Waveform view

84-19B-K

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Přestat a tité chápete pořád prosím vás celou tu historii že krista jako svou vlastní historii vzestupu historii vzestupu jedince takže se ta objeví herodes nebo svatý jan v tytež nebo co kdokoliv jiný egypt tak to jste pořád vy za různých okolností znázornění e například je symbol plný hrnců a ne nějaké duchovní oblasti já myslím že asi to bude muset slastné. Teď co to byl ten jan křtitel co to představuje v té lidské osobnosti ten člověk který se chce posvětit pokání dělá dobře teď už to se nechtělo na tom starozákonním člověku aby dělal nějaké pokání jenom aby se řídil nějakým řádem ve kterém něco bylo předepsáno něco bylo zakázáno ale mělo to daleko do pokání starém zákoně se že to pokání jenom výjimečných případech ne nějakým sem to znamená nějakým posvěcením toho to nebylo pravé posvěcení pokání přes ten svém rozhodnutí to jako k posvěcení něčeho ano přiložit vůbec ale kdyby tomu ve sté zákoně takový. Je náš kázal pokání pro ninive ne ale to bylo opravdu výjimečné mě byla z každá obec zřejmě a řádil se tam moc a hospodin biologové lite k tomu něco životní když nebude dělat dobrotu a je náš to vzal bojovně a řekl jim budete zničení protože nejste dobří takhle to neměl říct no řek to takhle roku citová při způsobil byl přesnější než jsem na pod a oni si mysleli že je to opravdu vážné hrozbu tak se dali na pochází a zvrátili tuhletu věc tady vidíte právě že nic není předepsáno až na chování člověka no ale tadyhle toto případě to svatýho jana křtitele tam šlo o zvláštní druh posvěcení života jakého druhu posvěcení života aby ten člověk dovedl být lepší. Než byl předtím on ho prováděl s já bych se a řekl žlutém světlem ne nějakým osvícením které nedávalo člověku sílu k tomu aby dělal něco nově jinak lépe než předtím k tomu je opravdu třeba nějakého osvícení ty ku sme u druhé řek bych takové etapy nebo od druhém vzezření osvícení a myslet to dovedli dobře představy to osvícení svaté josefa to bylo ve snu tohleto bylo způsobeno u toho svatého na tele tím že on sám byl nějakým způsobem zasvěcen protože v tom židovském národě také venek školy měli stanovilo tradici on zřejmě nějakou prošel a naučil se té v té škole přenášet požehnání. Své které se stala jemu na někoho jiného a to požírání spočívalo v tom že ten člověk najednou měl v sobě sílu protože vám to eště proto jak se to může vůbec stát to je žádný zázrak na jenom měl v sobě sílu aby byl schopen lépe žít a já vám musím kasete jak se to se to v tom vševědou máme v sobě centra různá nervová ze kterých živíme určitý způsob myšlení pudů například dejme tomu z toho posledního centra dole živeny pohlavní pudy. Tak když se odtamtud odvede ta síla někam víš tak už ty kdy naše ka nedoléhá toto asi udělal ten svatý jan tím svým křtem on dovedl působit na některá nerost a že tomu dál symboliku tu konečně to nebylo poprvně v historii lidstva to je asi míněno tak že při tom křtu teče voda shora dolů vite potom člověku. A to je řečeno ze sebe tu sílu nemáš nýbrž máš shora odjinud to vesmírová síla která normálně v tobě když jde zdola působí v pohlaví a dít ne shora působí jinak on způsobil aby tekla v tom člověku jinak to je tak nejzákladnější mysl křtu ovšem toho zákulisí toho čistě mechanického způsobu počinu že že se polínko vodou to samo nemůže nic nic působit. Ale kdo tohleto ví že když síla kterou člověk vládne třebas v podobě prochází do člověka shora že von přestane půdou jednat