhorší
mezi
nejhoršími
a
tak
pro
mě
je
snadné
se
distancovat
od
toho
co
je
mé
protože
to
jsou
samý
špatným
věci
já
jsem
tak
téměř
tak
dobře
na
tom
jako
maří
magdalena
a
ty
který
máš
nějaký
dobrý
štyři
to
toho
těžko
bude
říkat.
To
já
jako
nemám
žádné
tak
nemám
ale
ten
tvůj
ten
tvůj
kroužek
a
to
je
věc
dobrá
takže
ten
loupežník
se
mocně
tuhletoho
a
ono
mu
to
stačí
tak
tě
to
nebylo
neodevzdá
pamatuji
si
když
přestávám
hlad
když
si
to
v
odevzdám
tak
jsem
ti
to
neodevzdal
tak
je
to
jenom
proto
že
to
ještě
rohu
bylo
té
není
jiného
důvodu
ne
protože
to
ztratil
to
si
neztratil
nýbrž
si
ztratil
něco
svého.
A
proto
si
to
směl
ztratit
a
musel
to
ztratit
my
na
tom
světě
musíme
ztratit
všechno
co
tu
máme
takzvaně
máme
neboť
jinak
bychom
vůbec
nedokázali
umřít
vědě
dokážete
usnout
dokud
máte
nějaký
plány
v
hlavě
viďte
nedokáže
ta
ni
umřít
když
máte
něco
svýho
že
má
něco
svýho
tak
sem
odejde
do
záhrobí
a
tam
se
s
tím
ještě
platíte
jak
dlouho
to
už
nebudete
jenom
shodovat
ale
je
to
špatné
protože
máte
něco
svého
s
tím
odešli
do
zahrady
v
svatý
by
tam
takhle
neodešel
ten
mi
to
odešel
úplně
prázdný
to
šli
tak
nemohu
jenom
o
něm
mluvit
musím
vám
se
dramatizovat
prodělám
od
rána
na
ten
přístup
k
bohu
protože
bez
děje
co
člověk
nepochopil.
Ten
život
je
tady
proto
abychom
dějem
života
se
setkali
s
bohem
dějem
života
s
tím
kdo
je
nedějové
se
setkali
pomocí
děje
nepodceňujte
děje
i
tak
bolestivý
jako
třebas
už
není
ky
nepodceňujte
ten
děj
to
je
zmínka
za
jakou
nebo
při
jaké
my
se
setkáváme
s
bohem
že
zmínka
boží
když
se
to
lidsky
vyjádřím
samozřejmě
že
to
zmínka
není
bůh
nemá
zámky
té
jako
kdyby
řekl.
Že
bůh
se
hněvá
té
stejně
neomalené
že
se
nemůže
chvět
a
taky
nemůže
mít
sami
ale
protože
takhle
mluví
ho
tak
já
si
mohu
taky
dovolit
se
věřím
že
už
se
dovedete
vybalit
z
toho
mluvit
tak
já
protože
víte
že
mluvím
jenom
proto
tak
abyste
mocná
se
pochopili
rozumem
nepodceňuje
to
rozumové
chápání
a
teď
zdál
poslední
kapitola
k
nikdy
toho
členem
z
ní
výchova
promysli
ku.
Průběhu
staň
této
knihy
sem
zdůrazňoval
že
mystika
je
darem
od
boha
a
je
záležitostí
milosti
který
něco
není
to
něco
co
chci
nastoupit
co
z
vlastní
vůle
mohu
nastoupit
já
to
z
vlastní
vůle
nemohu
nastoupit
a
já
to
zvlastní
vůle
ani
nechci
nikdo
z
nás
ani
já
ani
vy
to
nechme
na
na
rozdíl
od
vás
já
mám
jenom
jednu
výjimku
že
já
jsem
si
to
já
jsem
to
opravdu
nikdy
nechtěl
ale
vy
máte
ve
to
chtěli
až
to
chcete
no
tak
to
není
tak
to
patníku
jak
si
myslíte
protože
že
si
myslíte
že
si
to
přejete
s
tím
bohem
se
setkat
to
jeslti.
Tak
to
je
jenom
váš
dojem
nesprávný
dojem
o
tom
že
si
to
přeje
tam
a
že
to
přešlo
že
vašeho
vědomí
a
že
už
tam
to
působí
jako
vaše
vlastní
vůle
do
jako
dojem
ovšem
vlastní
vůle
lidi
se
zvyklí
si
všechno
přivlastňovat
a
kdyby
si
nepřivlastnili
tuhletu
myšlenku
na
bohu
na
boha
nebo
to
se
chtění
na
boha
tak
byste
to
nemohli
vůbec
provádět
kde
se
já
kdybych
si
přivlastnil
tuto
myšlenku
že
já
si
k
bohu
tak
bych
nemohl
jít.
A
protože
jsem
se
vodnaučil
v
sedmnácti
letech
velice
radikálně
se
odnaučil
tomu
vašemu
myšlení
že
je
to
moje
vůle
neboť
já
jsem
ti
to
předtím
nikdy
nepřál
prosím
vás
aspoň
v
tom
mi
věřte
kdybyste
mě
nevěřili
tak
já
jsem
ochoten
každého
z
vás
zvlášť
poprosit
abyste
nasadit
tak
jste
vštípit
a
tu
chvilinku
my
to
věřte
že
já
sem
si
to
nikdy
nepřál
k
tomu
bohu
se
dostat
nikdy
ne
a
sedmnácti
letech
ani
jsem
si
to
začal
přát
projevil
denně
bůh
svou
vůli
že
si
to
přeje
abych
mu
patřil
a
projevil
to
takovou
silou
že
přemohl
mou
sílu
kterou
jsem
se.
