EN | ES |

Text view

prevzate-kotouc-88-13-Tereza

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Tu myšlenku že ti to mrzí a dostane se za ní v tom smyslu vono mě to ještě bolí tak za nechej myšlenku ono mě to bolí když se necháš tu myšlenku tak si byl přestal si být lítosti vývoji sobě to si takhle vy nedefinoval je to tak v každém případě ať bolí něco sebe a tu mně nebo sebe mírněji ať se to jako překážky takhle to vždycky vnitřně dopadá a já si ne vod bourá tuletu míst myšlenku lítosti obecně za to má konkrétní podobu třebas bolesti nebo čehokoliv jiného je to obecně řečeno misto nad sebou jakmile toto zamění za něco jiného a já ti neřeknu za co protože když by se na mě vy si předešli mně v tom že by se začal dělat proto aby to přestalo bohem a jak by se této fázi chtěl aby je to se stalo bolet tak je to nepřestane bolet. Tak já ti neřeknu co má za tím následovat ale tě nechám rodiny odpočinout a za strojními příjdu a tep tam se ti jestli uchy dospěl někam dál mě nastolí řekne mně je líto pána boha že za jeho synem nebo jsouc jeho celou sem ho celý život nepotřeboval jak jsem se k němu jako dítě jeho choval to musí být lítosti vás tu ce politováníhodného toho otce mu říkám z hlediska osobního lidského co se dostal hodně před ale je v tom jedna chyba že. Lidská lítost nemůže být ve vlastnostech božích lidské vlastnosti nejsou vlastnosti boží my ty vlastnosti boží obyčejné shrnu nedo vševědou to naše mohou cnost a to by bylo něco co by stálo proti všemohoucnosti boží protože on si musí od tý listí my spíme když je nežádoucí tak já tě nechám odpočinout a z budu čekat co bude za tím že ti boha líto a zase hodiny ho najdu plačící ho a on říká i když vím že je nesprávná myšlenka že bohu by to bylo líto že já sem mu byl nevěren. Tak mě líto že sem byl nevěl prosím tě my ti tady pánem bohem prodlužujeme život ho dva dni aby si z to mohl odplata a až si to odporuješ budeš ještě naživu ti starosti ale už nebudeš lítostivá nad tím co si prožil špatně nebo ti špatně udělal za vadí přijdu jeho smrtelné posteli a vidím že radostný a říkám co se to stalo no já jsem si to napřed odplata. Ale jak jsem si to odplata jak jsem přestal sebe vlastní lidstva takovým zádem způsobem sem se byl vypadal tam teďka vím tak se mi od pána boha dostala dostala radost a já myslím že více asi na tomto světě nemohu dokázat že než že radostně přejdu náročně boží já jsem říkal ty padouchu jeden radostný my si horší než ten co se litoval eště ti prodloužím život už moc ne ale malinko ti ho prodloužím abys přestal být radostný. A já za deset přijdu aby s nimi z s tím nezemřel že toto je radost je tak velká kdybych nic zemřít tak by to mohla stráví za zase tě už stalo za téma a za den přijdu a vidím že ještě radostnější tak řeknu správně teď může jít pánu bohu protože ty nejsi radostný ale bůh se v tobě raduje. A už to není tvoje radost on říká nic není moje odejdi ode mě odešel sem a on záži potom umřel ani já který ho utěšoval jsem nebyl už jeho a nebyl jsem mu k ničemu a mohl jsem to těžce nést že mě vyhnal ze dveře a to jsem řekl jenom vystavte umí list a zavolejte lékaře ne lékaře a on byl mrtev aby se tam li úmrtí se nikdy nestalo že se tady líčil to se stalo protože tamleten řka si to přál aby tento pochod uměl v sobě sledovat. Aby konec konců ne netrpěla ale spojila se vědomě s bohem nebo když zaměňuji následek to jest že nejsem spojen s bohem to je nějaký následek nějakého mého stavu jiného třeba se bolesti tak dále zaměnila za příčinu tak příčinu vynechal příčinu obešel příčině se nedostala tak já musím dbát na to aby se té příčiny aspoň to mou řečí dotkla aby viděla jaká série překážek stojí mezi tím stavem ve kterém i je a mezi tím vědomím spojení s bohem jenom spojení s bohem nastává tehdy když všechny klacky odstraníte se ty páně když ji připravíme tak hladkost on bez těžkostí může v nás vstoupit jsem to do říkal kdyby se toto vlivem té kráse mě ptala opravdu teď stalo. Tak ona by se uzdravila ale ne z těch pole tých ale té se oddělenosti od boha a když by se uzdravila ze svého pocitu od po chybného pocitu oddělenosti od boha tak nejenom že by nevadilo cokoliv na tomto světě ale také by to nemělo žádný význam aby toto měla že ona to má to má tomáš vojsko pěkný věci tedy ale si na tom daleko lépe si na to jako maří magdalena než tuhlety prevíti všichni včele se mnou který nejsou tak na tom zlo jako ty nebo že si to myslí tak si říkají ještě že já nejsem jako tamten bublina. A tak a řekli ježíš ty jsou vzdálenější než ty zdeničko ty jsou dál protože ty máš tuhletu tíhu a ještě pořád při stává na tou bolestí do vědomí aby nemohla na boha zapomenout ty si myslíš že myslíš na svou bolest a že to brzdí myšlení na boha ne to ti přibližuje až se to přibližuje takovým způsobem že to nebude zapotřebí tak tu chvíli to letí když ten člověk který sice let já to přeháním toho se sem vám let ležel na břehu rybníka bethesdy a pořád byl chromý a nikdy tam nebyl dřív než ti ostatní kteří přišli se lidí začal čelit a anděl a uzdravil že ji chromosti a on přesto čekal. Tak se musel zákonitě dočkat ježíše krista ty nikomu v těch ostatních ježíš kristus nepřišel a bylo tam řada nemocný ještě v té době ani je to zachránila no oni si čekali na to anděla ať si říkají ty neříkej na anděla až zčeří hladinu nýbrž teď je chvíle kdy tomu bohu máš patřit ne kdysi postele přil a ty máš asi a já myslím že u toho chromého nastal okamžik že se říkal no sem tady třicet let. Tak moje přítomnost zde jen zřejmě nerozhodující protože já už s tím zase tám chromější já se tam vůbec nedostanu dříve čili vzdal se té možnosti že by se někdy uzdravil ale už bez lítosti říkal už jsem tak starý se to patří k mému věku a já jsem to prožil tou chromosti no to se dá dělat a v tu chvíli tam byl ježíš kristus říkal mohu bratře jak si tady dlouho a on říkal pane třicet let ale pocitem let je vždycky někdo předejde. Tentokrát tě nikdo ne předejde protože já jsem tě přešel ve svém vzkříšení ne sem věčném životě vstaň a choď ne takhle se to stalo protože já jsem při tom byl jednadvacátého jedenáctý třicet devět takhle se to nastalo já neznám ramen tak že já to přiká do češtiny ale já jsem to arménský neslyšel ani česky než jsem to najednou věděl. Tak prosím tak za dva dni toho pláče kterým jsem plakal nad sebou zase listem že tohleto za se právě dověděl voni nevědí se sem pak a jak jsem se mohlo zdí když se strašný stav toho celého lidstva