o to je veliká vymoženost já si pamatuju že když tohleto u mě nastalo tak jsem nebyl schopen mít nějaký spády pudových nejsem schopen třebas ani se mi nechtělo. Já jsem předtím strašně zvědavý jak co to je ten pohlavní život tak se to jenom jsem se stal mít já jsem prostě já jednou plným člověkem na tohleto se dělo těm lidem kteří se dali pokřtít tím janem křtitelem on kromě toho vychoval s těch dvanácti dva svoje žáky k tomu aby vlivem toho pokání navozeno shora se stali učedníky páně toto si taky uvědomte že. Když člověk se naučí příjmat tu sílu vesmírovou shora tak také se stane hodným být vědomím učedníkem páně to už šel kapitola vyšší že taky víte že ten svatý jan křtitel žil ještě v době kdy už kázal já když kázal ježíš takže on poslal za ním své posly a ptal jsem ho čím je a tak dále to si tam musíte přečíst kdyby to bych tady byl do rána že sice se ještě kousek aspoň aspoň menuje dále víte už co je to přes pokání. Mezi tím co tohleto dělal svatý jan to jsou pořád děje v jednom člověku v jednom jediném člověku ježíš byl své rodině poddán to všechno jedno patří k druhému poslouchali je a vlivem této kombinace svatý jan osvícení cestou shora a vlivem té poslušnosti společnosti že od zbroji vůči ní se dostalo už ježíši kristu úžasné moudrosti už této v této fázi vývojové takže nad tím žasli tehdejší teologové to znamená tehdejší učení. Ale tady už vám začíná asi svý tak že já vykládám celou řadu příkazů o celé řadě příkazů které mají dočasný platnost a pak se musí až do hrajou svou roli kvalitativně i kvantitativně změnit takže dejme tomu ten příkaz žít si nějakým zákonem je nedostačující od narození ježíše krista v člověku ten ježíš kristus nenapovídá ještě to je děťátka ale ten člověk musí už z toho nic ty důsledky že nejenom poslouchá nějaký zákon ale že dá na nový způsob v něm se objeví vší způsob chápání celistvé ho že najednou něco ví co předtím nevěděl ale musí na to dál pochopitelně ne on to beztak mít takovým způsobem že to není obyčejně že von jak si se na to úplnou svou pozornosti zvláštním tři rozený my říkáme způsobem takže není mu tak za těžko to poslechnout a to je na věc a druhá věc kromě toho že má tuhletu ten přístup takové inspiraci tak ještě. V té společnosti dozrává pak že tam v té oblasti společenského života se dostává do samovolnosti a jakmile tam samovolně tedy nenásilně a bez bod po ru od zdroje ně bych tak řekl v té společnosti působí to znamená dobrovolně se jí podává a nedělá mu to potíže tak kdyby v tom zůstal dál tak by přešlapoval na místě to si nesmí dovolit žiš dobře věděl že všechny tuhlety pravdy kterými dyby se byl například předtím neřídil ten živý národ potom on sám až do jordánu. Kdyby se byl nechtěl ten židovský na od toho odpoutat kdybych chtěl u toho zůstat jako jsme viděli že chtěl a kdyby ten ježíš byl chtěl zůstat v té rodině tak nemohl jít dál on se musel toho co bylo pro něho nepostradatelné ten svatý josef a panna maria že ho vlastně uchránily před smrtí která by byla úplně jist od toho herodesa musel přestože jim byl jistě vděčen se jí zříci já myslím že to nebylo snadné ale musel se zříci způsobem který je velice obtížný aspoň jak se nám zdá obrátit se a odejít aby si vždycky vzpomínám při tom v tom momentu na případ který jmenuje v jednom svém podobenství ramakrišna že k jednomu světci přišla žena a říkala mu prosím tě san a syn já mám obavu že můj muž se stane sani a synem. A já mám rád a to my sebe jak to mám udělat aby se to nestalo a on říkal