To
přemohl
bez
nároku
na
čas
všechno
moji
připoutanost
tomuto
světu
bez
nároku
na
čas
přemohl
a
bez
toho
že
bych
chvilinku
před
tím
o
tom
věděl
že
to
bude
dělat
že
todleto
nastane
čili
to
je
jedna
z
událostí
která
se
stal
my
sedni
letech
ale
vám
to
překládám
jako
událost
jako
něco
se
stalo
tak
tady
mám
mohu
předvést
všemu.
To
se
nestalo
to
je
u
každého
z
nás
od
věků
neboť
by
máme
od
věků
připraveno
místo
u
boha
v
tom
příbytku
u
něho
že
si
to
neuvědomujeme
a
najednou
si
to
uvědomujeme
tak
máme
né
se
stalo
ten
dojem
je
chybný
prosím
všichni
v
mé
rodině
byli
svědky
toho
že
se
to
stalo
že
jsem
se
změnil
ale
to
si
něco
nalhávali
to
je
i
když
se
to
nestává
nezáleží
na
to
nové
se
to
nestává
to
nic
neubírá
na
tom
že
to
je
kolik
věcí
na
světě
je.
A
vy
vo
nich
nevíte
měl
možné
aby
se
ani
věděli
ale
soustavně
jisté
nebo
neurčité
nebo
nejsou
i
bez
vašeho
vědění
jsou
tak
toto
u
každého
z
nás
je
vám
bude
nej
to
vám
budiž
největší
útěchu
že
je
naše
nitro
spojeno
od
věky
bohem
a
že
je
to
záležitost
milosti
jesi
to
dostane
do
našeho
vědomí
ano
zase
bych
musel
u
čele
milosti
zůstat
stát
a
říkat
ta
milost
je
taky
věčná
když
voni
nevíme
tak
je
že
se
to
stalo
skutkem
slovo
tělem
učiněno
jest
to
je
jenom
víra
z
toho
co
je
takže
pro
mě
narození
pána
ježíše
není
něčím
převratný
jako
třebas
bylo
pro
lidstvo
a
je
pro
lidstvo
ale
je
to
něčím
víc
je
to
oznámeno
něčeho
co
je
oznámeno
o
něčem
co
je
co
věčně
je.
To
je
to
jenom
určitá
míra
informovanosti
zase
tato
míra
informovanosti
má
v
sobě
sílu
takže
když
já
sem
byl
takhle
informován
o
tom
co
je
tak
v
tom
byla
taková
svě
se
nemohl
nic
jiného
dělat
než
to
co
je
tak
sami
to
povolenost
během
několika
let
deset
ale
rovněž
je
pravdou
že
vy
značná
náboženství
vychovávají
a
vedou
lidi
k
mystice
nijak
se
nám
nás
netýká
jak
se
tyto
dva
faktor.
Totiž
boží
milost
a
lidské
úsilí
úsilí
spolu
shodují
po
stránce
teologické
se
nám
do
toho
tu
teologii
se
vám
teďka
předvedl
po
stačí
když
řeknu
že
jak
křesťané
tak
buddhisté
se
vy
snažili
cvičením
a
vzdělává
ním
rozvíjet
své
kontemplativní
schopnosti
které
existují
všech
mužů
a
že
a
které
mají
ob
září
význam
pro
ty
kteří
se
rozhodli
zasvětit
se
meditaci
a
modlitbě
v
čínské
já
také
tradice
tady
si
se
duchovní
cvičení
nazývá
do
do
a
je.
Znázorněno
znakem
jenž
znamená
chození
či
kráčí
ale
původně
zobrazil
tento
znak
přes
tu
nebo
křižovatky
sanskrtským
znak
překládá
jako
cesta
a
ve
standardní
buddhistickým
slovníku
je
definována
jako
náboženské
cvičení
zaměřen
na
přiblížení
se
k
konečnému
cíli
osvícení
jinými
slovy
jelikož
pravou
podstatou
buddhismu
je
probuzení
čili
osvícení
pak
tedy
pro
dělo.
Pak
tedy
do
za
hrnu
je
cokoliv
to
člověka
u
náš
cestou
k
tomuto
cíli
budit
místní
má
velmi
pečlivě
vypracovaný
do
do
které
podává
návody
jak
chodit
sedět
jak
se
oblékat
a
co
jíst
jak
se
postit
jak
spát
dýchat
kou
pece
jak
cvičit
v
tělo
a
hýbat
se
jak
vyvíjet
životní
energii
jak
se
chovat
ve
chvíli
slabosti.
Dává
rovněž
pokyny
týkající
se
se
zen
v
lotově
pozici
odříkání
mantram
jejich
přepisování
deru
bohu
při
odříkání
jména
a
my
da
a
tak
dále
je
toho
dost
do
mělo
své
obtíže
i
kritika
japonský
nich
činem
jedna
set
sedmdesát
tři
až
jedenáct
dvanáct
to
možný
tak
dvanáct
let
šedesát
tři
se
dostal
devadesát
let
byl
vo
se
vzbouřilo
proti
asketismus
jak.
