prevzate-kotouc-80-05AB
prevzate-kotouc-80-05AB
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Čili
otec
náš
kdo
to
je
o
to
musíme
být
určité
lidské
jasno
že
otec
pozemsky
nebo
matka
pozemská
ty
nás
tady
v
určitém
okamžiku
zrodili
kdežto
otec
nebeský
proto
ho
nebyl
žádný
okamžik
ve
kterém
by
nás
zrodil
to
je
zrození
na
časové
a
na
prostoru
pro
my
se
tam
vlastní
rodíme
tím
způsobem
že
si
začneme
uvědomovat
svou
sounáležitost
s
bohem
to
znamená
my
si
uvědomujeme
fakt
který
už
existuje
a
ne
který
nastává
je
to
ten
rozdíl
mezi
tím
co
je
a
mezi
tím
co
se
stává
my
se
modlíme
o
všechno
co
se
má
stát
a
ne
začínáme
správně
s
modlení
se
o
to
co
je.
Aby
nám
to
bylo
stavím
se
to
znamená
abychom
to
pociťovali
jako
toto
stalo
když
jsem
to
fakticky
nestalo
se
tím
byli
veliké
potíže
v
katolické
církvi
toto
vysvětlit
protože
vůbec
nevěděli
co
je
to
na
časové
to
vůbec
spokojen
neznali
všechno
bere
dali
časově
dejme
tomu
když
se
vykládalo
o
tom
jak
tento
svět
byl
stvořen
šesti
dnech
a
sedmý
den
duch
odpočíval
tak
se
to
bral
jako
hotová
věc
je
hotový
nesmysl
těch
šest
dnů
té
tvůrčí
činnosti
a
ten
sedmý
den
odpočívání
pořád
je.
Stává
se
to
jenom
v
času
prostoru
ale
zároveň
to
je
toto
oním
nepochopil
dodneška
to
nechápou
a
podařilo
se
mi
to
vysvětlit
nějakým
srozumitelným
způsobem
budu
nesmírně
šťasten
a
budu
moci
tohoto
světa
vodejít
opravdu
protože
je
důležité
vědět
že
to
co
se
líčí
ve
starém
zákoně
protože
to
stalo
to
se
děje
ale
děje
v
úvozovkách
protože
u
boha
nic
neprobíhá
tam
je
to.
Boží
existence
je
naše
existence
se
stává
existencí
ale
na
podkladě
té
existence
která
je
my
se
třebas
učíme
milovat
ale
na
podkladě
lásky
která
v
nás
je
a
kdyby
tato
láska
v
nás
nebyla
nikdo
nás
milovat
nenaučí
kdyby
v
nás
nebyla
intenzitou
nikdo
nás
nepřivede
na
se
a
kdyby
nás
někdo
učil
obyčejné
násobil
se
nenaučí
kdyby
v
nás
nebylo
to
základní
te
za
klaní
zdroji
poznání
ze
kterého
všechno
je
odvozeno
ten
nás
je
to
jsem
tomu
se
dopracoval
ne
než
věda
ještě
musí
chybí
takových
dvě
stě
let
ale
zabíjet
je
doufám
že
už
na
to
přijde.
Že
opravdu
je
tady
nějaký
základ
ze
kterého
který
jest
ze
kterého
pochází
všechno
co
stává
a
toto
bohužel
ani
církev
ani
není
věda
nechápou
je
to
veliká
chyba
ale
už
při
tom
jak
to
tady
vykládám
to
musím
vysvětlit
nějaký
aspoň
musím
říct
že
to
tak
je
protože
by
nebylo
ostatního
nic
z
toho
srozumitelné
ho
to
budu
dál
říkat
čili
když
se
chci
účinně
modlit
tak
aby
to
byla
modlitba
spojovací
musím
co
nejvíc
z
toho
nátěr
který
by
se
stal
odstranit
z
toho
co
je
abych
se
na
na
aby
se
navr
dostalo
toto
je.
A
to
co
se
stalo
se
dostalo
do
pod
jak
jsem
říkal
o
tom
v
tom
cesta
vědomí
aby
se
obrátila
světla
asi
tak
tam
je
to
popsané
který
je
kapitoly
trošičku
ale
pak
neomaleně
potom
se
popsat
ještě
lépe
no
a
jestli
se
jestliže
toto
dokážu
dokáže
to
jenom
v
tom
případě
když
sám
sebe
opustím
tak
pak
nejenom
modlitba
je
vždycky
vyslyšena
nebo
není
pokud
to
není
budu
boží
ale
vím
že
to
není
vůle
boží
je
tady
důležitý
že
nikdy
ne
neřekla
pán
bůh
mně
nevyslyšel
nebo
panně
vyslyšel.
Vím
co
bůh
přeje
si
a
vy
sou
musíme
přeje
a
proto
nedělám
co
si
nepřepadne
poslušen
a
dělám
to
co
on
si
přeje
pokud
jsem
poslušen
že
ano
a
tohleto
je
důležité
aby
se
člověk
v
tomto
stavu
modlitby
nedal
nikdy
zlákat
někým
kdo
tohleto
neví
do
tohoto
není
svědkem
a
kdo
se
tímhletím
neříci
kdo
je
slepý
a
do
hluchý
musí
se
na
mě
brát
ohled
na
slepé
a
hrubé
ale
ne
tak
velký
aby
se
člověk
stal
neposlušným
vůči
bohu
poslušnost
tohoto
druhu
je
zvláštního
druhu
nic
se
neslyší
nic
se
nevidí
nic
mysli
do
člověka
nepřichází
jenom
existuje
jistota
o
tom
co
je
to
tak
tak
velká
že
přemýšlí
veškerou
jsou
z
toho
co
se
stává
že
to
se
stává
to
je
velice
nejste
to
je
všechno
relativní
a
proto
nejistota
všeho
toho
co
stalo
je
poměrně
menší
než
ji
to
ta
toho
co
je.
Takže
jakmile
se
jednou
dostane
člověk
k
tomu
já
jdu
toho
co
je
všechny
ty
tak
záda
jistoty
neříkám
že
upadají
ale
dostávají
se
v
tom
řádu
hodnot
nikam
na
periferii
a
je
možno
odtamtud
je
možno
z
toho
středu
který
je
tyto
hodnoty
ovládat
si
v
tom
smyslu
ne
snad
jenom
řídit
je
ale
věděti
s
nimi
rady
přestat
mít
životě
problémy
svou
má
udělat
co
nemá
udělat
jak
mám
myslet
jak
mám
milovat
po
tom
o
takový
člověk
doby
neměli
existovat
protože
z
toho
je
je
lásky
je
poznání
je
existence
vycházejí
všechny
ty
odvozeniny
relativní
které
tady
který
jsme
tady
svědky
já
vám
teď
poměrně
podrobně
vysvětlím.
Jak
ježíš
jednal
s
lidskou
sobecké
jaký
žil
u
člověka
tak
dlouho
dokud
měla
být
ušetřeno
a
zbavoval
člověka
tento
sobeckosti
té
sebelásky
leda
v
takové
míře
jak
to
bylo
únosné
pro
plynulý
postup
na
cestě
jestliže
dejme
tomu
židovský
národ
si
přál
mít
mesiáše
prosím
pás
ho
mít
dostal
ho
a
prosím
to
bylo
sobecké
přání
pro
židovský
národ
mít
pro
sebe
toho
mesiaše
mít
ho
pro
sebe
v
tom
bylo
sže
veliké
nebezpečí
ale
veliká
kladný
svede
to
mělo
za
následek
protože
ten
ve
satanovi
kdybych
to
byli
pro
sebe
nepřáli
tak
s
takovou
vervou
to
těch
dostanete
nedělali
tu
svou
stylizaci
života
jak
tomu
říkáme
nebyli
by
se
od
říkali
po
celá
staletí
kdyby
to
bylo
pro
někoho
jiného
vyšší
kořene
chabá.
Takže
s
tím
sobectvím
obratu
se
počítal
na
té
duchovní
cestě
jenomže
teď
nastav
mystického
okamžik
teď
bylo
třeba
určitou
míru
toho
sobectví
odbourat
ne
všechno
protože
člověk
není
tak
dalece
poznalí
aby
mohl
všechno
odbourat
on
by
třebas
chtěl
ale
on
sebe
nezná
a
neví
že
kdyby
odboural
všechno
svoje
sobectví
že
by
odboural
všechny
pohnutky
by
mu
žádné
nebyly
že
by
nebylo
nic
čím
mimo
se
posouvat
kupředu
a
la
molinos.
Takže
molinos
aby
se
při
narození
páně
v
jeho
životě
stalo
toho
nesto
že
on
snažil
pohnutky
pro
další
vývod
kdežto
židovský
národ
na
to
šel
jinak
ten
z
těl
pořád
těmi
prostředky
předešlými
vystačí
molinos
celý
řekl
pro
všechno
není
v
pravém
duchu
a
v
pravé
to
vpravdě
modlitba
co
byste
dělali
ne
kdežto
oni
chtěli
v
tom
pořád
pokračovat
čili
pořád
ježíšem
i
pro
sebe
to
byla
tragédie
musel
ho
ztratit.
Pro
sebe
nemohli
ale
všimněte
si
který
ježíš
potom
tou
cestou
svou
svým
u
životem
zde
na
světě
ukázal
jak
se
postupně
pomalinku
to
sebe
tý
odbourává
do
těch
ti
let
přeci
byl
oddán
té
své
rodině
k
tomu
svému
prostředí
nic
nedělal
proti
nim
měl
svou
matku
měl
svého
pěstouna
měl
své
slo
měl
své
prostředí
měl
svůj
domov
všechno
své
měl
to
je
veliká
míra
sobectví
veliká
míra
sebelásky
a
nevadilo
mu
to
měl
to
pořád
čili
my
musíme
všech
prostředků
které
máme
od
boha
zde
na
světě
užívat
pořád
jako
vlastní.
A
když
von
řekl
ve
dvanácti
letech
když
se
ztratil
v
tom
chrámu
zůstal
tam
a
rodiče
sem
ztratili
nebo
on
jim
až
se
ho
odešli
v
tom
chrámu
jak
ukáže
kterak
poslouchá
ty
mudrce
tak
může
být
synu
co
snad
to
učinil
a
on
říkal
zdali
nevíte
že
já
musím
být
v
tom
co
je
mého
otce
čili
tato
sebeláska
na
tomto
stupni
je
vyváženo
tím
že
člověk
uvědomí
v
čem
musí
být
té
vlastně
takové
sebe
donucování
tak
sebeláska
je
udržována
však
v
rovnováze
sebe
donucován
já
musím
být
v
tom
co
je
mého
otce.
