Waveform view
81-09
Loading wave form: 0%
Speed: ⊖ 100% ⊕
|
|
fast_rewind
play_arrow
fast_forward
|
Zoom: ⊖ 200 pps ⊕
|
To
já
bych
dal
napověděl
na
co
ten
dotaz
jestli
člověk
má
být
neslo
při
tom
duchovním
cílem
abych
se
nedo
je
si
je
to
v
pořádku
nebo
ne
tak
já
bych
říkal
že
to
v
pořádku
je
skromnost
je
všude
na
místě
než
tady
tady
nesmí
být
skromnost
jestliže
tady
je
skromnost
a
ten
člověk
opravdu
se
nikam
nedohrabe
skromnost
musí
být
všude
jinde
než
tady
to
je
to
je
způsob
myšlení
tedy
je
opravdu
vlastní
svatému
ignáci
z
loyoly
že
byl
to
čověk
velice
odvážný
ale
je
to
správný
duch
ježíše
krista
protože
on
nikoho
ne
omezovala
jeho
možnostech.
A
já
myslím
že
to
hraje
úplně
soulad
je
to
s
tím
co
třebas
říkají
svatá
písma
indická
že
se
tam
praví
i
kdybys
byl
největším
hříšníkem
mezi
všemi
ježíš
níké
přepravíš
se
přes
oceán
svých
hříchů
na
loďce
poznání
a
on
který
poskytoval
to
poznání
seslání
ducha
svatého
věděl
že
ten
hříšník
se
přes
ten
oceán
pře
plaví
čili
že
to
nejvyšší
vmetu
dosáhne
ale
ne
svou
silou
nýbrž
na
loďce
poznání
ano
která
je
od
boha
to
není
on
on
tam
na
tom
sedí
jenom
tahleta
to
není
on
prosím
vás
to
je
od
boha
daná
záležitost
takže
člověk
je
na
jedné
straně
pochopí
při
tom
že
ví
že
to
není
jeho
moci
a
kdykoliv
si
myslím
něco
jiného
tak
je
to
chybné
a
ztroskotání
té
píše
a
na
to
co
je
nesmí
být
skromný
po
té
stránce
že
ty
říkal
pro
mě
pán
bůh
toto
nemůže
věnovat
to
ne
to
je
špatný
kdokoliv
největší
hříšník
a
tak
dále
ne
takže
to
uznávám
ta
si
chtěl
nou
slyšet
tohoto
si
byla
velice
dobře
vědoma
svatá
terezie
že
ježíš
kristus
nedbal
na
špatné
následovníky
nýbrž
se
držel
té
ideje
té
myšlenky
která
měla
být
vůdčí
Že
totiž
ona
měla
zpovědníka
celá
léta
který
nebyl
vůbec
hoden
naopak
ji
sváděl
jeli
za
ženu
že
o
čem
to
se
mu
nepodařilo
a
vona
ho
přesto
v
jeho
duchovních
příkazech
pouhým
poznala
vůli
boží
ctila
a
neodešla
z
jeho
zpovědi
z
toho
ten
člověk
který
měl
na
něco
ne
zpovídá
ze
své
nechci
tady
sváděl
ne
to
hlas
nemohu
poslouchat
také
nikdy
ne
argumentovat
a
s
tím
připravil
veliké
veliké
bolesti
veliké
veliká
trápení
a
veliké
boje
ale
na
druhé
straně
způsobila
že
ten
špatný
zpovědní.
Zemřel
vyzpovídal
se
jí
jednoho
dne
co
všechno
chtěl
dělat
né
a
jakým
měl
úmysly
a
že
ji
nebylo
hoden
od
prosil
a
záhy
na
to
umřel
smířen
ne
a
protože
ona
mu
odpustil
říkal
nikdy
jsem
nedoufal
že
mně
budete
moci
odpustit
protože
já
jsem
vás
vedl
absolutně
špatně
neměl
se
vůbec
páru
o
těch
stavech
který
zažíváte
nikdy
jsem
to
nezažil
jak
jsem
vás
mohl
vést
a
vy
jste
pokorně
mně
vyslechl
ačkoliv
jste
si
musela
být
vědoma
toho
že
já
jsem
nehodným
služebníkem
božím
už
podle
toho
jak
jsem
žil
ne
takovou
pokoru
před
bohem
s
takovou
poslušnost
jsem
neviděl
ještě
a
jestliže
vy
jste
mě
opustila
tak
té
moje
nejšťastnější
le
života
a
můžu
odtud
odejít
a
taky
odešel.