Tam
k
a
zenu
a
hlásal
a
víte
nosti
víry
a
milosti
podle
něho
víra
v
a
my
du
jediným
prostředkem
spásy
všechno
je
totiž
dav
všechno
je
milost
toto
hlásal
byl
prvním
japonský
buddhista
jenž
veřejně
odmítl
celý
pán
a
oženil
se
přestože
celý
bát
byl
částí
do
které
neuznával
jeho
poselství
jest
prostě
olej
méno
omyly
z
vírou.
Přeříkávají
si
ji
jméno
a
mezi
a
zra
zrodí
se
čisté
zemi
odmítám
během
všímám
nebo
silen
to
taky
a
přepisovalo
spoléhání
se
na
druhého
karty
jako
proti
krát
ke
spoléhání
se
pouze
na
sebe
jak
zen.
Proto
já
vám
nemám
za
zlé
že
se
přechodně
spoléháte
na
mě
že
já
jsem
zástěn
sem
tohoto
člověka
z
toho
du
že
po
velkých
těžkostech
odporu
vnitřní
jsem
se
nakonec
třebas
taky
oženil
a
do
toho
života
se
nevstoupil
jako
do
celého
a
ne
jako
do
jeho
části
jako
toto
klášterníci
který
tady
překládám
tedy
si
splnit
tím
že
když
on
to
dovede
části
života
nemoci
celého
života
od
naší
to
musí
být
celým
životem
tak
jak
se
mi
předkládá
od
boha
se
k
celému
životu
tak
jak
je
u
boha
se
dostat
k
tomu
si
být
daleko
snazší
na
to
jsem
přišel
jednadvacátého
jedenáctý
třicet
devět
to
bylo
mi
to
dáno
ten
to
přišel
od
tý
doby
jsem
věděl
že
taky
se
budu
muset
oženit
že
taky
budu
muset
děti
a
tak
dále.
Ale
už
ne
jako
ostatní
lidé
že
to
mají
nýbrž
tak
jako
by
to
neměla
tak
jak
by
to
jako
by
to
byl
pomocná
ruce
boží
děti
jsou
mysli
ženy
ta
manželka
mi
jsou
svět
ten
to
vlastně
my
svěřena
a
tak
dále
všechno
co
tady
mám
je
mi
svěřeno
jako
ne
moje
nýbrž
jako
hřivna
vod
boha
ano
a
to
mu
sem
nemohl
dorůst
dokud
jsem
dělal
rozdíl
mezi
tím
se
lepší
jemné
a
mně
bylo
příjemné
být
svobodný
velice
příjemné
a
co
by
mě
bylo
krajně
nepříjemné
jako
by
žena
mít
ohled
a
někoho
jiného
taky.
A
do
tohoto
tady
ty
sem
se
v
spravoval
aniž
jsem
něco
s
těma
ženskýma
měl
a
aniž
jsem
se
oženil
od
jednadvacátého
jedenáctého
jedenáctý
třicet
devět
m
dvacátého
šestého
sedm
tisíc
devět
set
čtyřicet
pět
trvalo
mi
to
dost
dlouho
víte
jak
ty
přechody
trvalý
strašně
do
a
věděl
jsem
že
to
bude
muset
být
jestli
budu
se
shodovat
vůlí
boží
já
se
shodovat
jsem
mezitím
podíval
antoníne
jsem
pohřbít
ten
milý
život
který
jsme
dělali
dobře
a
ty
spočívá
něco
se
ti
tři
že
se
ale
dobře
nedělá
ale
musíš
než
se
odevzdat
pozbývá
jak
jsem
se
odevzdal
teprve
v
okamžiku
svatby
a
tak
nastala
tu
další
fáze
jít
celým
životem.
Jít
i
tím
co
je
mi
nepříjemné
čili
zaprvé
mě
to
muselo
přestat
být
nepříjemné
a
do
druhému
se
představí
příjemnější
to
co
jsem
dělal
předtím
čili
všechno
muselo
být
jak
nepříjemné
přestal
být
jakmile
příjem
tak
příjemné
si
byl
to
život
nutný
že
ano
k
ničemu
nebylo
tam
nic
na
čím
bych
se
radoval
a
nic
nad
čím
bych
žalovat
a
s
čím
by
se
rmoutil
není
pravda
to
mohlo
přechodně
nějaký
fázích
existovat
tohleto
ale
tam
kde
vím
nebo
tehdy
když
vím
že
to
má
sloužit
k
lepší
službě
bohu
tak
jestli
to
k
té
lepší
službě
slouží
tak
už
tato
služba
sama
ať
má
jakoukoliv
povahu
je
radostnější
než
ta
předešlá
když
to
sloužilo
mě
nebo
už
ji
mu
okruhu
že
bližní
je
taky
učí
okruh
než
pán
bůh.
Tám
ta
je
to
zase
jinam
kázal
dostanu
spoléhání
se
na
druhého
taky
jako
proti
klam
ke
volání
se
pouze
na
sebe
rty
zenu
zatímco
zen
hlásal
pustině
do
na
jo
čím
na
a
jeho
následovníci
hlásali
jednoduché
jo
i
do
které
je
se
s
tou
spásy
ale
v
praxi
jeho
cesta
není
zase
tak
lehké
jiš
i
samo
odmítnut
asketismus
je
do
samo
o
sobě
které
vyžaduje.