A
to
jde
tak
daleko
až
se
dospěje
k
ke
skoku
dalším
a
to
znamená
jakmile
mi
to
jde
samo
že
už
se
nemusí
nutit
k
tomu
aby
byl
v
tom
co
je
mého
otce
aby
dělal
to
je
vůli
boží
a
to
co
to
předpisuje
třebas
předpisy
katolické
nějaké
já
mám
dispozici
křesťanské
když
to
potom
samočinně
udělám
a
nepovažuju
za
možné
nebo
za
správné
dělat
něco
jiného
tak
nastal
okamžik
kdy
musím
od
toho
odstoupit.
Kdy
musím
všechno
hodit
přes
palubu
přeci
tak
všechno
co
jsem
já
užíval
bylo
správné
ale
už
to
není
moje
přestává
to
být
moje
a
odcházím
od
toho
to
je
okamžik
jordánu
křtu
v
jordánu
tím
nemusím
vstupovat
do
jordánu
ale
stane
se
umět
to
co
se
starostí
ježíšem
v
jordánu
že
se
dovím
o
své
nesmrtelné
podstatě
která
ve
mně
začne
žít
životem
tak
jasným
jako
u
toho
ježíše
určité
míry
samo
sebou
to
člověk
není
tak
ne
vtěleným
bohem
musím
ji
ostatnímu
roky
nebudu
předvádět
a
šel
do
toho
satana
na
poušti
my
nechám
protože
by
to
byla
kapitola
vlastní
tak
asi
naděje
hodiny.
Ale
začnu
třebas
tím
dalším
skokem
že
on
přijal
učedníky
a
že
je
přijal
od
otce
přes
te
si
to
jaká
se
to
stalo
změna
jaké
změny
nástup
pobíjí
ten
ježíš
kristus
přijmi
vlastnosti
které
byly
tvé
jako
vlastnosti
od
otce
přiměje
od
otce
přestože
to
nejsou
všech
vlastnosti
on
plus
utr
nejlepší
jidáš
tam
byl
mezi
tím
jinými
pochybovat.
To
že
on
ji
dá
pohybovat
čem
jsem
se
potom
o
tom
svědčili
to
tedy
studií
je
vo
života
ale
on
je
vzal
od
otce
to
znamená
on
si
nevybíral
vůbec
všechno
co
má
člověk
k
dispozici
všechny
takzvané
lidské
vlastnosti
pro
něho
pocházely
od
otce
prosim
vás
to
už
je
schopen
se
vlastnosti
si
přestože
jsou
špatné
považovat
za
pocházející
toho
co
ten
ví
že
síla
produkt
těch
vlastností
ho
od
otce
čili
že
on
nemůže
s
nimi
jednat
bez
síly
která
proudí
do
těch
jeho
schopností
od
otce
to
to
on
musí
ovšem
pociťovat
to
je
jeho
míra
spojení
s
sem
to
byla
míra
z
toho
synu
ten
syna
bohem
otcem
že
věděl
že
všechno
od
něho
pochází
to
mělo
také
za
následek
to
ovládal
situaci
která
zdánlivě
pro
násilně
jí
a
nějaká
situace
vnitřní
naše
vnitřního
stav
on
nectím
nerozlišoval
on
mohl
klidně
říct
přijdete
tam
a
tam
a
děje
tam
oslíka
nebo
o
klice
přivázán
a
tam
budeme
večeřet
to
a
takových
věcí
tam
se
stalo
více
toho
přesně
věděl
co
kde
se
děje
že
ty
vnější
věci
byli
mě.
A
u
nás
jsou
ještě
pořád
mimo
nás
který
jaké
znaky
z
tohoto
stavu
se
objevují
u
člověka
že
on
nepovažuje
věci
za
vnější
a
za
věci
vnitřní
nýbrž
všecko
od
boha
pochází
a
to
ať
už
je
to
tato
existence
ze
všem
veškerým
dění
a
nebo
a
je
to
ta
láska
nebo
je
to
poznání
které
má
lítosti
a
tohleto
jsou
příznaky
které
vůbec
neznal
modli
nastala
které
měli
následovat
kdyby
byl
nerezignoval
na
další
postup
a
které
pro
nás
jsou
důkazem
že
se
člověk
dostal
do
této
fáze
kde
ještě.
Od
boha
má
dvě
a
teď
další
toky
že
od
boha
ty
schopnosti
nebude
mít
to
je
další
skok
úžasných
po
tom
vůbec
moje
doplnil
pár
najednou
se
mu
to
rozprchli
a
i
ty
nejlepší
začli
při
té
modlitbě
spád
všechny
mohutnosti
duševní
musí
se
uspal
ale
ne
dříve
než
v
této
fázi
kdyby
byli
spali
dříve
tak
by
byli
nepřijali
vůbec
jeho
učení
mě
učedník
museli
všemi
smysly
přijímat
museli
být
živé
nesměli
usínat
teprve
tam
v
té
zahradě
getsemanské
hoře
olivetské
mohli
usnout
směli
usnout
když
jim
to
ježíš
vůči
aby
zdůraznil
to
co
se
s
námi
děje
abychom
při
nad
aby
si
toho
vůbec
člověk
všiml
tradice
si
toho
bohužel
nevšiml
takže
nevěděla
to
modlitbou
na
této
úrovni
to
dá
to
byla
věděla
tak
v
této
fázi
za
trhá
obraz
této
fázi
za
trval
pohyb
musí
pohyb
myšlenkový
slovní
vyjádření
teprve
teď.
A
ne
předtím
že
předtím
ježíš
je
učil
modlete
se
otče
náš
když
a
nebyla
to
modlitba
která
by
nebyla
v
pravém
duchu
a
a
jak
se
myslel
ten
molinos
to
křivdil
ježíši
a
všem
celému
to
volního
učení
protože
nesou
jeho
smyslu
života
vůbec
nebo
že
si
je
beneš
ne
a
pak
na
staneš
skoky
že
on
to
nebudu
dál
líčit
ale
vidíte
co
člověka
čeká
na
této
cestě
dál
ne
tomto
svém
to
mohl
vyjádřit
abyste
pochopili
že
je
to
cest
že
to
ustavičný
pochod
že
to
není
proč
en
na
místě
že
je
to
úplně
tak
jak
to
řekl
eckhart
jí
ne
stát
jít
jako
nic.
To
znamená
ten
člověk
se
na
při
každém
skoku
stává
ničím
lžeme
si
nestává
se
ne
to
ukázat
na
kříži
a
třebas
to
mě
jordánu
jordánu
jako
by
pro
něho
nebyla
rodina
jako
by
neměl
tady
bydlení
jako
kdyby
tady
neměl
nic
jako
vy
nebyl
tím
tesařem
byl
ničím
jako
nic
se
mohl
odevzdat
třebas
obyčejném
nějakému
janovi
jo
kdyby
byl
něčím
tak
tohleto
neudělal
on
byl
ničím.
Na
kříži
nezemřeli
by
nebyl
ničím
odevzdal
i
toho
ducha
tomu
toho
na
vyšší
úrovni
pochopitelně
ale
zase
znovu
byl
ničím
pokaždý
ukazuje
na
každém
stupni
znovu
ničím
být
ale
na
vyšší
úrovni
nebudu
zase
člověk
ví
líc
o
tom
čím
je
zase
o
tom
o
čem
se
dověděl
že
je
to
zase
musí
za
sebe
odbourat
to
nové
o
čem
předtím
nevěděl
že
tím
je
a
ten
molinos
nevěděl
o
mnoha
věcí
o
mohla
věcech
čím
je
a
proto
si
myslel
že
už
není
ničím
nené
to
se
mil
on
byl
ještě
mnohým
on
dokonce
s
tím
byl
svatým
to
on
se
ke
spasení
měl
spásu
nikdo
jiné
má
tu
nelze
mi
ta
pravá
spása
ta
se
nemá
tak
tu
mě
co
všechno
co
člověk
může
mít
to
to
není
to
se
stane.
V
tom
okamžiku
jako
pociťuje
že
to
má
to
tam
to
spása
sem
nestává
ta
je
ta
člověku
nějakým
způobem
obsažena
řík
neuvědomuje
kde
o
to
uvědomění
si
to
že
ano
je
to
určitým
způsobem
mít
ale
to
uvědomí
si
je
takového
druhu
že
potom
nakonec
při
obrácení
těch
světel
od
boha
to
jde
k
člověku
napřed
člověk
jde
za
tím
a
na
to
od
boha
k
člověku
takže
člověk
ví
že
to
není
z
něho
že
to
nemá
nýbrž
že
bůh
mu
to
předává
bůh
ustavičně
s
ním
propojuje
taky
zpětný
způsobem
květ
dávat
ba
tam
nastává
tak
to
bylo
třeba
tomuto
ří
už
se
neznáme
zvíře
třebas
tak
tam
jsou
nějaké
vrozené
vlastnosti.
A
přesně
vrozené
vlastnosti
takže
ten
druh
vždycky
doroste
do
téměř
říkám
téměř
stejný
vlastností
protože
už
to
má
v
sobě
například
dejme
tomu
muka
má
schopnost
lítání
v
sobě
obsaženo
jakmile
se
narodí
tak
začne
lítat
a
tam
tedy
mluvit
o
sebezáporu
se
dost
dobře
nedá
protože
vona
půdou
jde
za
svým
cílem
třeba
za
potravou
a
taky
ne
věci
všechny
koná
podobě
ovšem
ještě
bychom
pudu
se
mohli
také
trošičku
vyjádřit
podrobněji
ale
možná
že
je
to
neslyším
čili
sebezápor
tam
nastává
teprve
tehdy
u
toho
zvíře
který
když
například
rodí
třebas
ptáci
nebo
dejme
tomu
zvířata
jiná
pak
se
musí
ty
rodiče
zapřít.
S
ohledem
na
svá
mláďata
ale
zapírají
se
slepý
způsobem
který
je
zápor
je
poměrně
slepý
takže
vypadne
li
třebas
z
hnízda
ptáte
už
se
po
něm
nesvádí
ano
dá
tedy
mu
tam
jiné
velice
tak
je
to
jejich
prostě
a
všechno
zařídí
aby
to
vejce
dorostlo
čili
je
to
taková
pořád
ještě
slepá
záležitost
kdežto
u
člověka
od
člověka
už
se
od
útlého
mládí
se
uvědomili
sebezápor
to
dítě
jakmile
se
narodí
tak
se
stýká
s
tímto
životem
a
neumí
se
dorozumět
tak
nic
mu
není
platnost
se
sebezapírat
hlásí
se
o
tenleten
život
protože
ten
jeho
automatismus
jedna
jak
se
tomu
říkáme.
Ta
ta
automatické
zařízení
která
soudným
zamontováno
že
chceli
že
chce
to
všechno
odnoží
chce
dýchat
za
že
o
to
se
prostě
hlásí
ale
kdybychom
mu
upřeli
tu
možnost
že
by
to
dostal
to
jídlo
třeba
ve
by
to
který
nedostal
to
pití
tak
nakonec
se
s
tím
smíří
po
určitém
poté
době
tři
my
ticho
to
tě
u
těch
a
na
klady
zemřelo
hladem
ten
sebezápor
taky
nejde
tak
daleko
když
nefunguje
ten
organismus
který
řídí
sebezápor.
