Waveform view

prevzate-kotouc-80-05AB

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Čili otec náš kdo to je o to musíme být určité lidské jasno že otec pozemsky nebo matka pozemská ty nás tady v určitém okamžiku zrodili kdežto otec nebeský proto ho nebyl žádný okamžik ve kterém by nás zrodil to je zrození na časové a na prostoru pro my se tam vlastní rodíme tím způsobem že si začneme uvědomovat svou sounáležitost s bohem to znamená my si uvědomujeme fakt který už existuje a ne který nastává je to ten rozdíl mezi tím co je a mezi tím co se stává my se modlíme o všechno co se má stát a ne začínáme správně s modlení se o to co je. Aby nám to bylo stavím se to znamená abychom to pociťovali jako toto stalo když jsem to fakticky nestalo se tím byli veliké potíže v katolické církvi toto vysvětlit protože vůbec nevěděli co je to na časové to vůbec spokojen neznali všechno bere dali časově dejme tomu když se vykládalo o tom jak tento svět byl stvořen šesti dnech a sedmý den duch odpočíval tak se to bral jako hotová věc je hotový nesmysl těch šest dnů té tvůrčí činnosti a ten sedmý den odpočívání pořád je. Stává se to jenom v času prostoru ale zároveň to je toto oním nepochopil dodneška to nechápou a podařilo se mi to vysvětlit nějakým srozumitelným způsobem budu nesmírně šťasten a budu moci tohoto světa vodejít opravdu protože je důležité vědět že to co se líčí ve starém zákoně protože to stalo to se děje ale děje v úvozovkách protože u boha nic neprobíhá tam je to. Boží existence je naše existence se stává existencí ale na podkladě té existence která je my se třebas učíme milovat ale na podkladě lásky která v nás je a kdyby tato láska v nás nebyla nikdo nás milovat nenaučí kdyby v nás nebyla intenzitou nikdo nás nepřivede na se a kdyby nás někdo učil obyčejné násobil se nenaučí kdyby v nás nebylo to základní te za klaní zdroji poznání ze kterého všechno je odvozeno ten nás je to jsem tomu se dopracoval ne než věda ještě musí chybí takových dvě stě let ale zabíjet je doufám že už na to přijde. Že opravdu je tady nějaký základ ze kterého který jest ze kterého pochází všechno co stává a toto bohužel ani církev ani není věda nechápou je to veliká chyba ale už při tom jak to tady vykládám to musím vysvětlit nějaký aspoň musím říct že to tak je protože by nebylo ostatního nic z toho srozumitelné ho to budu dál říkat čili když se chci účinně modlit tak aby to byla modlitba spojovací musím co nejvíc z toho nátěr který by se stal odstranit z toho co je abych se na na aby se navr dostalo toto je. A to co se stalo se dostalo do pod jak jsem říkal o tom v tom cesta vědomí aby se obrátila světla asi tak tam je to popsané který je kapitoly trošičku ale pak neomaleně potom se popsat ještě lépe no a jestli se jestliže toto dokážu dokáže to jenom v tom případě když sám sebe opustím tak pak nejenom modlitba je vždycky vyslyšena nebo není pokud to není budu boží ale vím že to není vůle boží je tady důležitý že nikdy ne neřekla pán bůh mně nevyslyšel nebo panně vyslyšel. Vím co bůh přeje si a vy sou musíme přeje a proto nedělám co si nepřepadne poslušen a dělám to co on si přeje pokud jsem poslušen že ano a tohleto je důležité aby se člověk v tomto stavu modlitby nedal nikdy zlákat někým kdo tohleto neví do tohoto není svědkem a kdo se tímhletím neříci kdo je slepý a do hluchý musí se na mě brát ohled na slepé a hrubé ale ne tak velký aby se člověk stal neposlušným vůči bohu poslušnost tohoto druhu je zvláštního druhu nic se neslyší nic se nevidí nic mysli do člověka nepřichází jenom existuje jistota o tom co je to tak tak velká že přemýšlí veškerou jsou z toho co se stává že to se stává to je velice nejste to je všechno relativní a proto nejistota všeho toho co stalo je poměrně menší než ji to ta toho co je. Takže jakmile se jednou dostane člověk k tomu já jdu toho co je všechny ty tak záda jistoty neříkám že upadají ale dostávají se v tom řádu hodnot nikam na periferii a je možno odtamtud je možno z toho středu který je tyto hodnoty ovládat si v tom smyslu ne snad jenom řídit je ale věděti s nimi rady přestat mít životě problémy svou má udělat co nemá udělat jak mám myslet jak mám milovat po tom o takový člověk doby neměli existovat protože z toho je je lásky je poznání je existence vycházejí všechny ty odvozeniny relativní které tady který jsme tady svědky já vám teď poměrně podrobně vysvětlím. Jak ježíš jednal s lidskou sobecké jaký žil u člověka tak dlouho dokud měla být ušetřeno a zbavoval člověka tento sobeckosti té sebelásky leda v takové míře jak to bylo únosné pro plynulý postup na cestě jestliže dejme tomu židovský národ si přál mít mesiáše prosím pás ho mít dostal ho a prosím to bylo sobecké přání pro židovský národ mít pro sebe toho mesiaše mít ho pro sebe v tom bylo sže veliké nebezpečí ale veliká kladný svede to mělo za následek protože ten ve satanovi kdybych to byli pro sebe nepřáli tak s takovou vervou to těch dostanete nedělali tu svou stylizaci života jak tomu říkáme nebyli by se od říkali po celá staletí kdyby to bylo pro někoho jiného vyšší kořene chabá. Takže s tím sobectvím obratu se počítal na té duchovní cestě jenomže teď nastav mystického okamžik teď bylo třeba určitou míru toho sobectví odbourat ne všechno protože člověk není tak dalece poznalí aby mohl všechno odbourat on by třebas chtěl ale on sebe nezná a neví že kdyby odboural všechno svoje sobectví že by odboural všechny pohnutky by mu žádné nebyly že by nebylo nic čím mimo se posouvat kupředu a la molinos. Takže molinos aby se při narození páně v jeho životě stalo toho nesto že on snažil pohnutky pro další vývod kdežto židovský národ na to šel jinak ten z těl pořád těmi prostředky předešlými vystačí molinos celý řekl pro všechno není v pravém duchu a v pravé to vpravdě modlitba co byste dělali ne kdežto oni chtěli v tom pořád pokračovat čili pořád ježíšem i pro sebe to byla tragédie musel ho ztratit. Pro sebe nemohli ale všimněte si který ježíš potom tou cestou svou svým u životem zde na světě ukázal jak se postupně pomalinku to sebe tý odbourává do těch ti let přeci byl oddán té své rodině k tomu svému prostředí nic nedělal proti nim měl svou matku měl svého pěstouna měl své slo měl své prostředí měl svůj domov všechno své měl to je veliká míra sobectví veliká míra sebelásky a nevadilo mu to měl to pořád čili my musíme všech prostředků které máme od boha zde na světě užívat pořád jako vlastní. A když von řekl ve dvanácti letech když se ztratil v tom chrámu zůstal tam a rodiče sem ztratili nebo on jim až se ho odešli v tom chrámu jak ukáže kterak poslouchá ty mudrce tak může být synu co snad to učinil a on říkal zdali nevíte že já musím být v tom co je mého otce čili tato sebeláska na tomto stupni je vyváženo tím že člověk uvědomí v čem musí být té vlastně takové sebe donucování tak sebeláska je udržována však v rovnováze sebe donucován já musím být v tom co je mého otce. A to jde tak daleko až se dospěje k ke skoku dalším a to