Waveform view
86-26A
Loading wave form: 0%
Speed: ⊖ 100% ⊕
|
|
fast_rewind
play_arrow
fast_forward
|
Zoom: ⊖ 200 pps ⊕
|
Čili
tento
druh
přivlastnění
není
nebezpečný
je
celá
řada
přivlastnění
která
nejsou
nebezpečná
ale
ta
přivlastnění
něčeho
co
jsme
si
tady
osobně
vy
budovali
pomocí
osobní
vůle
ta
jsou
nebezpečná
toto
jsme
si
vůbec
nevyvolávali
z
osobní
vůle
to
nám
bylo
dáno
dovím
a
postupuje
tomu
nám
dáváno
stále
a
více
takže
dejme
tomu
mě
byla
dáno
od
roku
třicet
roku
třicet
devět
svatost
a
to
rozlou
jednodušším
způsobem
ne
třebas
to
nebylo
tak
přišel
to
člověk
být
skoku
ale
dejme
tomu
svatost
prosím
a
zase
si
to
přivlastnil
to
sem
si
neměl
přidat
s
je
to
svatost
má
to
byla
svatost
boží
která
mě
byla
přiděleného
úkol
tím
devíti
let
a
ne
dále
dneska
nejsem
svatý.
A
fakticky
nejsem
svatý
a
teď
jsem
fakticky
byl
jenomže
jsem
si
to
přivlastnil
a
proto
to
muselo
končit
nějakým
způsobem
jsem
si
patrně
přivlastnil
taky
ten
stav
toho
nebe
v
tom
koncentráku
a
proto
po
pěti
měsících
končil
a
to
asi
jednou
těší
člověk
je
schopen
všechno
si
přivlastnit
to
je
on
to
je
chtivě
člověk
a
jestliže
v
tom
člověku
převládne
radžas
tys.
Nad
těmi
dvěma
gunami
tamas
satvas
a
jestliže
zmizí
nakonec
se
všemi
těmi
těma
dalšími
na
námi
tak
jsem
za
ním
nedonese
v
tom
poznání
v
tom
spojení
s
bohem
jo
tak
berte
to
to
na
vědomí
při
vás
co
je
chyba
kdy
to
jako
uniklo
každá
prosebná
modlitba
je
vlastně
modlitbou
spojovací
protože
já
když
z
toho
boha
prosím.
Tak
se
k
němu
uchylují
já
vlastně
pomocí
vyslyšení
prosby
toužím
po
něm
to
si
neuvědomuju
přímo
ale
vlastně
du
potom
spojení
za
tím
spojení
ovšem
velikou
oklikou
pochopitelně
čili
je
to
modlitba
má
taky
význam
když
se
člověk
pro
když
člověk
prosí
třebas
strašně
hloupě
o
něco
že
se
nezná
tak
on
se
tím
taky
pomůže
například
dejme
tomu
dneska
někde
z
vás
se
prosil
prozradila
to
bylo
o
něho
věčné
přímé
o
co
dneska
prosil
a
ono
to
nevyšlo
ale
to
že
takhle
prosil
a
řekl
nám
to
tam
my
sme
to
mohli
takhle
veřejně
dovolil
nám
tedy
milost
mile
od
vážně
tedy
taky
takhle
veřejně
to
projednal
tak
tím
se
dověděl
co
tou
prosebnou
modlitbou
ještě
je
jaká
míra
nevědomosti
jaká
míra
připoutanosti
a
co
by
se
mělo
zní
odstranit
ale
taky
nám
zároveň
řekl
že
v
tom
byla
obsaženo
touha
po
bohu
upřímná
touha
po
bohu
po
spojení
že
to
byl
ten
duch
modlitby
prosebné
který
nevedl
k
tomu
dej
mi
tam
to
nebo
ono
nýbrž
vezme
do
svého
domu
že
jo
a
to
je
to
haslo
a.
Čí
je
to
touha
toho
kdo
prosí
té
touha
boží
to
je
další
chyba
na
tom
co
antonín
dělá
že
on
si
myslí
že
si
to
přeje
a
on
si
to
přeje
bohu
moji
krát
více
než
on
o
jenom
pracně
a
zformulované
a
formalisticky
a
já
nevím
jak
ještě
těžkopádně
se
opakuje
to
co
si
bůh
vřele
přeje
čili
nikdo
si
nepřeje
nikdo
si
nepřeje
nikdo
z
nás
ani
já
ani
vy
ani
já
ani
je
aby
se
vrátil
do
otcova
domu
to
si
přeje
on
jedině
on.
Jedině
on
a
do
poslední
kapky
jedině
on
to
je
ten
veliký
smysl
osudu
celého
vesmíru
že
kdyby
on
si
toto
přestal
přát
tak
vesmír
se
řídí
do
záruky
ty
s
námi
se
vším
ale
protože
on
si
to
pře
tak
se
nic
takového
nestane
to
u
něho
všechno
jednou
končí
protože
on
si
to
přeje
bez
mezer
prosím
jde
to
vy
řekl
staří
římané
odkoukat
to
od
řeku
než
začli
pít
a
pili
do
něho
ty
tak
u
trošku
bojí
to
třeba
to
ale
oni
trošku
bohům
ne
tože
jim
to
bylo
líto
požitku
ale
pak
už
chlastal
bez
ohledu
na
pána
boha
protože
to
bylo
pod
obraz
boží
celou
to
takže
to
je
asi
odpovězeno
myslím
lépe
že
před
tím
jde
máme
být
vděčný
za
to
že
můžeme
jít
to
je
možné.