Dalšího
tedy
není
to
do
do
úplného
odpoutání
já
tady
zatím
dělám
vše
stavu
šest
tady
je
i
do
ego
a
není
to
tělo
tak
byste
se
byl
neptal
žene
řekli
dně
mohu
říct
že
se
tam
jinak
proč
nám
to
i
my
už
jsem
že
říct
časem
zamohl
řekl
podle
své
zkušenosti
je
to
když
já
převedu
toho
druhého
tady
k
tomu
aby
na
tom
díle
podílet.
Z
toho
důvodu
který
řekl
ale
já
musím
s
tím
ještě
něco
vsunout
tosim
životem
říká
že
vy
dycky
mě
do
nějaké
druhého
zapotřebí
že
aby
mohl
von
ukázat
lidem
jak
se
s
tím
otcem
spojuje
tak
potřeboval
někoho
druhého
a
to
byl
život
pozemský
jeto
druhé
nemohl
nestačil
tomu
jeho
otec
nýbrž
to
druhé
ta
protiva
toho
nezačal
k
tomu
on
sám
nýbrž
učedníci
a
to
dále
těch
proti
von
tam
vedle
sebe
postavil
celou
škálu
aby
bylo
vidět
že
to
je
vždycky
taky
ale
jak
se
to
jevilo
mě.
Když
jsem
třebas
zjednodušoval
nemohla
by
slova
to
jméno
boží
vono
to
nešlo
a
místo
se
zastavoval
tak
se
vždycky
protože
mě
nebylo
možno
neví
jak
se
vyjádřit
nebylo
možno
začít
od
ničeho
ne
nepropojíš
to
s
tímto
životem
nýbrž
navázat
na
tento
život
tak
se
musel
být
nějakou
spojku
s
tímto
životem
oku
která
se
podobala
se
pohřbívání
tohoto
života
jako
třebas
to
dělá
tady
antonín
ale
tady
dokonce
obřadní
požíváním
to
nebylo
nýbrž
to
bylo
pouhé
i.
Já
protože
jsem
už
neuměl
říkat
celé
plemeno
boží
tak
v
té
poslední
fázi
kdy
se
mu
odpouštěl
už
to
bylo
je
vám
to
jsem
se
podíval
fotrovi
tak
já
jsem
z
toho
jména
božího
jeho
uva
se
ho
vyslovil
správně
nikoli
i
oku
a
ne
se
říká
jenom
i
sem
vyslovil
se
správně
i
to
by
taky
neumíte
vysvětlit
to
je
jí
to
není
i
tohleto
co
já
že
mě
jí
jako
jí
jako
jeho
nebo
tak
ale
není
tam
to
je
ta
nemůžu
takhle
říct
je
to
prostě
jí
a
toto
já
jsem
začal
před
tím
že
jsem
nic
neříkal
opakovat.
A
já
jsem
ho
opakoval
ne
jako
i
někde
v
nohách
nýbrž
jako
jí
já
se
i
na
to
nasadil
podívejte
se
bez
jí
tě
jednoho
si
ten
ní
začnu
znovu
ji
a
to
sem
padlo
nechal
zní
až
ten
zvu
přestal
funkci
otřes
to
se
mnou
sáhodlouhá
až
to
temně
vy
třásl
nutnost
něco.
Symbolizoval
svoji
touhu
po
bohu
symbolizoval
vlnění
nebo
vybrat
to
je
symbol
né
to
byl
symbol
metody
po
bohu
pomocí
vibrace
a
tak
jsem
stáňo
buď
zde
a
tak
jsem
prostě
až
to
dohrála
svou
roli
i
toto
přestávali
říkat
ale
bylo
to
i
o
byla
to
cesta
která
začínala
nějakým.
Mimochodem
i
je
z
těch
samohlásek
podle
sanskritu
samohlásek
jeho
a
ne
o
samohlásky
je
nejtěžší
neboť
sanskritu
i
je
koncovky
ženskou
naše
kněží
ve
starost
staré
češtině
byla
k
není
a
k
běžná
sanskritu
je
marný
malá
část
on
marný
je
on
ona
to
je
tam
může
být
kolik
chcete
a
ale
jestliže
to
má
být
opravdu
vládnoucí
kněží.
Tak
to
musí
přejít
do
trpnosti
moha
rány
do
tý
a
to
je
podle
mého
názoru
lepší
do
než
bez
toho
i
když
už
se
ti
dostala
ten
zenbuddhismus
tak
daleko
že
už
to
uměl
pomocí
dílo
že
se
napravovali
konkrétně
v
tom
v
tom
v
tomto
způsobu
antonína
tamto
ještě
tamto
a
to
výslovně
když
se
stěhoval
ale
jak
protože
kdyby
tam
byl
neměl
něco
pořád
to
se
tím
udržel
nebo
to
s
tím
praštil
a
on
to
my
šlo
tak
pořád
že
nemusel
vzít
do
ruky
až
mu
nedal
to
no
na
to
hoverlu
chodil
po
koních
to
je
v
pořádku
ale
jinak
to
je
příliš
důkladně
takže
zdržující
to
totiž
analytické
a
proto
to
zůstává
na
povrchu
je
to
v
pořádku
protože
si
převtělovat
ale
jakmile
se
převtělujou
to
myslím
symbolicky
tak
už
z
toho
není
zapotřebí.
