EN | ES |

86-26A

86-26A

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Čili tento druh přivlastnění není nebezpečný je celá řada přivlastnění která nejsou nebezpečná ale ta přivlastnění něčeho co jsme si tady osobně vy budovali pomocí osobní vůle ta jsou nebezpečná toto jsme si vůbec nevyvolávali z osobní vůle to nám bylo dáno dovím a postupuje tomu nám dáváno stále a více takže dejme tomu mě byla dáno od roku třicet roku třicet devět svatost a to rozlou jednodušším způsobem ne třebas to nebylo tak přišel to člověk být skoku ale dejme tomu svatost prosím a zase si to přivlastnil to sem si neměl přidat s je to svatost má to byla svatost boží která mě byla přiděleného úkol tím devíti let a ne dále dneska nejsem svatý. A fakticky nejsem svatý a teď jsem fakticky byl jenomže jsem si to přivlastnil a proto to muselo končit nějakým způsobem jsem si patrně přivlastnil taky ten stav toho nebe v tom koncentráku a proto po pěti měsících končil a to asi jednou těší člověk je schopen všechno si přivlastnit to je on to je chtivě člověk a jestliže v tom člověku převládne radžas tys. Nad těmi dvěma gunami tamas satvas a jestliže zmizí nakonec se všemi těmi těma dalšími na námi tak jsem za ním nedonese v tom poznání v tom spojení s bohem jo tak berte to to na vědomí při vás co je chyba kdy to jako uniklo každá prosebná modlitba je vlastně modlitbou spojovací protože já když z toho boha prosím. Tak se k němu uchylují já vlastně pomocí vyslyšení prosby toužím po něm to si neuvědomuju přímo ale vlastně du potom spojení za tím spojení ovšem velikou oklikou pochopitelně čili je to modlitba má taky význam když se člověk pro když člověk prosí třebas strašně hloupě o něco že se nezná tak on se tím taky pomůže například dejme tomu dneska někde z vás se prosil prozradila to bylo o něho věčné přímé o co dneska prosil a ono to nevyšlo ale to že takhle prosil a řekl nám to tam my sme to mohli takhle veřejně dovolil nám tedy milost mile od vážně tedy taky takhle veřejně to projednal tak tím se dověděl co tou prosebnou modlitbou ještě je jaká míra nevědomosti jaká míra připoutanosti a co by se mělo zní odstranit ale taky nám zároveň řekl že v tom byla obsaženo touha po bohu upřímná touha po bohu po spojení že to byl ten duch modlitby prosebné který nevedl k tomu dej mi tam to nebo ono nýbrž vezme do svého domu že jo a to je to haslo a. Čí je to touha toho kdo prosí té touha boží to je další chyba na tom co antonín dělá že on si myslí že si to přeje a on si to přeje bohu moji krát více než on o jenom pracně a zformulované a formalisticky a já nevím jak ještě těžkopádně se opakuje to co si bůh vřele přeje čili nikdo si nepřeje nikdo si nepřeje nikdo z nás ani já ani vy ani já ani je aby se vrátil do otcova domu to si přeje on jedině on. Jedině on a do poslední kapky jedině on to je ten veliký smysl osudu celého vesmíru že kdyby on si toto přestal přát tak vesmír se řídí do záruky ty s námi se vším ale protože on si to pře tak se nic takového nestane to u něho všechno jednou končí protože on si to přeje bez mezer prosím jde to vy řekl staří římané odkoukat to od řeku než začli pít a pili do něho ty tak u trošku bojí to třeba to ale oni trošku bohům ne tože jim to bylo líto požitku ale pak už chlastal bez ohledu na pána boha protože to bylo pod obraz boží celou to takže to je asi odpovězeno myslím lépe že před tím jde máme být vděčný za to že můžeme jít to je možné. Ne až po možná prosebná modlitba je nějakým způsobem vyslyšena například tím