Ne
až
po
možná
prosebná
modlitba
je
nějakým
způsobem
vyslyšena
například
tím
že
se
něčemu
naučit
to
jsem
předtím
nepudu
že
poctivě
dělání
dobrýho
si
ještě
že
činnost
pořádně
kolem
zaujatostí
tedy
je
nás
učí
vyšší
zaujatostí
se
osvědčí
v
malém
styčného
velkou
poletovat
ježíš
kristus.
Pořádně
kolem
je
činnost
důsledně
dělaná
to
znamená
i
než
jehož
to
přestává
bavit
to
dělat
a
já
vím
že
by
tam
bylo
ještě
noha
doba
že
bylo
správné
kdybych
se
tomu
že
tak
to
dělám
protože
to
je
to
přestává
platit
to
je
správně
konaná
že
jsem
říkal
jak
ta
modlitba
spojovací
klasicky
postupuje
přes
rozjímání
které
není
ještě
spojovací
považováno
mystiky
teology
mystickým
ta
spojovací
to
jde
přes
modlitbu
usadí
citů
říkají
jednoduše
afektivní.
To
je
a
extaze
nazírání
tak
to
je
člověk
ten
postup
bez
spojovací
modlitbě
přičemž
někde
u
modlitby
stoupajících
vtipů
a
u
modlitby
ticha
už
existuje
něco
čemu
oni
říkají
spojení
jenom
spojení
s
bohem
třebas
náznakově
a
eště
nedokonale
ale
už
ta
existuje
tak
já
bych
chtěl
napřed
promluvit
k
tomu
v
té
mystice
té
modlitbě
afektivní
čili
zůstali
citů.
U
křesťanskými
styku
kteří
byli
vychováváni
k
tomu
aby
v
pěstovali
při
nábožensky
což
nemáme
k
tomu
křest
tak
tam
ta
modlitba
zůstal
to
citů
u
nábožensky
založených
lidí
a
citově
založených
byla
vždycky
tím
interes
před
pravou
mystickou
modlitbou
protože
oni
doznívají
například
soustředění
na
boha.
Té
a
soustředění
získaná
to
získal
je
nižší
než
to
vlité
my
se
můžeme
naučit
my
se
můžeme
učením
získat
nějakou
schopnost
soustřeďovací
ale
to
nemá
nic
společného
s
mystickou
modlitbou
říkají
oni
to
není
spojení
s
bohem
proto
dožíváme
třebas
nějaký
klid
nebo
něco
takového
nebo
nějakou
radost.
Ale
je
to
získaná
to
znamená
z
vůle
dané
člověkem
kdežto
tak
vlitá
modlitba
ta
je
pravá
mystická
modlitba
podle
jejich
názoru
je
modlitba
z
milosti
víc
daná
milosti
poskytnut
a
ta
tedy
začíná
někde
při
modlitbě
vzrůstajících
citů
přes
modlitbu
ticha
a
tak
dále
jenomže
pozor.
Tam
kde
není
výchova
citu
tam
úplně
chybí
to
je
ta
modlitba
nebo
z
velké
části
být
ta
modlitba
se
stanicí
sit
není
pro
váže
by
se
musel
si
vychovávat
tak
že
by
zůstal
tak
až
by
jako
přerostl
do
modlitby
ticha
nebo
do
extaze
protože
soud
kteří
nejsou
takle
citového
ani
anebo
nemají
tu
výchovu
citovou
a
tam
tohleto
chybí
tak
to
asi
nedělejte
že
když
z
sobě
budujete
cit
že
jednou
se
vám
podaří
houbu
podruhý
sám
nepodaří
protože
to
není
záležitostí
milosti
nebo
ne
milosti
nýbrž
je
to
spíš
vaší
dispozicí
jestli
jste
schopni
toho
času
každý
se
jiní
do
toho
citu
proud
anebo
ne.
Takže
nebuďte
zoufalý
když
je
na
té
na
tom
předpisu
třebas
u
mě
v
tam
v
tom
sladkém
jhu
modlitba
zůstal
citů
a
ví
nedosahujete
že
byste
ne
neměli
vlastně
jít
dál
nebo
že
byste
měli
za
ražení
cestu
dalším
stupni
to
není
pravda
další
stupeň
je
modlitba
ticha
modlitba
ticha
je
zvlášť
proradná
modlitba
protože
ona
už
je
jmenováno
jako
modlitba
mystická
v
katolické
teologii
a
ona
to
může
být
opravdu
jenom
zahálka
jak
to
rozeznat
modlitba
ticha
totiž
mystická
která
je
spojovací
nastane
jenom
tehdy
když
ten
člověk
dosáhl
pokoje
ne
ticha
a
tady
by
se.
To
volal
ježíše
krista
že
modlitby
tichá
už
dosáhnout
tebe
tehdy
když
jste
prodělali
mystickou
smrt
a
to
znamená
sva
na
kříži
aspoň
nějaké
fázi
aby
vůbec
ten
pokoj
které
který
z
toho
ticha
pochází
se
dostavil
a
je
to
ticho
jiného
druhu
než
normální
ticho
já
vám
tedy
protože
znáte
normální
ticho
ve
své
duši
já
vám
tedy
řeknu
co
jsem
napřed
normální
ticho
které
asi
poznáte
že
ho
znáte
a
potom
řeknu
ticho
třebas
které
neznáte
možná
protože
jste
třebas
ne
prodělali
smrt
na
kříži
ani
částečně
nebo
malé
části
tento
pokoj
se
nemůže
dostavit
mimochodem
v
životě
ježíše
krista
ten
pokoj
se
dostalo
teprve
to
dy
a
von
se
jim
páně
ježíš
zjevil
po
zmrtvýchvstání
ne
a
přišel
mezi
nějak
říkal
pokoj
já
potom
ten
pokoj
vysvětlím
ale
ty
tam
se
tím
klid
obyčejný
klid
přirozený
klid
který
nás
může
mýlit
že
je
to
modlitba
ticha.