pod jakých známek poznáváš že se stane sanjasina koupil si roucho o radžo občas se post popelem a tak dále a von říkal ten světec to bezstarosti nikdy od tebe neodejde a nikdy se sanjasina protože na duchovní cestě platí jedna jediná zásada a tu když člověk neplní od začátku a dokonce tak neudělá ani krok tím méně se stane sama synem ona setkala dál co to je. A ten svět se c roztrhl ten se té zrozené roucho a bez hlesu od ní odešel to znamená okamžitě to vysvětlil příkladem odejde se i od dotazovali se o lidské zvídavý mysli od všeho prostě odejde se najednou to je to co pořád ukazuje ježíš kristus najednou pod za mnou jak se otáz pět minut tak je pozdě jak vás volá ježíš kristus jak se s neska dověděl tak se musí hned za ním jít jinak se promrhá strašně moc si děly nebo té milosti která tady působí no tak ten svatý jan ří a se k tomu vrátím mu tam poslal dva žáky. Já už teďka budu vynechávat ty těžko pochopitelné věci jako je třebas přes v jordáně protože to už není pokání to že křest duchem a to by vyžadovalo opravdu delší výklad se chtěli dostat zase ještě dál a berte na vědomí že to je prostě takový druh vnitřního osvícení při té člověk už poznává že jeho otcem je stav věčný věčná přirozenost že to je jeho pravá přirozenost jakmile toto pozná tak to není pouhé vědění že to tak je ale to je zavazují vidiny po té stránce že člověk se cítí být nejenom tak nějak lidsky zavázán ale nutkání. Kterým člověk nemůže odolat k tomu aby vykonával co ta jeho pravá přirozenost od něho chce a vnitřního nedělá protože já jsem ani kdo z lidí tyto věci ne prožívá tak naplno jako ježíš kristus když jsem toto já prožíval v sedmnácti letech tak samozřejmě to mělo kruté následky protože já jsem všechno chtěl opustit a jenom proto jsem chtěl žít pro nic jiného se svezli že se tak primitivně musí od čeho dojít a takhle to je kristus nemyslel. To nepomůže být člověk klidně vodešel tak jsem třeba zahodí protože ta společnost pořád malé něho vliv a vlastního udržuje v tom životě musíme společenským životem začátku až do konce toto pochopení bylo se já jsem na něho okamžitě ne vstoupil ale bylo pro ně velice důležité protože jsem byl prvním mnichem pokud já jsem znal poměry dvacátém století prvním čem ve dvacátém století který nebude šel do kláštera a přitom sem byl nic chromí slova smyslu a takže ježíš kristus taky byl mnichem žil svatě ale do žádnou kláštera ani nebo nešel a nikoho tam nelákal já taky vás nikoho nelákal na nějaké samoty. Protože to je normální my se pořád od toho světa musíme učit toho jestliže utíkáme ze světa tak ste nepochopili smysl lidského života smysl lidského života je v tom prostředí ve kterém se narodil v tom světě se umět otáčet a když to neumíte tak za prvé špatným příkazem předchází te to je to nejhorší na tom a za druhé z užijete svoji zkušenost tak že nikdy se nemůže vážit od rozvinout do té míry aby další fáze proběhla na plno takové umírání na kříži potom když se uzavřel klášterní kopky to potom probíhá místo tři rodiny třebas třicet čtyřicet let a není ho konce. Pořád probíhá v většina křesťanských světců v umírala celý život a nedokázali se dostat na konec a toho umírání on to by se jim bylo nestalo kdyby byl by žili mezi lidmi ovšem e s by to byl někdo z nich mi držel jestli by nebyl lákán třebas k normálnímu životu jehož středem je něco v tom životě dobýt jenom pro ten život zde žít potopen to za to hlavní a ne to království boží považujete za hlavní no a vono se podařilo mě vyletěl devíti