Tak
hluboko
je
to
všechno
povrchové
ště
já
to
vím
podle
sebe
zase
jak
by
to
řekli
lékaři
že
když
se
naši
operovat
tu
ruku
při
vědomí
tak
jsem
křičel
křičel
křičel
a
nevydržel
si
nemusíme
dlouho
pri
asi
tak
deset
minut
a
proto
s
tím
no
tak
sem
se
tak
vykřičel
že
už
jsem
nevnímal
tu
bolest
tak
se
ten
člověk
tím
sebezáporem
velice
brzo
dostane
mimo
sebe
neuzavíráme
přichází
věcem
který
za
jí
začne
vytrvá
zajímavé
dejme
tomu
když
budu
tu
zkušenost
vlastní
potom
přestal
při
křičet
a
už
mě
mohli
řeka
až
do
do
kosti
a
taky
od
kosti
to
brali
a
já
už
jsem
na
to
nereagovaly
vůbec
křikem.
To
znamená
já
už
jsem
se
zapřel
neboť
toho
co
bylo
třeba
zapírat
bylo
velice
toho
ještě
bylo
velice
málo
abych
to
řekl
takhle
u
zvířete
ten
sebezápor
tak
i
nestojí
tolik
jako
u
toho
člověka
když
například
ho
bijete
tak
ono
to
nestojí
tolik
sebezápor
tak
bijete
člověka
ono
to
necítí
tak
intenzivně
jako
člověk
to
zvíře
od
třem
se
se
za
za
klinickou
je
s
vámi
zase
kamarádem
počkáme
ta
by
vám
to
dopustila
pevná
to
odpustí
a
zase
dobrý
že
u
těch
ten
sebezápor
né
hraje
tak
doporučit
důvodu
že
nemají
které
orgány
zařízený
na
ten
sebezápor
aby
potřeboval
do
toho
vložit
příliš
velkou
dávku
sebe
za
kdežto
člověk
dospělém
věku
musí
aby
se
překonali
které
věci
musí
vynaložit
velikou
míru
sebezáporu
a
teprve
pak
se
mu
podaří
zapřít
tak
to
je
úvod
se
do
zase
dospěl
k
tomu
sebezáporu
dospělého
člověka.
A
teď
prosím
vás
jestli
jo
ti
ní
máš
je
oni
usnadňuje
to
jak
je
to
ze
sebe
no
totiž
když
to
vezmeme
nábožensky
teďka
tak
sebezápor
je
něco
jiného
než
to
co
se
považuje
u
lidí
kteří
to
neberou
nábožensky.
Tak
dejme
tomu
člověk
který
chce
provést
nějaké
dílo
a
stojí
jeho
to
nějaký
čas
nějakou
námahu
musí
se
zapřít
musí
se
překonat
víte
dobře
že
mnoho
lidí
by
byla
mělo
třebas
schopnost
hudebně
být
působit
třebas
u
těle
pro
duší
anebo
nebo
opravdu
jako
spisovatele
jako
den
zkrátil
no
a
tak
citovat
celistvý
a
jaký
ale
nemají
k
tomu
dost
disciplíny
aby
se
při
měli
k
tomu
že
by
se
tomu
tolik
věnovali
k
tomu
je
třeba
veliká
disciplína
v
tom
třebas
román
že
já
bych
mohl
oboru
kterým
na
kterém
nepracuje
protože
musí
člověk
si
něco
zapleten
se
musí
za
tři
mě
smí
odpustit
něco
zůs
přestat
dělat
aby
mohl
psát
ten
román
aby
to
se
mluvil
se
svým
zkušeností
jsem
třebas
talon
janou
nosila
buďte
tesařství
to
byste
si
o
mě
deště
mění
se
napsal
jenom
sedm
tak
že
to
může
klidně
spadnout.
Ale
když
jsem
ho
tady
upsal
tak
vždycky
to
dopadne
tím
a
stejným
způsobem
že
jsem
nebyl
schopen
žít
mimo
ten
román
dycky
jsem
žil
jenom
v
oblasti
toho
román
a
to
považuju
za
tvůrčí
sebezápor
tak
já
už
teďka
u
ne
náboženského
nýbrž
o
tvůrčího
sebezápor
například
že
jsme
si
potřeboval
třebas
udělat
představu
o
prostředí
ve
kterém
ten
román
je
ja
jsem
nikdy
ne
vytvářel
prostředí
k
těch
román
ch
které
bylo
skutečné
dycky
se
si
vymyslel
všechno
od
á
do
zet
krajinu.
Ti
povahu
jednání
ge
sta
způsob
mluvy
všecko
a
než
se
mi
to
všechno
moravě
u
jasno
než
ten
člověk
začal
ve
mně
žít
tak
jsem
musel
přestat
žít
pro
sebe
jsem
sem
žít
pro
ty
lidi
v
tom
román
ne
asi
tak
a
pak
v
těch
se
mi
zdálo
pobyl
výron
ano
já
myslím
že
neříkám
že
vznikl
tím
umělecký
nějaký
tvor
ale
že
jsem
pochopil
aspoň
tě
svým
jednáním
co
je
to
umělecky
sebezápor
a
totéž
musí
dělat
každá
žena
když
vaší
obě
protože
oni
mu
to
té
ženě
zase
změní
v
poledne
neřeknou
ani
bůh
že
všechno
to
smějí
a
jako
já
aspoň
řeknu
doma
u
všemi
do
horší
věci
že
tak
aspoň
je
to
pomůžu
ten
manželce
větším
sebezáporu
ne
a
někdo
neřekne
ani
to.
A
jako
například
tak
jsem
byl
ho
stěna
tadyhle
vidu
a
myslel
jsem
řekl
slovo
dík
v
ní
ale
záměr
odešel
jsem
jako
kráva
se
stáje
no
záměrně
přes
nich
pěstuje
sebezápor
ať
si
dají
když
mně
ho
tvůrčí
sebezápor
který
určitá
disciplína
už
vše
kaše
e
něk
záměrné
disciplíně
která
je
podporováno
z
druhé
strany
určitým
nadání
ne
kdyby
ten
člověk
neměl
to
nadání
kdyby
to
hlavě
neudržel
všecko
například
dejme
tomu
nějakou
melodií
i
s
tím
povalování
ne
tak
by
to
nemohl
dělat
to
musí
si
to
například
kdybych
chtěl
já
dovedu
si
představit
celý
roce
sto
se
vším
se
všemi
nástroji
a
hudbu
k
tomu
všecko
ale
nemám.
Ani
schopnosti
to
převést
do
hotovýho
systému
ani
bych
neměl
tu
trpělivost
to
tam
tak
že
nikdy
země
nic
takovýho
nevíte
ne
a
myslím
že
teď
jsem
se
objevil
místě
ve
kterém
potřebuju
se
pohybovat
ze
kterého
mám
ví
že
mě
mnoho
lidí
kteří
se
snaží
o
to
říkat
nějaké
duchovní
poznání
ale
chybí
ten
tvůrčí
prvek
který
do
toho
musí
vložit
a
tu
bych
řekl
teď
při
tom
mohla
přát
tojestliže
se
člověk
má
zapírat
tak
jak
se
to
představuje
kristus
tak
musí.
Splnit
dvě
stránky
sebezápor
jednu
jak
jsem
říkal
tvůrčí
a
jedno
jak
jsem
říkal
trpnou
ještě
neříkal
trpnou
ten
tvůrčí
stránka
kdyby
člověk
by
byl
třebas
malířem
a
chtěl
malovat
obraz
a
nezmocnili
se
nějaké
techniky
nějakého
řemesla
tak
by
laboroval
například
kladeným
barev
že
ano
a
vypotřeboval
by
se
všechny
svoje
schopnosti
a
učí
elán
by
zmařil
na
tom
míchá
třebas
barev
a
umět
ké
mu
díly
vůbec
nedošlo
jak
se
mu
dovede
ukazu
listy
který
musí
přemýšlím
nějakou
tím
prstem
že
to
jak
já
pak
je
to
hra.
V
tento
tvůrčí
prvek
sebezápor
musí
tak
daleko
že
člověk
se
z
dokonalý
ve
svém
oboru
ve
kterém
se
má
sebezapírat
až
do
úplné
samozřejmosti
to
znamená
on
tvůrčím
způsobem
provádí
všechno
co
v
tom
oboru
je
třeba
provést
třeba
náboženském
oboru
aby
neměl
pořád
o
umělcích
je
to
způsob
správné
modlitby
a
způsob
správného
jednání
dokud
se
se
s
úplnou
samozřejmostí
nemodlí.
Dokud
se
musí
k
tomu
nutit
tak
ještě
nedošel
v
modlitbě
pravému
sebezáporu
praví
sebezápor
skutku
takový
kde
člověk
už
se
nemusí
nutit
k
modlení
a
modlí
se
čili
sebezápor
nevypadá
jako
sebezápor
když
je
dovršení
mi
padá
jako
něco
samo
samovolného
a
zrovna
tak
v
činnosti
když
se
musí
nutit
k
tomu
aby
udělal
něco
dobrého
pro
lidi
to
ještě
není
dokončený
sebezápor
ale
když
sebe
potřeb
a
už
do
toho
nemusí
vkládat
svoji
vůli
aby
to
provedl
nýbrž
už
mu
to
samo
jde
tak
dosáhl
tvůrčí
ho
vrcholu
sebezáporu
tvůrčího
vrcholu
sebezápor
to
je
první
stránka
sebezápor
ne
celý
sebezápor
ta
polovinu.
Není
vůbec
žádná
naděje
a
ko
v
oblasti
náboženské
a
ono
tak
aby
v
oblasti
umělecké
že
vy
někdo
dokázali
kousek
dál
kdyby
nezvládl
tuhletu
trčí
stránku
toho
sebezápor
a
jestliže
tedy
je
tomu
tak
tak
se
můžeme
protože
e
oblasti
náboženství
všimnou
proč
tomu
tak
je
tomu
tak
proto
že
který
ten
vývoj
v
tom
vesmíru
aspoň
jak
jsme
ho
tady
svědky
na
té
mi
dospěl
až
ke
člověku
země
je
v
tom
nějaký
záměr
když
nikdo
jiný
nedokáže
ze
své
existence
vydobývat
soužití
s
bohem
jenom
člověk
taky
v
tom
záměr
aby
ten
člověk
byl
na
takové
výši
že
by
toho
mohl
vydobýt.
A
ten
je
opravdu
jenom
na
takové
výši
v
tom
případě
když
rozvine
celý
svůj
život
tímhle
tím
pravým
tvůrčím
sebezáporem
do
takové
míry
že
může
přejít
na
tu
jeho
druhou
stránku
jestliže
přejde
předčasně
a
tu
trpnou
stránku
o
které
budu
začnu
mluvit
to
byla
aktivní
tahleta
a
trpnou
stránku
které
budu
mluvit
tak
tam
vešel
vlastně
poloviční
ne
jako
celý
člověk
nepodaří
se
mu
nikdy
dosáhnout
v
tom.