Takže
on
se
vlivem
toho
že
ona
se
za
něho
modlila
fakticky
aby
se
napravil
on
se
vlivem
toho
přestože
byl
nehodný
stal
nechci
říc
spasenými
ale
osvobozenými
od
těch
svých
špatností
on
se
přeplavit
velí
aspoň
konkrétně
tam
v
tom
svém
životě
ne
takže
já
bych
radil
a
tak
sem
to
neděl
mnoha
lidem
například
hlavně
gotvaldově
jedné
paní
kterou
dobře
znáš
aby
nedbala
na
to
zpovědníka
který
tam
zpovídá
nýbrž
aby
se
striktně
držela.
Toho
ducha
té
zpovědi
aby
hleděla
tomu
zpovědníka
vy
se
přibližovat
jako
k
nástroj
božímu
bez
ohledu
na
jasně
to
spojení
ci
váže
ti
na
ni
třeba
hledí
bokem
muže
rozumíte
a
ne
o
kom
zpovědníka
na
to
aby
nedala
aby
se
prostě
zpovídal
poctivě
a
vona
opravdu
způsobila
u
toho
zpovědníka
něco
podobného
ano.
Čili
já
si
myslím
že
ježíš
kristus
chtěl
působit
na
tehdejší
společnost
obro
dně
a
proto
mocí
svého
ducha
a
svých
učedníků
se
kterými
přišel
do
toho
chrámu
způsoboval
vznešenost
svého
myšlení
obraz
myslí
těch
špatných
sluhu
to
tak
je
vidět
z
toho
že
voni
si
ho
mnozí
z
zvali
k
sobě
a
velice
s
ním
dobře
vycházeli
ne
všichni
byli
proti
němu
a
lid
prosím
nikodém
ne
a
tak
dále
ne
to
víme
a
to
nebylo
jistě
ne
případ
tam
není
všechno
to
znamená
on
chodil
do
společnosti
mnoha
farizeů
do
jejich
rodin
že
dovolit
nedbat
může
dovolit
nedbat
na
sebe
tam
kde.
Mu
nehrozilo
nebezpečí
třeba
života
nehrozí
nebudete
čí
že
by
nemohl
vykonat
svůj
úkol
tak
tam
se
stýkal
s
lidmi
kteří
ho
třebas
nebyli
hodni
chodil
mezi
ně
a
ovlivňovat
je
svou
přítomností
ne
tou
mocí
fyzickou
která
byla
jiná
než
normálního
člověka
takže
já
bych
i
toto
radil
každému
křesťanu
aby
si
byl
vědom
pokud
je
toho
schopen
podstaty
třebas
v
té
bohu
které
je
přítomen
a
ne
tolik
toho
člověka
který
to
slouží
proto
první
co
jsem
udělal.
Na
v
tomto
série
u
křesťanské
ho
rozboru
křesťanství
rozboru
předem
jsem
napsal
obětí
pře
svaté
jo
že
jsem
to
vysvětlil
aby
každý
v
tom
duchu
tam
byl
a
mám
třebas
ty
své
přátele
zavře
se
to
laskavě
prosím
vás
ježíš
kristus
si
jsem
pro
každého
tam
kde
ten
člověk
byl
nejenom
svým
postavením
životním
svým
povoláním
místně
ale
svým
duševním
založeným
a
všich
veškerou
svou
minulostí
ano.
Takže
proto
ukazoval
dokud
nebudete
jako
jedno
z
maličko
těchto
nevejdete
do
království
nebeského
a
ale
když
třebas
mám
tu
čest
mluvit
člověkem
vašeho
věku
tak
si
musím
uvědomovat
že
nesmím
opomenout
nic
z
vaší
minulosti
že
já
musím
stavět
na
tom
co
jste
dosud
prodělali
ježíš
kristus
znal
lidské
lev
takže
on
mohl
nasadit
přesně
na
míru
já
to
neumím
že
ano
ale
u
takového
mladíka
který
nepoznal
ještě
svět
mohu
předpokládat
u
takový
dvou
případů
padesáti
že
se
strefí
ale
ne
víc.
Svou
případů
padesáti
se
strefí
ale
ne
víc
protože
se
neslevím
rozumíte
sem
nenasadil
přesně
na
jeho
úroveň
jenom
když
nasadí
te
přesně
na
úroveň
toho
člověka
tak
ho
můžete
ale
okamžitě
z
jeho
místa
já
mluvím
o
mysli
jako
o
stavu
jeho
místa
že
toho
odvést
do
jiného
místa
rozumíte
jakmile
na
sedíte
přesně
tak
celou
jeho
osobnost
nezískáte
a
tím
že
necháte
část
jeho
osobnosti
civět
někde
zahálet
nebo
nezaujatou
někde
tak
on
nemůže
devadesáti
devíti
procenty
své
bytosti
se
k
bohu
dostat
nemůže
o
jenom
sto
procenty
své
svého
povědomí
povědomí
se
může
k
bohu
dostat
jo
no
a
jestliže
to
podaří
třebas
v
padesáti
mladíků
ve
dvou
případech
no
tak
to
považuju.