že se něčemu naučit to jsem předtím nepudu že poctivě dělání dobrýho si ještě že činnost pořádně kolem zaujatostí tedy je nás učí vyšší zaujatostí se osvědčí v malém styčného velkou poletovat ježíš kristus. Pořádně kolem je činnost důsledně dělaná to znamená i než jehož to přestává bavit to dělat a já vím že by tam bylo ještě noha doba že bylo správné kdybych se tomu že tak to dělám protože to je to přestává platit to je správně konaná že jsem říkal jak ta modlitba spojovací klasicky postupuje přes rozjímání které není ještě spojovací považováno mystiky teology mystickým ta spojovací to jde přes modlitbu usadí citů říkají jednoduše afektivní. To je a extaze nazírání tak to je člověk ten postup bez spojovací modlitbě přičemž někde u modlitby stoupajících vtipů a u modlitby ticha už existuje něco čemu oni říkají spojení jenom spojení s bohem třebas náznakově a eště nedokonale ale už ta existuje tak já bych chtěl napřed promluvit k tomu v té mystice té modlitbě afektivní čili zůstali citů. U křesťanskými styku kteří byli vychováváni k tomu aby v pěstovali při nábožensky což nemáme k tomu křest tak tam ta modlitba zůstal to citů u nábožensky založených lidí a citově založených byla vždycky tím interes před pravou mystickou modlitbou protože oni doznívají například soustředění na boha. Té a soustředění získaná to získal je nižší než to vlité my se můžeme naučit my se můžeme učením získat nějakou schopnost soustřeďovací ale to nemá nic společného s mystickou modlitbou říkají oni to není spojení s bohem proto dožíváme třebas nějaký klid nebo něco takového nebo nějakou radost. Ale je to získaná to znamená z vůle dané člověkem kdežto tak vlitá modlitba ta je pravá mystická modlitba podle jejich názoru je modlitba z milosti víc daná milosti poskytnut a ta tedy začíná někde při modlitbě vzrůstajících citů přes modlitbu ticha a tak dále jenomže pozor. Tam kde není výchova citu tam úplně chybí to je ta modlitba nebo z velké části být ta modlitba se stanicí sit není pro váže by se musel si vychovávat tak že by zůstal tak až by jako přerostl do modlitby ticha nebo do extaze protože soud kteří nejsou takle citového ani anebo nemají tu výchovu citovou a tam tohleto chybí tak to asi nedělejte že když z sobě budujete cit že jednou se vám podaří houbu podruhý sám nepodaří protože to není záležitostí milosti nebo ne milosti nýbrž je to spíš vaší dispozicí jestli jste schopni toho času každý se jiní do toho citu proud anebo ne. Takže nebuďte zoufalý když je na té na tom předpisu třebas u mě v tam v tom sladkém jhu modlitba zůstal citů a ví nedosahujete že byste ne neměli vlastně jít dál nebo že byste měli za ražení cestu dalším stupni to není pravda další stupeň je modlitba ticha modlitba ticha je zvlášť proradná modlitba protože ona už je jmenováno jako modlitba mystická v katolické teologii a ona to může být opravdu jenom zahálka jak to rozeznat modlitba ticha totiž mystická která je spojovací nastane jenom tehdy když ten člověk dosáhl pokoje ne ticha a tady by se. To volal ježíše krista že modlitby tichá už dosáhnout tebe tehdy když jste prodělali mystickou smrt a to znamená sva na kříži aspoň nějaké fázi aby vůbec ten pokoj které který z toho ticha pochází se dostavil a je to ticho jiného druhu než normální ticho já vám tedy protože znáte normální ticho ve své duši já vám tedy řeknu co jsem napřed normální ticho které asi poznáte že ho znáte a potom řeknu ticho třebas které neznáte možná protože jste třebas ne prodělali smrt na kříži ani