Poznání
božím
nějaké
velikosti
kdybychom
mluvili
o
světci
tak
bychom
řekli
ta
se
z
něho
malinký
svatým
nebo
takový
byla
celá
řada
a
ne
velkým
svatým
já
dycky
vám
tady
předkládám
při
takové
při
dosti
příklad
milarepův
že
který
byl
syn
zasvětit
tele
nucen
k
velkému
sebezáporu
sebezáporu
tvůrčímu
nechal
stavět
doma
ne
modlit
tak
je
domu
a
nebyl
s
tím
nikdy
spokojen
svou
postavil
a
nebyl
nikdy
spokojen
s
tím
darem
který
mu
dal
který
musel
tvrdou
prací
vydobýt.
Čili
on
ho
nutil
k
tomu
aby
plně
do
nejzazším
míry
provedl
ten
tvůrčí
sebezápor
a
teprve
když
ho
dotahl
ten
milarepa
do
takové
míry
že
už
lidsky
to
dál
nešlo
tak
i
ten
de
který
ho
vedl
z
jí
a
řekl
prozrazuju
proč
to
tak
všechno
já
že
opravdu
z
něho
chtěl
mít
velkého
svatého
a
k
tomu
je
nejlepší
cesta
toho
sebezápor.
Aktivního
jestliže
například
ježíš
kristus
se
zrodil
na
tomto
světě
jako
vtělený
bůh
tak
nám
ukázal
tím
svým
zrozením
největší
míru
aktivní
sebezáporu
protože
on
na
věčnosti
s
bohem
otcem
neměl
vůbec
žádné
tělesné
potíže
ani
žádnou
tělesnost
aniž
žádných
oběti
nebylo
třeba
že
byl
ve
slávě
boží
o
které
nikdo
z
nás
nemá
vůbec
žádnou
představu
a
najednou
se
odhodlal
odtamtud
sestoupil
sestoupil
do
toho
jak
my
tomu
říkáme
platného
údolí
neudělal
to
protože
aby
nám
ukázal
že
totéž
musí
dělat
člověk
neboť
ten
taky
pochází
od
boha
musí
prostě
v
tomto
prostředí
vykonat
dílo
tvůrčího
sebezápor
a
teprve
až
ho
dokončí
a
ono
dokončili
ve
třiceti
letech
svého
života
dříve
ne
teprve
potom
se
může
dostat
k
trpné
stránce
trpná
stránka
není
možná
vůbec
není
nedá
se
na
vstoupit.
Dokud
nedobude
člověk
z
toho
prvního
z
toho
aktivního
sebezáporu
všechno
co
jsem
že
to
znamená
v
té
první
fázi
že
ten
člověk
musí
přát
se
s
tím
bohem
spojit
musí
dělat
všechno
aby
se
s
ním
spojil
na
který
ty
všechny
pak
k
tomu
aby
po
všech
stránkách
se
tak
rozvinul
že
by
mohl
celou
svou
bytost
pojmout
by
do
jednoho
paklíkem
a
ten
do
toho
boha
vrhnout
potom
až
to
bude
dokonale
připraveno
já
bych
tak
řekl
ještě
to
jiným
způsobem
třebas
porovnání
nebo
podobenstvím
o
těch
mám
známých
hřivnách
že.
Tu
hřivnu
musel
ten
člověk
vzít
a
musel
s
ní
hospodařit
a
ke
mně
být
činný
a
teprve
až
dospěl
k
určitému
výsledku
toho
aktivního
hospodaření
tomu
sebezáporu
musel
všeho
nechat
a
věnovat
se
tomu
hospodaření
s
tou
hřivnou
že
to
to
bylo
veliké
sebezapření
protože
nikde
nestálo
co
ten
hospodář
tím
potom
udělá
tomu
za
to
dá
neřekl
se
s
ním
rozčilení
hospodařím
s
který
s
tím
sluhou
až
já
příjdu
asi
odmění
ne
ne
ne
hospodář
a
já
vydá
účet
svůj
no
tak
je
to
čili.
Najednou
přišel
a
chtěl
zúčtování
takže
ten
co
měl
je
v
tom
jenom
tu
jedno
říkal
pane
já
jsem
věděl
že
ty
jsi
náročný
a
že
rád
krizích
tam
kde
jsi
nezasel
a
právě
proto
že
jsem
znal
dvojí
přísnost
tak
jsem
raději
tu
svou
hřivnu
zakopal
abych
se
neprovinil
ne
tato
dostal
samozřejmě
že
tak
to
dělat
nemá
to
má
být
aktivní
krásně
řečeno
krista
čeho
obsaženo
detailně
vysvětlit
to
na
dvou
přirovnání
a
si
stačím
moh
na
všech
to
ukazovat
jenomže
je
na
to
není
čas
se
mi
že
pořád
jenom
hřivny
a
marnotratného
syna
si
vystačím
ne
ale
moh
báječné
by
to
bylo
by
měl
možnost
všech
těch
podobenstvích
to
ukázat
to
je
věc
budoucnosti
toho
už
mě
nekyne
todleto.
Když
potom
se
dostane
člověk
na
k
tomu
že
už
všechno
vy
doby
de
co
mohl
z
toho
vydobýt
že
má
ucelený
hřivny
další
abych
tak
se
tam
krásně
řečeno
z
každé
hřivny
ten
sluha
nebo
ne
služebník
vydobyl
další
celou
hřivnu
ne
půlku
tam
jeden
jaká
půlka
rozumíte
to
bylo
celé
další
lo
to
bylo
ožení
jednoho
ve
dva
nebo
tři
pět
ne
jak
tohleto
člověk
dokáže
tak
samočinně
tady
hospodář
to
je
zákonité
a
dokud
se
ten
hospodář
nedostaví.
Tak
je
předčasně
jestliže
člověk
se
trpně
zapírá
totiž
nemá
to
ten
výsledek
nemá
to
ten
účinek
ne
že
by
to
bylo
úplně
věč
pro
vyjádřit
špatně
ale
nemá
to
spojovací
účinek
spojovací
více
spočíval
totiž
v
tom
že
jestliže
ten
hospodář
za
tím
provádí
jsou
a
to
je
ta
zákonitost
provádí
tak
okamžitě
to
má
za
následek
z
ožení
toho
ještě
co
ten
člověk
si
vydělal
předtím
to
asi
byto
ale
už
ne
aktivní
nosti
nýbrž
absolutní
trpnosti
ti
slovo
je
kteří
nic
neočekával
to
roste
nic
neočekával
najednou
za
každou
hřivnu
dostali
dalších
hřivny
ano.
Trpnost
je
v
tom
že
už
neočekával
to
mě
že
už
ji
nepřáli
tady
dejme
tomu
do
té
doby
než
ten
hospodář
přišel
tak
pořád
brali
ohled
na
to
že
si
to
nepodávej
a
voni
se
sjednotili
ty
jeho
volně
to
přáli
tak
já
si
přeju
spásu
pro
sebe
tak
si
myslím
že
si
to
přeje
pán
bůh
že
se
mohu
k
jeho
přání
připojit
a
tím
způsobem
primitivním
plním
vůli
boží
že
se
připojil
k
vůli
boží
k
který
mě
chce
usebe
mít
asi
tak
to
je
nejjistější
systém
jak
správně
hospodařit
jestliže
já
hospodařím
tak
že
to
chci
pro
sebe
že
počítám
to
z
toho
bude
tak
ani
tuto
fázi
rozvojových
neprovedl
tak
jak
bych
si
měl
provést
jsou
tam
nějaké
mezery
a
vydatně
mezery
a
pak
to
dalším
ho
postupu
projeví.
No
a
to
trpné
potom
spočívá
v
tom
že
nechám
na
sebe
působit
toho
boha
to
znamená
neočekával
jsem
že
něco
dostanu
tak
bez
jakýchkoliv
záměrů
nebo
bez
vedlejších
důvodů
nebo
bez
nejmenšího
mezi
menší
touhy
pro
sebe
s
něco
nechat
všechno
moje
zda
jakmile
se
tady
objeví
já
mu
to
všecko
dávám
to
je
první
akt
toho
trpného
sebezápor
k
bohu
všechno
věnovat
jo
jestliže
je
to
udělám
třebaže
jsou
to
třebas
jenom
hřivny
není
to
celý
můj
život
tak
je
to
správné
on
si
potom
bude
později
to
tam
už
v
tom
přirovnání
ní
to
zase
v
jiných
přirovnání
bude
vyžadovat
víc
velice
náročný
začíná
takhle
trpná
cesta
dostal
se
se
spočívá
v
tom
že
člověk
chce
patřit
bohu
a
protože
mu
neumí
patřit
sám
tak
mu
patří
tím
prostředkem.
Který
od
boha
má
že
a
třebas
je
to
modlitba
všechny
tomu
třebas
hřivna
ne
jsem
například
neuměl
takový
prostředků
zřejmě
od
boha
to
modlitbu
se
si
nevymyslel
a
chtěl
jsem
se
ho
ale
dodat
se
celý
jací
je
co
sem
neuměl
tak
s
se
odevzdal
pomocí
té
modlitby
že
se
vel
v
tom
modlitbou
samozřejmě
že
tato
fáze
sebezápor
jednostranný
sebezáporem
trpným
že
já
se
pomocí
prostředku
k
tomu
bohu
deru
ne
kdežto.
Tam
vrcholná
jan
řeknu
před
tu
vrcholnou
část
ta
vrcholná
částečná
v
tom
že
ne
nějakým
prostředkem
ale
vším
jeho
vším
je
k
němu
jdu
protože
mezitím
těmito
krajní
by
body
nastává
zvýšením
poznání
takže
nakonec
poznám
že
všechno
je
jeho
a
že
ničím
svým
vemu
nejde
ani
nejsem
schopen
jenom
svým
tam
dojít
to
poznal
co
ta
terezia
rozpoutal
říká
to
nebudu
rozvádět
tak
takhle
končí
sebezápor
když
tak
zhruba
řekne
dvě
fáze
tak
to
vypadá
no.
Máš
dojem
že
i
náš
život
je
hřivnou
ten
dojem
můžeš
mít
ale
ne
jednáš
s
ním
jako
hřivnou
lety
jak
s
ním
jednak
šlak
se
dostanu
do
ruky
tak
vím
že
je
to
jeho
ne
ale
to
je
to
se
dostalo
ho
rodičů
a
to
mně
to
si
jenom
tak
představově
můžeš
že
to
to
víte
že
je
to
od
boha
ale
není
to
tvoje
zkušenost
vlastní
že
je
to
od
boha
když
to
tam
ti
co
dostat
věděli
že
je
to
od
to
podaří
to
něco
jiného
že
já
jsem
to
též
například
nedělá
o
té
modlitbě
protože
jsem
to
v
tom
ani
fotrovi
než
dějem.