A
já
se
musím
přestavovat
z
toho
pocitu
odělenosti
do
pocitu
neoddělenosti
a
toto
pěstování
znamená
zbavit
se
všech
těch
detailů
ne
se
u
nich
zastavovat
třeba
je
průběžně
že
chci
od
nich
odstoupit
tak
řeknu
tamto
klá
tamto
odkázán
jak
to
říkám
to
dílo
úvodní
ne
že
to
zvládli
že
to
postavili
na
své
místo
na
pravé
místo
a
tím
to
zvládnu
to
neřekli
ale
oni
si
se
aby
ča
když
sedím
tak
sedím
udělali
jenom
jednu
věc
vždycky
jedno
za
druhou
to
není
tak
dokonalý
jako
i
dílo
to
je
daleko
dokonalejší.
No
tak
já
jsem
si
jist
že
nemůžete
udržet
pozornost
tak
dělo
jak
bych
já
si
psal
abyste
mohli
všechno
slyšet
celá
říkám
vy
to
neslyšíte
ani
těmi
mrtvými
už
u
už
my
už
už
amen
ovšem
ucha
už
ale
teprve
těmi
tím
uchem
živým
když
to
neslyšíte
ještě
ani
uchem
mrtvým
celé
jak
to
máte
někdy
slyšet
jak
může
přejít
do
živého
ucha
to
navazuje
na
plné
mrtvé
ucho
takže
já
vám
to
předvedu
na
tom
malovaný
třebas
tady
u
antonín
já
se
namaloval
mrtvého.
Živého
a
nebyl
ten
s
tím
pochopitelně
spokojen
ale
když
jsem
ho
namaloval
živého
tak
jsem
věděl
že
je
to
lou
takže
když
já
o
živým
svoje
okolo
tak
pokud
toho
nevy
nepoužiju
ke
spojení
s
bohem
nýbrž
ke
nějaké
produkt
třebas
obrazu
představy
o
takdále
tak
je
to
ještě
za
tím
jenom
krále
krále
dovolena
ale
přeci
jenom
krádeže
jestliže
já
ale
toho
použiju
aby
se
tím
spojil
s
bohem
tak
někdy
bude
zapotřebí
antoníne
tu
velmi
celou
věc
hodit
do
ohně.
Totiž
aby
už
vůbec
nebyla
ne
se
s
tím
nějak
loučit
ne
se
na
to
ještě
jednou
podívat
eště
jednou
ani
jednou
se
podívat
a
do
toho
žena
se
jenom
jednou
obrátila
a
ty
se
přitom
začátku
toho
odosobnění
nebo
odpoutání
nebo
spojení
ohlíží
nesčetněkrát
se
z
toho
zbyde
to
je
vám
jasné
nic
ale
ta
do
toho
že
na
byla
sloup
ní
sloup
takže
my
se
stáváme
těmi
sloup
teď
po
nadávám
do
to
si
ji
ten
ne
na
každým
kroku
svého
života
protože
věci
které
jsou
zdánlivě
naše
ještě
si
aspoň
než
je
odložím
pro
líčíme
v
ruce
nebo
ohmatávání
nějakého
nějakým
smyslem
se
s
nimi
stýkáme
no
a
to
je
něco
co
tedy
nemáme
dělat
máme
já
sem
se
učil
od
svých
dětí
máme
velice
milou
hračku
hodit
na
zem.
Tak
já
to
mě
manželka
se
mohla
udivit
že
jsem
třebas
seděl
tři
postil
se
svého
syna
a
to
byl
to
bylo
první
v
naší
ně
a
on
ustavičně
všechno
vcházel
přes
palubu
na
zem
a
já
to
ustavičně
zdvihal
ale
ne
daleko
od
něj
nýbrž
by
ska
by
se
to
snáze
za
hodilo
když
jsem
to
jednou
dělal
takle
půl
hodiny
tak
manželka
řekla
podívej
se
jak
by
to
a
dělal
já
a
všechny
ty
hračky
mu
co
sebrala
z
té
poctil
to
mě
vyhazoval
pořád
při
dál
nebyl
na
to
takovýho
áčku
nebo
takovýho
tak
i
taky
a
odnesl
tu
tak
na
řešili
syna
če
plakal
usedavě
a
říkal
dívej
se
na
něj
on
plakal
a
přestal
plakat
a
usnul
že
neměl
čím
svý
hrát
není
to
lepší.
Sem
říkal
není
to
dítě
se
učí
zázrak
hračky
a
to
je
pro
život
strašně
důležité
kdo
to
má
vedle
něj
vydržet
to
já
vím
ale
pokud
to
vydržím
tak
mě
v
tom
ne
k
té
hře
ne
za
tím
záře
hračky
horší
to
bude
až
je
za
za
nebude
a
mnohem
lepší
to
bude
až
ji
mě
někdo
vodnese
nebo
on
si
je
dá
odnést
a
už
nebude
plakat
tak
buď
mu
na
nich
nezáleželo
anebo
je
nevlastnil
přestal
vlastnit
to
že
je
přestanete
bylo
správné
že
smířil
že
už
je
nebude
mít
a
to
že
mu
na
nezáleželo
to
je
nesprávné
tak
si
to
nějak
přebere.
Máte
k
tomu
něco
nemáte
dodá
hned
ale
i
v
křesťanství
existovalo
cvičení
a
vzdělává
které
bylo
zaměřeno
na
dosažení
osvícení
a
proměny
svatý
ignác
z
hovoří
o
duchovních
cvičeních
a
právě
topí
mohl
být
nejlepší
překlad
slova
do
toto
cvičení
popisu
je
tak
to
neboť
tak
jako
prochází
se
a.