částečně nebo malé části tento pokoj se nemůže dostavit mimochodem v životě ježíše krista ten pokoj se dostalo teprve to dy a von se jim páně ježíš zjevil po zmrtvýchvstání ne a přišel mezi nějak říkal pokoj já potom ten pokoj vysvětlím ale ty tam se tím klid obyčejný klid přirozený klid který nás může mýlit že je to modlitba ticha. Když například budu správně zacházet se relaxaci když budu pozorovat třebas při tom to svých myšlenek a oni se mi nakonec zastaví tento ustane budu zažívat ticho a žádám vás abyste tohleto nepovažovali za mystický stav to není žádný stav celý by byl spojovací nýbrž to je prostě klid odpočinek opravdu dobrý taková relaxace působí že si ho počítat bože daleko více než jiným způsobem ale mystikou to nemá nic společného právě proto při té. A jak se to chceli je je provádíte nehrozí celkem celkem že byste přešli do nějakého spojovacího stavu ale já tady říkám celkem protože nemůžete nikdy vědět když vidíte nebo s někým cvičit kolik je tam lidí nebo jestli sami nejste takovým kteří už měli náboženské sklony ti prostě ve zpovídáte nebo sebe taky ne a oni při tom tichu se najednou projeví projeví se spojovacím způsobem. Ono to není ten pokoj ale projev se třebas radost nebo prostě něco co zatím jste nešli ale to jsem najednou navíc projevilo či něco navíc než co se do toho vložil vy jste do toho vkládali touhu po klidu a vono se na občas objevila radost pokud se tam objevila třebas ještě hloubka proč ká propast náhlou pokud možno se strachem nezašku tak to už je vidět že jste předtím byli dodal ko na náboženské cestě no ale nebudu předbíhat. K promluvím o tom pokoji k čemu to je že totiž jak říkají mystikové teologii mystikové teologové mystikové nebo mysli teologové kteří kladli mystickou cestu říkají správně že ten pokoj ten klid který se dostavuje k té modlitbě ticha pochází z hůry od boha že bůh nám ho věnuje. Jak to poznáte že totiž má sobě moc takovou že se toho klidu nebo pokoje nemá právo vstoupit žádná postranní myšlenka se vám tam myšlenky neplete než to tam v tom klidu který získáte to je pěkný pokora asi a tak dále nikoliv lidí klid tam se zase myšlenky pomalinku trousí a to se tam řekněme nevidíte v tom míru a ale je to takové řídké vědomí. Obyčejný klid shoduje vědomí to tak jste proto klidně ší protože tak byste nemyslíte jako před tím zřetel a tím jste zřejmě radí nám jogín viny abychom chcemeli dosáhnout sprcha se byli svědky toku svých myšlenek zředěného přestanu ovšem stanou myšlenky ustane i bdělost vědomí ustane i řek bych taková intenzita uvědomění a to je na tomhletom chybné tím se zastaví pochod takže duchovní pochod nemůže jít dál zůstane na této úrovni člo si tam chodí potom vodpočinout no a to je všechno. Tak ještě ten se vrátil znovu to klidu získaným do se znovu k tomu klidu vy temu ten kdo by teď spočívá v tom že člověk který nevstupuje do toho klidu proto aby měl ten klid ne tedy pro klid samotný nýbrž je to nutkání aby se uklidnil protože v tom vidí prostředek k tomu přiblížení se bohu prostředek k tomu přiblížení se bohu v tom vy. A protože to považuje poctivě za prostředek kterým se přibližuje k bohu tak pán bůh nemůže ho v tomto smyslu zklamat on se do toho o který ho správné představiteli sou představit správné ale správné do tého správné co stavy se vlije a s tam vlije nechci říct že to musí být jenom tak tak já to říkám protože tak to bylo u mě on se vlije mocí svou mě to byla moc která mě přemáhá takže já jsem z toho pokoje nemohl odejít ten pokoj měl povahu