znamená jakmile mi to jde samo že už se nemusí nutit k tomu aby byl v tom co je mého otce aby dělal to je vůli boží a to co to předpisuje třebas předpisy katolické nějaké já mám dispozici křesťanské když to potom samočinně udělám a nepovažuju za možné nebo za správné dělat něco jiného tak nastal okamžik kdy musím od toho odstoupit. Kdy musím všechno hodit přes palubu přeci tak všechno co jsem já užíval bylo správné ale už to není moje přestává to být moje a odcházím od toho to je okamžik jordánu křtu v jordánu tím nemusím vstupovat do jordánu ale stane se umět to co se starostí ježíšem v jordánu že se dovím o své nesmrtelné podstatě která ve mně začne žít životem tak jasným jako u toho ježíše určité míry samo sebou to člověk není tak ne vtěleným bohem musím ji ostatnímu roky nebudu předvádět a šel do toho satana na poušti my nechám protože by to byla kapitola vlastní tak asi naděje hodiny. Ale začnu třebas tím dalším skokem že on přijal učedníky a že je přijal od otce přes te si to jaká se to stalo změna jaké změny nástup pobíjí ten ježíš kristus přijmi vlastnosti které byly tvé jako vlastnosti od otce přiměje od otce přestože to nejsou všech vlastnosti on plus utr nejlepší jidáš tam byl mezi tím jinými pochybovat. To že on ji dá pohybovat čem jsem se potom o tom svědčili to tedy studií je vo života ale on je vzal od otce to znamená on si nevybíral vůbec všechno co má člověk k dispozici všechny takzvané lidské vlastnosti pro něho pocházely od otce prosim vás to už je schopen se vlastnosti si přestože jsou špatné považovat za pocházející toho co ten ví že síla produkt těch vlastností ho od otce čili že on nemůže s nimi jednat bez síly která proudí do těch jeho schopností od otce to to on musí ovšem pociťovat to je jeho míra spojení s sem to byla míra z toho synu ten syna bohem otcem že věděl že všechno od něho pochází to mělo také za následek to ovládal situaci která zdánlivě pro násilně jí a nějaká situace vnitřní naše vnitřního stav on nectím nerozlišoval on mohl klidně říct přijdete tam a tam a děje tam oslíka nebo o klice přivázán a tam budeme večeřet to a takových věcí tam se stalo více toho přesně věděl co kde se děje že ty vnější věci byli mě. A u nás jsou ještě pořád mimo nás který jaké znaky z tohoto stavu se objevují u člověka že on nepovažuje věci za vnější a za věci vnitřní nýbrž všecko od boha pochází a to ať už je to tato existence ze všem veškerým dění a nebo a je to ta láska nebo je to poznání které má lítosti a tohleto jsou příznaky které vůbec neznal modli nastala které měli následovat kdyby byl nerezignoval na další postup a které pro nás jsou důkazem že se člověk dostal do této fáze kde ještě. Od boha má dvě a teď další toky že od boha ty schopnosti nebude mít to je další skok úžasných po tom vůbec moje doplnil pár najednou se mu to rozprchli a i ty nejlepší začli při té modlitbě spád všechny mohutnosti duševní musí se uspal ale ne dříve než v této fázi kdyby byli spali dříve tak by byli nepřijali vůbec jeho učení mě učedník museli všemi smysly přijímat museli být živé nesměli usínat teprve tam v té zahradě getsemanské hoře olivetské mohli usnout směli usnout když jim to ježíš vůči aby zdůraznil to co se s námi děje abychom při nad aby si toho vůbec člověk všiml tradice si toho bohužel nevšiml takže nevěděla to modlitbou na této úrovni to dá to byla věděla tak v této fázi za trhá obraz této fázi za trval pohyb musí pohyb myšlenkový slovní vyjádření teprve teď. A ne předtím že předtím ježíš je učil modlete se otče náš když a nebyla to modlitba která by nebyla v pravém duchu a a jak se myslel ten molinos to křivdil ježíši a všem celému to volního učení protože nesou jeho smyslu života vůbec nebo že si je beneš ne a pak na staneš skoky že on to nebudu dál líčit ale vidíte co člověka čeká na této cestě dál ne tomto svém to mohl vyjádřit abyste pochopili že je to cest že to ustavičný pochod že to není proč en na místě že je to úplně tak jak to řekl eckhart jí ne stát jít jako nic. To znamená ten člověk se na při každém skoku stává ničím lžeme si nestává se ne to ukázat na kříži a třebas to mě jordánu jordánu jako by pro něho nebyla rodina jako by neměl tady bydlení jako kdyby tady neměl nic jako vy nebyl tím tesařem byl ničím jako nic se mohl odevzdat třebas obyčejném nějakému janovi jo kdyby byl něčím tak tohleto neudělal on byl ničím. Na kříži nezemřeli by nebyl ničím odevzdal i toho ducha tomu toho na vyšší úrovni pochopitelně ale zase znovu byl ničím pokaždý ukazuje na každém stupni znovu ničím být ale na vyšší úrovni nebudu zase člověk ví líc o tom čím je zase o tom o čem se dověděl že je to zase musí za sebe odbourat to nové o čem předtím nevěděl že tím je a ten molinos nevěděl o mnoha věcí o mohla věcech čím je a proto si myslel že už není ničím nené to se mil on byl ještě mnohým on dokonce s tím byl svatým to on se ke spasení měl spásu nikdo jiné má tu nelze mi ta pravá spása ta se nemá tak tu mě co všechno co člověk může mít to to není to se stane. V tom okamžiku jako pociťuje že to má to tam to spása sem nestává ta je ta člověku nějakým způobem obsažena řík neuvědomuje kde o to uvědomění si to že ano je to určitým způsobem mít ale to uvědomí si je takového druhu že potom nakonec při obrácení těch světel od boha to jde k člověku napřed člověk jde za tím a na to od boha k člověku takže člověk ví že to není z něho že to nemá nýbrž že bůh mu to předává bůh ustavičně s ním propojuje taky zpětný způsobem květ dávat ba tam nastává tak to bylo třeba tomuto ří už se neznáme zvíře třebas tak tam jsou nějaké vrozené vlastnosti. A přesně vrozené vlastnosti takže ten druh vždycky doroste do téměř říkám téměř stejný vlastností protože už to má v sobě například dejme tomu muka má schopnost lítání v sobě obsaženo jakmile se narodí tak začne lítat a tam tedy mluvit o sebezáporu se dost dobře nedá protože vona půdou jde za svým cílem třeba za potravou a taky ne věci všechny koná podobě ovšem ještě bychom pudu se mohli také trošičku vyjádřit podrobněji ale možná že je to neslyším čili sebezápor tam nastává teprve tehdy u toho zvíře který když například rodí třebas ptáci nebo dejme tomu zvířata jiná pak se musí ty rodiče zapřít. S ohledem na svá mláďata ale zapírají se slepý způsobem který je zápor je poměrně slepý takže vypadne li třebas z hnízda ptáte už se po něm nesvádí ano dá tedy mu tam jiné velice tak je to jejich prostě a všechno zařídí aby to vejce dorostlo čili je to taková pořád ještě slepá záležitost kdežto u člověka od člověka už se od útlého mládí se uvědomili sebezápor to dítě jakmile se narodí tak se stýká s tímto životem a neumí se dorozumět tak nic mu není platnost se sebezapírat hlásí se o tenleten život protože ten jeho automatismus jedna jak se tomu říkáme. Ta ta automatické zařízení která soudným zamontováno že chceli že chce to všechno odnoží chce dýchat za že o to se prostě hlásí ale kdybychom mu upřeli tu možnost že by to dostal to jídlo třeba ve by to který