a ještě ztratí je tím že to nevědí chlap dny to je dvakrát pláči jeden sedni přišel ale voni mě to tam všechno nechytli je bys tomu motyk říkali celník sedí číslo dvě a třetí číslo jedna to byste užili to je veliká přednost že mohou cenit. Ani za jednu s se nectíte kterou za těchto okolností prostředí když ji procent lítosti nad sebou to je nepořádku ale ona neplakalo lítosti nad sebou on neplakalo lítosti nad sebou když o plakal radosti která přicházela od boha on se spojoval touto radostí bohem a proto plakala tady jste byli svědky a teď jsme se plivat to ní a že se spojen bohem a nezáleží na tom s tou mít definovat nebo neveď pak už je teďka s tebou protože pláče zlostí se to pochopil ale ne rozumem prvně od něho jeho mocí jeho milosti přátelé to se taky dá když máme takovýho mizeru který vám to ne vykládá ruší vás jako jsem já. No od plače si to já přijdu za te to je jako ste pohádka by proto ono narození se vzdálil a se přišel ne já samo sebou tady zůstanu protože mě dělá do že je tady všichni začal já ne že jsem tak dalece tvrdý že tadyhle je tím pánem ten taky umí plakat takhle ale toto krát nepláču protože my se drží mě a já jsem o toho a ne tak dále já bych vám chtěl říci že bych dokázal protože se v tom význam jak na to. Že byste všichni tak tlak a ale ne ze sebe nýbrž z toho mého poznání před noe mého poznání na vás že byste nedošli ani ho měli ušetřili bychom samo sebou bylo by to pořád ale já to nemíním udělat protože vy ste si mysleli že to království boží stačí do víc tím že miluju boha z celého srdce teď se milovali boha se srdce částečně se se božího to byl to byl příklad lásky srdcem eště celým ale větší než lidským trošku větším trošku na budeli no ale já vás k tomu nevedu. Já nevím ani ze které staré by se to u vás mělo začít umět to začlo to poznání mocí z toho veškerou silou svou já vás tím krátce provedu veškerou svou silou sem se bránil aby mě lékaři operovali tam po a to je mi to převeď na svůj život já to neříkám kvůli tomu že jsem to já prožil ale že je to znázorněno velice po lopatě jak se to má dělat dycky někdo druhý při tom se vyskytne to nemusí být zrovna lékaři to jsou životní situace já jsem se bránil a vymkli událostem životním dovedete krásně bránit a když se vrátíte tak jako já že už víc do toho nemůžete sebeobraně vložit tak to musí přejít do věč vědomí věčnosti jako to u mě přešlo čtrnáctkrát do vědomí vědomí do čistého vědomí to je vědomí věčnosti tak jak to dítě toho bylo schopno unést no a. Tak to je jeden té první krok na té cestě jenomže oni ti lékaři způsobili stereotyp jako já chybně z stávám každé ráno do tohoto světa neboť vstupuju do tohoto světa to je chybný vstane z postele přátele nevchází po probuzení ráno do tohoto světa nýbrž já vcházím do vědomé služby bohu a jestliže takhle do ní vcházím tak pře se o to dělám pravidelně tak je to daleko lepší než když stávám do krásného nebo nehezkého zamřela ta nebo plného bolesti. Tak takhle do něj nestavte mě zdeničko třebas ráno hned něco bolí takle do něj s do toho dne nestává to ne já jsem nestala aby mně něco bolelo nýbrž já jsem stala abych ti bože sloužila i taky tou svou bolesti taky i tam musí být to i a to také a ne přednostně bolesti kdepak i také a jakmile nebude zapotřebí jsem ochotno výjimečně také stával do toho dne bez té bolesti sem ochotna prosím je to špatné protože já bez toho asi nebudu moci správně sloužit jsi byl to tebe uvědomovat ale jsou tady jiný že nic jim nebojí a taky dělají tu stebou tak já bych se mohl taky do té situace dostat. Tak jestliže se naučíte správně stávat tak celý váš život den je správný ten den mě správný kdyby se naučil janíček stávat pro voze se tak nemá vůbec žádné záchvaty to já jsem si jist že naučil to malé dítě když proto mu nemůžete předestřít tu vychová proces a já to tady říkám z den a nový jestli ona mě poslechne protože není dost duchovně stará. Tak si musí počkat až zestárne a duchovně se nestárne tím že státu tělesně duchovně se stáváme tím že já správně a na správné místo postavím své rozumové chápání těchto věcí to je pravice a né chápání to není to pravé tenten mi je to které má na mysli svatá terezie to není to pochopení v nitra tím člověk zestárne mladík který takhle ze stál je nejstarší mezi lidmi a dá se to o něm poznat že je to stará bytost stará duše bych tak řek nebo dozrála ale po řečen. No a starý člověk který nedošel tak daleko ten mladík je daleko od toho mladíka třebas říkám symbolicky takže bych toho snad k tomu dodat tolik že neměli byste přeceňovat ten den v tom po tom co žijete neboť to potom vedete tím že to čte jak vám to říká zakazuje neměl by jste přesně va nebo považovat ten život v tom dnu za dostatečně pro žitý když pochopíte co máte dělat. To není všecko vy musíte pochopit a to už není ve vaší síle co za tímhletím správným chápání že třebas správně trhá zuby nebo správně mrzí nějaký pacienty nebo správně zatím nějaký finance v nějakém podniku nebo ať dělám z nebo sem na ten si a správně lenošit to není to pravé pochopení správného konání správné konání spočívá v tom že je někde za tím co konám co ještě není samo o sobě správné nějaká moudrost která mě umožňuje aby vůbec něco dělal. Ta moudrost je i v tom mravenci jak jsme se dověděli z toho spisu buňka med za a já o dluhý se to má se je ta moudrost je všude von to neříkám smysl že je to mravenci ale to je všude vesmíru na to moudrost řídí moje kroky tak já sem dneska tady protože je řídí bůh já jsem na jeho cestě a to není důležité že sem zrovna tady důležité je na to že je to jeho moudrost která mě řídí a já nakonec musím být v té moudrosti a ne na nějakém místě být v této moudrosti znamená nebýt na na tomto nebo na kterémkoliv jiném místě království boží není ani zde ani tam nemá místo nemá kam by hlavy sklonil pokrok ví boží tady na tomto. A protože nemá kam by hlavy sklonil tak ten můj život při tomhletom pojetí není zaručeně životem druh vím protože tady nemám bydliště který nemám ji bolest tady nemám nic co s tím souvisí ani radost z tohoto bydlení toho hnízdě ní toho zabydlení se někde kde jsem nemám se zabydlit že ano čili odpadají všechny těžkosti a proto ten šokem říct já jsem od té chvíle byl nejšťastnější člověk na světě protože jsem poznával že slunce je kult to co všichni vidíme ale on byl bezstarosti on byl bezbolestná bez těžkostí. A tak dále proč a ten vnitřně neboť to štěstí přicházelo vnitřku já myslím že ten a když nám mnoho