Že
ta
pravděpodobné
takovou
takový
počet
radě
podobnost
ale
mohu
říct
že
u
starších
lidí
nemyslím
jak
starých
ale
dospělých
a
už
prošli
životem
ani
v
jednom
případu
bych
si
netroufal
ty
tímto
způsobem
postupovat
ten
člověk
by
se
mně
musel
napřed
vyzpovídat
asi
tak
musel
by
a
na
to
a
nemám
právo
že
to
to
někým
dělat
musel
by
dostat
odpuštění
jich
ne
vode
mě
aby
ho
poslal
syna
kým
neli
ne
jednali
spoje
tak
by
se
toho
byli
svědky
jak
jsem
to
dělal
a
teprve
pak
bych
kdybych
poznal
že
to
někam
vedlo
že
to
upřímně
všechno
odevzdali
tak
bych
teprve
začal
tam
něco
zasívat
rozumíte
takovýho
co
by
se
to
ale
takhle
se
to
nedá
sek
udělat
jako
u
toho
mladíka.
A
kdyby
to
bylo
dítě
malé
tak
by
se
to
dalo
okamžitě
bez
zpovědi
bez
ze
všeho
jenomže
kdyby
ho
převedl
na
tu
vyšší
úroveň
tak
ho
zabiju
rozumíte
jediná
věc
bych
ho
zabil
je
bych
dokázal
abych
ho
odvedl
z
tohoto
světa
tak
se
to
dělat
nebudu
toto
on
říkal
proto
děti
von
nevedl
do
království
božího
jich
jim
patří
království
boží
to
je
prvek
a
ale
oni
tam
přímo
ještě
nevedl
on
jenom
ukazoval
to
je
příklad
takového
dítěte
že
ano
ne
nechte
je
při
přijíti
ke
mně
nebo
jejich
království
nebeské
když
budu
sou
takoví
jací
jsou
takových
řeklo
sví
nebeské
ale
ještě
tam
nebyly
ano
je
jejich
a
když
se
tam
nebyli
jako
by
bylo
jejich
ještě
lépe
řečeno
protože
nic
nestojí
v
cestě
až
na
ten
věk
ten
věk
nedrží
tu
tíhu
toho
poznání
tu
tíhu
té
toho
přechodu
já
bych
řekl
dycky
to
ukazuju
na
příkladu
lambertíny
která
umřela
vepři
letech
protože
si
toho
vzala
moc
ne.
Přijala
to
tělo
páně
a
umřela
okamžitě
protože
to
byla
stoprocentně
neměla
tady
co
dělat
nebo
mo
bych
pokra
ukázat
a
jednoho
muže
český
budova
by
zemřel
takže
to
nebudu
jmenovat
ale
ten
si
zamanul
že
své
dítě
povede
k
bohu
že
a
já
jsem
opřít
mnoho
lidí
opadla
ale
on
se
na
říct
a
to
dítě
zabil
sami
pravým
slova
smyslu
že
ho
nechal
dělat
duchovní
cvičení
nejenom
že
ho
nechal
to
cvičení
data
ale
protože
sám
byl
dost
vysoko
tak
se
s
tím
také
soustřeďovat
místem
ta
očima
chudák
ve
dvanácti
letech
na
to
zemřel
lékaři
nemohli
říct
vůbec
o
příčinách
smrti
nic
zemřela
na
duchovní
cvičení
zkrátka
na
vznešenost
poznání
které
neunesl
ten
organismus.
Domnívám
se
že
toto
se
nedostane
pod
ruku
stáňovi
kalibán
mi
nebo
josefu
jeslti
kteří
jsou
stoprocentní
mi
vegetář
protože
ty
by
kdyby
plesal
a
já
nechce
vypsat
na
sebou
tolik
víte
a
já
si
myslím
že
to
má
veliký
význam
to
vegetář
ovšem
musí
se
dělat
rozumně
ono
se
taky
muže
nerozumné
vegetář
kou
stravou
velice
mnoho
po
kazit
že
člověk
svou
přirozeností
jak
se
nám
by
mohl
dosvědčit
lékař
není
zrozen
pro
vysloveno
vegetář
kou
stravu
to
pozná
už
na
svém
hubu
a
na
svém
vnitřním
rozpoložení
on
nemá
bahní
ho
nebo
něco
takovýho
že
ho
přežít
vesmí
ne
není
prostě
rozený
výhoda
a
má
kromě.