asi takovouhle abych to leta hledám slova. Že totiž zatímco klid mě uklidňuje tak tento pokoj rozšiřovala moje vědomí to znamená v tom pokoji bylo vědomí by střelím než normálně ale přitom že bylo by střeše tak nebylo nastražená směrem ven to znamená byste ji sem nevnímal taky porucha který přicházejí z vnějšku já už mohu votevřít oči protože už to nedovedl tu představu už si po držím i při otevření očích tak já jsem říkal já jsem tím že měl zavřený oči prosím dělal mistrně sem dělal proto aby vám dokázal že se při tomto pokoji uzavírá člověk zevním vlivu čili takhle vizuálním vlivům pochopitelně všemu ostatnímu a neza uzavírá se záměrně. Nýbrž je mu přístup k tomuto zevnímu světu uzavřena a tou mocí toho pokoje protože samozřejmě že to pokoj který je nestvořené povahy tak musí se vymanit ze stvořeného musí přijít za hranice stvořeného člověka poprvně dostává při sem malinko ale přeci jenom dostává za hranice stvořeného protože mu je nepořádně už to začíná být modlitba spojovací modlitba tedy mystická že už oplývá ní ze stvořeného čili touto cestou jak křesťani doporučují se de za extazi pochopitelně to jinak nejde a křesle ta si bohužel jenom obyčejně extazi a dál to končí to tomto končí tak to by byla zase další chyba ale ta už nechtí já se chce se stali malinko u toho pokoje. Ten pokoj není obsahem toho pokoje není jenom to že člověk není rušen zevními vlivy například neslyší nic co se okolo děje nevidím co se okolo děje a tak dále smysly nefungují a funguje vědomí něco obdobného co se stalo mém předškolním věku při těch operacích fyngoval vědomí ale omluvili smysly a vědomí nebylo na úrovni normálního lidského vědomí nýbrž bylo rozšířené já jsem vnímal třebas utá světlo to je trošičku rozšířené vědomí upozorňuju vás kdybyste věděli o tom že má z té žluté světlo vnímat tak já zavřu oči. A teď mám před sebou tuto st nechám jít odpo odplynou chci tam jít zle nos tak tam mám velebnost tohleto mně učil radžajógy barvu kterou chci mít ve svém duševním zraku musím umět vyvolat bez mezer jestliže na ten se nenaučil takhle vyvolávat barvy ve své představě jakoukoliv jsem chtěl vždycky jasné barvy tak bych se nemohl soustředit na ty barev né lotosy na ty čakrami se konkrétně začal soustřeďovat na ty lotosy tak se musel umět vyvolávat sobě dojem barvy představu marto ba jenom říkám tak pro zábavu nemusíte pěstovat pochopitelně ten vůbec se tu schopnost to je možná věc. To velice odvádějící od podstaty věci ale já vám to říkám proto abyste věděli že v tomhletom stavu pokoje neexistují ani ty babičky to znamená ani světlo tak pokoje není stav světla že byste viděli světlo kdybych v tom stavu pokoje viděl světlo tak jsem tam do toho v pasovali nějakou představu my si představujeme boha jako něco světelné ho to je smyslová představa a za tou smyslovou představu on je ne v té smyslové přestane proto tam to před tou ta tam nepatří v tom pokoji neviděli žádné světlo to tam to by tam byla o tom zmínka. Že přišel nějakým světlem jenom zažívali pokoj a jenom v tom případě se rozšíří vědomí tak jak má on se rozšířil daleko víc než u mě v tom předškolním věku když jsem viděl žluté svět o do vo nepatrné rozšíření vědomí a z toho potom pocházelo vědění to už bylo he lepší než to žluté světlo jednej správně nebo měj potřebu měl jsem potřebu jednat svatý já jsem potřebuje dat správně to bylo hezké čili to víc než vidění toho světla pochopitelně dostalo některým svědky budím moodyho že když šli z toho žlutého světla a měli příkaz jednat