Když
například
budu
správně
zacházet
se
relaxaci
když
budu
pozorovat
třebas
při
tom
to
svých
myšlenek
a
oni
se
mi
nakonec
zastaví
tento
ustane
budu
zažívat
ticho
a
žádám
vás
abyste
tohleto
nepovažovali
za
mystický
stav
to
není
žádný
stav
celý
by
byl
spojovací
nýbrž
to
je
prostě
klid
odpočinek
opravdu
dobrý
taková
relaxace
působí
že
si
ho
počítat
bože
daleko
více
než
jiným
způsobem
ale
mystikou
to
nemá
nic
společného
právě
proto
při
té.
A
jak
se
to
chceli
je
je
provádíte
nehrozí
celkem
celkem
že
byste
přešli
do
nějakého
spojovacího
stavu
ale
já
tady
říkám
celkem
protože
nemůžete
nikdy
vědět
když
vidíte
nebo
s
někým
cvičit
kolik
je
tam
lidí
nebo
jestli
sami
nejste
takovým
kteří
už
měli
náboženské
sklony
ti
prostě
ve
zpovídáte
nebo
sebe
taky
ne
a
oni
při
tom
tichu
se
najednou
projeví
projeví
se
spojovacím
způsobem.
Ono
to
není
ten
pokoj
ale
projev
se
třebas
radost
nebo
prostě
něco
co
zatím
jste
nešli
ale
to
jsem
najednou
navíc
projevilo
či
něco
navíc
než
co
se
do
toho
vložil
vy
jste
do
toho
vkládali
touhu
po
klidu
a
vono
se
na
občas
objevila
radost
pokud
se
tam
objevila
třebas
ještě
hloubka
proč
ká
propast
náhlou
pokud
možno
se
strachem
nezašku
tak
to
už
je
vidět
že
jste
předtím
byli
dodal
ko
na
náboženské
cestě
no
ale
nebudu
předbíhat.
K
promluvím
o
tom
pokoji
k
čemu
to
je
že
totiž
jak
říkají
mystikové
teologii
mystikové
teologové
mystikové
nebo
mysli
teologové
kteří
kladli
mystickou
cestu
říkají
správně
že
ten
pokoj
ten
klid
který
se
dostavuje
k
té
modlitbě
ticha
pochází
z
hůry
od
boha
že
bůh
nám
ho
věnuje.
Jak
to
poznáte
že
totiž
má
sobě
moc
takovou
že
se
toho
klidu
nebo
pokoje
nemá
právo
vstoupit
žádná
postranní
myšlenka
se
vám
tam
myšlenky
neplete
než
to
tam
v
tom
klidu
který
získáte
to
je
pěkný
pokora
asi
a
tak
dále
nikoliv
lidí
klid
tam
se
zase
myšlenky
pomalinku
trousí
a
to
se
tam
řekněme
nevidíte
v
tom
míru
a
ale
je
to
takové
řídké
vědomí.
Obyčejný
klid
shoduje
vědomí
to
tak
jste
proto
klidně
ší
protože
tak
byste
nemyslíte
jako
před
tím
zřetel
a
tím
jste
zřejmě
radí
nám
jogín
viny
abychom
chcemeli
dosáhnout
sprcha
se
byli
svědky
toku
svých
myšlenek
zředěného
přestanu
ovšem
stanou
myšlenky
ustane
i
bdělost
vědomí
ustane
i
řek
bych
taková
intenzita
uvědomění
a
to
je
na
tomhletom
chybné
tím
se
zastaví
pochod
takže
duchovní
pochod
nemůže
jít
dál
zůstane
na
této
úrovni
člo
si
tam
chodí
potom
vodpočinout
no
a
to
je
všechno.
Tak
ještě
ten
se
vrátil
znovu
to
klidu
získaným
do
se
znovu
k
tomu
klidu
vy
temu
ten
kdo
by
teď
spočívá
v
tom
že
člověk
který
nevstupuje
do
toho
klidu
proto
aby
měl
ten
klid
ne
tedy
pro
klid
samotný
nýbrž
je
to
nutkání
aby
se
uklidnil
protože
v
tom
vidí
prostředek
k
tomu
přiblížení
se
bohu
prostředek
k
tomu
přiblížení
se
bohu
v
tom
vy.
A
protože
to
považuje
poctivě
za
prostředek
kterým
se
přibližuje
k
bohu
tak
pán
bůh
nemůže
ho
v
tomto
smyslu
zklamat
on
se
do
toho
o
který
ho
správné
představiteli
sou
představit
správné
ale
správné
do
tého
správné
co
stavy
se
vlije
a
s
tam
vlije
nechci
říct
že
to
musí
být
jenom
tak
tak
já
to
říkám
protože
tak
to
bylo
u
mě
on
se
vlije
mocí
svou
mě
to
byla
moc
která
mě
přemáhá
takže
já
jsem
z
toho
pokoje
nemohl
odejít
ten
pokoj
měl
povahu
asi
takovouhle
abych
to
leta
hledám
slova.