let to o sousto boží pochopitelně nezamění tohleto přestože jsem studoval vysoké škole tak já jsem neměl záměr hlavní být vysokoškoláka nějakým nic že jo forem nýbrž já jsem zůstal věren aspoň tomu že jsem chtěl to proti boží nebo chtěl jsem patřit tomu bohu tak se ho potřebuje nechtěl nikdy já jsem mu chtěl pasiš já jsem ji kdy po spáse ten toužil a už po ní toužit tebou takže já to mohu vykládat takovým řek bych čistým způsobem jak by to mělo ideálně vypadnout když tento dělal na neprováděl jak by to mám představu o to jak to mělo ideální vypadat jestliže ten ježíš. Využil své já které se rodí zde při narození a potom se rozvíjí a pomocí něho on byl poslušen rodiny stal se tesařem a každá le a dostal se do jordánu dověděl se že synem božím když to to všechno ještě musel udělat za pomoci svého já které se zde narodil o na tomto světě nezapomí nejenom za pomoci nějaké nesmrtelné podstaty a je pořád třeba aby tyto dvě věci nesli se budou harmonii harmonii působily a aby do ta tady člověka kupředu že tomu takhle je tak tam. Až odejde z jordánu tato spolupráce s tím já které se tady narodilo končí to já musí se stát služebníkem ono bude poletovat pochopitelně ale stane se služebníkem že to jeho já existovalo to že se nemohlo nějakým jordánem to bych mohl dokázat asi tvůj nám mně neska na to co jsem tady za hmátl z té bibli že když se ježíš dověděl o tom že zemřel jeho přítel a za tak nad tím zaslzel. A to byl lidský přístup člověku to znamená to je možné jenom tím že se tady vyhnul já které z lidí povstalo se styku s lidmi postara milosti mi soucit a podobně a on si dával ježíš záležet na tom aby tento nevinné druh já nebo nevy ná vlastnost jak naopak ce potřebné vrhati a aby mu zůstal zachována na věky že tady vidíte zase že z toho já něco se přenáší do věčného života nějaká schopnost která tam zříct třebas nebyla v ten smrtelné individualitě no a teď. Jestliže ten ježíš přemohl toho satana to já a to je poušti které chtělo být středem samo potom nesmí být středem středem života toho člověka kterému chtělo poroučet které si tedy přál je tam symbolicky řekl že je jenom aby se člověk co ani svým vědomím zůstával podrobena tak smysl celého toho pokušení na poušti spočíval v tom že ježíš prohlásil že se slušný podrobena jenom bohu a tím toho satanáše odbyl čili tím ho dostal do mezi ve kterých se potom ten satan stal jenom služebníkem nejkrásněji je vidět že to já se když starost jeho služebníkem v podobě jidáše to už jsem mockrát vysvětlil a ale jen se to uvědomte že tomu tak bylo. Ale řekl jsem vám začátku tohoto výkladu že celý ten národ i dost byl chycen vírou že tou vírou která občas upadala byl veden dál že ta víra nesměla upadnout do zapomenutí nebo být stranou ani v době narození ježíše krista a že vedla ježíše pořádá až do jordánu a vlastnosti lidské co jsme jmen učedníky páně vedla až pod kříž ta víra jestliže ovšem tam byli nějaké jiné vlastnosti rozhodující. Které měli povahu stálejšího nebo trvalou jako třebas láska tak upozorňuju vás na jednu věc třebas sme si té lásky toho jana to stojí za po pozornost byl to žák svatýho jana křtitele a zřejmě svatý jan ste ty dva učedníky jeho anahata já to znamená svatého bartoloměj za tím ježíšem poslal voni asi z vlastní iniciativy tam nešli ale on z nich vypěstoval v tom baterie něco jiného ale tadyhle v tomhletom janovi. Vlastně divně zakročil v tom smyslu aby byli připraveni milovat nebo aby on byl připraven milovat takže ten svatý jan byl dokonale