nedostal to pití tak nakonec se s tím smíří po určitém poté době tři my ticho to tě u těch a na klady zemřelo hladem ten sebezápor taky nejde tak daleko když nefunguje ten organismus který řídí sebezápor. Tak hluboko je to všechno povrchové ště já to vím podle sebe zase jak by to řekli lékaři že když se naši operovat tu ruku při vědomí tak jsem křičel křičel křičel a nevydržel si nemusíme dlouho pri asi tak deset minut a proto s tím no tak sem se tak vykřičel že už jsem nevnímal tu bolest tak se ten člověk tím sebezáporem velice brzo dostane mimo sebe neuzavíráme přichází věcem který za jí začne vytrvá zajímavé dejme tomu když budu tu zkušenost vlastní potom přestal při křičet a už mě mohli řeka až do do kosti a taky od kosti to brali a já už jsem na to nereagovaly vůbec křikem. To znamená já už jsem se zapřel neboť toho co bylo třeba zapírat bylo velice toho ještě bylo velice málo abych to řekl takhle u zvířete ten sebezápor tak i nestojí tolik jako u toho člověka když například ho bijete tak ono to nestojí tolik sebezápor tak bijete člověka ono to necítí tak intenzivně jako člověk to zvíře od třem se se za za klinickou je s vámi zase kamarádem počkáme ta by vám to dopustila pevná to odpustí a zase dobrý že u těch ten sebezápor né hraje tak doporučit důvodu že nemají které orgány zařízený na ten sebezápor aby potřeboval do toho vložit příliš velkou dávku sebe za kdežto člověk dospělém věku musí aby se překonali které věci musí vynaložit velikou míru sebezáporu a teprve pak se mu podaří zapřít tak to je úvod se do zase dospěl k tomu sebezáporu dospělého člověka. A teď prosím vás jestli jo ti ní máš je oni usnadňuje to jak je to ze sebe no totiž když to vezmeme nábožensky teďka tak sebezápor je něco jiného než to co se považuje u lidí kteří to neberou nábožensky. Tak dejme tomu člověk který chce provést nějaké dílo a stojí jeho to nějaký čas nějakou námahu musí se zapřít musí se překonat víte dobře že mnoho lidí by byla mělo třebas schopnost hudebně být působit třebas u těle pro duší anebo nebo opravdu jako spisovatele jako den zkrátil no a tak citovat celistvý a jaký ale nemají k tomu dost disciplíny aby se při měli k tomu že by se tomu tolik věnovali k tomu je třeba veliká disciplína v tom třebas román že já bych mohl oboru kterým na kterém nepracuje protože musí člověk si něco zapleten se musí za tři mě smí odpustit něco zůs přestat dělat aby mohl psát ten román aby to se mluvil se svým zkušeností jsem třebas talon janou nosila buďte tesařství to byste si o mě deště mění se napsal jenom sedm tak že to může klidně spadnout. Ale když jsem ho tady upsal tak vždycky to dopadne tím a stejným způsobem že jsem nebyl schopen žít mimo ten román dycky jsem žil jenom v oblasti toho román a to považuju za tvůrčí sebezápor tak já už teďka u ne náboženského nýbrž o tvůrčího sebezápor například že jsme si potřeboval třebas udělat představu o prostředí ve kterém ten román je ja jsem nikdy ne vytvářel prostředí k těch román ch které bylo skutečné dycky se si vymyslel všechno od á do zet krajinu. Ti povahu jednání ge sta způsob mluvy všecko a než se mi to všechno moravě u jasno než ten člověk začal ve mně žít tak jsem musel přestat žít pro sebe jsem sem žít pro ty lidi v tom román ne asi tak a pak v těch se mi zdálo pobyl výron ano já myslím že neříkám že vznikl tím umělecký nějaký tvor ale že jsem pochopil aspoň tě svým jednáním co je to umělecky sebezápor a totéž musí dělat každá žena když vaší obě protože oni mu to té ženě zase změní v poledne neřeknou ani bůh že všechno to smějí a jako já aspoň řeknu doma u všemi do horší věci že tak aspoň je to pomůžu ten manželce větším sebezáporu ne a někdo neřekne ani to. A jako například tak jsem byl ho stěna tadyhle vidu a myslel jsem řekl slovo dík v ní ale záměr odešel jsem jako kráva se stáje no záměrně přes nich pěstuje sebezápor ať si dají když mně ho tvůrčí sebezápor který určitá disciplína už vše kaše e něk záměrné disciplíně která je podporováno z druhé strany určitým nadání ne kdyby ten člověk neměl to nadání kdyby to hlavě neudržel všecko například dejme tomu nějakou melodií i s tím povalování ne tak by to nemohl dělat to musí si to například kdybych chtěl já dovedu si představit celý roce sto se vším se všemi nástroji a hudbu k tomu všecko ale nemám. Ani schopnosti to převést do hotovýho systému ani bych neměl tu trpělivost to tam tak že nikdy země nic takovýho nevíte ne a myslím že teď jsem se objevil místě ve kterém potřebuju se pohybovat ze kterého mám ví že mě mnoho lidí kteří se snaží o to říkat nějaké duchovní poznání ale chybí ten tvůrčí prvek který do toho musí vložit a tu bych řekl teď při tom mohla přát tojestliže se člověk má zapírat tak jak se to představuje kristus tak musí. Splnit dvě stránky sebezápor jednu jak jsem říkal tvůrčí a jedno jak jsem říkal trpnou ještě neříkal trpnou ten tvůrčí stránka kdyby člověk by byl třebas malířem a chtěl malovat obraz a nezmocnili se nějaké techniky nějakého řemesla tak by laboroval například kladeným barev že ano a vypotřeboval by se všechny svoje schopnosti a učí elán by zmařil na tom míchá třebas barev a umět ké mu díly vůbec nedošlo jak se mu dovede ukazu listy který musí přemýšlím nějakou tím prstem že to jak já pak je to hra. V tento tvůrčí prvek sebezápor musí tak daleko že člověk se z dokonalý ve svém oboru ve kterém se má sebezapírat až do úplné samozřejmosti to znamená on tvůrčím způsobem provádí všechno co v tom oboru je třeba provést třeba náboženském oboru aby neměl pořád o umělcích je to způsob správné modlitby a způsob správného jednání dokud se se s úplnou samozřejmostí nemodlí. Dokud se musí k tomu nutit tak ještě nedošel v modlitbě pravému sebezáporu praví sebezápor skutku takový kde člověk už se nemusí nutit k modlení a modlí se čili sebezápor nevypadá jako sebezápor když je dovršení mi padá jako něco samo samovolného a zrovna tak v činnosti když se musí nutit k tomu aby udělal něco dobrého pro lidi to ještě není dokončený sebezápor ale když sebe potřeb a už do toho nemusí vkládat svoji vůli aby to provedl nýbrž už mu to samo jde tak dosáhl tvůrčí ho vrcholu sebezáporu tvůrčího vrcholu sebezápor to je první stránka sebezápor ne celý sebezápor ta polovinu. Není vůbec žádná naděje a ko v oblasti náboženské a ono tak aby v oblasti umělecké že vy někdo dokázali kousek dál kdyby nezvládl tuhletu trčí stránku toho sebezápor a jestliže tedy je tomu tak tak se můžeme protože e oblasti náboženství všimnou proč tomu tak je tomu tak proto že který ten vývoj v tom vesmíru aspoň jak jsme ho tady svědky na té mi dospěl až ke člověku země je v tom nějaký záměr když nikdo jiný nedokáže ze své existence vydobývat soužití s bohem jenom člověk taky v tom záměr aby ten člověk byl na takové výši že by toho mohl vydobýt. A ten je opravdu jenom na takové výši v tom případě když rozvine celý svůj život tímhle tím pravým tvůrčím sebezáporem do takové míry že může přejít na tu jeho druhou stránku jestliže přejde