Že
totiž
zatímco
klid
mě
uklidňuje
tak
tento
pokoj
rozšiřovala
moje
vědomí
to
znamená
v
tom
pokoji
bylo
vědomí
by
střelím
než
normálně
ale
přitom
že
bylo
by
střeše
tak
nebylo
nastražená
směrem
ven
to
znamená
byste
ji
sem
nevnímal
taky
porucha
který
přicházejí
z
vnějšku
já
už
mohu
votevřít
oči
protože
už
to
nedovedl
tu
představu
už
si
po
držím
i
při
otevření
očích
tak
já
jsem
říkal
já
jsem
tím
že
měl
zavřený
oči
prosím
dělal
mistrně
sem
dělal
proto
aby
vám
dokázal
že
se
při
tomto
pokoji
uzavírá
člověk
zevním
vlivu
čili
takhle
vizuálním
vlivům
pochopitelně
všemu
ostatnímu
a
neza
uzavírá
se
záměrně.
Nýbrž
je
mu
přístup
k
tomuto
zevnímu
světu
uzavřena
a
tou
mocí
toho
pokoje
protože
samozřejmě
že
to
pokoj
který
je
nestvořené
povahy
tak
musí
se
vymanit
ze
stvořeného
musí
přijít
za
hranice
stvořeného
člověka
poprvně
dostává
při
sem
malinko
ale
přeci
jenom
dostává
za
hranice
stvořeného
protože
mu
je
nepořádně
už
to
začíná
být
modlitba
spojovací
modlitba
tedy
mystická
že
už
oplývá
ní
ze
stvořeného
čili
touto
cestou
jak
křesťani
doporučují
se
de
za
extazi
pochopitelně
to
jinak
nejde
a
křesle
ta
si
bohužel
jenom
obyčejně
extazi
a
dál
to
končí
to
tomto
končí
tak
to
by
byla
zase
další
chyba
ale
ta
už
nechtí
já
se
chce
se
stali
malinko
u
toho
pokoje.
Ten
pokoj
není
obsahem
toho
pokoje
není
jenom
to
že
člověk
není
rušen
zevními
vlivy
například
neslyší
nic
co
se
okolo
děje
nevidím
co
se
okolo
děje
a
tak
dále
smysly
nefungují
a
funguje
vědomí
něco
obdobného
co
se
stalo
mém
předškolním
věku
při
těch
operacích
fyngoval
vědomí
ale
omluvili
smysly
a
vědomí
nebylo
na
úrovni
normálního
lidského
vědomí
nýbrž
bylo
rozšířené
já
jsem
vnímal
třebas
utá
světlo
to
je
trošičku
rozšířené
vědomí
upozorňuju
vás
kdybyste
věděli
o
tom
že
má
z
té
žluté
světlo
vnímat
tak
já
zavřu
oči.
A
teď
mám
před
sebou
tuto
st
nechám
jít
odpo
odplynou
chci
tam
jít
zle
nos
tak
tam
mám
velebnost
tohleto
mně
učil
radžajógy
barvu
kterou
chci
mít
ve
svém
duševním
zraku
musím
umět
vyvolat
bez
mezer
jestliže
na
ten
se
nenaučil
takhle
vyvolávat
barvy
ve
své
představě
jakoukoliv
jsem
chtěl
vždycky
jasné
barvy
tak
bych
se
nemohl
soustředit
na
ty
barev
né
lotosy
na
ty
čakrami
se
konkrétně
začal
soustřeďovat
na
ty
lotosy
tak
se
musel
umět
vyvolávat
sobě
dojem
barvy
představu
marto
ba
jenom
říkám
tak
pro
zábavu
nemusíte
pěstovat
pochopitelně
ten
vůbec
se
tu
schopnost
to
je
možná
věc.
To
velice
odvádějící
od
podstaty
věci
ale
já
vám
to
říkám
proto
abyste
věděli
že
v
tomhletom
stavu
pokoje
neexistují
ani
ty
babičky
to
znamená
ani
světlo
tak
pokoje
není
stav
světla
že
byste
viděli
světlo
kdybych
v
tom
stavu
pokoje
viděl
světlo
tak
jsem
tam
do
toho
v
pasovali
nějakou
představu
my
si
představujeme
boha
jako
něco
světelné
ho
to
je
smyslová
představa
a
za
tou
smyslovou
představu
on
je
ne
v
té
smyslové
přestane
proto
tam
to
před
tou
ta
tam
nepatří
v
tom
pokoji
neviděli
žádné
světlo
to
tam
to
by
tam
byla
o
tom
zmínka.
Že
přišel
nějakým
světlem
jenom
zažívali
pokoj
a
jenom
v
tom
případě
se
rozšíří
vědomí
tak
jak
má
on
se
rozšířil
daleko
víc
než
u
mě
v
tom
předškolním
věku
když
jsem
viděl
žluté
svět
o
do
vo
nepatrné
rozšíření
vědomí
a
z
toho
potom
pocházelo
vědění
to
už
bylo
he
lepší
než
to
žluté
světlo
jednej
správně
nebo
měj
potřebu
měl
jsem
potřebu
jednat
svatý
já
jsem
potřebuje
dat
správně
to
bylo
hezké
čili
to
víc
než
vidění
toho
světla
pochopitelně
dostalo
některým
svědky
budím
moodyho
že
když
šli
z
toho
žlutého
světla
a
měli
příkaz
jednat
lépe
než
dosud
jsem
skončil
u
pokoje
ten
pokoj
je.