lépe než dosud jsem skončil u pokoje ten pokoj je. Stav který je prostředkem k tomu aby člověk trvale byl a vědomě byl spojen s bohem bohužel to takle nejde obyčejně a mě to třebas nešlo protože jsem byl příliš extravertním a jsem byl příliš zaměstnaný člověkem takže teprve když jsem z toho zaměstnání vodešel že se vzdálil činnosti tak jsem se dostal z toho pokoje kousek dál a to už se vydáte dotek blíž bohu lépe řečeno no ale nemuselo by to takhle být na cestě víry já si myslím že na cestě víry se neobejdeme asi bez extáze bez které já jsem se chtěl obejít protože extaze je. Obtížná záležitost ne obtíže dosahování ale obtížná v tom smyslu že člověk když z ní vyjde a on dycky vyjde se cítí být vězněm čili je to po východu se extatický horší než po než před ní a protože to vaší tak se zažívá nějaká krize a kuse mluvil to je přípravné a je to zbytečné takže extatik jak zažíval obrovskou blaženost a přítomnost boží tak zažíval obrovské hloubky a propasti a a pokušení a já nevím co všechno temnost jak se to tam všechno shodovat shodovat se to protože on se osvětlil na houpačce. Ta extaze houpačka vyrovnat s jedním směrem k bohu ale jak se houpačka vyhne směrem tak se zhoupne na stranu druhou čím větší zapětí tím větší propast pěti propasti propast tedy extatická cesta je cesta propast ná bych tak řekl radostná i propastné já myslím že se do moderního věku nehodí já sem na rozdíl od svatých se extázi neměl takovou jako měli oni oni tu extazi měli tak kořistnicky že se jich zmocňoval přesněji vůli proti jejich vůli tak například suzo tím i sůzo když to na něj šlo. Nemohl si pomoci to na něj jde a utekl od lidí protože věděl že padne a v tom stavu kdy padne bude cesty ka s bohem nebyl si vědom tohoto sta nemoh ovládnout sval nemoh smyslově být něco vnímat psal prostě být věřte poloze aby se nezradil tak si museli někam jít lehnout nebo pohodlně sednout nebo já nevím co ale v každém případě být stranou lidí aby na to nepřišli se s ním děje někdy se mu to podařilo ale nikdy nedoběhl běžel horu třebas a na cestě upadl nepřál sebou to nebyla že vona epilepsie ale ležel a zažíval blaženě toho ba. To byl citový svatý a extaze jeho byli citové a protože třebas na horu něco zpívali ono to bylo o to vzbudilo cit tak mohutně že tomu nemohl zabránit aby to přešlo v extázi přešlo mu to extatický měl nějaký zdánlivě zevní popud aby to vnitřní se probudil to znamená on ten popud je tady byl ale vnitřně to bylo připraveno to boha si byl učit to nešlo zvnějšku tam byl jenom pokud čili zrno líčí z vnitřku ale musí překonat budu kterou musí prorazit a ten popud vnějšku té slunce teplo. Voda způsobí že to semeno prorazit do tak takhle vypadají extaze citové extaze poznání já mluvím o té modlitbě spojovat abyste věděli co se na ni děje extaze poznávací spočívají v tom že se rozšiřuje vědomí tam už jsem neviděl žádné žluté světlo přechod třebas veslu světla do do bílého které charakteristické to extazi pro extazi s představou tak například tam marta se mě jeví jako bílé světlo ne mysím vidím protože to byla extaze řekou kde to bílé světlo hrálo velkou roli že bylo znakem z té extáze a ona to bílé se to u mě vidí taky přestože já sem ho neviděl ale protože jsem prodělal extazi za kterou je na úrovni představ bílé světlo a ono jim představ bílé světlo tak ona která tu představu má to bílé světlo u mě v. To je zajímavý že já ho nevidí ona ho vidí takže ta představa z té extaze extazi poznání nemá ke mně přístup nejsem může ani to nejtěžší představou