předčasně a tu trpnou stránku o které budu začnu mluvit to byla aktivní tahleta a trpnou stránku které budu mluvit tak tam vešel vlastně poloviční ne jako celý člověk nepodaří se mu nikdy dosáhnout v tom. Poznání božím nějaké velikosti kdybychom mluvili o světci tak bychom řekli ta se z něho malinký svatým nebo takový byla celá řada a ne velkým svatým já dycky vám tady předkládám při takové při dosti příklad milarepův že který byl syn zasvětit tele nucen k velkému sebezáporu sebezáporu tvůrčímu nechal stavět doma ne modlit tak je domu a nebyl s tím nikdy spokojen svou postavil a nebyl nikdy spokojen s tím darem který mu dal který musel tvrdou prací vydobýt. Čili on ho nutil k tomu aby plně do nejzazším míry provedl ten tvůrčí sebezápor a teprve když ho dotahl ten milarepa do takové míry že už lidsky to dál nešlo tak i ten de který ho vedl z jí a řekl prozrazuju proč to tak všechno já že opravdu z něho chtěl mít velkého svatého a k tomu je nejlepší cesta toho sebezápor. Aktivního jestliže například ježíš kristus se zrodil na tomto světě jako vtělený bůh tak nám ukázal tím svým zrozením největší míru aktivní sebezáporu protože on na věčnosti s bohem otcem neměl vůbec žádné tělesné potíže ani žádnou tělesnost aniž žádných oběti nebylo třeba že byl ve slávě boží o které nikdo z nás nemá vůbec žádnou představu a najednou se odhodlal odtamtud sestoupil sestoupil do toho jak my tomu říkáme platného údolí neudělal to protože aby nám ukázal že totéž musí dělat člověk neboť ten taky pochází od boha musí prostě v tomto prostředí vykonat dílo tvůrčího sebezápor a teprve až ho dokončí a ono dokončili ve třiceti letech svého života dříve ne teprve potom se může dostat k trpné stránce trpná stránka není možná vůbec není nedá se na vstoupit. Dokud nedobude člověk z toho prvního z toho aktivního sebezáporu všechno co jsem že to znamená v té první fázi že ten člověk musí přát se s tím bohem spojit musí dělat všechno aby se s ním spojil na který ty všechny pak k tomu aby po všech stránkách se tak rozvinul že by mohl celou svou bytost pojmout by do jednoho paklíkem a ten do toho boha vrhnout potom až to bude dokonale připraveno já bych tak řekl ještě to jiným způsobem třebas porovnání nebo podobenstvím o těch mám známých hřivnách že. Tu hřivnu musel ten člověk vzít a musel s ní hospodařit a ke mně být činný a teprve až dospěl k určitému výsledku toho aktivního hospodaření tomu sebezáporu musel všeho nechat a věnovat se tomu hospodaření s tou hřivnou že to to bylo veliké sebezapření protože nikde nestálo co ten hospodář tím potom udělá tomu za to dá neřekl se s ním rozčilení hospodařím s který s tím sluhou až já příjdu asi odmění ne ne ne hospodář a já vydá účet svůj no tak je to čili. Najednou přišel a chtěl zúčtování takže ten co měl je v tom jenom tu jedno říkal pane já jsem věděl že ty jsi náročný a že rád krizích tam kde jsi nezasel a právě proto že jsem znal dvojí přísnost tak jsem raději tu svou hřivnu zakopal abych se neprovinil ne tato dostal samozřejmě že tak to dělat nemá to má být aktivní krásně řečeno krista čeho obsaženo detailně vysvětlit to na dvou přirovnání a si stačím moh na všech to ukazovat jenomže je na to není čas se mi že pořád jenom hřivny a marnotratného syna si vystačím ne ale moh báječné by to bylo by měl možnost všech těch podobenstvích to ukázat to je věc budoucnosti toho už mě nekyne todleto. Když potom se dostane člověk na k tomu že už všechno vy doby de co mohl z toho vydobýt že má ucelený hřivny další abych tak se tam krásně řečeno z každé hřivny ten sluha nebo ne služebník vydobyl další celou hřivnu ne půlku tam jeden jaká půlka rozumíte to bylo celé další lo to bylo ožení jednoho ve dva nebo tři pět ne jak tohleto člověk dokáže tak samočinně tady hospodář to je zákonité a dokud se ten hospodář nedostaví. Tak je předčasně jestliže člověk se trpně zapírá totiž nemá to ten výsledek nemá to ten účinek ne že by to bylo úplně věč pro vyjádřit špatně ale nemá to spojovací účinek spojovací více spočíval totiž v tom že jestliže ten hospodář za tím provádí jsou a to je ta zákonitost provádí tak okamžitě to má za následek z ožení toho ještě co ten člověk si vydělal předtím to asi byto ale už ne aktivní nosti nýbrž absolutní trpnosti ti slovo je kteří nic neočekával to roste nic neočekával najednou za každou hřivnu dostali dalších hřivny ano. Trpnost je v tom že už neočekával to mě že už ji nepřáli tady dejme tomu do té doby než ten hospodář přišel tak pořád brali ohled na to že si to nepodávej a voni se sjednotili ty jeho volně to přáli tak já si přeju spásu pro sebe tak si myslím že si to přeje pán bůh že se mohu k jeho přání připojit a tím způsobem primitivním plním vůli boží že se připojil k vůli boží k který mě chce usebe mít asi tak to je nejjistější systém jak správně hospodařit jestliže já hospodařím tak že to chci pro sebe že počítám to z toho bude tak ani tuto fázi rozvojových neprovedl tak jak bych si měl provést jsou tam nějaké mezery a vydatně mezery a pak to dalším ho postupu projeví. No a to trpné potom spočívá v tom že nechám na sebe působit toho boha to znamená neočekával jsem že něco dostanu tak bez jakýchkoliv záměrů nebo bez vedlejších důvodů nebo bez nejmenšího mezi menší touhy pro sebe s něco nechat všechno moje zda jakmile se tady objeví já mu to všecko dávám to je první akt toho trpného sebezápor k bohu všechno věnovat jo jestliže je to udělám třebaže jsou to třebas jenom hřivny není to celý můj život tak je to správné on si potom bude později to tam už v tom přirovnání ní to zase v jiných přirovnání bude vyžadovat víc velice náročný začíná takhle trpná cesta dostal se se spočívá v tom že člověk chce patřit bohu a protože mu neumí patřit sám tak mu patří tím prostředkem. Který od boha má že a třebas je to modlitba všechny tomu třebas hřivna ne jsem například neuměl takový prostředků zřejmě od boha to modlitbu se si nevymyslel a chtěl jsem se ho ale dodat se celý jací je co sem neuměl tak s se odevzdal pomocí té modlitby že se vel v tom modlitbou samozřejmě že tato fáze sebezápor jednostranný sebezáporem trpným že já se pomocí prostředku k tomu bohu deru ne kdežto. Tam vrcholná jan řeknu před tu vrcholnou část ta vrcholná částečná v tom že ne nějakým prostředkem ale vším jeho vším je k němu jdu protože mezitím těmito krajní by body nastává zvýšením poznání takže nakonec poznám že všechno je jeho a že ničím svým vemu nejde ani nejsem schopen jenom svým tam dojít to poznal co ta terezia rozpoutal říká to nebudu rozvádět tak takhle končí sebezápor když tak zhruba řekne dvě fáze tak to vypadá no. Máš dojem že i náš život je hřivnou ten dojem můžeš mít ale ne jednáš s ním jako hřivnou lety jak s ním jednak šlak se dostanu do ruky tak vím že je to jeho ne ale to je to se dostalo ho rodičů a to mně to si jenom tak představově můžeš že to to víte že je to od boha ale není to tvoje zkušenost vlastní že je to od boha když to tam ti co dostat věděli že je to od to podaří to něco