Ten
prostředek
v
té
trpné
cesty
který
je
velice
důležitý
trošičku
objasnit
ze
začátku
bude
třeba
na
začátku
té
trpnosti
mu
to
odevzdat
to
co
v
ruce
má
mu
odevzdat
voni
odevzdali
tím
hřivny
že
ano
to
ale
zdaleka
není
odevzdání
všeho
odevzdali
mu
jenom
hřivny
sebe
ne
čili
toto
nemůže
vést
k
trvalému
spojení
s
bohem
to
vede
jenom
jak
se
praví
v
tom
přirovnání
o
hřivnách
že
místo
jedné
hřivny
dostali
jedno
město
třeba
znamená
prošli
vnitřního
života
vnitřního
panství
bych
tak
řekl
vnitřní
sebevlády
nebo
na
rády
nad
sebou
a
to
tedy
skok
který
nebyl
učiněn
až
na
konec
nýbrž
takový
nějakým
mezi
ko
jaký
takový
kvalitativní
stupeň
ve
kterém
už
jsem
o
kterém
by
se
mohl
říct
toto
mně
to
co
teďka
mám
jít
do
tý
divný
to
město
od
boha
už
trvá
leda
už
to
bylo
měli
a
my
budete
srozumitelnější
to
podobenství
je
tam
ve
dvou
fa
ve
dvou
s
takovým
variantách
ne
a
jednou
se
vědom
se
musí
umět.
A
já
bych
to
měst
proč
mluví
o
městech
protože
je
to
oblast
ve
které
žiju
jse
pohybu
širším
oblasti
já
už
se
nestarám
jenom
o
hospodaření
nějakou
hřivnou
já
se
staral
o
hospodaření
s
celým
městem
a
to
už
tam
není
domluvil
ale
zase
je
to
hospodaření
prostoře
oni
zase
dal
celá
města
aby
to
byla
města
božím
že
za
se
o
tom
věděli
jestli
mají
hospodařit
dohospodaří
a
tak
to
co
postrádal.
Tímto
způsobem
je
naznačeno
už
se
krista
co
je
to
postup
vývoje
vývojem
a
tokem
vývojem
tak
to
ke
příhodná
je
skok
potom
zastánce
vývoj
ne
když
oni
začli
rodným
hřivny
ok
oni
ctnost
vývoj
do
podaří
přidalo
voláš
tok
hospodařit
vě
sty
a
tak
to
jde
dál
tak
tak
těch
stupni
být
být
pravda
že
čím
navíc
stupňů
menších
si
člověk
tu
cestu
rozdělí
tím
je
to
cesta
méně
velkodušný
méně
účinná
no
prostě
menší
taková
není
to
ta
opravdová
cesta
čím
větší
ko
pokud
na
to
samosebou
stačíme.
Tím
lepší
tím
lépe
pro
toho
člověka
protože
on
se
ocitne
tak
daleko
od
sebe
tím
skokem
že
se
těžko
slově
může
vrátit
to
je
velice
důležité
aby
se
s
tebe
nemohl
dostat
nová
si
vzpomínám
za
ten
skok
já
samosebou
nemohou
v
těch
sedmnácti
letech
že
jsem
tak
daleko
odstoupil
od
tohoto
do
žil
předtím
ne
sedmnácti
že
se
k
němu
nemohl
vrátit
doprostřed
nabyl
úžasný
odpor
k
tomu
který
si
žil
před
tím
sedmnáctým
rokem
považovat
tem
o
života
špatný
lidský
nemožný
zbytečný
ne
tak
že
už
proto
se
nemohu
a
potom
za
hříšný.
Od
boha
od
vrácený
boha
nepotřebují
čili
opravdu
špatně
motivované
špatně
zdůvodnění
a
to
mně
umožnilo
aby
ten
nemohl
vrátit
k
tomu
kdyby
mu
člověku
že
jsem
přestal
být
starým
člověkem
soucitem
míry
pochopitelně
to
byl
ale
poměrně
veliký
skok
a
proto
jsem
na
tom
to
na
této
úrovni
vydržel
třebas
devět
let
po
dobu
devíti
let
přestoupíte
jako
víceméně
nekonali
to
byl
takový
vývoj
protože
šel
přes
různé
takové
drobné
sítě
ale
byla
to
celkem
vývoj
postava
sem
si
tak
procento
nebudu
dál
detailně
rozvi
jenom
chci
říci
že
musíme
se
další
ko
zase
to
by
bylo
chybné
kdybych
si
to
považoval
za
první
od
za
něco
ukončený
ho
nebo
ty
by
to
porovnání
o
těch
hřivnách
považuji
za
končení
porovnání
tam
je
to
sou
jiná
podobenství
třebas
jenom
o
tom
marnotratném
si
tedy
si
vzpomněl
na
otcovský
dům
tak
to
skok
samosebou
ale
nebyl
to
to
poslední.
No
takže
jestliže
člověk
udělá
první
skok
na
této
cestě
že
si
vezme
on
podaří
hřivny
a
s
tím
hospodařím
tak
nemusel
se
zapřít
celý
zapřel
se
jenom
po
té
stránce
po
jaké
porozuměl
tomu
co
je
to
hřivna
a
po
jaké
rozuměl
tomu
co
se
od
něho
chce.
A
do
jaké
míry
do
jaké
míry
na
vy
z
totu
že
to
někam
povede
a
já
myslím
že
tuto
jistotu
že
to
někam
povede
aspoň
ke
spokojenosti
od
podáte
měli
ti
tři
služebníci
kteří
dostali
ti
z
do
rukou
to
tedy
dostal
hřivny
ženu
do
rukou
a
jak
jsem
přímo
pranický
strach
toho
opravdu
že
bych
se
byl
tomu
hospodáři
vzepřel
a
že
bych
z
touhy
mnou
nehospodařil.
To
není
představit
že
to
to
přes
jak
si
měl
hrou
prach
ne
dělat
něco
co
by
nebylo
ve
vůli
boží
co
by
například
dlouho
hříchem
ne
bylo
tehdy
možný
řešit
rázem
nebylo
možné
to
nebyla
ovšem
síla
moje
to
byla
síla
té
hřivny
teď
puste
pochopit
co
ta
hřivna
je
si
že
to
uvědoměle
hřivna
dostřel
tak
má
sobě
úžasnou
realizací
sílu.
Takže
k
tomu
sebezáporu
po
stránce
trpné
se
dostáváte
daleko
více
a
čím
dál
víc
se
moci
boží
než
platí
to
je
právě
ta
trpnost
v
tom
taženo
trpnost
se
stupňuje
kdežto
při
té
činnosti
ten
činem
stránce
tam
ta
terno
zahraje
velkou
roli
ne
a
člověk
není
si
vědomí
něčeho
božího
nějak
to
vlastní
sil
z
vlastní
výstavě
ne
to
víte
né
to
záslužné
ale
nevede
to
ke
svým
bohem
to
ještě
zdaleka
ne
kdežto
todleto
opravdu
vede
ke
spojení
s
boha
a
debakl
něco
dalšího
že
je
totiž.
Toto
nestačí
toto
všecko
to
nestačí
tomu
aby
člověk
trvale
byl
spojen
bohem
vědomě
trvale
spojen
a
to
z
původu
důvodu
že
se
vzdal
jenom
určité
věci
dejme
tomu
už
svého
způsobu
života
abych
to
řekl
obecně
napřed
hospodařil
pro
sebe
a
teď
hospodaří
pro
hospodáře
víte
to
je
zásadní
rozdíl
v
tom
motivy
to
zdůvodnění
činnosti
v
tom
je
také
podstata
té
trpnosti
ne
hospodaří
pro
sebe
že
ho
to
ří
do
toho
hospodáře
jestliže
se
tímto
způsobem
postupuje
tak
člověk
prudce
ztrácí
sám
sebe
z
tohoto
můžete
vy
mnoho
bylo
tak
musí
nakonec
cesta
ti
v
tom
smyslu
že
musí
přidávat
ze
sebe
to
co
úvodní
v
těch
signál
nebylo
obsaženo
a
víte
dobře
že
svaté
terezie
vsadili
že
když
všecko
dala.
V
této
fázi
sebezáporu
a
už
neměla
vůbec
co
by
dala
nebyla
s
bohem
trvale
vědomě
spojena
a
byla
z
toho
tou
ale
tekla
na
umírám
zoufalým
že
nemohu
mně
umřít
ale
nedokázala
to
se
při
že
byla
v
jenom
to
zoufale
smrti
zoufalá
že
to
nedokáže
a
to
z
toho
důvodu
pořád
ještě
do
tohoto
mě
od
boha
míchal
to
své
udělal
živi
od
těch
nepochyboval
že
jsou
od
boha
a
tito
úroveň
modlitby
o
kterém
mi
se
ba
že
je
vlitá
od
boha
ale
měla
určitou
určitou
touhu
k
bohu
jít
nějak
vůli
se
s
ním
spojit
a
to
byla
její
záležitost
a
tudletoho
vkládala
tvoje
pravý
do
toho
vložila
prosím
tady
že
je
to
její
se
to
může
do
toho
vlož
ji
nosili
v
tom
prostě
lavina
mohla
ani
hnout
tak
tohleto
dopracoval
že
už
opravdu
neměla
aby
se
jí
to
dokázalo
že
nemá
člověk
nic
to
tak.
Když
neměla
ani
zdravý
ani
schopnost
té
modlit
nic
tak
v
té
chvíli
se
to
stalo
do
jeho
vědomí
že
všecko
má
člověk
od
boha
a
že
musí
to
boží
bohu
nazpátek
vrátit
jakmile
to
udělat
tak
se
dostavil
do
stavu
oral
spojení
s
bohem
dříve
ne
tak
to
je
ta
poslední
fáze
trpného
odevzdání
že
člověk
absolutně
zbaví
z
toho
co
je
jeho
nějak
mínění
tak
vlastní
prostředků
a
ježíš
kristus
samo
sebou
dopracoval
daleko
podrobněji
ukazoval
jak
si
učedníci
ona
před
sloužili
jak
pomáhali
při
té
obro
né
činnosti
lidí
mě
dělali
zázraky
jako
konec
nebyli
schopni
rozprchli
se
při
modlitbě
pokusili
ne
a
tak
dále.
Ale
bylo
to
taky
dobře
řečeno
jsem
často
už
on
tady
za
něho
a
že
ten
svatý
jan
představují
lásku
ten
ani
se
nerozplyne
se
nebál
stát
to
křížem
bylo
mu
to
jedno
že
přijde
o
život
tomu
hrozilo
se
přihlásil
k
ježíši
takhle
otevřeně
protože
už
nebyl
svůj
láska
jako
taková
je
schopna
ztratit
svého
nositele
protože
láska
správně
pojatá
se
nese
tomu
koho
miluje
a
tím
ztrácí
sama
sebe
velice
prudce
a
to
se
právě
svatému
janu
podařilo
takže
on
už
nebyl
svůj
když
byl
pocit
křížem
byl
toho
ježíše
krista
a
pro
tam
mohl
klidně
stát
bez
básně
že
to
m
něco
sta.