připraven milovat toho ježíše já by z toho řekl lidově to se nestalo ale aby to bylo by to bylo se rozumět ten svatý jan když opouštěl toho jana evangelista toho svýho žáka tak mu řekl podívej se já je posílám zažít křtí taky jako já a já jsem dával sílu jenom k pokání. A tím si tem přicházela shora na člověka síla aby provedl a dokončil pokání aby žil čistě ji než dosud to znamená svým smyslem pro něco jiného jinak zaměřil svůj život ne aby půdou život byli středem jeho zájmu aby se přesunul zájmem víš tak to jsem byl já za to jsem nebyl hoden aby ty mě miloval víc než sebe ale teď je posílám za ježíšem. Ten křtí tak že do jeho šest přímé tak ten se otevírá duchu osvětitel kterýho osvítí a způsobí že on potom už po takovém osvícení bez mezer kráčí v bohu a nic jiného už nedělá než a dělá co chce letící povídá mlčí to je jedno někam jde nebo zůstává doma pořád slouží celým životem k tomu bohu a samo sebou bližnímu pochopitelně protože ten už potom nedělá rozdíl mezi bohem a bližním a takovému já tě posílám tak ti radím chou se k němu jako k někomu do tě má radši než já protože tě více chce dát a on tě se dá sebe celého. A to stojí za lásku jan přitakával říkal buď bez starosti já se od něho není a taky to tak udělal a nemusel ani pod křížem on dobře známo ale jestli by teďka neměl už přestane si že to jí nedost já jsem ukázal jak se mění ta relativní pravda jak se jinak používá a jak mi to říká co mám na kterým stupni dělat ovšem mohli byste mě ještě dát jednu důležitou námitku jak já vím že jsem odešel z ně ta ur do palestiny jak já vím že jsem byl pokřtěn. Nebo totiž tou silou shora jak já vím že se ve mně narodil ježíš jak se to všechno doví dám má moc mi totu nebo jenom si to představu že to tak by mohlo být já vám řeknu něco já mám o tom vždycky jistotu nic mým než jistotu a jistotu větší než o čemkoliv jiném na tomto světě jak to jak se tomu dostáváš jak to jistotu nabývá například dejme tomu žil jsi v městě ur to znamená na této zemi společnost ostatními lidmi nic mě nechybí a najednou. Mně velí moje povědomí nevy ještě odkud je to že mám tento pokorný život zaměnit za život méně se považují ale více se opírají o pomoc hůry to totální abych se trošičku osel pána boha se začas změní vystou když já začnu se podle tohoto nutkání řídit když já od těch plných hrnců tam někde v ur odejít u dením za tím povel do té země palestiny ano do země zaslíbené zem může býti zemí města ur anebo zemí za bernou které to země zaslíbená nová já totiž nešlap potom už po té že cestě po které jsem šlapal tam někde v městě ur nýbrž po zcela nových neznámých krajních které se mi otec li protože jsem poslechl od vážněji cest nastoupit od vážně cestu například dejme tomu někdo a trošku konkrétně. Tak je nejsnazším způsobem promiňte měl mít to to dobře doslan rozumělo když ji do cítí v sobě nutkání že tím měl být lékařem a ví že jeho to bude stát určitou újmu a dělá všechno aby se s tím lékařem stal neberu na toho že mu to plně zaměstnává a že se odebírám do neznámé země protože předtím to lékařství nestudoval a když konečně se tam usadí v té nové zemi to znamená starati tím lékařem tak se ocitl zastíní zemi takle by měl brát svůj pochod za nějakým pokání které si zvolil zatěžko povolání této se mi to tam doby vysvětluje že horší to bylo pro mě když já jsem byl vychován účedníků nějakým učením nebo tak tak v tom vidět. Nový nějaký poslání blízké bohu bližší než něco jiného než než ty přírodní vědy třebas který jsem měl předtím