věcí které jsem prožil v tomto světě v tomto životě zapomenu ne to na mysli nepřijde je to už překonané nebo ještě třeba něco navíc je třeba něco navíc protože tohleto překonané není ani to ne nejvíc zapomenutá není překonat vono je to ulití podvědomí ty musíš celé podle do umět vlít to neumíme takže když se zebe soustřeďovat tak se tam budou zrovna hrnout myšlenky které tam nepatří vylije se podvědomí ale ne aby za nikoho nýbrž to se nese navrhl to jenom se vrácený osobnosti. Takže když se ti v pletou světské myšlenky do modlitby tak z toho pozná že nic není zapomenuto ano na to přeci nemyslíš co si tam najednou objeví v té modlitbě a on se tam objeví čili není to zapomenuto že já musím odpovědi na té dotaz že co si zapomněl to není zapomenuto a protože zapomenutí jednu ježit a bez toho to nejde dál tak musí zapomenout jinak než jak se lidsky zapomíná že to ukládám podo podle mine na to momentálně nemůžeš ne například li ví že by dvě jsou čtyři a nemusíš na to myslet a do myslit tam přichází ale víš to je to zapomenuto podle to chvílí jako by se to nevěděl ne tak jaké to jak je to to zapomenutí které já od tebe chci to zapomenutí spočívá v tom. Že si tak poután tak nutkavě poután myšlenkou na boha že si nemůže vzpomenout že to nejde aby vzpomněl na něco si ského to je ovšem jenom první krok to je ta poutanost už není čistě tvá trávě ale ona je silnější než to tvoje podle jenom ješ se podle podle mě to s tou miliardy věcí uložený a nevíme která se ocitne kdy navrch a která tě bude odstěhovat nebude tím moc obtěžovat když budeš milost k tomu v tom smyslu že budeš poután že budeš toužit po bohu jo tak jak normálně se obyčejně netouží. A tato poutanost které by řekl křesťani že nadpřirozená to není ještě nic nešení ale to už nějaké obrácení se od vlastní sil sil boží už tedy začínají působí cíli boží ale jenom začínají zatím se jí dává jenom malinký prostor pro jich působení třebas v době modlitby s a v tom ostatním nu o tom nemůže být ještě ani řeči tam kde člověk rozděluje život a život modlitby a na život práce a nerost když žije na dvou židlích bych tak řekl a já vám řeknu jak to tady líčí svatá terezie všechna čest pro to jí uctívá to je způsob jak se to nejmírněji zříct protože ona nemůže to říci líp. Protože mluví pro klášterníci který nemohli být činný to byl modlitební řád a činnost je obtěžoval bych tak řekl chytl měla vysvětlit bravurně i to vysvětlila když činnost byla něco co co obtěžuje v tom řádu ona se toho byla dobře vědomá a taky občas říká to je to činnost a tak dále velice hezky to tam vpašováván nesměla se tomu řádu protivy s víc tak činnosti a na stejné úrovni jako body ba to by náš řád byl zbytečný že jsme modliteb řádem a kdybychom myslel nemodlili tak na by přišel svět nic tak bych se tam přes aby asi by nepřestal že a my ho držíme to modlitbou no to si tady moc o sobě myslí no ale oni si to myslí do dneška to by tam v tom řádu nikdo nebyl oni si myslí že drží tento svět a já vám řeknu této představy už zastávala. To kdybyste přišli do karmelitánského řádu jako jsem měl tu při toti já sem přišel do přechá který u naší více ale než budu vyk existujou a do jednoho taky na zemi jiném nejsou a já jsem já kam se že se tak sem ta ho ducha tam cítil a duch této modlitby těch karma tak silný že člověk by měl tendenci a nikdy jsem ten neměl tam u nich zůstat protože to modlitba je pro mě dneska při jemnější něco než by činný a čím dál to bude horší v tomto smyslu protože čím dál budu hmotnější než schopen jí něco dělat ne neschopní myslet a já na tu modlitbu nepotřebuju myslet to není myšlení to je tedy jen to to je poznávání to je chápání z vnitřku kde čím je mým slov čím není formulace mě to chápání dokonalejší. No takže pro stáří je také všechno připravenost když budu nemožný nebudu schopný myšlet byl na tom jako svatý jan z devadesáti pěti letech svatýho miláček páně říkal mě už to své hlavy všechno vykouřilo takhle si se nemluvil ale já tak mluvím za něj ale něco ještě jsem schopen vám říci milujte se ve spolek a to stačilo dáváme tak je třeba to napřed slovně prohlásit formulovat si toto uvědomit si čeho se dávám je třeba si to uvědomit že je toho vzdává ale není třeba to vyslovit tím že to vyslovím to je méně než si to uvědomit já se uvědomím že se toho vzdávám a to stačí. Protože jsou situace tak prekérní lidském životě že nestačíte ani něco formulovat a už váš už vás malou už vás říkají už vám v hrou že vás za chvilinku zabijou já nevím já jsem to zažil tohleto možná že to každý vot nevyskytuje ale mém životě to vysvěl za každým mohu todleto a to je proto že na mě se musí vždycky hebrejskou jemnější povahy než já ale se mnou kdyby se jednou jako s vámi tak já byl nebyl ničím jim než ti já nem od padlým ničím jiným odpadl v byl odvrátila ně nemám tak do čeho to já nevím mělo čoby odpadal prostě bych byl odpadlo úplně hru směla na zemi zatíženi je situace naléhavější. Která mě potkává tím méně mám čas na formulaci a tím je odevzdanost dokonalejší jestliže já nezhoupli při tom jestli se nestanou zoufalý když mě popadne zoufalství tak jsem to správně nevyužil správné využití takové prekérní situace velice naléhavé ze které není vyhnutí je odstoupit že už není vyhnutí odstoupit prosím vás toto je velice užitečný sem naučili lékaři ať se ztekat jak se smrti operovat budeme a já už jsem v tomhletom stereotyp jednal z mnoha věcmi v životě v celém které už se řešit nedali. Lidskou silou se říct nedali a já jsem přitom zuřim toužil ale do tři sem a nešel jsem za vrch hranice duši ost já jsem si já jsem si nedoufal nýbrž já jsem jenom opustil svoji zvěst a protože jsem byl v té chvíli jenom z uživí a ničím jim až se byl vtělen zuřivě tak jsem opustil sebe celého a tím se ocitl tak se naučí boží přece si to to je něco podobného jako třebas říkal tomu latu i ten ramakrišna ty říkáš že nemá žádnou dobrou vlastnost no já bych neřekl tak mně jak pak vycházím svou manželkou on říkal no s tou se jenom hádat a taky někdy prohraje ne nýbrž jsem si prohlédl taky začnu být a ona přijde na jiný názor takže já vždycky zvítězí víš a on říkal tak ty nejsi zoufalý no vono mu řekla o nás obal ale já ne já to vyřídí ani na řeší pořádně a vona zaleze a já mám klid a ty si není to je ta výborná nejlepší tvoje vlastnost že si takle dovede zvoleni pomoci takhle nezmate kálí a spojí se s ním vědomě. Buď na nic tekla je že se s tebou nespojuje aby radují já jsem ji vyhrožoval s dýku