Na
to
získal
jak
víte
pannu
marii
jako
svou
matku
to
znamená
vědomí
sty
nesmrtelnou
duší
která
ho
přečtou
fázi
potřebovala
převést
to
je
funkce
naší
nesmrtelné
duše
jinou
nemá
než
funkce
spojit
že
nás
propojí
mezi
naším
stavem
oddělenosti
a
stavení
s
bohem
tak
abychom
se
z
jakýchkoli
těžkostí
a
bez
takových
krizí
se
dostali
až
tam
nahoru
já
myslím
že
prosím
sil
tady
je
otázka
jak
se
naučit
lásce
k
bohu
kterou
zatím
nepociťujeme
tedy
zažívat
boží
pociťovat
tím
ní
a
viz
i
jako
vůdčí
prvek
svého
života
tak
asi
to
bylo
myšleno
aby
převýšila
všechno
ostatní
tak
samozřejmě
že.
Je
spojení
s
bohem
všeho
tvorstva
už
hotová
záležitost
není
třeba
se
s
bohem
spojovat
ale
všechno
tvorstvo
je
nějakým
způsobem
bohem
spojeno
kdybych
navázal
na
to
co
bylo
řečeno
o
těch
hřivnách
tak
to
spojení
těch
tří
služebníků
s
tím
hospodářem
spočívalo
v
tom
že
měli
od
něho
hřivny
a
hospodařili
s
tím
jo
takže
mysleli
na
toho
podaří
a
s
tímto
záměr
žili
o
to
tu
dobu
se
nastal
pryč
kdybych
to
řekl
na
tom
přirovnání
o
marnotratném
synu
takovým
říkal
ten
marta
cíl
mě
od
toho
otce
veliký
podíl
temení
a
tím
mu
stodol
pro
sebe
pro
sebe
to
je
ta
první
fáze
toho.
Která
není
míněn
tam
v
těch
hřivnách
to
by
se
dal
jako
výš
na
vyšší
úrovni
a
tak
dlouho
pro
sebe
až
už
neměl
nic
to
znak
pravého
hospodaření
pro
sebe
jeho
spasí
pro
sebe
tak
všechno
vždycky
promarnit
dycky
to
se
nedá
jinak
ani
dělat
všichni
tedy
na
tom
světě
žijou
a
žijou
pro
sebe
otáčíte
tak
nakonec
zemřou
jako
zvíře
který
jim
způsobem
in
se
to
nelíčí
kdežto
jestliže
ten
člověk
přestane
pro
sebe.
Jenom
pro
sebe
začne
žít
hospodařit
s
něčím
pro
to
podáte
třebas
napřed
donucením
že
má
z
jeho
strach
jenom
tak
a
tak
se
říká
že
strach
před
bohme
a
čte
kterého
dosti
pravé
duchovní
to
je
očitým
toto
a
za
tenhleten
člověk
který
se
takhle
naučil
podařit
už
ne
pro
sebe
třebas
jenom
ze
strachu
převodem
nebo
s
bohem
tak
už
se
začíná
učit
lásce.
To
je
první
lekce
lás
že
on
totiž
vychází
při
tom
za
sebe
neboť
láska
boží
má
člověku
v
jeho
vědomí
tolik
místa
kolik
místa
mu
tam
pro
ni
uprázdní
jsme
li
svý
vůbec
nemů
žádné
místo
ne
uprázdnil
nejsme
lidský
a
to
už
nejsme
duší
té
míry
když
hospodaříme
pro
něho
tak
se
mu
tam
prázdniny
místo
jak
je
tam
místo
ona
se
tam
nastěhuje.
Ovšem
bylo
by
dobré
bylo
by
dobré
kdybych
záměrně
si
přál
aby
se
na
miloval
a
protože
jinak
to
záleží
čistě
na
bohu
když
se
do
lásku
já
se
stane
v
těch
jeho
stav
bůh
převtělovat
různým
způsobem
ne
do
každého
se
nastěhuje
jenom
láskou
nebo
vůbec
celá
sklon
někoho
nena
vtěluje
protože
po
této
stránce
se
mu
neurazil
to
lidé
kteří
touží
třebas
po
poznání
tam
se
avili
bůh
podobě
poznání
a
a
tak
dále
jsou
různé
způsoby
stala
se
krátká
dobře
u
boha
jsou
mnohé
příbytky.
A
ta
mnoho
z
těch
příbytku
spočívá
v
tom
z
jaké
pozice
tam
člověk
vstupuje
to
ta
terezie
taky
říká
o
tom
hradu
nitra
já
jsem
mluvil
a
on
se
v
tom
natáh
ale
tam
je
nesčíslné
moment
který
jsem
nemluvil
a
to
jsou
ty
různé
příbytky
přes
které
se
kde
jste
se
různým
jinými
cestami
než
jakou
radila
státnici
avili
nový
výslovně
věděla
který
vás
si
výslovně
tam
propagoval
nějakou
cestu
která
se
jí
zdálo
být
ve
přijatelnější
pro
křesťanskou
duši
nebo
pro
si
její
žádost
tak
jestliže
ten
člověk
teď
si
přeje
milovat
boha.
Tak
potřebuje
udělat
všecko
pro
to
aby
tam
pro
tu
lásku
bylo
místa
čili
on
si
nesmí
přát
nic
jiného
nebo
nic
jiného
tolik
jako
tu
lásku
k
bohu
a
kdybych
byl
třebas
zásadně
tohleto
a
kdyby
se
byl
devět
let
těch
prvních
nemodlil
by
se
byl
modlil
devět
něco
jiného
než
za
to
že
ta
bohu
tak
tam
demě
nenašla
místo
protože
tam
pro
ně
poklást
umě
nebylo
to
a
do
tam
není
velké
místo
tam
bylo
spíše
pro
poznání
bych
se
si
možná
všimli
místa
dost
tomu
já
jsem
dával
průchod
dobrovolně
kdežto
k
lásce
k
tomuhle
se
musel
nutit
ta
sama
dověděl
že
bez
lásky
to
nejde
a
že
když
nebudu
lásku
tak
že
to
nic
neznamená
všechno
ostatní
tak
jsem
si
se
sebezapíral.
V
tom
smyslu
že
jsem
se
modlil
první
devět
let
jenom
o
tu
lásku
k
bohu
která
by
převýšila
všechno
ostatní
tak
to
říkám
jenom
proto
abych
vám
ukázal
že
i
tam
kde
není
přirozený
přirozeně
vytvořená
prostředí
jako
nebylo
u
mě
nakonec
se
tam
přecito
čku
té
lásky
který
de
neříkám
že
mno
ale
přeci
jenom
do
takové
míry
je
to
je
ta
cesta
není
tak
jednostranná
byto
bylo
v
jenom
cesta
poznání
tak
mě
to
hrozilo
už
taky
tam
trošičku
nějaká
přílišný
ka
aspoň
té
lásky
a
to
je
všechno
jenom
proto
že
sou
upřímně
vo
to
stál
čili
že
tady
na
lidské
vůli
velice
mnoho
záleží
jak
se
ta
budoucnost
u
tváří
jak
ten
příbytek
u
boha
bude
vypadat.
A
já
si
myslím
že
většina
křesťanských
mystiků
dělat
tu
velkou
chybu
vlivem
toho
jak
se
jim
to
napovídalo
že
si
mysleli
že
u
toho
boha
budou
blažení
čili
nestáli
o
nějakou
láskou
ze
staré
nějaké
poznání
nýbrž
blaženost
a
to
mělo
za
následek
opravdu
degradaci
celé
té
cesty
na
takovou
úroveň
pocit
toho
než
oni
napřed
šli
citovou
stránkou
tak
taky
pociťovali
tu
lásku
všelijaká
až
od
šimrání
po
těle
s
po
nějaká
vznešená
zjevení
což
byla
pořád
to
bylo
pořád
něco
po
čem
se
právem
vyjádřil
eckhart
že
to
není
ještě
v
pravém
duchu
a
v
pravdě
modlitba
že
ten
člověk
musí
oprostit
po
všech
představ
tomu
říká
duchovním
ne.
A
o
duchovní
hmota
no
a
teprve
potom
že
se
setká
s
pravým
bohem
už
nemá
tvar
a
nemá
na
sobě
nic
lidského
takže
lásce
řekla
se
jak
se
prvním
na
prvním
místě
jak
se
má
učit
že
si
ji
přejeme
tu
lásku
samo
sebou
tomu
člověk
nerozumím
jak
si
přát
lásku
já
jsem
si
představoval
že
tedy
toho
boha
budu
milovat
tak
že
mu
budu
celý
patřit
ale
celým
tím
těmi
devíti
lety
probíhá
jako
červené
nic
skutečnost
že
já
jsem
mu
celý
pořád
neprotřel
nešlo
to.
To
tě
nešlo
a
co
tam
bylo
za
chybu
v
tomhletom
že
totiž
jsem
zapomínal
na
to
že
nejsem
jenom
člověk
toužící
po
lásce
nýbrž
jsem
člověk
touží
ti
po
mnoha
věc
čili
další
třeba
že
v
pozadí
na
tom
nezáleží
čili
další
stupeň
na
cestě
lásky
je
umět
všechny
žádosti
které
člověk
má
přerušena
modlí
o
tom
to
vypravoval
a
vy
všechny
podřídil
této
lásce
boží
aby
si
byl
vědom
toho
že
co
mu
to
láska
učí
aby
měl
dispozici
to
je
vždycky
dobré
že
mu
učí
utrpení
je
to
dobré
blaženost
je
to
dobré
ale
v
žádném
případě
se
nemá
shlídnout
ani
v
tom
utrpení
ani
v
té
blaženosti.
To
bych
opravil
křesťanské
mystiky
protože
kdyby
se
člověk
hlídal
k
té
možnosti
aby
na
této
fázi
cesty
upadl
do
ráje
vrátil
by
se
jako
kdyby
tady
nežil
celá
celý
milióny
let
nazpátek
do
radu
ho
vyhodili
nebo
dokud
odešel
na
kterém
čelo
to
by
byla
chyba
to
by
zapřel
celý
ten
vývoj
který
tady
prodělal
o
tom
dobře
nejde
něho
odvolali
ze
světa
dyž
takle
se
dělá
no
ale
teoreticky
by
to
takhle
šlo
zkrátka
člověk
se
musí
snažit.