A
váhání
jsou
tělesné
tělesná
cvičení
tak
duchovními
cvičeními
můžeme
nazývat
všechna
cvičení
na
cvičení
pomocí
nichž
se
duše
připravuje
k
tomu
aby
se
zbavila
veškerého
přehnané
lpění
a
pak
potom
to
odstranění
hledala
veliká
chyba
že
já
to
neslyším
jako
ten
hnus
nej
ta
na.
Vůli
boží
a
to
pro
spásu
naší
duše
ignác
první
kapitola
se
na
první
zde
se
setkáváme
se
zajímavou
podrobností
pud
ti
sem
odpoutání
je
vede
k
osvícení
proměn
a
spáse
kde
ignáce
po
této
proměn
následuje
nalezení
boží
vůle
když
já
toto
nám
to
oprava
tady
ještě
jinak
pán
potom
už
dále
to
všechno
pro
kočku.
Když
se
ujal
asketismus
staví
auto
začali
mluvit
o
vnitřním
a
vnějším
asketismus
on
to
dobří
učení
hlásal
vnější
asketismus
je
zana
půs
zachovávání
mlčení
a
nejdrobnější
disciplin
jeho
význam
spočívá
v
tom
že
vedl
k
vnitřnímu
asketismus
jenž
se
staral
lásku
k
bližnímu
soucit
stravující
mi
skrytost
a
prosto
tu
života.
Ale
jak
se
stran
sví
taky
buddhismus
se
moudří
lidé
měli
za
pozor
před
nebezpečími
asketismus
a
otrocky
věrnost
zákonu
protože
si
uvědomovali
že
pro
člověka
může
zavést
píše
a
zaměření
se
je
na
sebe
a
tím
i
k
vytvořen
silného
ega
což
by
znamenalo
zkázu
svatý
jen
nejvíc
spis
pyšný
na
svou
sat
pro
si
nového
zákona
trvalý
na
tom
aby
já
ve
že
já
v
jeho
vá
si
žádá
naše
srdce
a
nikoliv
oběti
a
toto
je
rovněž
ústřední
té
mate
evangelia
kdežto
ctění
svazku
my
rukou
a
nejhroznější
ústy
jsou
pouze
druhořadé
veden
ke
spravedlnosti
a
pravdě.
Jak
nám
východě
tak
i
na
západě
se
setkáváme
se
kterým
napětím
že
na
jedné
straně
je
nezbytná
cvičení
a
vzdělání
na
druhé
straně
všecko
závisí
na
milosti
na
jedné
straně
se
musíme
snažit
kdežto
na
druhé
straně
naše
snažení
samo
o
sobě
je
darem
na
jedné
straně
asketismus
je
nezbytná
kde
se
na
druhé
straně
je
duchovně
nebezpečný
praxi
se
tento
problém
řeší
na
základě
tohoto
principu
měli
bychom
se
snažit
podle
našich
lidských
moc
oprostím
jako
by
vše
záleželo
je
na
nás.
Ale
kromě
toho
musíme
čekat
na
milost
jako
by
všechno
záleželo
jen
na
bohu
to
je
ta
myšlenka
je
za
užitá
jako
by
či
na
to
zatím
ze
začátku
tak
nejde
ale
čím
člověk
vědomější
si
boha
s
tím
vím
více
nebo
dokonaleji
že
to
na
něm
jedině
záleží
každé
hnutí
mu
že
platí
to
co
řekl
ježíš
kristus
ani
vlas
bez
vůle
boží
z
hlavě
spadne
že
víme
že
padne
není
v
tom
jde
nějaká
vůle
boží
a
nemusí
bůh
přistoupit
aby
toho
ne
vlas
lidem
to
tak
to
co
je
to
je
nemožno
to
pochopit
tak
člověk
do
toho
nevešel
té
všemohoucnosti
boží
sám
nebude
nikdy
všemohoucí
ale
může
to
pochopit
ty
by
se
z
toho
vešel.
Ze
se
západ
začíná
zajímat
o
meditaci
a
společně
s
mystikou
i
o
asketismus
podle
ní
platit
lidé
chtějí
vědět
jak
na
to
chtějí
aby
jim
někdo
ukázal
cestu
a
tak
se
obracej
k
výchozím
do
chyba
lá
ji
a
ke
chrámu
v
té
ho
tu
kdo
my
podá
návod
či
systém
kde
najdu
mistra
a
za
tím
co
myslící
lidé
kladou
tyto
otázky
myslící
lidé
a
tyto
otázky
jsou
zároveň
varování
před
nebezpečí
asketismus
ale
nehledě
na
tato
nebezpečí
o
nich
jsem
se
jí
zmínil
a
na
ně
a
jde
důraz
i
evangelií.
Je
to
ještě
hlas
pro
cestu
nových
lidí
kteří
prošli
trnem
a
shledali
její
nečinný
někdy
dokonce
škodlivé
dbali
si
se
všech
pravidel
náboženského
nebo
nízké
ho
systému
ale
nic
z
toho
nepronikl
hlouběji
po
povrch
nýbrž
všechno
zůstalo
jen
vnější
a
proto
se
nedostali
ani
na
práh
kontemplace
v
čem
byla
chyba.