Stav
který
je
prostředkem
k
tomu
aby
člověk
trvale
byl
a
vědomě
byl
spojen
s
bohem
bohužel
to
takle
nejde
obyčejně
a
mě
to
třebas
nešlo
protože
jsem
byl
příliš
extravertním
a
jsem
byl
příliš
zaměstnaný
člověkem
takže
teprve
když
jsem
z
toho
zaměstnání
vodešel
že
se
vzdálil
činnosti
tak
jsem
se
dostal
z
toho
pokoje
kousek
dál
a
to
už
se
vydáte
dotek
blíž
bohu
lépe
řečeno
no
ale
nemuselo
by
to
takhle
být
na
cestě
víry
já
si
myslím
že
na
cestě
víry
se
neobejdeme
asi
bez
extáze
bez
které
já
jsem
se
chtěl
obejít
protože
extaze
je.
Obtížná
záležitost
ne
obtíže
dosahování
ale
obtížná
v
tom
smyslu
že
člověk
když
z
ní
vyjde
a
on
dycky
vyjde
se
cítí
být
vězněm
čili
je
to
po
východu
se
extatický
horší
než
po
než
před
ní
a
protože
to
vaší
tak
se
zažívá
nějaká
krize
a
kuse
mluvil
to
je
přípravné
a
je
to
zbytečné
takže
extatik
jak
zažíval
obrovskou
blaženost
a
přítomnost
boží
tak
zažíval
obrovské
hloubky
a
propasti
a
a
pokušení
a
já
nevím
co
všechno
temnost
jak
se
to
tam
všechno
shodovat
shodovat
se
to
protože
on
se
osvětlil
na
houpačce.
Ta
extaze
houpačka
vyrovnat
s
jedním
směrem
k
bohu
ale
jak
se
houpačka
vyhne
směrem
tak
se
zhoupne
na
stranu
druhou
čím
větší
zapětí
tím
větší
propast
pěti
propasti
propast
tedy
extatická
cesta
je
cesta
propast
ná
bych
tak
řekl
radostná
i
propastné
já
myslím
že
se
do
moderního
věku
nehodí
já
sem
na
rozdíl
od
svatých
se
extázi
neměl
takovou
jako
měli
oni
oni
tu
extazi
měli
tak
kořistnicky
že
se
jich
zmocňoval
přesněji
vůli
proti
jejich
vůli
tak
například
suzo
tím
i
sůzo
když
to
na
něj
šlo.
Nemohl
si
pomoci
to
na
něj
jde
a
utekl
od
lidí
protože
věděl
že
padne
a
v
tom
stavu
kdy
padne
bude
cesty
ka
s
bohem
nebyl
si
vědom
tohoto
sta
nemoh
ovládnout
sval
nemoh
smyslově
být
něco
vnímat
psal
prostě
být
věřte
poloze
aby
se
nezradil
tak
si
museli
někam
jít
lehnout
nebo
pohodlně
sednout
nebo
já
nevím
co
ale
v
každém
případě
být
stranou
lidí
aby
na
to
nepřišli
se
s
ním
děje
někdy
se
mu
to
podařilo
ale
nikdy
nedoběhl
běžel
horu
třebas
a
na
cestě
upadl
nepřál
sebou
to
nebyla
že
vona
epilepsie
ale
ležel
a
zažíval
blaženě
toho
ba.
To
byl
citový
svatý
a
extaze
jeho
byli
citové
a
protože
třebas
na
horu
něco
zpívali
ono
to
bylo
o
to
vzbudilo
cit
tak
mohutně
že
tomu
nemohl
zabránit
aby
to
přešlo
v
extázi
přešlo
mu
to
extatický
měl
nějaký
zdánlivě
zevní
popud
aby
to
vnitřní
se
probudil
to
znamená
on
ten
popud
je
tady
byl
ale
vnitřně
to
bylo
připraveno
to
boha
si
byl
učit
to
nešlo
zvnějšku
tam
byl
jenom
pokud
čili
zrno
líčí
z
vnitřku
ale
musí
překonat
budu
kterou
musí
prorazit
a
ten
popud
vnějšku
té
slunce
teplo.
Voda
způsobí
že
to
semeno
prorazit
do
tak
takhle
vypadají
extaze
citové
extaze
poznání
já
mluvím
o
té
modlitbě
spojovat
abyste
věděli
co
se
na
ni
děje
extaze
poznávací
spočívají
v
tom
že
se
rozšiřuje
vědomí
tam
už
jsem
neviděl
žádné
žluté
světlo
přechod
třebas
veslu
světla
do
do
bílého
které
charakteristické
to
extazi
pro
extazi
s
představou
tak
například
tam
marta
se
mě
jeví
jako
bílé
světlo
ne
mysím
vidím
protože
to
byla
extaze
řekou
kde
to
bílé
světlo
hrálo
velkou
roli
že
bylo
znakem
z
té
extáze
a
ona
to
bílé
se
to
u
mě
vidí
taky
přestože
já
sem
ho
neviděl
ale
protože
jsem
prodělal
extazi
za
kterou
je
na
úrovni
představ
bílé
světlo
a
ono
jim
představ
bílé
světlo
tak
ona
která
tu
představu
má
to
bílé
světlo
u
mě
v.