v ruce a když nechceš matko bývá vědomí a chce abych byl tak blbí jako ostatní lidé tak já se k uchu tady mám dýku a řekla to snu nedělej já mám s tebou jiné záměr než abys byl mrtvolou dýku si. A začal přijdeš na to jaké s tebou mám záměr no tak se o to poznat to taky to nejde po dobrém životě to dopadá vždycky tak že je člověk zároveň připravován k smrti a zároveň připraven znovuzrození čili nejsnáze by nám to tady mohla zdenička vysvětlit že o tam chvíle blaženosti kterou vy neznáte a to jsou příprava věčnému životu to jsou přípravy tohoto druhu k narození novému narození znovuzrození ale jsou tam taky bolesti a zoufalost které by taky nemáte a to je příprava k smrti neboť ona ani do z nás nemůže se znovu zrodit dokud nezemře tam v tom podobenství které bylo řečeno tomu. Nikodémovi bylo jenom dokud se neznovuzrodíš protože to bylo jenom podobenství slovní tam to nedá všechno vyjádřit ale když on zemřel na kříži tak to už je dalek dějově se to dá vyjádřit faktickým ve daleko lépe neúplně dobře ale daleko lépe zvláště že je to takový vzor ano jako byl život ježíšův a tam už nechybělo to ten ta smrt na kříži že jo takže on se znovuzrodil potom kříži jenom když předtím řadí od konce to šlo ze začátku o to od konce šlo připojovat narození tam taky začal být obyčejným člo dítětem které plakala a to se všemi v tom svým mu nejednání protože bylo tak nevědomé jako ostatní věci. Ale to potom přestalo to ne dělat když odezva tak ale vám když mi řekne vy za mnou a já do tak jsem se odevzdal ne pokud jsem vykládá to nezam já necháváte aby ho pochoval to ne to bych zatím utek to se podobá těm nemohl jít na kterých si ší pro ale ty si chodí s tou řečí pro ale. Tohle měl než na to někud tak zatím se zavřou dveře už se tam nedostane a já jsem herec když se byl čtyřicet dva let ne učitelem tak jsem se musel k tomu herectví jinak by byl se mnou ty žáci volaly ale já na takhle tahl jak si představoval to hodinu pár dvě to spí vetřel to píšou úlohy no tak co to je pojede se ty to píšou úlohy bejt to na stůl dalo na vstup eště neví co je čeká a ty co vzadu spí pět za dveře a síla byla prázdná já sem tam byl sám a říkal jsem protože nemá koho učit až do přestávky máte volno patři další a tu zařídí líp než já. To to vím že to to nikdy nenastalo jsem si teďka vymyslel a jsem to přehnal tak v něho co se dělo ale jenom v malé někomu jsem se bral úlohu a dal jsem to to má se vinu učiteli a vy si to prohlížet to správnou a neřekl jsem že to měl podle vysezená sem našel na zemi v té třídě tuhleten sešit a vono je to ruky a já ruky neumím podívej se že si je to správný a on se na to podíval už bral červený pušku nebo kterou už tam opravoval a říkal celý pak blbce a. A já jsem říkal nedívejte tam na ten nadpis bolest jak von tam ani nebyl vlastně tento karta nebylo podepřeno já by malé kou bych to tak asi koho by z toho podezříval já mu se dá a řek jsem tuhleto jsem ti z zabavil během vyučování a tuhleto tě opravil ten profesor tý rušily a on říká je to bude zlé ty byste řekl do že jsem to poznali cíp sal no já jsem neměl čas přemýšlet o té dramaticky já jsem byl rád že to píšu ale se kolega taky moc roky neumí tak že patrně to měl taky špatně já jsem ještě nějakou chybu přidal ne to to budu mít zlý já sem říkal po této hodině mě řekneš jak si to měl zly. Že si to měl opravdu zlý a nesmi že jsem ti to se všímal nebo to a ale podle se na ty divy který tam máš oprava a já jsem to potom sám říkal no já jsem ještě měl čas přestat se tu stránku vytrhnout a na prase to znovu bez chyb a on to kontroloval začal tam ode mě nohou tohleto to má pořádku ale vy prevíti vy to máte všichni špatně a to to není tak dobrý normálně já tentokrát dostane do říkal no tak je tomu do vlastně ho a nemoh to pochopit to tak já jsem mu taky nevysvětlil. Takže oni si věci děly jinak než kam to líčí na to ničím tak dramaticky aby aby to pochopil že je třeba by lidi sál od všech myšlenek když se mám odevzdat tak se prostě odevzdám tak asi jako on mně říkal antonín za škrtnu no to neříkal až po chovám dědečka že ano nebo až napíšu závi prosím já bych byl už kri a on neměl závěr oni možná doma má o ní má bohužel ale kdyby ji neměl tak mu dos té chvíli do toho do toho nic nebylo on se vzdal takle se musím takhle bezprostředně a musí odevzdat rozloučit to je to to ti říká ramakrišna že totiž jestli ten tvůj manžel si koupil san asi nový roucho a ty máš z toho nebezpečí že podle že se stane poustevník a tak se nikdy nestane že děláte prvky to se najednou de nekone vlevo ani vpravo to je pravá odevzdanost. A do mi to nemáme lehké a já bych řekl my si to děláme těžké kdybyste jenom vypustil tohleto co je těžké tak je to strašně a to by bylo potom břemeno ježíše krista ne vaše že to vaše tím vašim je to těžké a tím co není vaše nic není vaše tím je to lehké a ji tam ne vůbec ne tak je to úplně lehké tak to vůbec to sedí de prostě dá přirovnat jakou my známe lidsky jsme loupežník toleruje a považuje za přednost já protože jsem vrah loupežník nejhorší mezi nejhoršími a tak pro mě je snadné se distancovat od toho co je mé protože to jsou samý špatným věci já jsem tak téměř tak dobře na tom jako maří magdalena a ty který máš nějaký dobrý štyři to toho těžko bude říkat. To já jako nemám žádné tak nemám ale ten tvůj ten tvůj kroužek a to je věc dobrá takže ten loupežník se mocně tuhletoho a ono mu to stačí tak tě to nebylo neodevzdá pamatuji si když přestávám hlad když si to v odevzdám tak jsem ti to neodevzdal tak je to jenom proto že to ještě rohu bylo té není jiného důvodu ne protože to ztratil to si neztratil nýbrž si ztratil něco svého. A proto si to směl ztratit a musel to ztratit my na tom světě musíme ztratit všechno co tu máme takzvaně máme neboť jinak bychom vůbec nedokázali umřít vědě dokážete usnout dokud máte nějaký plány v hlavě viďte nedokáže ta ni umřít když máte něco svýho že má něco svýho tak sem odejde do záhrobí a tam se s tím ještě platíte jak dlouho to už nebudete jenom shodovat ale je to špatné protože máte něco svého s tím odešli do zahrady v svatý by tam takhle neodešel ten mi to odešel úplně prázdný to šli tak nemohu jenom o něm mluvit musím vám se dramatizovat prodělám od rána na ten přístup k bohu protože bez děje co člověk nepochopil. Ten život je tady proto abychom dějem života se setkali s bohem dějem života s tím kdo je nedějové se setkali pomocí děje nepodceňujte děje i tak bolestivý jako třebas už není ky