Já
bych
tu
chybu
že
on
já
nevím
co
tam
byl
psát
dál
já
vím
co
si
nenastolil
slovy
to
je
jeptišky
ende
ty
radit
volně
v
čem
byla
ta
chyba
že
s
tou
modlitbou
nenacházel
jako
s
milostí
boží
že
si
myslí
že
oni
se
modlí
a
ne
že
to
milost
že
oni
se
modlí
farizeji
nebyla
v
tom
že
udržovali
ze
dodržoval
všechna
pravidla
po
bilo
ostatní
chvályhodné
nýbrž
v
tom
že
neměli
do
stavy
a
proto
jejich
pravidla
zdaleka
zůstala
vnější
a
v
jakékoliv
jakémkoliv
asketickém
které
není
jedinou
věcí
i
ze
překročit
vnější
cvičení
je
láska
neomezená
láska
která
data
a
dál
tak
jsem
se
rozešel
se
všemi
weifurter
mi
mystiky.
Když
jsem
se
mezi
ně
jenom
jednou
ale
ze
všemi
jsem
se
do
tý
do
tý
doby
rozešel
když
jsem
se
neměl
příležitost
rozcházet
s
každým
zvláštní
že
když
jsem
přišel
jenom
mezi
ně
paní
velkou
podrobují
je
mi
toho
svědkem
a
voni
se
mi
ptali
po
té
koncentrační
společné
kterou
tam
dělali
a
po
těch
modlitbách
a
tak
dále
potom
čtení
z
bible
se
mi
zeptal
ten
jeden
ji
vedoucí
co
tomu
říkáš.
A
já
jsem
říkal
je
to
být
dal
a
proč
přes
to
není
ani
špetka
lásky
no
to
jste
nevěděli
jak
se
rozhodli
hrozně
se
rozhodli
říkali
kde
si
tu
lásku
mám
věci
a
prstu
to
není
naše
záležitost
to
to
toho
se
musí
vložit
bůh
my
přivolává
me
tímto
už
neříkali
tímto
způsobem
jednání
lásku
boží
milost
boží
a
tak
dále
a
tam
milost
přistoupí
tak
ona
tu
bude
zatím
tu
není
měla
dobrému
všechno
možné
co
můžeme
z
vlastní
iniciativy
udělat.
No
tak
já
jsem
říkal
no
tak
když
to
taky
je
tak
já
na
to
tam
ještě
písemně
já
jsem
to
písemně
a
ten
opis
toho
má
je
ně
paní
vlevo
je
to
ukázala
bych
byl
velice
rady
si
z
toho
sekta
jako
do
článek
a
je
to
důležité
to
co
se
jim
tam
řekl
tak
že
to
člověka
opravňuje
k
tomu
myslel
šel
čím
co
je
napravená
tento
cestě
a
setkal
se
s
tím
co
máte
cestě
pravé.
Ale
nejsem
musím
říci
že
budhisti
ak
asketismus
jejichž
nacházíme
v
japonsku
lží
mnoho
toho
jim
a
celému
proudu
čínská
kons
kultury
a
v
tom
si
o
tom
chci
aby
něho
modlit
abychom
tomu
porozuměli
je
třeba
pochopit
si
vy
jste
smyslu
jeho
přístup
k
lidskému
tělu
a
s
tímto
přistupujeme
setkáme
hlavně
z
orientální
lékařství
v
akupunkturu
a
mnoha
forma
pasáže
je
rovněž
patrný
ve
lesem
umění
jak
jim
je
ta
rasa
jdu
si
kdo
a
sum
ba
dokonce
i
v
jemné
umění.
Jakým
je
příprava
ča
je
úprava
květ
i
kována
u
všech
těchto
činností
není
jěžíš
těm
hlava
nýbrž
břicho
neboli
hra
zvláštní
pozornost
je
zaměřena
na
místo
které
leží
pár
pasů
postupem
a
nazývá
se
tam
den
nebo
taji
přičemž
druhý
z
obou
výrazu
znamená
doslova.
O
energie
na
tom
přemýšlet
moc
energie
užívám
slova
energie
myslím
na
japonský
ti
nebo
čínské
ji
a
samé
rána
dostane
u
toho
ti
takhle
vyslovená
tím
není
pravým
ti
já
vám
vyslovím
pravé
ti
abyste
věděli
co
je
to
ty
které
vzbuzuje
život
a
když
je
já
vám
to
doplním
ještě
další
mi
zvuk
jistě
v
tom
něco
poznáte.
Koho
to
je
ti
to
řeknu
lidově
to
už
bylo
tyto
podání
nám
to
bylo
kohout
jí
a
já
toho
vím
i
pokoje
například
potřebuju
v
noci
pro
budit
někoho
a
na
veden
si
tak
jako
kro
probudí
kou
ta
nepotká
pořád
za
a
já
ho
probudím
taky
on
si
myslí
že
hoří
nebo
co
jde
mi
otevřít
že
a
dostanu
na
let
povinnosti
že
ano
to
jsem
zalíbí
syn
pří
se
svými
případ
který
tam
někde
havla
na
potopa
znovu
východ
člověk.
Neměl
jsem
dost
řešim
se
na
nemyslet
tam
by
to
hlavy
složili
a
já
jsem
říkal
to
je
jednoduchý
nejbližší
vleze
se
zalhal
a
proto
to
ještě
jednou
ale
pořádně
pohotovosti
probudili
se
všichni
koupil
vesnici
začal
vyjít
za
lidi
s
chalupa
já
jsem
se
ptal
jednoho
po
druhém
jestli
bychom
tam
mohli
mít
do
se
dostali
sem
padesát
roce
třebas
umět
také
umět
taky
ta
vono
nehoří
me
mi
rozený
a
tak
to
že
mně
dal
no
se
byl
daleko
snazší
než
že
se
lidé
asi
ne
punc
vono
tady
začne
kor
uka
všechno
co
jako
po
house
vyskytuje
v
té
vesnici
toto
není
lhaní
prosím
vás
to
se
stalo
že
já
už
ty
lidi
nemám
už
my
zemřeli
tak.