To
je
zajímavý
že
já
ho
nevidí
ona
ho
vidí
takže
ta
představa
z
té
extaze
extazi
poznání
nemá
ke
mně
přístup
nejsem
může
ani
to
nejtěžší
představou
třebas
světla
nebo
slova
vy
stené
ho
bohem
který
má
obrovskou
moc
to
sou
má
obrovskou
moc
protože
vás
přemáhá
ani
to
se
nikdy
nestane
že
to
je
představa
slovo
je
představa
a
to
extazi
poznání
nemá
člověk
u
přístup
já
z
tomu
sebou
mluvit
o
čisté
extazi
poznání
bývají
extaze
přes
se
přesvědčil
o
rovní
mystiků
takový
pomíchané
poznání
s
láskou
a
citem
všecko
možný
dohromady
do
homeostázu
mi
mě
to
šlo
bez
představ
takže
to
velice
proces
kupředu
toto
se
kupředu
nosti
slu
že
by
měl
zbavovala
bez
mého
dalšího
přičinění
mě
samotného
samosebou
když
já
se
ztotožňoval
za
tím
do
té
doby
se
sebou
tuhletím
tím
sestupujeme
vy
tak
to
bylo
velice
kruté
že
já
jsem
od
tahá
od
toho
co
jsem
já.
A
já
sem
měl
dojem
že
nebudu
že
se
ze
mě
staly
nějaká
metafyzická
kaše
jako
k
tomu
mu
věřili
masarik
tak
to
ne
to
sem
měl
zbytečně
tu
starosti
já
jsem
potom
se
z
toho
vyšel
pokání
já
když
to
a
jsem
to
a
podruhý
jsem
se
mi
to
stalo
já
jsem
zase
z
poté
kráse
se
litoval
to
jsem
vám
tady
mockrát
líčil
já
jsem
nerad
tím
chopím
protože
to
byli
ji
omyl
za
omylem
a
já
to
říkám
jenom
proto
že
těm
omylům
bude
docházejí
u
vás
nebo
dochází
u
vás
a
já
jsem
například
udělal
jenom
pokus
několika
přáteli
v
kalech
kdysi
a
oni
všech
vite
ty
omyly
opakovali
všechny
a
ještě
horší
na
které
já
jsem
vůbec
nepřišel
protože
voni
měli
při
tom
představu
a
já
jsem
přitom
vystavuje
neměl
tak
že
voni
měli
těch
omylu
ještě
dvakrát
víc
minimálně
než
já
provedli.
A
teď
jestliže
za
normální
okolnosti
křesťanského
mystika
ta
extaze
se
opakuje
tak
ta
úroveň
vědomí
po
extazi
už
nezůstane
na
úrovni
předchozí
nýbrž
trošku
se
posune
rozkoší
ří
když
se
těmi
extatik
jste
se
mě
rozšíří
přes
všech
sedm
vývojových
stupňů
transformační
ch
člověku
tak
přejde
už
přímo
do
boha
tak
jestliže
takle
nastane
široké
to
vědomí
tak
už
potom
nepotřebuje
ten
člověk
extaze
a
je
v
tom
bohu
cítí
se
být
v
bohu
ne
ctím
tu
svou
přítomnost
společně
s
přítomností
boží
říkám
svou
přítomnost
společně
s
přítomností
boží
to
není
omyl
on
ní
má
taky
sebe.
Ale
vnímá
přítomnost
boží
protože
bůh
se
neprotiví
svému
stvoření
správný
stav
duchovního
zpět
je
neupadla
do
extaze
být
vědom
toho
co
od
boha
pochází
jenomže
to
bylo
u
křesťanských
mystiků
těžké
aby
se
to
obešlo
bez
toho
prostřední
ho
stavu
extatické
ho
protože
oni
nevěděli
že
tento
život
je
životem
v
nějakém
nízkém
stupni
extaze.
A
že
se
musí
napřed
vyvinout
když
už
to
člověk
je
přes
všechny
extáze
až
té
nejvyšší
aby
se
člověk
dostal
za
extazi
protože
je
etickém
stavu
a
jako
musí
napřed
rozvinout
svůj
světský
život
tak
musí
rozvinout
extatický
život
aby
se
mohlo
sat
extazi
takže
i
já
který
sem
nešel
se
stavu
jsem
se
musel
asi
pomocí
extatické
ho
života
pro
být
nohou
já
ovšem
osobně
to
považuju
nemůžu
říct
nepřestává
ale
za
veliké
zdržování
protože
s
extase
se
padá
je
se
znovu
stává
se
padá
a
tak
to
jde
pokud
postupně
dál
jenomže
vždycky
se
dostane
to
extazi
člověk
kousíček
dál
ona
člověka
nezlepší
jak
jsem
říkal
do
té
míry
že
bych
člověk
extaze
vyšel
jiný
a
že
by
se
nedopouštěl
na
lehne
ale
přeci
jenom
je
trošičku
jiný
takže
když
tak
se
se
časem
a
často
opakuje
tak
u
u
mě
to
stačilo
do
roku
třicet
sedm
znamená
sedm
let
aby
se
opakovala
abych
já
se
mohl
neříci
právem
neprávem
abych
se
mohl
považovat
za
svatého
to
je
za
to
za
člověka
který
už
nepotřebuje
extaze
proto
že
už
je
tak.