jiného že já jsem to též například nedělá o té modlitbě protože jsem to v tom ani fotrovi než dějem. Ten prostředek v té trpné cesty který je velice důležitý trošičku objasnit ze začátku bude třeba na začátku té trpnosti mu to odevzdat to co v ruce má mu odevzdat voni odevzdali tím hřivny že ano to ale zdaleka není odevzdání všeho odevzdali mu jenom hřivny sebe ne čili toto nemůže vést k trvalému spojení s bohem to vede jenom jak se praví v tom přirovnání o hřivnách že místo jedné hřivny dostali jedno město třeba znamená prošli vnitřního života vnitřního panství bych tak řekl vnitřní sebevlády nebo na rády nad sebou a to tedy skok který nebyl učiněn až na konec nýbrž takový nějakým mezi ko jaký takový kvalitativní stupeň ve kterém už jsem o kterém by se mohl říct toto mně to co teďka mám jít do tý divný to město od boha už trvá leda už to bylo měli a my budete srozumitelnější to podobenství je tam ve dvou fa ve dvou s takovým variantách ne a jednou se vědom se musí umět. A já bych to měst proč mluví o městech protože je to oblast ve které žiju jse pohybu širším oblasti já už se nestarám jenom o hospodaření nějakou hřivnou já se staral o hospodaření s celým městem a to už tam není domluvil ale zase je to hospodaření prostoře oni zase dal celá města aby to byla města božím že za se o tom věděli jestli mají hospodařit dohospodaří a tak to co postrádal. Tímto způsobem je naznačeno už se krista co je to postup vývoje vývojem a tokem vývojem tak to ke příhodná je skok potom zastánce vývoj ne když oni začli rodným hřivny ok oni ctnost vývoj do podaří přidalo voláš tok hospodařit vě sty a tak to jde dál tak tak těch stupni být být pravda že čím navíc stupňů menších si člověk tu cestu rozdělí tím je to cesta méně velkodušný méně účinná no prostě menší taková není to ta opravdová cesta čím větší ko pokud na to samosebou stačíme. Tím lepší tím lépe pro toho člověka protože on se ocitne tak daleko od sebe tím skokem že se těžko slově může vrátit to je velice důležité aby se s tebe nemohl dostat nová si vzpomínám za ten skok já samosebou nemohou v těch sedmnácti letech že jsem tak daleko odstoupil od tohoto do žil předtím ne sedmnácti že se k němu nemohl vrátit doprostřed nabyl úžasný odpor k tomu který si žil před tím sedmnáctým rokem považovat tem o života špatný lidský nemožný zbytečný ne tak že už proto se nemohu a potom za hříšný. Od boha od vrácený boha nepotřebují čili opravdu špatně motivované špatně zdůvodnění a to mně umožnilo aby ten nemohl vrátit k tomu kdyby mu člověku že jsem přestal být starým člověkem soucitem míry pochopitelně to byl ale poměrně veliký skok a proto jsem na tom to na této úrovni vydržel třebas devět let po dobu devíti let přestoupíte jako víceméně nekonali to byl takový vývoj protože šel přes různé takové drobné sítě ale byla to celkem vývoj postava sem si tak procento nebudu dál detailně rozvi jenom chci říci že musíme se další ko zase to by bylo chybné kdybych si to považoval za první od za něco ukončený ho nebo ty by to porovnání o těch hřivnách považuji za končení porovnání tam je to sou jiná podobenství třebas jenom o tom marnotratném si tedy si vzpomněl na otcovský dům tak to skok samosebou ale nebyl to to poslední. No takže jestliže člověk udělá první skok na této cestě že si vezme on podaří hřivny a s tím hospodařím tak nemusel se zapřít celý zapřel se jenom po té stránce po jaké porozuměl tomu co je to hřivna a po jaké rozuměl tomu co se od něho chce. A do jaké míry do jaké míry na vy z totu že to někam povede a já myslím že tuto jistotu že to někam povede aspoň ke spokojenosti od podáte měli ti tři služebníci kteří dostali ti z do rukou to tedy dostal hřivny ženu do rukou a jak jsem přímo pranický strach toho opravdu že bych se byl tomu hospodáři vzepřel a že bych z touhy mnou nehospodařil. To není představit že to to přes jak si měl hrou prach ne dělat něco co by nebylo ve vůli boží co by například dlouho hříchem ne bylo tehdy možný řešit rázem nebylo možné to nebyla ovšem síla moje to byla síla té hřivny teď puste pochopit co ta hřivna je si že to uvědoměle hřivna dostřel tak má sobě úžasnou realizací sílu. Takže k tomu sebezáporu po stránce trpné se dostáváte daleko více a čím dál víc se moci boží než platí to je právě ta trpnost v tom taženo trpnost se stupňuje kdežto při té činnosti ten činem stránce tam ta terno zahraje velkou roli ne a člověk není si vědomí něčeho božího nějak to vlastní sil z vlastní výstavě ne to víte né to záslužné ale nevede to ke svým bohem to ještě zdaleka ne kdežto todleto opravdu vede ke spojení s boha a debakl něco dalšího že je totiž. Toto nestačí toto všecko to nestačí tomu aby člověk trvale byl spojen bohem vědomě trvale spojen a to z původu důvodu že se vzdal jenom určité věci dejme tomu už svého způsobu života abych to řekl obecně napřed hospodařil pro sebe a teď hospodaří pro hospodáře víte to je zásadní rozdíl v tom motivy to zdůvodnění činnosti v tom je také podstata té trpnosti ne hospodaří pro sebe že ho to ří do toho hospodáře jestliže se tímto způsobem postupuje tak člověk prudce ztrácí sám sebe z tohoto můžete vy mnoho bylo tak musí nakonec cesta ti v tom smyslu že musí přidávat ze sebe to co úvodní v těch signál nebylo obsaženo a víte dobře že svaté terezie vsadili že když všecko dala. V této fázi sebezáporu a už neměla vůbec co by dala nebyla s bohem trvale vědomě spojena a byla z toho tou ale tekla na umírám zoufalým že nemohu mně umřít ale nedokázala to se při že byla v jenom to zoufale smrti zoufalá že to nedokáže a to z toho důvodu pořád ještě do tohoto mě od boha míchal to své udělal živi od těch nepochyboval že jsou od boha a tito úroveň modlitby o kterém mi se ba že je vlitá od boha ale měla určitou určitou touhu k bohu jít nějak vůli se s ním spojit a to byla její záležitost a tudletoho vkládala tvoje pravý do toho vložila prosím tady že je to její se to může do toho vlož ji nosili v tom prostě lavina mohla ani hnout tak tohleto dopracoval že už opravdu neměla aby se jí to dokázalo že nemá člověk nic to tak. Když neměla ani zdravý ani schopnost té modlit nic tak v té chvíli se to stalo do jeho vědomí že všecko má člověk od boha a že musí to boží bohu nazpátek vrátit jakmile to udělat tak se dostavil do stavu oral spojení s bohem dříve ne tak to je ta poslední fáze trpného odevzdání že člověk absolutně zbaví z toho co je jeho nějak mínění tak vlastní prostředků a ježíš kristus samo sebou dopracoval daleko podrobněji ukazoval jak si učedníci ona před sloužili jak pomáhali při té obro né činnosti lidí mě dělali zázraky jako konec nebyli schopni rozprchli se při modlitbě pokusili ne a tak dále. Ale bylo to taky dobře řečeno jsem často už on tady za něho a že ten svatý jan představují lásku ten ani se nerozplyne se nebál stát to křížem bylo mu to jedno že přijde o život tomu hrozilo se přihlásil k ježíši takhle otevřeně protože už nebyl svůj láska jako taková je schopna ztratit svého nositele protože láska správně