třebas světla nebo slova vy stené ho bohem který má obrovskou moc to sou má obrovskou moc protože vás přemáhá ani to se nikdy nestane že to je představa slovo je představa a to extazi poznání nemá člověk u přístup já z tomu sebou mluvit o čisté extazi poznání bývají extaze přes se přesvědčil o rovní mystiků takový pomíchané poznání s láskou a citem všecko možný dohromady do homeostázu mi mě to šlo bez představ takže to velice proces kupředu toto se kupředu nosti slu že by měl zbavovala bez mého dalšího přičinění mě samotného samosebou když já se ztotožňoval za tím do té doby se sebou tuhletím tím sestupujeme vy tak to bylo velice kruté že já jsem od tahá od toho co jsem já. A já sem měl dojem že nebudu že se ze mě staly nějaká metafyzická kaše jako k tomu mu věřili masarik tak to ne to sem měl zbytečně tu starosti já jsem potom se z toho vyšel pokání já když to a jsem to a podruhý jsem se mi to stalo já jsem zase z poté kráse se litoval to jsem vám tady mockrát líčil já jsem nerad tím chopím protože to byli ji omyl za omylem a já to říkám jenom proto že těm omylům bude docházejí u vás nebo dochází u vás a já jsem například udělal jenom pokus několika přáteli v kalech kdysi a oni všech vite ty omyly opakovali všechny a ještě horší na které já jsem vůbec nepřišel protože voni měli při tom představu a já jsem přitom vystavuje neměl tak že voni měli těch omylu ještě dvakrát víc minimálně než já provedli. A teď jestliže za normální okolnosti křesťanského mystika ta extaze se opakuje tak ta úroveň vědomí po extazi už nezůstane na úrovni předchozí nýbrž trošku se posune rozkoší ří když se těmi extatik jste se mě rozšíří přes všech sedm vývojových stupňů transformační ch člověku tak přejde už přímo do boha tak jestliže takle nastane široké to vědomí tak už potom nepotřebuje ten člověk extaze a je v tom bohu cítí se být v bohu ne ctím tu svou přítomnost společně s přítomností boží říkám svou přítomnost společně s přítomností boží to není omyl on ní má taky sebe. Ale vnímá přítomnost boží protože bůh se neprotiví svému stvoření správný stav duchovního zpět je neupadla do extaze být vědom toho co od boha pochází jenomže to bylo u křesťanských mystiků těžké aby se to obešlo bez toho prostřední ho stavu extatické ho protože oni nevěděli že tento život je životem v nějakém nízkém stupni extaze. A že se musí napřed vyvinout když už to člověk je přes všechny extáze až té nejvyšší aby se člověk dostal za extazi protože je etickém stavu a jako musí napřed rozvinout svůj světský život tak musí rozvinout extatický život aby se mohlo sat extazi takže i já který sem nešel se stavu jsem se musel asi pomocí extatické ho života pro být nohou já ovšem osobně to považuju nemůžu říct nepřestává ale za veliké zdržování protože s extase se padá je se znovu stává se padá a tak to jde pokud postupně dál jenomže vždycky se dostane to extazi člověk kousíček dál ona člověka nezlepší jak jsem říkal do té míry že bych člověk extaze vyšel jiný a že by se nedopouštěl na lehne ale přeci jenom je trošičku jiný takže když tak se se časem a často opakuje tak u u mě to stačilo do roku třicet sedm znamená sedm let aby se opakovala abych já se mohl neříci právem neprávem abych se mohl považovat za svatého to je za to za člověka který už nepotřebuje extaze proto že už je tak. U boha že už nemůže udělat ty chyby které by ho od boha rozpojovalo to sem se mýlil to jsem všechno tady říkal na tom nezáleží člověk na této cestě i poznávací trpí jednou věcí na cestě jiné