Nevedou
se
v
ráji
ne
za
prodat
se
za
nějakou
blaženost
a
to
je
na
cestě
lásky
velice
důležitá
věc
aby
se
naučil
milovat
běžnýho
jako
sebe
a
já
vám
řeknu
když
se
o
to
poctivě
snažíme
do
labilní
jako
sebe
tak
se
začne
žádné
blaženosti
nezhlédne
protože
milovat
sebe
je
poměrně
snadné
ale
milovat
bližního
jako
sebe
je
velice
nespadne
protože
ten
bližní
nemá
moji
vůli
a
von
si
dělá
po
svém
a
já
to
musím
trpět.
Já
jsem
s
tím
musím
nějak
smířit
já
se
musím
nějak
mířit
svou
vlastní
cestou
a
to
znamená
musím
dost
dané
míry
ze
sebe
slevovat
abych
ho
mohl
milovat
jako
sebe
do
toho
pán
ježíš
dobře
radil
že
to
to
je
významný
prostředek
to
abych
tu
střední
fázi
tvoje
lásky
někam
dotahl
ale
ujišťuji
vás
že
když
z
vlastní
iniciativy
člověk
chce
milovat
božího
nikdy
s
tím
nebude
spokojen
s
tím
výsledkem
by
se
mu
ukáže
že
nemiluje
je
pněl
milovat.
A
to
bude
trvat
tak
dlouho
dokud
nenastane
v
té
oblasti
a
které
jsme
mluvili
po
jiné
stránce
to
kolem
nastane
další
skok
že
ta
láska
boží
v
něm
začne
ve
vědomí
člověka
milovat
ona
sama
se
milost
jak
my
si
člověk
začne
uvědomovat
že
bůh
v
něm
miluje
toho
bližního
tak
pak
je
ochoten
ho
milovat
e
to
se
dřív
ne
jako
sebe
a
pak
už
mu
nevadí
třebas
nějaká
chyba
toho
bližního
nebo
jeho
neúčastně
jeho
nezá
prostě
odmítá
nebo
dokonce
křivdy
ze
strany
toho
bližního
neboť
takovýmto
způsobem
miluje
bůh
všechny
tvory
že
svítí
i
na
to
votočenej
dala
mu
sílu
k
životu
všecko
prostě
jako
vytrvale
člověk
te
tedy
bůh
mě
řízný
způsobem
naprosto
nestranně
než
člověk
se
neumí
nestane
pranicky
jednat
straně
někomu
a
někomu
zase
při
tíže
a
tak
dále
tak
to
je
ta
prostřední
fáze
a
konečná
lásku
že
ti
začne
měm
milovat
bůh
ten.
Ale
mám
tady
dotaz
o
vlastnost
technických
já
to
zjednoduším
vlastnosti
lidské
pokud
s
ní
k
nim
člověk
bere
sílu
svou
výchovou
tou
svou
povinností
stýkat
se
s
tímto
světem
s
tím
co
jsem
vyprodukuje
o
narození
jeho
vlivem
jeho
založení
abych
vem
prostředí
které
působila
ten
okolností
které
nastaly
všechny
to
vlastnosti
velice
málo
člověka
přiblíží
k
bohu
totiž
tak
aby
vědomě
se
s
ním
stýkám.
Protože
jsou
to
jeho
vlastnosti
naopak
kdyby
se
stalo
že
by
ten
člověk
byl
dokonale
třebas
milující
jak
si
myslí
lidsky
že
by
se
že
by
kuře
ti
ne
blížil
se
vším
byste
rozdal
se
tak
by
to
možná
byla
nepřekonatelné
hráz
mezi
ním
a
bohem
ničím
z
ala
vy
to
láska
že
by
závidění
hodná
láska
ale
prože
to
byl
láska
jeho
tak
byste
to
na
přenes
nechte
si
temný
který
by
nepřekročil.
Kdežto
a
zrovna
tak
a
ještě
by
po
jeden
ctnosti
řekl
se
začli
o
tom
o
pokoře
tak
když
se
člověk
snaží
být
pokorný
rolí
vůli
nemám
nic
proti
tomu
ale
ať
dosáhne
jakékoliv
míry
pokory
to
dělá
z
vlastní
vůle
zas
ní
citlivě
a
s
nejlepší
vůlí
se
přiblížit
k
bohu
tak
nedokáže
nikdy
to
čemu
se
říká
pokora
to
bude
ce
slabý
podle
pokoji
já
jsem
si
mnoho
lidí
těchto
takzvaných
pokorný
zkoušel
a
dvatisícepades.
Já
už
ani
sebe
jako
na
nekouše
že
vím
na
svém
že
bych
na
to
to
si
nebudu
to
nemá
cenu
ale
upozorňuju
vás
jestliže
lidská
vlastnost
se
má
stát
opravdu
vlastností
spojích
s
bohem
tak
musí
se
dostat
do
učednictví
u
ježíše
krista
jinak
to
nepude
to
znamená
obecně
řečeno
do
osobního
vedení
bohem
jakmile
není
lidská
lotos
osobně
vede
na
bohem
jakmile
se
nedovím
jako
to
ježíš
kristus
věděl
a
řekl
otče
nějakým
že
od
otce
je
dostal
všechny
při
dělené.
Jakmile
tohoto
si
neuvědomujeme
jakmile
si
dělám
jako
se
svou
vlastní
vlastní
i
celky
vypěstovanou
vlastností
tak
daleko
nedospěje
dokonce
to
byly
de
tak
daleko
byla
dokonce
to
vede
tak
daleko
že
začneme
svou
vlastností
nejlépe
vypěstovanou
oponovat
tomu
bohu
vizte
jidáš
ne
se
oponovat
a
úplně
spravedlivě
tato
matiky
tě
do
toho
vize
projevoval
a
tak
dále
a
koupil
za
to
za
to
peníze
rozdal
chudým
bylo
by
to
je
lepší
než
tady
děje
nerozuměl
vůli
boží
nerozuměl
záměru
božím
lidská
nos
nemá
schopnost
se
dostat
přes
tuhletu
úroveň
lidského
úsudku
a
lidského
hodnocení
to
je
právě
na
ní
to
jha.
Čili
toto
považuje
třebas
zámku
správně
postavenou
lásku
nebo
nastanou
pokoru
i
jí
není
tou
vlastností
to
není
teprve
ten
žák
proti
sta
vlastnost
žáci
ježíšovi
svou
vlastnosti
ten
učedník
páně
tamto
která
se
stane
učedníkem
páně
ta
vlastnost
je
schopna
vyprodukoval
se
ze
sebe
víc
než
vlastní
sebe
chválou
než
vlastní
sebeúctu
a
opravdové
odstoupení
od
sebe
který
by
pravou
pokoru
dlouhá
ko
všechno
možné
ovšem
stojí
to
tyhlety
peníze
že
napřed
musíš
vstoupit
vědomě
do
služeb
božích
a
jsem
to
říkal
jednat
jako
na
poli
hospodářově
ne
jako
služebníka
po
správné
a
za
druhé
to
ještě
nestačí
se
smířit
s
tím
že
musí
od
tohoto
beze
zbytku
umět
odstoupit
že
kdybych
chtěl
pořád
sloužit
jenom.
Že
by
nakonec
tou
svou
službou
překážel
tomu
vyššímu
vývoji
této
ctnosti
za
hranice
výsle
totiž
když
on
slouží
na
poli
té
služebníka
bych
to
řekl
pomocí
toho
přirovnání
a
když
potom
slouží
ještě
v
tom
domě
tak
nakonec
musí
také
poslechnout
toho
podá
ře
a
jít
se
najíst
že
tomu
tak
vlastnost
musí
být
nějakým
způsobem
živ
na
přátel
a
není
li
soustavně
živena
o
tom
bychom
si
měli
promluvit
co
to
je
tak
ona
umírá
jak
jsem
tomu
říkal
chátrání
automatismu
dvě
jestli
je
nám
to
stačí
budu
moct
ra
to
se
to
nemusel
sloupem
vadit
to
není
pravý
duch
modlitby
který
by
si
nakonec
nevzdal
od
boha
co
bůh
nabízí
všechno
se
musí
dát
ale
všechno
se
od
něho
musí
přijmout
tak
ale
von
řeknu
přijímat
od
boha
je
velice
obtížná
náležitost
možná
je
těžší
než
mu
dávat
protože
člověk.
Si
rád
před
víra
je
vybíraly
a
není
ochoten
si
od
boha
vzít
to
co
mu
dává
tak
se
zase
vlastní
přikazoval
tomu
du
krásně
ukázal
se
budete
divit
bůh
mně
dal
koncentrák
já
sem
to
nepovažoval
za
to
dobrý
a
já
jsem
to
považoval
za
opuštění
bohem
za
to
on
mě
zase
mysím
zavrhl
to
nebylo
přijetí
toho
daru
kdybych
to
byl
přijal
ne
začátku
jak
jsem
měl
udělat
jako
vůli
boží
tak
to
všechno
dopadlo
už
o
začátku
jinak
a
daleko
vyšší
úrovni
neudělal.
Já
jsem
ochoten
samo
sebou
přijmou
to
je
milé
mé
to
a
vo
tom
nepochybujte
ale
nejsem
ochoten
přijmout
to
co
milé
není
a
tahleta
vybíral
osobuje
že
já
krachuje
třebas
na
té
poslední
fázi
toho
služebnictví
ne
služebník
musí
si
sednout
tváře
a
pojíst
běda
i
celí
sám
bez
jeho
vůle
nebo
si
že
na
něj
nedá
se
drsné
a
tak
dále
to
je
ta
výchova
těch
lidských
schopností.
Zhruba
jestliže
touto
výchovou
neprojde
eště
to
zopakuju
že
napřed
jestliže
ne
nevstoupí
vědomě
tou
svou
službou
tože
božích
že
že
nedělá
všechno
pro
vaří
brž
pro
tebe
hotový
bere
tak
to
je
chyba
jestliže
potom
modlitbu
vnitřní
nekoná
tak
jako
že
se
bohu
má
odevzdat
a
ne
sobě
si
přijde
mě
co
najít
jenom
ne
zase
chyba
a
do
třetí
mně
ti
se
nakonec
sám
nenají
předcích
ba
tyto
tři
chyby
se
dělí
na
této
cestě
a
kterákoli
vy
jste
děje
tak
to
vždycky
znamená
zkázu
této
vlastnosti
to
znamená
místo
aby
tam
vlastnost
vyvinula
tak
ona
živoří
nebo
přestane
vůbec
existovat
takže
většina
duší
dosahuje
toho
nejvyššího
stupně
okleštěna
zmrzačení
obrana
o
většinou
vlastností
skvělý
které
by
měla
tam
nahoře
mít
aby
mohla
svými
být
prospěšný
celku.