Co
se
vás
tu
ku
při
naším
světem
ovládá
přírodní
kus
ovšem
přírodní
ci
kus
pro
každého
tvoření
stejný
máme
očí
ptáky
třeba
ty
mající
kus
močí
a
to
je
máme
denní
taky
mající
denní
a
zase
jiného
rozsahu
tedy
ten
cyklus
vesmírový
se
jinak
jeví
každého
tvora
ale
přesto
bych
byl
rád
kdyby
se
naučili
za
vítáni
chodit
venku
nebo
za
sou
mraku
chodit
venku
abyste
se
při
učili
konci
a
začátku
nějakého
cyklus
to
je
totiž
stav
té
přírodě
nastává
stav
který
se
může
zradit
v
lidském
těle
a
chová
se
jako
sufji
jako
prvky
ve
stavu
zrodu
mají
daleko
prvek
cyklu
ve
stavu
zrodu
a
on
má
daleko
větší
vyvolen
si
daleko
větší
průraznost
než
normální
prostředek
jo
co
se
těmi
svami
ty
dokázalo
a
kouše
se
dokáže
toho
vyčinit
pilinky
to
bylo
daleko
více
se
dokázalo
před
tím.
Těmi
pře
když
to
nebylo
ve
stavu
zrodu
takže
já
vám
potom
na
tento
stav
ru
kterými
promeškáváte
je
to
sice
nepatrná
věc
a
budete
se
člověk
do
smrti
ale
já
se
neobejdu
na
mě
milejší
nespalo
promeškal
že
jo
to
já
radši
je
to
nepříjemný
člo
do
toho
hadu
na
ni
ho
jít
ale
já
rovného
chodím
abych
byl
při
tom
jak
se
probouzí
nový
cyklus
začátek
nemělo
cyklu
takže
nestaly
du
ven
a
já
tady
nemůžu
chodit
ven
čas.
Tak
já
mám
otevřený
vono
a
sem
s
tou
přírodou
aby
byl
s
blíž
a
nahrazují
co
to
je
pochopitelné
to
jste
způsobili
vy
tak
co
se
dá
dělat
tak
já
jsem
to
nezavinil
ale
sem
při
tom
cyklu
a
ten
koho
je
mi
vzorem
někoho
ze
je
před
tomu
takže
když
koho
zakokrhal
a
petr
třikrát
zradil
ježíše
tak
to
byl
symbol
nového
cyklu
tady
končil
tím
citu
toho
osobního
vedení
a
začínal
si
plus
nad
osobního
vedení
nebo
neosobního
vedení.
No
a
ten
kohout
o
tom
věděl
jediný
ten
koho
od
no
to
věděl
protože
tohleto
co
se
vy
na
úrovni
čistě
hmotné
má
je
pro
vzdáleným
takým
od
zvu
em
toho
co
se
děje
na
úrovni
nehmotné
děje
na
úrovni
dokonce
u
pána
boha
co
se
děje
o
stav
neděje
vono
sám
je
a
indové
říkají
že
to
pro
mě
na
třebas
krátkou
dobou
ho
doba
proměna
krátkou
doba
to
jsou
ty
jak
tomu
říkají
těch
pět
té
a
dlouhodobý
to
manvantára
a
prová
ne
a
mezitím
je
mnoho
jiných
ještě
cyklu
ale
to
jsou
takové
krajní
ci
klid.
I
to
u
toho
při
promiňte
mi
já
bych
měl
moc
to
říct
při
každému
tomu
slovu
pána
tak
dál
ale
nebudu
to
říkat
protože
bychom
se
dostali
na
cestě
tato
slova
věnuji
určitou
kosmické
energii
nebo
životní
sílu
která
proniká
celým
vesmírem
a
tudíž
i
lidským
tělem
jestliže
je
zdravé
kdo
má
onoho
ky
ten
může
provádět
neměřitelné
činy.
Ještě
mé
krize
objevil
a
co
znamená
ne
já
nebo
mužim
ne
mysl
je
to
umění
ztráty
sebe
sama
vyprázdnění
mysli
vstoupení
do
stavu
raném
pozornosti.
Tato
prázdnota
je
stavem
dokonale
koncentrace
níž
mysl
je
osvobozen
nejen
od
uvažování
a
myšlení
nýbrž
vy
od
bytí
vášně
a
strachu
takže
se
v
člověku
rozhodnutý
mír
o
to
je
poloviční
výklad
neříkám
že
to
není
pravda
ale
jestliže
se
po
takovém
to
vyprázdnění
mysli
rozrostlo
věku
dokonalý
míry
on
říká
to
je
hotová
zkáza
duchovní
protože
on
tam
měnil
prostředek
za
cíl
tento
klid
je
prostředek
kterým
se
má
jít
dál
jak
může
se
jít
dál
když
je
to
nic
o
svatá
opřít
jestliže
se
do
toho
klidu
vstoupí
bez
předběžného
zaujetí
pro
boha
tak
to
končí
tím
světem
dál
se
nemůže
vůbec
člověk
hnout.
Text view •
Help