taky že neví kupředu nic že si neuvědomuje co je za tím takže obyčejně dělá tu chybu a to jedna z největších chyb že ten stav který zažívá a tím si že vrcholný a tak se nám stalo že mnozí mystikové se prohlásili za svatý nebo za prchal ním už na čtvrtém stupni unaveným se považovali za vrcholně vyspělé potom samozřejmě když jiní kteří neměli ten to schopnost do toho ten stupeň viděli jejich velikost viděli na příkladech lásku nebo tak něco tak na to skočili a svěřil zbytečně mnoho funkcí. A zbytečně mnoho moci kterou oni potom zneužívali tak to byli chyby které se který se dopouští člověk na cestě spojovací ovšem základní chyba kterou vám tradice ne prozradí je ta se spojovací že boha hledáte mimo sebe i když jdete za ním do nitra nej hlubšího víte se dobře tak ho hledáte mimo sebe. Protože on je ve vás obsažen v nehmotném bodě kde o kterém se nedá říct že by to bylo někde nýbrž plave slova smyslu je to nikde obsaženo nikde před ve si to to svádí k tomu aby člověk nevěřili bez na pána boha a jenže ta obsaženo nikde je tak přesvědčující po že nic není na světě tak jistého a přesvědčující ho jako tohleto protože ono vás to vyvádí za hranice vesmíru přátelé vy ten vesmír neříkám vidíte po sebou ale vidíte že jste jeho součástí a tenhleten pohled stojí za to aby se tam člověk vyšplhal a měl ho. Ale nejste na součástí která podléhá tě vesmírovým zákonům nýbrž se součástí která už se vymkla z těch zákon že takhle jsem poprvně věci neextaticky už neextatický za extazi viděl v koncentráku všechno jsem poznával že je součástí jediného ale ničím jsem nebyl podrobena ve všem sem byl obsažen kam jsem plus pozornost ale ničím jsem přesto jsem tou pozorovat nebyl poután. Jako člověk se mohl přejít pozornosti z čehokoliv na co cokoliv nic to nebral na tom mém spojení s bohem ale taky mně to vůbec ne nedělalo závislý ne žalářovalo nevěřilo ano to byl ten stav v tom koncentráku čili to považuju za možné aby člověk bez těchto extazí se dostal do tohoto stavu tím že bude pečlivě udržovat rovnováhu mezi modlitbou a činnosti proto ježíš kristus dbal na to aby apoštola byl vrcholně činný a ne aby se jenom modlili to je důležité. Napravován chyby že boha objektivní zeme že máme mimo sebe a přímá me ho do sebe takže oni nám předvádějí v té mši že přijímáme boha zvnějšku do sebe ale protože my ho nemůžeme zvnějšku do sebe přijmout protože už ho v sobě máme v té nesmysl tak má to jenom ten smysl má to velice se dobrý smysl že já si v představě nepřekážím k tomu že ve mně ch je já o přijímám zdánlivě zvnějšku ale shoduje se se to tato představa neodporuje tomu že bůh koneckonců ve mně je rozumíte tak to je dobré já proti tomu nic nemám naopak to jiskru ustanovil jako abys to dělalo na jeho památka ale musí tady být u toho člověka který tomu svatému přijímání přistupuje sáhodlouhá příprava a velice kladná hlavně ani tak ne samou a jako důkladný že on musí předtím mít víru které že se tady děje to že nějak zvnějšku otevírá někdo vrátka k tomu nitru. To malinko malinko prže a neodpovídá skutečnosti neboť prosté klepejte prema to ženo a nikoliv zvnějšku nýbrž z vnitřku takže já bych to měl ještě nějakým způsobem se snažil opravit protože jsem to řekl velice nedokonale že otevřeno je z vnitřku a jestliže bychom v tom nitru bohem nebyly a ten bůh to otevírá tak že se marně snažili zvnějšku klepat jenomže ten do klepám je ten kdo ve vnitřím a to je záhad na situace. Klepejte a bude vám otevřeno nic z tomu nesmím přidat ale kdybyste klepali a nebylo