Nemá
je
protože
se
o
ně
obral
že
lidské
vlastnosti
obyčejné
lidské
vlastnosti
nejsou
jenom
výplodem
vlivu
prostředí
ve
kterém
člověk
žije
nebo
vlivem
potřeby
s
tím
prostředím
nějak
spolupracovat
z
něho
něco
mít
a
je
mu
něco
odevzdávat
nýbrž
jsou
dány
založení
člověka
tou
dány
tím
vývojovým
spektrem
celého
toho
stvoření
který
zažíváme
člověk
že
tedy
také
jsou
v
podstatě
od
boha
jenomže
od
boha
přichází
věci
dvojí
formou
tvůrčí
a
spasitelské.
Nedbejte
na
a
tato
forma
tvůrčí
to
je
to
rozvinutí
lidských
vlastností
vlivem
okolí
prostředí
vývojové
fáze
ve
kterých
se
člověk
objevil
založeným
tak
dále
ale
to
je
jenom
jedna
stránka
věci
a
já
takhle
jednostranně
rozvinutou
vlastnost
kteroukoliv
tu
nejlepší
to
pokoru
lásku
nepovažuju
za
vlastnost
ještě
boží.
Protože
boží
vlastnost
v
pravém
slova
smyslu
v
tom
už
tím
slova
smyslu
tady
to
je
širším
ano
to
spasitelském
taková
která
přijmu
od
boha
pochází
to
znamená
je
do
toho
člověka
vlita
navíc
je
dána
že
navíc
tam
něco
je
co
člověk
o
čem
člověk
dobře
ví
že
to
není
z
něho
ani
s
jeho
založení
jeho
předností
osobních
nic
nebo
z
prostředí
nebo
výchovy
nýbrž
že
to
najednou
u
něho
se
objevil
ani
za
to
nějak
mohl
ne.
A
tak
to
se
měl
na
mysli
protože
toto
na
víc
je
zapotřebí
ta
vlastnost
nemá
lito
trpnou
stránku
v
sobě
není
tou
vlastnost
která
by
nás
bohem
vůbec
mohla
spojit
která
s
bohem
nespojí
jenom
tak
on
která
má
i
tuto
trpnou
stránku
vyváženo
tou
aktivní
samo
sebou
předpoklady
už
se
tam
musí
dojít
to
není
jinak
možné
jsme
si
mu
říkali
tak
jenom
ta
vlastnost
člověka
bohem
spojil
jenom
v
klidu
která
si
rád
takle
počínám
znali
jsme
za
spodek
jednoho
jak
asi
to
největší
magii
zaseto
století
elyseus
syna
několik
spisů
taky
přeložený
krize
nebo
češtiny
tak
například
velké
tajemství
a
když
se
člověk
v
tom
počtem
v
těchto
spisech
magicky
tak
se
dovídá
jednu
věc
že
oproti
mystice
je
to
manipulace
s
vůlí
tak.
Aby
se
té
vůle
maximálně
využil
v
dobrém
takže
li
fa
slovy
v
tom
spisu
píše
mystika
je
cesta
ten
nesprávná
protože
zabili
svou
vůli
za
tím
co
tvor
lidský
se
liší
od
těch
vyšších
jenom
právě
a
především
tím
že
má
vlastní
vůli
a
že
se
od
něho
chce
aby
té
vlastní
vůle
užíval
a
protiví
se
svému
stvořiteli
vy
zapírá
své
lidství
po
této
stránce
protože
tím
se
liší
právě
od
jiných
tvou
třebas
od
opice
ty
nemohou
dělat
nic
než
to
dělá
opice
a
nemohou
se
dostat
nad
úroveň
normálně
opice
která
přes
ušlo
ro
nejde
a
nechte
jít
nemá
touhu
nemá
tu
vůli
ne
to
být
jenom
tímto
to
krávu
a.
Říkal
tehdy
ten
lva
slovy
mystika
je
úplně
špatně
postavená
věc
protože
modlitba
se
má
využít
at
magicky
magicky
milují
ta
modlitba
je
záměrně
si
přát
něco
dobrého
a
tak
dlouho
si
to
přát
až
se
to
splní
a
neustou
pět
a
buďte
bez
starosti
ono
se
to
splní
neobracet
se
na
boha
protože
to
nemá
být
nějak
to
je
vyčleněna
vůle
boží
do
člo
od
boha
do
člověka
což
měl
pravdu
a
tou
může
on
osobně
manipulovat
a
to
se
to
od
něho
bůh
chce
nemusí
se
dále
pána
boha
a
to
ptát
jestliže
je
přesvědčen
o
tom
že
je
to
co
chce
je
dobré
tak
zatím
má
jít
má
rozvinout
veškerou
svoji
vůli
k
tomu
aby
se
to
uskutečnil
té
magické
síla
modlitby
ovšem
matka
si
na
ulity
spočívá
v
celek
větších
aspekt
tech
nejsem
se
mě
řekl.
No
a
vždycky
každá
mystická
modlitba
má
vliv
taky
magicky
toto
to
se
nedá
bohužel
na
bránit
ale
je
to
jako
vedlejší
spona
myslíte
z
toho
pocházejí
co
je
to
je
sem
stačí
magické
já
jsem
nezměnilo
nikoli
mysli
a
jestli
tam
magické
stránka
je
vysvětleno
nemusíte
se
nutit
k
tomu
mistře
ano
když
ne
tak
ne
já
budu
eště
ale
další
půl
hodiny
o
to
čím
méně
vo
tom
neviděla
dokonale
vo
tom
mluvím
ten
máme
kam
to
že
to
musí
umět
ne
to
by
došli
kdyby
naplnili
svoji
hodinou
tím
si
ničím
co
mají
vládě
prosím
má
to
vždycky
magicky
vli
takže
ta
osoba
to
cítí
třeba
ne
té
magicky
nebo
dokonce
se
změní
v
tom
smyslu
jak
se
modlím
tak
dejme
tomu
svatá
tele
se
modlila
zasto
tého
zabývali
ne
eště
svatýho
augustina
který
byl
velice
zvrhlý
a
tak
dlouho
se
modlila
až
nutila
svatost
ne.
To
byla
magicky
to
bylo
jasně
magicky
použít
tam
modlitba
prosím
po
takže
to
byla
jasně
použit
ta
modlitba
magicky
protože
bez
ohledu
na
pána
boha
si
to
on
přeje
ne
ona
se
modlila
do
to
aby
ten
syn
se
polepšil
a
starost
neodolal
a
podle
že
se
zvláštním
způsobem
že
začal
chodit
na
kázání
svatýho
ambrosie
a
hodně
ho
se
to
naučil
že
to
tam
chodil
s
odporem
a
ty
jeho
kázání
měla
ně
a
pak
si
na
něj
zvykl
a
pak
už
bez
toho
a
mrtví
nemohlo
být
živ
a
nakonec
se
obrátil
na
víru
dal
se
pokřtít.
A
ta
jeho
matka
ona
to
tedy
způsobem
magickou
modlitbou
mystická
modlitba
to
je
především
modlitba
bezeslovní
neznám
mystickou
modlitbu
která
by
byla
až
na
nějakou
střelnou
obdivu
ré
začátkem
bezeslovní
modlitby
prosím
ne
jim
vlastním
obsahem
nemám
modlitbu
která
by
byla
slovním
svou
obsahem
té
sem
protože
musí
vždycky
vést
k
tomu
abyste
lev
odevzdal
bohu
a
ono
je
těžko
se
mu
odevzdávat.
Když
člověk
není
svědkem
účinků
to
poznání
okolo
toho
mluví
tak
ty
účinky
se
nemohou
projevit
tak
do
toho
přestane
mluvit
tak
ty
účinky
z
začnou
poletovat
takže
mystická
možnost
spočívá
v
tom
že
se
člověk
určuju
vnitřně
ale
ne
za
účelem
aby
mlčel
otci
to
třebas
mě
tří
weinfurtrovi
nýbrž
za
tím
účelem
aby
se
připodobnil
té
mysli
boží
která
není
povídavá
ne
a
tím
se
s
ním
o.
Je
to
tak
ho
to
z
toho
ovce
navození
vůči
toho
staví
nedostal
a
až
do
věčný
máme
ne
a
počkal
tam
ještě
ne
je
převedu
na
něm
jak
tomu
rozumím
takhle
to
tam
já
tomu
rozumím
takhle
těla
vzkříšení
že
totiž
katolická
silou
moc
představuje
že
chtěl
v
těle
staneme
ne
vo
tom
nebudeme
to
vůbec
bavit
a
že
budeme
žít
tělesně
na
protože
boha
chápe
zase
osobně
tělesně
a
nejvíc
si
cení
což
bylo
věi
tohleto
jsem
překládal
že
svatá
terezie
měla
zjevení
tělesné
živení
krista
a
trojjedinosti
boží
při
božské
o
sobě
tak
dále
to
si
nejvíc
cením
že
tedy
tohleto
je
vidět
že
byla
pravověrný.
Samozřejmě
já
na
to
ta
ležím
jinak
jsem
proti
tomu
chtěla
z
těla
vzkříšení
ale
protože
jsem
toho
názoru
že
individualita
bude
zachována
na
rozdíl
od
indů
ano
že
by
pak
nemělo
smyslu
vůbec
něco
dělat
protože
bych
se
měl
rozplynout
a
k
tomu
mířil
jenom
svým
vším
počínáním
tak
by
bylo
lepší
se
toho
říct
a
nedělal
to.
Ale
pokud
jsem
se
já
přesvědčil
osobně
bych
navázal
na
tu
zkušenost
kterou
tady
mám
to
je
ten
vrchol
zkušenost
ale
vede
mi
k
tomu
že
člověk
vlastně
pomocí
těla
pouť
těla
je
schopen
toho
boha
vnímat
a
kdyby
nebylo
jeho
tělesnosti
za
tím
za
tím
tak
by
toho
boha
nevnímat
to
znamená
tím
osobně
nestýkal
čili
chtěla
vzkříšení
bych
bral
jako
tak
že
člověk
pomocí
těla.
Jsem
v
bohu
křísí
pomocí
těl
protože
co
voni
křesťani
já
myslím
že
zkušenost
neměli
jinou
a
měli
jsou
o
svou
duší
než
třebas
já
ale
neměli
jinou
než
já
v
tom
smyslu
že
musím
svý
vědomí
že
nelidské
prvek
jeho
tělesnost
hraje
tedy
vrcholnou
úlohu
že
by
nebylo
živého
těla
že
by
nebylo
ani
poznání
boha
kdyby
tomu
takhle
logicky
nebylo
tak
byste
nevyvinul
všechno
stvoření
až
do
tělesnosti
lidské
dobře
ho
jsou
v
nějaké
nižší
tělesnosti
nebo
dub
život
nenastal
ale
protože
zrovna
jenom
živý
organizmy
živé
organizmy
tělesné
když
by
lidské
se
dotýká
boha
jeho
existence
a
stýkají
se
s
ní
tak
je
mi
jasno
že
to
v
těle
že
je
to
v
těle
čili
s
tělem
ovšem
co
potom
po
smrti
až
to
tělo
nebude.
Download XML • Download text
• Waveform view