U
boha
že
už
nemůže
udělat
ty
chyby
které
by
ho
od
boha
rozpojovalo
to
sem
se
mýlil
to
jsem
všechno
tady
říkal
na
tom
nezáleží
člověk
na
této
cestě
i
poznávací
trpí
jednou
věcí
na
cestě
jiné
taky
že
neví
kupředu
nic
že
si
neuvědomuje
co
je
za
tím
takže
obyčejně
dělá
tu
chybu
a
to
jedna
z
největších
chyb
že
ten
stav
který
zažívá
a
tím
si
že
vrcholný
a
tak
se
nám
stalo
že
mnozí
mystikové
se
prohlásili
za
svatý
nebo
za
prchal
ním
už
na
čtvrtém
stupni
unaveným
se
považovali
za
vrcholně
vyspělé
potom
samozřejmě
když
jiní
kteří
neměli
ten
to
schopnost
do
toho
ten
stupeň
viděli
jejich
velikost
viděli
na
příkladech
lásku
nebo
tak
něco
tak
na
to
skočili
a
svěřil
zbytečně
mnoho
funkcí.
A
zbytečně
mnoho
moci
kterou
oni
potom
zneužívali
tak
to
byli
chyby
které
se
který
se
dopouští
člověk
na
cestě
spojovací
ovšem
základní
chyba
kterou
vám
tradice
ne
prozradí
je
ta
se
spojovací
že
boha
hledáte
mimo
sebe
i
když
jdete
za
ním
do
nitra
nej
hlubšího
víte
se
dobře
tak
ho
hledáte
mimo
sebe.
Protože
on
je
ve
vás
obsažen
v
nehmotném
bodě
kde
o
kterém
se
nedá
říct
že
by
to
bylo
někde
nýbrž
plave
slova
smyslu
je
to
nikde
obsaženo
nikde
před
ve
si
to
to
svádí
k
tomu
aby
člověk
nevěřili
bez
na
pána
boha
a
jenže
ta
obsaženo
nikde
je
tak
přesvědčující
po
že
nic
není
na
světě
tak
jistého
a
přesvědčující
ho
jako
tohleto
protože
ono
vás
to
vyvádí
za
hranice
vesmíru
přátelé
vy
ten
vesmír
neříkám
vidíte
po
sebou
ale
vidíte
že
jste
jeho
součástí
a
tenhleten
pohled
stojí
za
to
aby
se
tam
člověk
vyšplhal
a
měl
ho.
Ale
nejste
na
součástí
která
podléhá
tě
vesmírovým
zákonům
nýbrž
se
součástí
která
už
se
vymkla
z
těch
zákon
že
takhle
jsem
poprvně
věci
neextaticky
už
neextatický
za
extazi
viděl
v
koncentráku
všechno
jsem
poznával
že
je
součástí
jediného
ale
ničím
jsem
nebyl
podrobena
ve
všem
sem
byl
obsažen
kam
jsem
plus
pozornost
ale
ničím
jsem
přesto
jsem
tou
pozorovat
nebyl
poután.
Jako
člověk
se
mohl
přejít
pozornosti
z
čehokoliv
na
co
cokoliv
nic
to
nebral
na
tom
mém
spojení
s
bohem
ale
taky
mně
to
vůbec
ne
nedělalo
závislý
ne
žalářovalo
nevěřilo
ano
to
byl
ten
stav
v
tom
koncentráku
čili
to
považuju
za
možné
aby
člověk
bez
těchto
extazí
se
dostal
do
tohoto
stavu
tím
že
bude
pečlivě
udržovat
rovnováhu
mezi
modlitbou
a
činnosti
proto
ježíš
kristus
dbal
na
to
aby
apoštola
byl
vrcholně
činný
a
ne
aby
se
jenom
modlili
to
je
důležité.
Napravován
chyby
že
boha
objektivní
zeme
že
máme
mimo
sebe
a
přímá
me
ho
do
sebe
takže
oni
nám
předvádějí
v
té
mši
že
přijímáme
boha
zvnějšku
do
sebe
ale
protože
my
ho
nemůžeme
zvnějšku
do
sebe
přijmout
protože
už
ho
v
sobě
máme
v
té
nesmysl
tak
má
to
jenom
ten
smysl
má
to
velice
se
dobrý
smysl
že
já
si
v
představě
nepřekážím
k
tomu
že
ve
mně
ch
je
já
o
přijímám
zdánlivě
zvnějšku
ale
shoduje
se
se
to
tato
představa
neodporuje
tomu
že
bůh
koneckonců
ve
mně
je
rozumíte
tak
to
je
dobré
já
proti
tomu
nic
nemám
naopak
to
jiskru
ustanovil
jako
abys
to
dělalo
na
jeho
památka
ale
musí
tady
být
u
toho
člověka
který
tomu
svatému
přijímání
přistupuje
sáhodlouhá
příprava
a
velice
kladná
hlavně
ani
tak
ne
samou
a
jako
důkladný
že
on
musí
předtím
mít
víru
které
že
se
tady
děje
to
že
nějak
zvnějšku
otevírá
někdo
vrátka
k
tomu
nitru.
To
malinko
malinko
prže
a
neodpovídá
skutečnosti
neboť
prosté
klepejte
prema
to
ženo
a
nikoliv
zvnějšku
nýbrž
z
vnitřku
takže
já
bych
to
měl
ještě
nějakým
způsobem
se
snažil
opravit
protože
jsem
to
řekl
velice
nedokonale
že
otevřeno
je
z
vnitřku
a
jestliže
bychom
v
tom
nitru
bohem
nebyly
a
ten
bůh
to
otevírá
tak
že
se
marně
snažili
zvnějšku
klepat
jenomže
ten
do
klepám
je
ten
kdo
ve
vnitřím
a
to
je
záhad
na
situace.