pojatá se nese tomu koho miluje a tím ztrácí sama sebe velice prudce a to se právě svatému janu podařilo takže on už nebyl svůj když byl pocit křížem byl toho ježíše krista a pro tam mohl klidně stát bez básně že to m něco sta. Na to získal jak víte pannu marii jako svou matku to znamená vědomí sty nesmrtelnou duší která ho přečtou fázi potřebovala převést to je funkce naší nesmrtelné duše jinou nemá než funkce spojit že nás propojí mezi naším stavem oddělenosti a stavení s bohem tak abychom se z jakýchkoli těžkostí a bez takových krizí se dostali až tam nahoru já myslím že prosím sil tady je otázka jak se naučit lásce k bohu kterou zatím nepociťujeme tedy zažívat boží pociťovat tím ní a viz i jako vůdčí prvek svého života tak asi to bylo myšleno aby převýšila všechno ostatní tak samozřejmě že. Je spojení s bohem všeho tvorstva už hotová záležitost není třeba se s bohem spojovat ale všechno tvorstvo je nějakým způsobem bohem spojeno kdybych navázal na to co bylo řečeno o těch hřivnách tak to spojení těch tří služebníků s tím hospodářem spočívalo v tom že měli od něho hřivny a hospodařili s tím jo takže mysleli na toho podaří a s tímto záměr žili o to tu dobu se nastal pryč kdybych to řekl na tom přirovnání o marnotratném synu takovým říkal ten marta cíl mě od toho otce veliký podíl temení a tím mu stodol pro sebe pro sebe to je ta první fáze toho. Která není míněn tam v těch hřivnách to by se dal jako výš na vyšší úrovni a tak dlouho pro sebe až už neměl nic to znak pravého hospodaření pro sebe jeho spasí pro sebe tak všechno vždycky promarnit dycky to se nedá jinak ani dělat všichni tedy na tom světě žijou a žijou pro sebe otáčíte tak nakonec zemřou jako zvíře který jim způsobem in se to nelíčí kdežto jestliže ten člověk přestane pro sebe. Jenom pro sebe začne žít hospodařit s něčím pro to podáte třebas napřed donucením že má z jeho strach jenom tak a tak se říká že strach před bohme a čte kterého dosti pravé duchovní to je očitým toto a za tenhleten člověk který se takhle naučil podařit už ne pro sebe třebas jenom ze strachu převodem nebo s bohem tak už se začíná učit lásce. To je první lekce lás že on totiž vychází při tom za sebe neboť láska boží má člověku v jeho vědomí tolik místa kolik místa mu tam pro ni uprázdní jsme li svý vůbec nemů žádné místo ne uprázdnil nejsme lidský a to už nejsme duší té míry když hospodaříme pro něho tak se mu tam prázdniny místo jak je tam místo ona se tam nastěhuje. Ovšem bylo by dobré bylo by dobré kdybych záměrně si přál aby se na miloval a protože jinak to záleží čistě na bohu když se do lásku já se stane v těch jeho stav bůh převtělovat různým způsobem ne do každého se nastěhuje jenom láskou nebo vůbec celá sklon někoho nena vtěluje protože po této stránce se mu neurazil to lidé kteří touží třebas po poznání tam se avili bůh podobě poznání a a tak dále jsou různé způsoby stala se krátká dobře u boha jsou mnohé příbytky. A ta mnoho z těch příbytku spočívá v tom z jaké pozice tam člověk vstupuje to ta terezie taky říká o tom hradu nitra já jsem mluvil a on se v tom natáh ale tam je nesčíslné moment který jsem nemluvil a to jsou ty různé příbytky přes které se kde jste se různým jinými cestami než jakou radila státnici avili nový výslovně věděla který vás si výslovně tam propagoval nějakou cestu která se jí zdálo být ve přijatelnější pro křesťanskou duši nebo pro si její žádost tak jestliže ten člověk teď si přeje milovat boha. Tak potřebuje udělat všecko pro to aby tam pro tu lásku bylo místa čili on si nesmí přát nic jiného nebo nic jiného tolik jako tu lásku k bohu a kdybych byl třebas zásadně tohleto a kdyby se byl devět let těch prvních nemodlil by se byl modlil devět něco jiného než za to že ta bohu tak tam demě nenašla místo protože tam pro ně poklást umě nebylo to a do tam není velké místo tam bylo spíše pro poznání bych se si možná všimli místa dost tomu já jsem dával průchod dobrovolně kdežto k lásce k tomuhle se musel nutit ta sama dověděl že bez lásky to nejde a že když nebudu lásku tak že to nic neznamená všechno ostatní tak jsem si se sebezapíral. V tom smyslu že jsem se modlil první devět let jenom o tu lásku k bohu která by převýšila všechno ostatní tak to říkám jenom proto abych vám ukázal že i tam kde není přirozený přirozeně vytvořená prostředí jako nebylo u mě nakonec se tam přecito čku té lásky který de neříkám že mno ale přeci jenom do takové míry je to je ta cesta není tak jednostranná byto bylo v jenom cesta poznání tak mě to hrozilo už taky tam trošičku nějaká přílišný ka aspoň té lásky a to je všechno jenom proto že sou upřímně vo to stál čili že tady na lidské vůli velice mnoho záleží jak se ta budoucnost u tváří jak ten příbytek u boha bude vypadat. A já si myslím že většina křesťanských mystiků dělat tu velkou chybu vlivem toho jak se jim to napovídalo že si mysleli že u toho boha budou blažení čili nestáli o nějakou láskou ze staré nějaké poznání nýbrž blaženost a to mělo za následek opravdu degradaci celé té cesty na takovou úroveň pocit toho než oni napřed šli citovou stránkou tak taky pociťovali tu lásku všelijaká až od šimrání po těle s po nějaká vznešená zjevení což byla pořád to bylo pořád něco po čem se právem vyjádřil eckhart že to není ještě v pravém duchu a v pravdě modlitba že ten člověk musí oprostit po všech představ tomu říká duchovním ne. A o duchovní hmota no a teprve potom že se setká s pravým bohem už nemá tvar a nemá na sobě nic lidského takže lásce řekla se jak se prvním na prvním místě jak se má učit že si ji přejeme tu lásku samo sebou tomu člověk nerozumím jak si přát lásku já jsem si představoval že tedy toho boha budu milovat tak že mu budu celý patřit ale celým tím těmi devíti lety probíhá jako červené nic skutečnost že já jsem mu celý pořád neprotřel nešlo to. To tě nešlo a co tam bylo za chybu v tomhletom že totiž jsem zapomínal na to že nejsem jenom člověk toužící po lásce nýbrž jsem člověk touží ti po mnoha věc čili další třeba že v pozadí na tom nezáleží čili další stupeň na cestě lásky je umět všechny žádosti které člověk má přerušena modlí o tom to vypravoval a vy všechny podřídil této lásce boží aby si byl vědom toho že co mu to láska učí aby měl dispozici to je vždycky dobré že mu učí utrpení je to dobré blaženost je to dobré ale v žádném případě se nemá shlídnout ani v tom utrpení ani v té blaženosti. To bych opravil křesťanské mystiky protože kdyby se člověk hlídal k té možnosti aby na této fázi cesty upadl do ráje vrátil by se jako kdyby tady nežil celá celý milióny let nazpátek do radu ho vyhodili nebo dokud odešel na kterém čelo to by byla chyba to by zapřel celý ten vývoj který tady prodělal o tom dobře nejde něho odvolali ze světa dyž takle se dělá no ale teoreticky by to takhle šlo zkrátka člověk se musí snažit. Nevedou se v ráji ne za prodat se za nějakou blaženost a to je na cestě lásky velice důležitá věc aby se naučil milovat běžnýho jako sebe a já vám řeknu když se o to poctivě