nepodceňujte ten děj to je zmínka za jakou nebo při jaké my se setkáváme s bohem že zmínka boží když se to lidsky vyjádřím samozřejmě že to zmínka není bůh nemá zámky té jako kdyby řekl. Že bůh se hněvá té stejně neomalené že se nemůže chvět a taky nemůže mít sami ale protože takhle mluví ho tak já si mohu taky dovolit se věřím že už se dovedete vybalit z toho mluvit tak já protože víte že mluvím jenom proto tak abyste mocná se pochopili rozumem nepodceňuje to rozumové chápání a teď zdál poslední kapitola k nikdy toho členem z ní výchova promysli ku. Průběhu staň této knihy sem zdůrazňoval že mystika je darem od boha a je záležitostí milosti který něco není to něco co chci nastoupit co z vlastní vůle mohu nastoupit já to z vlastní vůle nemohu nastoupit a já to zvlastní vůle ani nechci nikdo z nás ani já ani vy to nechme na na rozdíl od vás já mám jenom jednu výjimku že já jsem si to já jsem to opravdu nikdy nechtěl ale vy máte ve to chtěli až to chcete no tak to není tak to patníku jak si myslíte protože že si myslíte že si to přejete s tím bohem se setkat to jeslti. Tak to je jenom váš dojem nesprávný dojem o tom že si to přeje tam a že to přešlo že vašeho vědomí a že už tam to působí jako vaše vlastní vůle do jako dojem ovšem vlastní vůle lidi se zvyklí si všechno přivlastňovat a kdyby si nepřivlastnili tuhletu myšlenku na bohu na boha nebo to se chtění na boha tak byste to nemohli vůbec provádět kde se já kdybych si přivlastnil tuto myšlenku že já si k bohu tak bych nemohl jít. A protože jsem se vodnaučil v sedmnácti letech velice radikálně se odnaučil tomu vašemu myšlení že je to moje vůle neboť já jsem ti to předtím nikdy nepřál prosím vás aspoň v tom mi věřte kdybyste mě nevěřili tak já jsem ochoten každého z vás zvlášť poprosit abyste nasadit tak jste vštípit a tu chvilinku my to věřte že já sem si to nikdy nepřál k tomu bohu se dostat nikdy ne a sedmnácti letech ani jsem si to začal přát projevil denně bůh svou vůli že si to přeje abych mu patřil a projevil to takovou silou že přemohl mou sílu kterou jsem se. To přemohl bez nároku na čas všechno moji připoutanost tomuto světu bez nároku na čas přemohl a bez toho že bych chvilinku před tím o tom věděl že to bude dělat že todleto nastane čili to je jedna z událostí která se stal my sedni letech ale vám to překládám jako událost jako něco se stalo tak tady mám mohu předvést všemu. To se nestalo to je u každého z nás od věků neboť by máme od věků připraveno místo u boha v tom příbytku u něho že si to neuvědomujeme a najednou si to uvědomujeme tak máme né se stalo ten dojem je chybný prosím všichni v mé rodině byli svědky toho že se to stalo že jsem se změnil ale to si něco nalhávali to je i když se to nestává nezáleží na to nové se to nestává to nic neubírá na tom že to je kolik věcí na světě je. A vy vo nich nevíte měl možné aby se ani věděli ale soustavně jisté nebo neurčité nebo nejsou i bez vašeho vědění jsou tak toto u každého z nás je vám bude nej to vám budiž největší útěchu že je naše nitro spojeno od věky bohem a že je to záležitost milosti jesi to dostane do našeho vědomí ano zase bych musel u čele milosti zůstat stát a říkat ta milost je taky věčná když voni nevíme tak je že se to stalo skutkem slovo tělem učiněno jest to je jenom víra z toho co je takže pro mě narození pána ježíše není něčím převratný jako třebas bylo pro lidstvo a je pro lidstvo ale je to něčím víc je to oznámeno něčeho co je oznámeno o něčem co je co věčně je. To je to jenom určitá míra informovanosti zase tato míra informovanosti má v sobě sílu takže když já sem byl takhle informován o tom co je tak v tom byla taková svě se nemohl nic jiného dělat než to co je tak sami to povolenost během několika let deset ale rovněž je pravdou že vy značná náboženství vychovávají a vedou lidi k mystice nijak se nám nás netýká jak se tyto dva faktor. Totiž boží milost a lidské úsilí úsilí spolu shodují po stránce teologické se nám do toho tu teologii se vám teďka předvedl po stačí když řeknu že jak křesťané tak buddhisté se vy snažili cvičením a vzdělává ním rozvíjet své kontemplativní schopnosti které existují všech mužů a že a které mají ob září význam pro ty kteří se rozhodli zasvětit se meditaci a modlitbě v čínské já také tradice tady si se duchovní cvičení nazývá do do a je. Znázorněno znakem jenž znamená chození či kráčí ale původně zobrazil tento znak přes tu nebo křižovatky sanskrtským znak překládá jako cesta a ve standardní buddhistickým slovníku je definována jako náboženské cvičení zaměřen na přiblížení se k konečnému cíli osvícení jinými slovy jelikož pravou podstatou buddhismu je probuzení čili osvícení pak tedy pro dělo. Pak tedy do za hrnu je cokoliv to člověka u náš cestou k tomuto cíli budit místní má velmi pečlivě vypracovaný do do které podává návody jak chodit sedět jak se oblékat a co jíst jak se postit jak spát dýchat kou pece jak cvičit v tělo a hýbat se jak vyvíjet životní energii jak se chovat ve chvíli slabosti. Dává rovněž pokyny týkající se se zen v lotově pozici odříkání mantram jejich přepisování deru bohu při odříkání jména a my da a tak dále je toho dost do mělo své obtíže i kritika japonský nich činem jedna set sedmdesát tři až jedenáct dvanáct to možný tak dvanáct let šedesát tři se dostal devadesát let byl vo se vzbouřilo proti asketismus jak. Tam k a zenu a hlásal a víte nosti víry a milosti podle něho víra v a my du jediným prostředkem spásy všechno je totiž dav všechno je milost toto hlásal byl prvním japonský buddhista jenž veřejně odmítl celý pán a oženil se přestože celý bát byl částí do které neuznával jeho poselství jest prostě olej méno omyly z vírou. Přeříkávají si ji jméno a mezi a zra zrodí se čisté zemi odmítám během všímám nebo silen to taky a přepisovalo spoléhání se na druhého karty jako proti krát ke spoléhání se pouze na sebe jak zen. Proto já vám nemám za zlé že se přechodně spoléháte na mě že já jsem zástěn sem tohoto člověka z toho du že po velkých těžkostech odporu vnitřní jsem se nakonec třebas taky oženil a do toho života se nevstoupil jako do celého a ne jako do jeho části jako toto klášterníci který tady překládám tedy si splnit tím že když on to dovede části života nemoci celého života od naší to musí být celým životem tak jak se mi předkládá od boha se k celému životu tak jak je u boha se dostat k tomu si být daleko snazší na to jsem přišel jednadvacátého jedenáctý třicet devět to bylo mi