Klepejte
a
bude
vám
otevřeno
nic
z
tomu
nesmím
přidat
ale
kdybyste
klepali
a
nebylo
vnitřku
pro
vás
připraveno
přijetí
neboť
tam
už
z
te
jako
věčná
bytost
takže
mám
bude
otevřeno
proto
že
tou
věčnou
bytostí
ste
i
když
klepáte
z
vnějšku
rozumíte
takže
věčné
věčnému
otevírá
to
jí
hlad
bez
mých
to
takhle
já
jsem
od
začátku
té
cesty
vědomě
nastoupili
jako
přímé
jsem
říkal
nějaké
mantram.
Nebyl
schopen
vyrovnat
se
s
tím
že
žiju
v
tomto
světě
a
že
to
je
život
vzdálený
od
toho
vnitřku
a
tak
jsem
ten
svět
hluboce
podceňoval
já
jsem
nevěděl
co
s
ním
nějak
jsem
podceňoval
činnost
a
protože
jsem
podceňoval
činnost
tak
jsem
celý
den
se
točil
svou
mysl
lí
okolo
boha
to
bylo
v
tom
svém
životě
dost
dobře
možné
protože
byli
třebas
vona
velikonoce
tak
jsem
přežil
těch
osm
dní
první
by
se
byl
v
této
extazi
nebo
podle
statické
stavu
bez
toho
že
by
byl
narazil
na
kantor
ale
krmila
mě
maminka
no
to
víte
už
všecko.
Jenomže
já
sem
jako
protiváhu
v
té
vnitřní
modlitby
že
jsem
říkal
nějaké
mantram
měl
tady
protiváhu
v
modlitbě
která
nebyla
té
úrovni
toho
mantramu
která
byla
na
nižší
na
nižším
stupni
rozjímání
ta
jsem
přes
den
rozjímám
mezi
na
a
to
jsem
nepovažoval
za
modlitbu
vůbec
nepovažuje
modlit
a
toužil
za
činnost
takže
tato
a
potom
tím
připravoval
na
tu
úroveň
toho
účinnosti
toho
mantramu.
Ale
nebyla
byla
to
vlastně
řekl
bych
bylo
to
nepochopení
věci
protože
já
jsem
nic
jiného
než
modlitbu
vlastně
když
se
to
nepovažuj
a
modlitbu
kladená
smysl
já
jsem
modlitbu
považovat
se
za
soustředění
na
boha
pomocí
toho
mantram
začíná
jsem
to
celodenním
rozjímání
nepovažuj
a
modlitbu
ale
byla
to
modlitba
a
s
tím
že
jsem
to
vědomě
nepovažoval
za
modlitbu
jsem
se
mohl
aspoň
na
modlitbu
těšit
protože
jsem
se
těšil
na
to
že
sem
se
setkám
s
pánem
takže
vono
to
bylo
dobré
že
jsem
měl
toto
nevědomost
prostě
cestě
poznání
ale
to
to
sem
měl
jednotu
modlitby
já
jsem
se
modlil
přes
den
a
modlil
jsem
se
potom
večer
při
té
koncentraci
čili
tam
nebylo
třeba
jednotu
zjednávali
že
bych
ji
že
nával
činnosti.
Tak
když
například
dejme
tomu
člověk
říká
nějak
ře
říká
nějaký
mantram
tak
jestliže
dorostl
jako
já
jsem
tehdy
dorostl
do
jeho
funkce
to
znamená
spojovací
funkce
to
mělo
mít
bude
vaší
úcta
tak
je
to
v
pořádku
že
přes
den
přechodně
nic
nedělá
jenom
se
těžší
a
připravuje
se
na
to
to
modlitbu
vnitřní.
Tak
to
je
přechodně
dovoleno
ale
mělo
to
tvrdé
následky
v
oblasti
různé
přímo
nechtěl
jsem
místo
jinak
ne
a
to
maminku
velice
trápilo
a
byl
bych
se
vyhladovět
se
byl
vcházel
byl
bych
stal
někde
jinde
prostě
by
byl
nedokončil
cestu
protože
to
sem
to
dělal
špatně
čili
když
mně
říkáte
když
člověk
říká
nějakým
mantram
jak
to
má
kterou
činností
to
má
vyvážit
tuto
modlitbu
když
žádná
činnost
tomu
vyslovování
mantramu
neodpovídá
neboť
modlitba
konkrétní
to
se
dá
snad
pohlíží
posvěť
se
jméno
tvé
posvěť
se
jméno
tvé
to
je
činnost
tak
já
to
posvětí
činnosti
je
to
vyřízeno
ale
tadyhle
že
to
mantram.
Tak
asi
patrně
pokud
vás
to
hodně
uká
abyste
ho
říkala
než
k
to
nikdy
než
až
večer
tak
a
předem
se
připravujete
tak
patrně
nastane
tady
hluboká
propast
mezi
modlitbou
a
činorodosti
to
je
a
máte
tedy
zbytečně
tělo
z
teho
z
teho
z
jejich
jeho
funkce
mi
a
co
s
tím
jak
přejít
přes
tuto
pro
pan.
No
a
proto
že
nejsem
oddělenou
bytostí
a
že
nikdo
z
vás
není
oddělenou
bytostí
takže
začnou
působit
události
a
okolo
si
tak
aby
se
tu
přestu
propast
se
dostala
no
a
tak
samozřejmě
on
je
původu
indického
a
znamená
to
tvůrčí
slabika
která
má
nějakým
způsobem
reprodukovat
tvůrčí
činnost
boží
čili
má
nás
křižovat
k
tvůrci
tohoto
vesmíru
proč.
Text view •
Help