snažíme do labilní jako sebe tak se začne žádné blaženosti nezhlédne protože milovat sebe je poměrně snadné ale milovat bližního jako sebe je velice nespadne protože ten bližní nemá moji vůli a von si dělá po svém a já to musím trpět. Já jsem s tím musím nějak smířit já se musím nějak mířit svou vlastní cestou a to znamená musím dost dané míry ze sebe slevovat abych ho mohl milovat jako sebe do toho pán ježíš dobře radil že to to je významný prostředek to abych tu střední fázi tvoje lásky někam dotahl ale ujišťuji vás že když z vlastní iniciativy člověk chce milovat božího nikdy s tím nebude spokojen s tím výsledkem by se mu ukáže že nemiluje je pněl milovat. A to bude trvat tak dlouho dokud nenastane v té oblasti a které jsme mluvili po jiné stránce to kolem nastane další skok že ta láska boží v něm začne ve vědomí člověka milovat ona sama se milost jak my si člověk začne uvědomovat že bůh v něm miluje toho bližního tak pak je ochoten ho milovat e to se dřív ne jako sebe a pak už mu nevadí třebas nějaká chyba toho bližního nebo jeho neúčastně jeho nezá prostě odmítá nebo dokonce křivdy ze strany toho bližního neboť takovýmto způsobem miluje bůh všechny tvory že svítí i na to votočenej dala mu sílu k životu všecko prostě jako vytrvale člověk te tedy bůh mě řízný způsobem naprosto nestranně než člověk se neumí nestane pranicky jednat straně někomu a někomu zase při tíže a tak dále tak to je ta prostřední fáze a konečná lásku že ti začne měm milovat bůh ten. Ale mám tady dotaz o vlastnost technických já to zjednoduším vlastnosti lidské pokud s ní k nim člověk bere sílu svou výchovou tou svou povinností stýkat se s tímto světem s tím co jsem vyprodukuje o narození jeho vlivem jeho založení abych vem prostředí které působila ten okolností které nastaly všechny to vlastnosti velice málo člověka přiblíží k bohu totiž tak aby vědomě se s ním stýkám. Protože jsou to jeho vlastnosti naopak kdyby se stalo že by ten člověk byl dokonale třebas milující jak si myslí lidsky že by se že by kuře ti ne blížil se vším byste rozdal se tak by to možná byla nepřekonatelné hráz mezi ním a bohem ničím z ala vy to láska že by závidění hodná láska ale prože to byl láska jeho tak byste to na přenes nechte si temný který by nepřekročil. Kdežto a zrovna tak a ještě by po jeden ctnosti řekl se začli o tom o pokoře tak když se člověk snaží být pokorný rolí vůli nemám nic proti tomu ale ať dosáhne jakékoliv míry pokory to dělá z vlastní vůle zas ní citlivě a s nejlepší vůlí se přiblížit k bohu tak nedokáže nikdy to čemu se říká pokora to bude ce slabý podle pokoji já jsem si mnoho lidí těchto takzvaných pokorný zkoušel a dvatisícepades. Já už ani sebe jako na nekouše že vím na svém že bych na to to si nebudu to nemá cenu ale upozorňuju vás jestliže lidská vlastnost se má stát opravdu vlastností spojích s bohem tak musí se dostat do učednictví u ježíše krista jinak to nepude to znamená obecně řečeno do osobního vedení bohem jakmile není lidská lotos osobně vede na bohem jakmile se nedovím jako to ježíš kristus věděl a řekl otče nějakým že od otce je dostal všechny při dělené. Jakmile tohoto si neuvědomujeme jakmile si dělám jako se svou vlastní vlastní i celky vypěstovanou vlastností tak daleko nedospěje dokonce to byly de tak daleko byla dokonce to vede tak daleko že začneme svou vlastností nejlépe vypěstovanou oponovat tomu bohu vizte jidáš ne se oponovat a úplně spravedlivě tato matiky tě do toho vize projevoval a tak dále a koupil za to za to peníze rozdal chudým bylo by to je lepší než tady děje nerozuměl vůli boží nerozuměl záměru božím lidská nos nemá schopnost se dostat přes tuhletu úroveň lidského úsudku a lidského hodnocení to je právě na ní to jha. Čili toto považuje třebas zámku správně postavenou lásku nebo nastanou pokoru i jí není tou vlastností to není teprve ten žák proti sta vlastnost žáci ježíšovi svou vlastnosti ten učedník páně tamto která se stane učedníkem páně ta vlastnost je schopna vyprodukoval se ze sebe víc než vlastní sebe chválou než vlastní sebeúctu a opravdové odstoupení od sebe který by pravou pokoru dlouhá ko všechno možné ovšem stojí to tyhlety peníze že napřed musíš vstoupit vědomě do služeb božích a jsem to říkal jednat jako na poli hospodářově ne jako služebníka po správné a za druhé to ještě nestačí se smířit s tím že musí od tohoto beze zbytku umět odstoupit že kdybych chtěl pořád sloužit jenom. Že by nakonec tou svou službou překážel tomu vyššímu vývoji této ctnosti za hranice výsle totiž když on slouží na poli té služebníka bych to řekl pomocí toho přirovnání a když potom slouží ještě v tom domě tak nakonec musí také poslechnout toho podá ře a jít se najíst že tomu tak vlastnost musí být nějakým způsobem živ na přátel a není li soustavně živena o tom bychom si měli promluvit co to je tak ona umírá jak jsem tomu říkal chátrání automatismu dvě jestli je nám to stačí budu moct ra to se to nemusel sloupem vadit to není pravý duch modlitby který by si nakonec nevzdal od boha co bůh nabízí všechno se musí dát ale všechno se od něho musí přijmout tak ale von řeknu přijímat od boha je velice obtížná náležitost možná je těžší než mu dávat protože člověk. Si rád před víra je vybíraly a není ochoten si od boha vzít to co mu dává tak se zase vlastní přikazoval tomu du krásně ukázal se budete divit bůh mně dal koncentrák já sem to nepovažoval za to dobrý a já jsem to považoval za opuštění bohem za to on mě zase mysím zavrhl to nebylo přijetí toho daru kdybych to byl přijal ne začátku jak jsem měl udělat jako vůli boží tak to všechno dopadlo už o začátku jinak a daleko vyšší úrovni neudělal. Já jsem ochoten samo sebou přijmou to je milé mé to a vo tom nepochybujte ale nejsem ochoten přijmout to co milé není a tahleta vybíral osobuje že já krachuje třebas na té poslední fázi toho služebnictví ne služebník musí si sednout tváře a pojíst běda i celí sám bez jeho vůle nebo si že na něj nedá se drsné a tak dále to je ta výchova těch lidských schopností. Zhruba jestliže touto výchovou neprojde eště to zopakuju že napřed jestliže ne nevstoupí vědomě tou svou službou tože božích že že nedělá všechno pro vaří brž pro tebe hotový bere tak to je chyba jestliže potom modlitbu vnitřní nekoná tak jako že se bohu má odevzdat a ne sobě si přijde mě co najít jenom ne zase chyba a do třetí mně ti se nakonec sám nenají předcích ba tyto tři chyby se dělí na této cestě a kterákoli vy jste děje tak to vždycky znamená zkázu této vlastnosti to znamená místo aby tam vlastnost vyvinula tak ona živoří nebo přestane vůbec existovat takže většina duší dosahuje toho nejvyššího stupně okleštěna zmrzačení obrana o většinou vlastností skvělý které by měla tam nahoře mít aby mohla svými být prospěšný celku. Nemá je protože se o ně obral že lidské vlastnosti obyčejné lidské vlastnosti nejsou jenom výplodem vlivu prostředí ve kterém člověk žije nebo vlivem potřeby s tím prostředím nějak spolupracovat z něho něco mít a je mu něco