rád no tak se tady zase víte že nejedná se nenastoupil všem usuzovat jde o to že jsem se měl zříct něco co je mně osobně milé a zrovna to za něco co mně bylo osobně nepříjemného co pro společnost bylo užitečné stejný užitečné jako tamto přírodní vědy no a jestliže jsem se rozhodl že například ta vysokou školu budu půjdu proto že je mně to nepříjemné protože budu beze mě ještě větší po ten tá oboru k korán oboru ekonomicky to mě vůbec nebavilo a tak to bylo rozhodnutí které jsem vědomě dělal proti sobě ti své vlastní vůli proti svým zájmům kterou proto jsme si říkal užitečným ž být na každém. Stanovit tože pracovišti ale buď si tam užitečný že ti to líbí nestal užitečný proto že ti tam zapotřebí bez ohledu na to že si to nelíbí a potřebujete všude ale tady ti bude zapotřebí aniž toto líbilo ty musíš v sobě ten odporu tomu zaměstnání překonat tak sem ho překonal no ale se pomocí boží takže nedá se jako to říkat jenom značný všichni nemůže mít lékaři a že je se stáváme i něčím co zdánlivě. Nemá nic společného s duchovní cestou ani z pomoci bližnímu přímou tak je to nepřímá účast na společnosti nebo taky přijímá ale mě nepříjemným způsobem prováděná a to je stejné stejné a mě jenomže tohleto dá více práce proto stránce osobního odosobnění podle to snazší za nižší naší studiu než třeba lékařství na množství látky ale na druhé straně je to zase aspoň u mě to bylo vyžadovalo daleko větší míru odosobnění tak to jsem chtěl vysvětlit jako první věc že tě tímto jiného vysvětleno se na to zapomněl tak tady je řečeno že v lidském nitru povstává nějaká síla jak jsem to a svatým janem tele. To je síla která si přeje aby člověk byl čistý aby člověk připravoval v sobě všecko pro vyšší duchovní cestu takové sklony občas člověk má takže je to něco zcela přirozeného že má člověk sobě které tou tak to je život svatýho jana křtitele který kromě toho že má tu touhu vůči sobě aby byl sám čistý si přeje aby také jiní byli na tom zapře čili svatý jan je symbolem takovým člověka nebo člověka ve kterém přemáhá taková vlastnost povahovou se ten člověk si to nemůže nechat pro sebe a i za cenu nebezpečí života ty věci káže propaguje. Ovšem vybavení člověka proto aby to bezpečně moc opakovat není ještě takové jako třeba se to není ježíše kdyby na ježíše přišli v době vyvo se chtěl zmařit eště že se o nějaký úkol a byli bylo chtěli zabít a oni se snažili kamenovat víte dříve než on se sám rozhodl sebe zmařit tak by byl zmizel z prostředka nich. A to se tedy stalo to to svatý jan nebo člověk který je na úrovni svatýho jana to znamená člověk toužící po čistotě nedokáže udělat já si jsem si toho dobře vědom protože když jsem to konečně pochopil až později k satan až později a to se stalo v koncentráku tak jsem věděl že v této na této pocit jsem byl a nemohl se shrabat dál a proto jsem byl tak velké nebezpečí života že mně opravdu šlo o hlavu a tak se co to je že mu byla z teta ta hlava. A já vám něco chci říct tam je poznat z toho písma svatého co tomu janovi chyběl von mu vzkázal z toho vězení tomu ježíši pověstný kdo si ty a jaké je tvoje poslání on totiž toužil po větší svatosti po dokonalejším životě ale nedovedl si představit do ten ne to ten toleto ten bůh který přichází o tom neměl eště vůbec žádnou představu tak z kázal po svých žácích do je kdo je to byl to ten bůh který mezi nás přišli já bych to třeba individuální život že ještě chce době ne sem nevěděl kde je vlastně ty si mířím mnohem tomu nesmrtelnou podstatou tak jako o