vnitřku pro vás připraveno přijetí neboť tam už z te jako věčná bytost takže mám bude otevřeno proto že tou věčnou bytostí ste i když klepáte z vnějšku rozumíte takže věčné věčnému otevírá to jí hlad bez mých to takhle já jsem od začátku té cesty vědomě nastoupili jako přímé jsem říkal nějaké mantram. Nebyl schopen vyrovnat se s tím že žiju v tomto světě a že to je život vzdálený od toho vnitřku a tak jsem ten svět hluboce podceňoval já jsem nevěděl co s ním nějak jsem podceňoval činnost a protože jsem podceňoval činnost tak jsem celý den se točil svou mysl lí okolo boha to bylo v tom svém životě dost dobře možné protože byli třebas vona velikonoce tak jsem přežil těch osm dní první by se byl v této extazi nebo podle statické stavu bez toho že by byl narazil na kantor ale krmila mě maminka no to víte už všecko. Jenomže já sem jako protiváhu v té vnitřní modlitby že jsem říkal nějaké mantram měl tady protiváhu v modlitbě která nebyla té úrovni toho mantramu která byla na nižší na nižším stupni rozjímání ta jsem přes den rozjímám mezi na a to jsem nepovažoval za modlitbu vůbec nepovažuje modlit a toužil za činnost takže tato a potom tím připravoval na tu úroveň toho účinnosti toho mantramu. Ale nebyla byla to vlastně řekl bych bylo to nepochopení věci protože já jsem nic jiného než modlitbu vlastně když se to nepovažuj a modlitbu kladená smysl já jsem modlitbu považovat se za soustředění na boha pomocí toho mantram začíná jsem to celodenním rozjímání nepovažuj a modlitbu ale byla to modlitba a s tím že jsem to vědomě nepovažoval za modlitbu jsem se mohl aspoň na modlitbu těšit protože jsem se těšil na to že sem se setkám s pánem takže vono to bylo dobré že jsem měl toto nevědomost prostě cestě poznání ale to to sem měl jednotu modlitby já jsem se modlil přes den a modlil jsem se potom večer při té koncentraci čili tam nebylo třeba jednotu zjednávali že bych ji že nával činnosti. Tak když například dejme tomu člověk říká nějak ře říká nějaký mantram tak jestliže dorostl jako já jsem tehdy dorostl do jeho funkce to znamená spojovací funkce to mělo mít bude vaší úcta tak je to v pořádku že přes den přechodně nic nedělá jenom se těžší a připravuje se na to to modlitbu vnitřní. Tak to je přechodně dovoleno ale mělo to tvrdé následky v oblasti různé přímo nechtěl jsem místo jinak ne a to maminku velice trápilo a byl bych se vyhladovět se byl vcházel byl bych stal někde jinde prostě by byl nedokončil cestu protože to sem to dělal špatně čili když mně říkáte když člověk říká nějakým mantram jak to má kterou činností to má vyvážit tuto modlitbu když žádná činnost tomu vyslovování mantramu neodpovídá neboť modlitba konkrétní to se dá snad pohlíží posvěť se jméno tvé posvěť se jméno tvé to je činnost tak já to posvětí činnosti je to vyřízeno ale tadyhle že to mantram. Tak asi patrně pokud vás to hodně uká abyste ho říkala než k to nikdy než až večer tak a předem se připravujete tak patrně nastane tady hluboká propast mezi modlitbou a činorodosti to je a máte tedy zbytečně tělo z teho z teho z jejich jeho funkce mi a co s tím jak přejít přes tuto pro pan. No a proto že nejsem oddělenou bytostí a že nikdo z vás není oddělenou bytostí takže začnou působit události a okolo si tak aby se tu přestu propast se dostala no a tak samozřejmě on je původu indického a znamená to tvůrčí slabika která má nějakým způsobem reprodukovat tvůrčí činnost boží čili má nás křižovat k tvůrci tohoto vesmíru proč.

Download XML • Download text • Waveform view