to dáno ten to přišel od tý doby jsem věděl že taky se budu muset oženit že taky budu muset děti a tak dále. Ale už ne jako ostatní lidé že to mají nýbrž tak jako by to neměla tak jak by to jako by to byl pomocná ruce boží děti jsou mysli ženy ta manželka mi jsou svět ten to vlastně my svěřena a tak dále všechno co tady mám je mi svěřeno jako ne moje nýbrž jako hřivna vod boha ano a to mu sem nemohl dorůst dokud jsem dělal rozdíl mezi tím se lepší jemné a mně bylo příjemné být svobodný velice příjemné a co by mě bylo krajně nepříjemné jako by žena mít ohled a někoho jiného taky. A do tohoto tady ty sem se v spravoval aniž jsem něco s těma ženskýma měl a aniž jsem se oženil od jednadvacátého jedenáctého jedenáctý třicet devět m dvacátého šestého sedm tisíc devět set čtyřicet pět trvalo mi to dost dlouho víte jak ty přechody trvalý strašně do a věděl jsem že to bude muset být jestli budu se shodovat vůlí boží já se shodovat jsem mezitím podíval antoníne jsem pohřbít ten milý život který jsme dělali dobře a ty spočívá něco se ti tři že se ale dobře nedělá ale musíš než se odevzdat pozbývá jak jsem se odevzdal teprve v okamžiku svatby a tak nastala tu další fáze jít celým životem. Jít i tím co je mi nepříjemné čili zaprvé mě to muselo přestat být nepříjemné a do druhému se představí příjemnější to co jsem dělal předtím čili všechno muselo být jak nepříjemné přestal být jakmile příjem tak příjemné si byl to život nutný že ano k ničemu nebylo tam nic na čím bych se radoval a nic nad čím bych žalovat a s čím by se rmoutil není pravda to mohlo přechodně nějaký fázích existovat tohleto ale tam kde vím nebo tehdy když vím že to má sloužit k lepší službě bohu tak jestli to k té lepší službě slouží tak už tato služba sama ať má jakoukoliv povahu je radostnější než ta předešlá když to sloužilo mě nebo už ji mu okruhu že bližní je taky učí okruh než pán bůh. Tám ta je to zase jinam kázal dostanu spoléhání se na druhého taky jako proti klam ke volání se pouze na sebe rty zenu zatímco zen hlásal pustině do na jo čím na a jeho následovníci hlásali jednoduché jo i do které je se s tou spásy ale v praxi jeho cesta není zase tak lehké jiš i samo odmítnut asketismus je do samo o sobě které vyžaduje. Dalšího tedy není to do do úplného odpoutání já tady zatím dělám vše stavu šest tady je i do ego a není to tělo tak byste se byl neptal žene řekli dně mohu říct že se tam jinak proč nám to i my už jsem že říct časem zamohl řekl podle své zkušenosti je to když já převedu toho druhého tady k tomu aby na tom díle podílet. Z toho důvodu který řekl ale já musím s tím ještě něco vsunout tosim životem říká že vy dycky mě do nějaké druhého zapotřebí že aby mohl von ukázat lidem jak se s tím otcem spojuje tak potřeboval někoho druhého a to byl život pozemský jeto druhé nemohl nestačil tomu jeho otec nýbrž to druhé ta protiva toho nezačal k tomu on sám nýbrž učedníci a to dále těch proti von tam vedle sebe postavil celou škálu aby bylo vidět že to je vždycky taky ale jak se to jevilo mě. Když jsem třebas zjednodušoval nemohla by slova to jméno boží vono to nešlo a místo se zastavoval tak se vždycky protože mě nebylo možno neví jak se vyjádřit nebylo možno začít od ničeho ne nepropojíš to s tímto životem nýbrž navázat na tento život tak se musel být nějakou spojku s tímto životem oku která se podobala se pohřbívání tohoto života jako třebas to dělá tady antonín ale tady dokonce obřadní požíváním to nebylo nýbrž to bylo pouhé i. Já protože jsem už neuměl říkat celé plemeno boží tak v té poslední fázi kdy se mu odpouštěl už to bylo je vám to jsem se podíval fotrovi tak já jsem z toho jména božího jeho uva se ho vyslovil správně nikoli i oku a ne se říká jenom i sem vyslovil se správně i to by taky neumíte vysvětlit to je jí to není i tohleto co já že mě jí jako jí jako jeho nebo tak ale není tam to je ta nemůžu takhle říct je to prostě jí a toto já jsem začal před tím že jsem nic neříkal opakovat. A já jsem ho opakoval ne jako i někde v nohách nýbrž jako jí já se i na to nasadil podívejte se bez jí tě jednoho si ten ní začnu znovu ji a to sem padlo nechal zní až ten zvu přestal funkci otřes to se mnou sáhodlouhá až to temně vy třásl nutnost něco. Symbolizoval svoji touhu po bohu symbolizoval vlnění nebo vybrat to je symbol né to byl symbol metody po bohu pomocí vibrace a tak jsem stáňo buď zde a tak jsem prostě až to dohrála svou roli i toto přestávali říkat ale bylo to i o byla to cesta která začínala nějakým. Mimochodem i je z těch samohlásek podle sanskritu samohlásek jeho a ne o samohlásky je nejtěžší neboť sanskritu i je koncovky ženskou naše kněží ve starost staré češtině byla k není a k běžná sanskritu je marný malá část on marný je on ona to je tam může být kolik chcete a ale jestliže to má být opravdu vládnoucí kněží. Tak to musí přejít do trpnosti moha rány do tý a to je podle mého názoru lepší do než bez toho i když už se ti dostala ten zenbuddhismus tak daleko že už to uměl pomocí dílo že se napravovali konkrétně v tom v tom v tomto způsobu antonína tamto ještě tamto a to výslovně když se stěhoval ale jak protože kdyby tam byl neměl něco pořád to se tím udržel nebo to s tím praštil a on to my šlo tak pořád že nemusel vzít do ruky až mu nedal to no na to hoverlu chodil po koních to je v pořádku ale jinak to je příliš důkladně takže zdržující to totiž analytické a proto to zůstává na povrchu je to v pořádku protože si převtělovat ale jakmile se převtělujou to myslím symbolicky tak už z toho není zapotřebí. A já se musím přestavovat z toho pocitu odělenosti do pocitu neoddělenosti a toto pěstování znamená zbavit se všech těch detailů ne se u nich zastavovat třeba je průběžně že chci od nich odstoupit tak řeknu tamto klá tamto odkázán jak to říkám to dílo úvodní ne že to zvládli že to postavili na své místo na pravé místo a tím to zvládnu to neřekli ale oni si se aby ča když sedím tak sedím udělali jenom jednu věc vždycky jedno za druhou to není tak dokonalý jako i dílo to je daleko dokonalejší. No tak já jsem si jist že nemůžete udržet pozornost tak dělo jak bych já si psal abyste mohli všechno slyšet celá říkám vy to neslyšíte ani těmi mrtvými už u už my už už amen ovšem ucha už ale teprve těmi tím uchem živým když to neslyšíte ještě ani uchem mrtvým celé jak to máte někdy slyšet jak může přejít do živého ucha to navazuje na plné mrtvé ucho takže já vám to předvedu na tom malovaný třebas tady u