odevzdávat nýbrž jsou dány založení člověka tou dány tím vývojovým spektrem celého toho stvoření který zažíváme člověk že tedy také jsou v podstatě od boha jenomže od boha přichází věci dvojí formou tvůrčí a spasitelské. Nedbejte na a tato forma tvůrčí to je to rozvinutí lidských vlastností vlivem okolí prostředí vývojové fáze ve kterých se člověk objevil založeným tak dále ale to je jenom jedna stránka věci a já takhle jednostranně rozvinutou vlastnost kteroukoliv tu nejlepší to pokoru lásku nepovažuju za vlastnost ještě boží. Protože boží vlastnost v pravém slova smyslu v tom už tím slova smyslu tady to je širším ano to spasitelském taková která přijmu od boha pochází to znamená je do toho člověka vlita navíc je dána že navíc tam něco je co člověk o čem člověk dobře ví že to není z něho ani s jeho založení jeho předností osobních nic nebo z prostředí nebo výchovy nýbrž že to najednou u něho se objevil ani za to nějak mohl ne. A tak to se měl na mysli protože toto na víc je zapotřebí ta vlastnost nemá lito trpnou stránku v sobě není tou vlastnost která by nás bohem vůbec mohla spojit která s bohem nespojí jenom tak on která má i tuto trpnou stránku vyváženo tou aktivní samo sebou předpoklady už se tam musí dojít to není jinak možné jsme si mu říkali tak jenom ta vlastnost člověka bohem spojil jenom v klidu která si rád takle počínám znali jsme za spodek jednoho jak asi to největší magii zaseto století elyseus syna několik spisů taky přeložený krize nebo češtiny tak například velké tajemství a když se člověk v tom počtem v těchto spisech magicky tak se dovídá jednu věc že oproti mystice je to manipulace s vůlí tak. Aby se té vůle maximálně využil v dobrém takže li fa slovy v tom spisu píše mystika je cesta ten nesprávná protože zabili svou vůli za tím co tvor lidský se liší od těch vyšších jenom právě a především tím že má vlastní vůli a že se od něho chce aby té vlastní vůle užíval a protiví se svému stvořiteli vy zapírá své lidství po této stránce protože tím se liší právě od jiných tvou třebas od opice ty nemohou dělat nic než to dělá opice a nemohou se dostat nad úroveň normálně opice která přes ušlo ro nejde a nechte jít nemá touhu nemá tu vůli ne to být jenom tímto to krávu a. Říkal tehdy ten lva slovy mystika je úplně špatně postavená věc protože modlitba se má využít at magicky magicky milují ta modlitba je záměrně si přát něco dobrého a tak dlouho si to přát až se to splní a neustou pět a buďte bez starosti ono se to splní neobracet se na boha protože to nemá být nějak to je vyčleněna vůle boží do člo od boha do člověka což měl pravdu a tou může on osobně manipulovat a to se to od něho bůh chce nemusí se dále pána boha a to ptát jestliže je přesvědčen o tom že je to co chce je dobré tak zatím má jít má rozvinout veškerou svoji vůli k tomu aby se to uskutečnil té magické síla modlitby ovšem matka si na ulity spočívá v celek větších aspekt tech nejsem se mě řekl. No a vždycky každá mystická modlitba má vliv taky magicky toto to se nedá bohužel na bránit ale je to jako vedlejší spona myslíte z toho pocházejí co je to je sem stačí magické já jsem nezměnilo nikoli mysli a jestli tam magické stránka je vysvětleno nemusíte se nutit k tomu mistře ano když ne tak ne já budu eště ale další půl hodiny o to čím méně vo tom neviděla dokonale vo tom mluvím ten máme kam to že to musí umět ne to by došli kdyby naplnili svoji hodinou tím si ničím co mají vládě prosím má to vždycky magicky vli takže ta osoba to cítí třeba ne té magicky nebo dokonce se změní v tom smyslu jak se modlím tak dejme tomu svatá tele se modlila zasto tého zabývali ne eště svatýho augustina který byl velice zvrhlý a tak dlouho se modlila až nutila svatost ne. To byla magicky to bylo jasně magicky použít tam modlitba prosím po takže to byla jasně použit ta modlitba magicky protože bez ohledu na pána boha si to on přeje ne ona se modlila do to aby ten syn se polepšil a starost neodolal a podle že se zvláštním způsobem že začal chodit na kázání svatýho ambrosie a hodně ho se to naučil že to tam chodil s odporem a ty jeho kázání měla ně a pak si na něj zvykl a pak už bez toho a mrtví nemohlo být živ a nakonec se obrátil na víru dal se pokřtít. A ta jeho matka ona to tedy způsobem magickou modlitbou mystická modlitba to je především modlitba bezeslovní neznám mystickou modlitbu která by byla až na nějakou střelnou obdivu ré začátkem bezeslovní modlitby prosím ne jim vlastním obsahem nemám modlitbu která by byla slovním svou obsahem té sem protože musí vždycky vést k tomu abyste lev odevzdal bohu a ono je těžko se mu odevzdávat. Když člověk není svědkem účinků to poznání okolo toho mluví tak ty účinky se nemohou projevit tak do toho přestane mluvit tak ty účinky z začnou poletovat takže mystická možnost spočívá v tom že se člověk určuju vnitřně ale ne za účelem aby mlčel otci to třebas mě tří weinfurtrovi nýbrž za tím účelem aby se připodobnil té mysli boží která není povídavá ne a tím se s ním o. Je to tak ho to z toho ovce navození vůči toho staví nedostal a až do věčný máme ne a počkal tam ještě ne je převedu na něm jak tomu rozumím takhle to tam já tomu rozumím takhle těla vzkříšení že totiž katolická silou moc představuje že chtěl v těle staneme ne vo tom nebudeme to vůbec bavit a že budeme žít tělesně na protože boha chápe zase osobně tělesně a nejvíc si cení což bylo věi tohleto jsem překládal že svatá terezie měla zjevení tělesné živení krista a trojjedinosti boží při božské o sobě tak dále to si nejvíc cením že tedy tohleto je vidět že byla pravověrný. Samozřejmě já na to ta ležím jinak jsem proti tomu chtěla z těla vzkříšení ale protože jsem toho názoru že individualita bude zachována na rozdíl od indů ano že by pak nemělo smyslu vůbec něco dělat protože bych se měl rozplynout a k tomu mířil jenom svým vším počínáním tak by bylo lepší se toho říct a nedělal to. Ale pokud jsem se já přesvědčil osobně bych navázal na tu zkušenost kterou tady mám to je ten vrchol zkušenost ale vede mi k tomu že člověk vlastně pomocí těla pouť těla je schopen toho boha vnímat a kdyby nebylo jeho tělesnosti za tím za tím tak by toho boha nevnímat to znamená tím osobně nestýkal čili chtěla vzkříšení bych bral jako tak že člověk pomocí těla. Jsem v bohu křísí pomocí těl protože co voni křesťani já myslím že zkušenost neměli jinou a měli jsou o svou duší než třebas já ale neměli jinou než já v tom smyslu že musím svý vědomí že nelidské prvek jeho tělesnost hraje tedy vrcholnou úlohu že by nebylo živého těla že by nebylo ani poznání boha kdyby tomu takhle logicky nebylo tak byste nevyvinul všechno stvoření až do tělesnosti lidské dobře ho jsou v nějaké nižší tělesnosti nebo dub život nenastal ale protože zrovna jenom živý organizmy živé organizmy tělesné když by lidské se dotýká boha jeho existence a stýkají se s ní tak je mi jasno že to v těle že je to v těle čili s tělem ovšem co potom po smrti až to tělo nebude.

Edit utterance

Text view • Help