jenom temně. Jako jsem to dělal těch sedmnácti letech ten mě sem to věděl to znamená nerozlišeně něco co mně táhl co mně nutilo změnit život tou takle sem to zná ale abych to nějak konkrétněji poznával aby mně to dávalo jasný program pro můj život abych věděl co mám dál dělat co bylo nejlépe vidět že toto ve mně nebylo a není to s nikým kdo je na úrovni toho svatýho jana křitele takže jsem byl bez ran když jsem se dostal do koncentráku a ten svatý jan byl také bez radí zrovna tak bude bez radím on takže proto ten vzkaz tomu ježíši a ježíš mu odpovídá každé svatému janovi. Že že přišel někdo který velí mrtvému a on stane v životě napřed nemocné léčí ale jako vrcholný kálení křísí z mrtvých a z toho pochopil asi svatý jan že úkol vnitřního božství nesmrtelné individualita je s křísit k věčnému životu. Čili to křísí mrtvých dočasnému životu bylo symbolem a i to ten nazare byl symbolem něčeho vyššího vzkříšení věčnému životu tak to by chtěl říct vo tom nová myslím že to a kdyby se to se stín hlava to není náhodné že hlavou lineárním pochopením se na to nepřijdete třebas se to hlavu aby to člověk vzal za své let shoduje viďte a vám by do to možná jasné že. Cesta duchovní je cesta programování rovná sebepoznání je to pokaždé řeku jedna více a to zase pravda a ne něco teďka předtím ale to znamená čím dokonaleji člověk sebe poznává tím do toho programu se vejde nová řada ku točit musí dá protože když neodpovídá potom jeho jednání sebepoznání tak tam vzniká nerovnováha a z toho jsou veliké potíže nechci říct utrpení ale křesťanských že ví světců to bylo obrovské utrpení a pak se neby to to je u nás takový život potom nezáleželo věk trpí ale není příkladný to ty ostatní že proto například dejme tomu tady antonín má dojem že já můj život je velice lehké tak se je je víte život z vnějšku a takový život je příkladný neboť. To ho musí být lehké je potrefen čímkoliv tak pořád to musí být letý život ne těžký těžký život ty nám ke se člověk stará zbytečně protože beztak tou starostlivostí my s nezmění a těžký je život který se ne se neopírá na neopírá člověk o boha o jeho vůli a dělá si vůli svou jakmile začne dělat vůli svou i když si to neuvědomuje že jenom podle své vůle žije tak začíná ten život byl těžký strasti plníte že ten řád a není podle lidské vůle to ne tady musí být k tomu nějaký podklad. Já bych měl umět poznávat a padla tak a on se já totiž vytrhli tenhleten moment si pamatujte že člověk čím dál tím víc ztrácí na této cestě vůli za sti podle svého a čím dál nabývá vůli zařídit se podle řízení které v něm svého životě začne vládnout k tomu říkáte režie ve školství je to všecko u vnitřně už dávno připraveno to už jenom to ví to by nějaká režie které mě ho spadne nýbrž to je vlastnost lidská která nepravdou objev. A která není se dostává na povrch a začne člověka vést není třeba vědět vodkud sebere jako nevíte proč vám klepe srdce lidé se o to řídí to není třeba vědět ale ona se objeví a já jak se objeví tak musí z toho vidět úsek už se taky nějak dbát na to srdce aby z toho nepřemohli nebo aby z toho nezmohli a abyste mu dali obživu ne to se potřebuje především mo živu asi jednu z největší vůbec lidském těle a tak tohleto nové srdce které by je pro boha o to potřebuje také obživu a ta obdobná zvláštním způsobem novým nově stanovením obohacení z dokonalým sebevzdáním sebezáporem na základě sebepoznání ano. To znamená to manželský že o takováto změna v programu čili oni stanoví třebas představou nebo po ní