antonín já se namaloval mrtvého. Živého a nebyl ten s tím pochopitelně spokojen ale když jsem ho namaloval živého tak jsem věděl že je to lou takže když já o živým svoje okolo tak pokud toho nevy nepoužiju ke spojení s bohem nýbrž ke nějaké produkt třebas obrazu představy o takdále tak je to ještě za tím jenom krále krále dovolena ale přeci jenom krádeže jestliže já ale toho použiju aby se tím spojil s bohem tak někdy bude zapotřebí antoníne tu velmi celou věc hodit do ohně. Totiž aby už vůbec nebyla ne se s tím nějak loučit ne se na to ještě jednou podívat eště jednou ani jednou se podívat a do toho žena se jenom jednou obrátila a ty se přitom začátku toho odosobnění nebo odpoutání nebo spojení ohlíží nesčetněkrát se z toho zbyde to je vám jasné nic ale ta do toho že na byla sloup ní sloup takže my se stáváme těmi sloup teď po nadávám do to si ji ten ne na každým kroku svého života protože věci které jsou zdánlivě naše ještě si aspoň než je odložím pro líčíme v ruce nebo ohmatávání nějakého nějakým smyslem se s nimi stýkáme no a to je něco co tedy nemáme dělat máme já sem se učil od svých dětí máme velice milou hračku hodit na zem. Tak já to mě manželka se mohla udivit že jsem třebas seděl tři postil se svého syna a to byl to bylo první v naší ně a on ustavičně všechno vcházel přes palubu na zem a já to ustavičně zdvihal ale ne daleko od něj nýbrž by ska by se to snáze za hodilo když jsem to jednou dělal takle půl hodiny tak manželka řekla podívej se jak by to a dělal já a všechny ty hračky mu co sebrala z té poctil to mě vyhazoval pořád při dál nebyl na to takovýho áčku nebo takovýho tak i taky a odnesl tu tak na řešili syna če plakal usedavě a říkal dívej se na něj on plakal a přestal plakat a usnul že neměl čím svý hrát není to lepší. Sem říkal není to dítě se učí zázrak hračky a to je pro život strašně důležité kdo to má vedle něj vydržet to já vím ale pokud to vydržím tak mě v tom ne k té hře ne za tím záře hračky horší to bude až je za za nebude a mnohem lepší to bude až ji mě někdo vodnese nebo on si je dá odnést a už nebude plakat tak buď mu na nich nezáleželo anebo je nevlastnil přestal vlastnit to že je přestanete bylo správné že smířil že už je nebude mít a to že mu na nezáleželo to je nesprávné tak si to nějak přebere. Máte k tomu něco nemáte dodá hned ale i v křesťanství existovalo cvičení a vzdělává které bylo zaměřeno na dosažení osvícení a proměny svatý ignác z hovoří o duchovních cvičeních a právě topí mohl být nejlepší překlad slova do toto cvičení popisu je tak to neboť tak jako prochází se a. A váhání jsou tělesné tělesná cvičení tak duchovními cvičeními můžeme nazývat všechna cvičení na cvičení pomocí nichž se duše připravuje k tomu aby se zbavila veškerého přehnané lpění a pak potom to odstranění hledala veliká chyba že já to neslyším jako ten hnus nej ta na. Vůli boží a to pro spásu naší duše ignác první kapitola se na první zde se setkáváme se zajímavou podrobností pud ti sem odpoutání je vede k osvícení proměn a spáse kde ignáce po této proměn následuje nalezení boží vůle když já toto nám to oprava tady ještě jinak pán potom už dále to všechno pro kočku. Když se ujal asketismus staví auto začali mluvit o vnitřním a vnějším asketismus on to dobří učení hlásal vnější asketismus je zana půs zachovávání mlčení a nejdrobnější disciplin jeho význam spočívá v tom že vedl k vnitřnímu asketismus jenž se staral lásku k bližnímu soucit stravující mi skrytost a prosto tu života. Ale jak se stran sví taky buddhismus se moudří lidé měli za pozor před nebezpečími asketismus a otrocky věrnost zákonu protože si uvědomovali že pro člověka může zavést píše a zaměření se je na sebe a tím i k vytvořen silného ega což by znamenalo zkázu svatý jen nejvíc spis pyšný na svou sat pro si nového zákona trvalý na tom aby já ve že já v jeho vá si žádá naše srdce a nikoliv oběti a toto je rovněž ústřední té mate evangelia kdežto ctění svazku my rukou a nejhroznější ústy jsou pouze druhořadé veden ke spravedlnosti a pravdě. Jak nám východě tak i na západě se setkáváme se kterým napětím že na jedné straně je nezbytná cvičení a vzdělání na druhé straně všecko závisí na milosti na jedné straně se musíme snažit kdežto na druhé straně naše snažení samo o sobě je darem na jedné straně asketismus je nezbytná kde se na druhé straně je duchovně nebezpečný praxi se tento problém řeší na základě tohoto principu měli bychom se snažit podle našich lidských moc oprostím jako by vše záleželo je na nás. Ale kromě toho musíme čekat na milost jako by všechno záleželo jen na bohu to je ta myšlenka je za užitá jako by či na to zatím ze začátku tak nejde ale čím člověk vědomější si boha s tím vím více nebo dokonaleji že to na něm jedině záleží každé hnutí mu že platí to co řekl ježíš kristus ani vlas bez vůle boží z hlavě spadne že víme že padne není v tom jde nějaká vůle boží a nemusí bůh přistoupit aby toho ne vlas lidem to tak to co je to je nemožno to pochopit tak člověk do toho nevešel té všemohoucnosti boží sám nebude nikdy všemohoucí ale může to pochopit ty by se z toho vešel. Ze se západ začíná zajímat o meditaci a společně s mystikou i o asketismus podle ní platit lidé chtějí vědět jak na to chtějí aby jim někdo ukázal cestu a tak se obracej k výchozím do chyba lá ji a ke chrámu v té ho tu kdo my podá návod či systém kde najdu mistra a za tím co myslící lidé kladou tyto otázky myslící lidé a tyto otázky jsou zároveň varování před nebezpečí asketismus ale nehledě na tato nebezpečí o nich jsem se jí zmínil a na ně a jde důraz i evangelií. Je to ještě hlas pro cestu nových lidí kteří prošli trnem a shledali její nečinný někdy dokonce škodlivé dbali si se všech pravidel náboženského nebo nízké ho systému ale nic z toho nepronikl hlouběji po povrch nýbrž všechno zůstalo jen vnější a proto se nedostali ani na práh kontemplace v čem byla chyba. Já bych tu chybu že on já nevím co tam byl psát dál já vím co si nenastolil slovy to je jeptišky ende ty radit volně v čem byla ta chyba že s tou modlitbou nenacházel jako s milostí boží že si myslí že oni se modlí a ne že to milost že oni se modlí farizeji nebyla v tom že udržovali ze dodržoval všechna pravidla po bilo ostatní chvályhodné nýbrž v tom že neměli do stavy a proto jejich pravidla zdaleka zůstala vnější a v jakékoliv jakémkoliv asketickém které není jedinou věcí i ze překročit vnější cvičení je láska neomezená láska která data a dál tak jsem se