takovou odlivy ende takový způsob soužití a najednou v ho mění upozorňuju že obvykle když se manželem berou tak ještě nemají děti nebo jako vašem případě sou to čtyři tak situace když se změní já nejsou těmi studenty nebo mají děti tak se do toho musí přeci organicky dostat to dítě ten vystudoval člo je to jeho povolání které tady z nebylo a to je věc sebepoznání ten uznání mi není záhadného já sebe musím poznat jako otce taky ona jako matka že jo sebe musí poznávat a musí z toho vyvodit sladký a do toho řádu to musí umět za vtělit organicky protože já znám mnoho manželství efekt děti jsou víceméně přítěž oni říkají že mají rádi ale když se tato díval z blízka ani se o ně nestarají tak jak bych si to dítě za slova o to se za složené starostlivost ale řekl bych jemnou péči jinak to dítě zažívá něco čemu se říká. By se to více nedostatek k lásky zvláště teďka v těch jeslích a v takových těch situacích a když ani doma potom se mu to nevynikají jakým způsobem tak je mnoho o chůze no a vchází do života jako ráček bezohledný člověk a takový ho přeci člověk nechce vychovat no tak tohleto mění už pro zevní podmínky ten řád který si manžel e stanovili ale jsou tady eště vnitřní změny člověk prodělával nějakou vnitřní vědu a také na tu je třeba dát a tu bych je řek jednou věc. Že ti manželé pokud možno by se měli držet za ručičku já jsem nikdy nechtěl manželky aby dělal třebas moji koncentrací moc se takovýho tomu já to nemyslím že se za ručičku ale chtěl jsem od ní aby uznala že mám svou pravdu když to dělám že mám svůj závazek aby to ctila a to vona dělal já jsem neznal trpěli osobně ona když mě nechala třebas a křivě to a ne minuty byl hodiny mi. Tak když například dejme tomu by manželka mně vyčítal moje zaměstnání že mě to při zaměstnává nebo tak nějak to takhle bych si nepředstavoval ta hnutí za jeden pro vás musím pochopení protože se musí tak něčeho zlý než ten druhý má takovou takovou povinnost zatímco ten řád který by tam člověk je konkrétní včera konkrétní tak by se měl opírat pro něco obecného obecně stanovení řád jeho čeká ano a do jaký míry se o ten obecný řád opírá to ustálení zase napří sebepoznání jestliže já nepoznávám. Že mám otce nebo nechci to uznat že má o své dokonalejším tomu než v jakém žiju já to stav nebe znamená tak dokonale lásky ve dokonale existence a tak dále tak samosebou pak je se do konce dobře když se nějaké s tě nebo živě ten otčenáš nemodlím nemá cenu přeříkávat otče náš když ho nesplním co je program a zase se nebavte ho dřív na vědomí když ho neumíte plnit je co jiného neumět něco jinýho nechtět. Já se ho může mu ho modlit abych si mohl kontrolovat do jaké míry o umím plnit rozumíš takže ten otčenáš mít jako obecný program na letli vedle konkrétního programu je nutné protože jedno to nemůže existovat z té konkrétní programy sám o sobě nemá význam když není opřen o nějakou obecnější pravdu obecná pravé otčenáše nemá povahu relativní vypad. To má povahu přetrvávají pravdu po celý život lidského posedlý život bez toho to co já si z toho vemu pro konkrétní svůj program to má povahu dočasného řádu závislého na mém sebepoznání ano takže to je dokonale soulad bojová převrat ani byl stav teprve až když už působil a plně rozvinu mu činost ježíš je to tak a ne dřív ta nese žádná mezera tam nenašel jeden po druhém bita a první pohled zdálo ten byl stav teprve až ježíš už plně rozvinout svoji činnost takže mohl ska za co dělá že až nám káže ten obecný řád.

Edit utterance

Text view • Help