rozešel se všemi weifurter mi mystiky. Když jsem se mezi ně jenom jednou ale ze všemi jsem se do tý do tý doby rozešel když jsem se neměl příležitost rozcházet s každým zvláštní že když jsem přišel jenom mezi ně paní velkou podrobují je mi toho svědkem a voni se mi ptali po té koncentrační společné kterou tam dělali a po těch modlitbách a tak dále potom čtení z bible se mi zeptal ten jeden ji vedoucí co tomu říkáš. A já jsem říkal je to být dal a proč přes to není ani špetka lásky no to jste nevěděli jak se rozhodli hrozně se rozhodli říkali kde si tu lásku mám věci a prstu to není naše záležitost to to toho se musí vložit bůh my přivolává me tímto už neříkali tímto způsobem jednání lásku boží milost boží a tak dále a tam milost přistoupí tak ona tu bude zatím tu není měla dobrému všechno možné co můžeme z vlastní iniciativy udělat. No tak já jsem říkal no tak když to taky je tak já na to tam ještě písemně já jsem to písemně a ten opis toho má je ně paní vlevo je to ukázala bych byl velice rady si z toho sekta jako do článek a je to důležité to co se jim tam řekl tak že to člověka opravňuje k tomu myslel šel čím co je napravená tento cestě a setkal se s tím co máte cestě pravé. Ale nejsem musím říci že budhisti ak asketismus jejichž nacházíme v japonsku lží mnoho toho jim a celému proudu čínská kons kultury a v tom si o tom chci aby něho modlit abychom tomu porozuměli je třeba pochopit si vy jste smyslu jeho přístup k lidskému tělu a s tímto přistupujeme setkáme hlavně z orientální lékařství v akupunkturu a mnoha forma pasáže je rovněž patrný ve lesem umění jak jim je ta rasa jdu si kdo a sum ba dokonce i v jemné umění. Jakým je příprava ča je úprava květ i kována u všech těchto činností není jěžíš těm hlava nýbrž břicho neboli hra zvláštní pozornost je zaměřena na místo které leží pár pasů postupem a nazývá se tam den nebo taji přičemž druhý z obou výrazu znamená doslova. O energie na tom přemýšlet moc energie užívám slova energie myslím na japonský ti nebo čínské ji a samé rána dostane u toho ti takhle vyslovená tím není pravým ti já vám vyslovím pravé ti abyste věděli co je to ty které vzbuzuje život a když je já vám to doplním ještě další mi zvuk jistě v tom něco poznáte. Koho to je ti to řeknu lidově to už bylo tyto podání nám to bylo kohout jí a já toho vím i pokoje například potřebuju v noci pro budit někoho a na veden si tak jako kro probudí kou ta nepotká pořád za a já ho probudím taky on si myslí že hoří nebo co jde mi otevřít že a dostanu na let povinnosti že ano to jsem zalíbí syn pří se svými případ který tam někde havla na potopa znovu východ člověk. Neměl jsem dost řešim se na nemyslet tam by to hlavy složili a já jsem říkal to je jednoduchý nejbližší vleze se zalhal a proto to ještě jednou ale pořádně pohotovosti probudili se všichni koupil vesnici začal vyjít za lidi s chalupa já jsem se ptal jednoho po druhém jestli bychom tam mohli mít do se dostali sem padesát roce třebas umět také umět taky ta vono nehoří me mi rozený a tak to že mně dal no se byl daleko snazší než že se lidé asi ne punc vono tady začne kor uka všechno co jako po house vyskytuje v té vesnici toto není lhaní prosím vás to se stalo že já už ty lidi nemám už my zemřeli tak. Co se vás tu ku při naším světem ovládá přírodní kus ovšem přírodní ci kus pro každého tvoření stejný máme očí ptáky třeba ty mající kus močí a to je máme denní taky mající denní a zase jiného rozsahu tedy ten cyklus vesmírový se jinak jeví každého tvora ale přesto bych byl rád kdyby se naučili za vítáni chodit venku nebo za sou mraku chodit venku abyste se při učili konci a začátku nějakého cyklus to je totiž stav té přírodě nastává stav který se může zradit v lidském těle a chová se jako sufji jako prvky ve stavu zrodu mají daleko prvek cyklu ve stavu zrodu a on má daleko větší vyvolen si daleko větší průraznost než normální prostředek jo co se těmi svami ty dokázalo a kouše se dokáže toho vyčinit pilinky to bylo daleko více se dokázalo před tím. Těmi pře když to nebylo ve stavu zrodu takže já vám potom na tento stav ru kterými promeškáváte je to sice nepatrná věc a budete se člověk do smrti ale já se neobejdu na mě milejší nespalo promeškal že jo to já radši je to nepříjemný člo do toho hadu na ni ho jít ale já rovného chodím abych byl při tom jak se probouzí nový cyklus začátek nemělo cyklu takže nestaly du ven a já tady nemůžu chodit ven čas. Tak já mám otevřený vono a sem s tou přírodou aby byl s blíž a nahrazují co to je pochopitelné to jste způsobili vy tak co se dá dělat tak já jsem to nezavinil ale sem při tom cyklu a ten koho je mi vzorem někoho ze je před tomu takže když koho zakokrhal a petr třikrát zradil ježíše tak to byl symbol nového cyklu tady končil tím citu toho osobního vedení a začínal si plus nad osobního vedení nebo neosobního vedení. No a ten kohout o tom věděl jediný ten koho od no to věděl protože tohleto co se vy na úrovni čistě hmotné má je pro vzdáleným takým od zvu em toho co se děje na úrovni nehmotné děje na úrovni dokonce u pána boha co se děje o stav neděje vono sám je a indové říkají že to pro mě na třebas krátkou dobou ho doba proměna krátkou doba to jsou ty jak tomu říkají těch pět té a dlouhodobý to manvantára a prová ne a mezitím je mnoho jiných ještě cyklu ale to jsou takové krajní ci klid. I to u toho při promiňte mi já bych měl moc to říct při každému tomu slovu pána tak dál ale nebudu to říkat protože bychom se dostali na cestě tato slova věnuji určitou kosmické energii nebo životní sílu která proniká celým vesmírem a tudíž i lidským tělem jestliže je zdravé kdo má onoho ky ten může provádět neměřitelné činy. Ještě mé krize objevil a co znamená ne já nebo mužim ne mysl je to umění ztráty sebe sama vyprázdnění mysli vstoupení do stavu raném pozornosti. Tato prázdnota je stavem dokonale koncentrace níž mysl je osvobozen nejen od uvažování a myšlení nýbrž vy od bytí vášně a strachu takže se v člověku rozhodnutý mír o to je poloviční výklad neříkám že to není pravda ale jestliže se po takovém to vyprázdnění mysli rozrostlo věku dokonalý míry on říká to je hotová zkáza duchovní protože on tam měnil prostředek za cíl tento klid je prostředek kterým se má jít dál jak může se jít dál když je to nic o svatá opřít jestliže se do toho klidu vstoupí bez předběžného zaujetí pro boha tak to končí tím světem dál se nemůže vůbec člověk hnout.

Download XML • Download text • Waveform view