Kromě
bylo
žena
být
zubu
to
jsou
ty
stoličku
má
taky
maso
žravé
zuby
že
je
vidět
že
na
stvořen
vytvořen
nebo
v
tom
stadiu
kde
se
nachází
určen
k
smíšené
stravě
ale
jestliže
on
si
zamane
že
by
měl
vegetář
a
je
v
tom
ten
pravý
duch
to
znamená
nezabíjej
eticky
kříž
ne
zabiješ
tak
je
to
velice
pozná
že
nic
jí
neboť
on
se
při
každé
jídlo
vlastně
modlí
on
vystihl
vyšší
formu
modlitby
kterou
jiný
člověk
který
si
jí
co
mu
se
zamane
a
co
mu
chutná
nevěřte
že
se
vegetář
by
nechutnalo
maso.
On
se
toho
zříká
on
se
toho
od
říká
ano
jestliže
on
v
tomto
duchu
jako
jí
tak
on
stylizuje
svůj
život
velice
soustavně
to
znamená
on
ho
pozměňuje
z
přírodního
života
na
život
který
už
poslouchá
jinou
autoritativně
své
vlastní
půdy
a
chtít
a
tak
dále
není
přírodním
životem
či
on
se
dostává
do
úrovně
to
byste
si
musel
vystou
četní
přednášku
mu
ne
jak
tomu
to
ten
příležitost
on
se
dostal
do
úrovně
jiných
zákonitostí
a
je
tak
také
posuzovat
a
může
odtamtud
vyrazit
daleko
snáze
na
další
cestu
než
ten
maso
jde
a
proto
dejme
tomu
z
jižní
části
indie
kde
žijou
vegetář.
Postavit
největší
mudrci
indičtí
ne
ze
sebe
šankaračárya
rada
z
a
nový
době
třebas
ten
známý
a
váhali
si
to
všichni
byli
vegetář
ano
a
je
to
způsobeno
opravdu
tím
že
to
vegetář
je
už
vyneslo
nějaký
stupni
jak
a
z
něho
bylo
snáze
s
tou
platného
ale
víme
zase
dobře
že
toto
není
vegetář
tvým
není
původem
indického
ducha
vegetář
si
je
původem
ta
mil
ského
ducha
tam
jeli
kteří
dneska
v
podstatě
devadesáti
jednoho
milionů
živých
v
indii
byl
prana
rod
který
žil
před
indy
v
indii
to
byl
jeden
té
den
z
původních
národů
který
tam
žili
před
nimi
ne
zatčen
na
jich
a
tam
vedete
ne.
Tak
to
je
moudrost
starší
než
jakou
mají
indové
čili
můžeme
říct
na
by
být
také
váženějším
jich
nesmírně
vážím
už
taky
protože
já
jsem
před
přeškolním
věku
nenašel
maso
a
maso
mě
taky
ne
podávali
já
jsem
přeškolním
věku
maso
nepoznával
protože
jsem
tehdy
žil
velice
v
úzkém
společenství
se
zvířaty.
A
když
jsem
se
dověděl
z
čeho
to
je
co
mě
dával
se
tak
sem
to
odmítal
je
že
by
to
bylo
nevadilo
nechutnalo
já
jsem
to
ochutnal
jsem
se
dověděl
do
od
toho
to
je
z
čeho
to
je
to
je
zvířat
kteří
jsou
moji
bratři
tak
jsem
to
odmítl
jíst
rozumíte
se
maminka
umě
to
musela
pasovat
nějak
probíhá
čeká
nebo
tak
ne
potravy
abych
to
měl
ale
nemohla
měla
třebas
us
masa
to
to
nešlo
já
to
říkám
jenom
proto
ono
tedy
tam
toho
maso
nebylo
ono
to
bylo
velice
snadné
tato
říkám
jenom
proto
že
tuto
výchovu
kterou
jsem
měl
do
těch
šesti
let
nesměli
ve
do
sedmi
do
šesti
asi
že
do
dneška
na
sobě
pociťuju
že
to
bylo
že
to
bylo
platné
období
neboť
já
jsem
poctivě
dokázal
žít
se
zvířaty
který
jsem
nezabíjelo
rozumíte.
A
já
jsem
své
bratry
ne
zabíjel
a
bylo
mně
to
proti
srsti
a
divil
jsem
se
lidem
proč
je
zabíjejí
jak
je
může
jíst
jak
je
mohou
jít
když
jsou
to
inteligentní
tvorové
se
kterými
já
si
rozuměl
oni
říkají
ty
si
cení
si
si
blaha
jsem
tím
povídám
tak
bylo
jsem
blázen
ale
nemohl
se
nastol
aby
dneška
nemohl
jít
třebas
karmou
nebo
třebas
kuře
a
to
mně
nejde
že
mě
kupodivu
kráva
víst
to
jako
z
velkého
kusu
co
si
moc
tak
si
vědomě
ne
děláme
skálou
se
nikdy
nebylo
jako
bratr
víte
ale
s
tím
pustím
a
nebo
s
tím
kohoutem
nebo
s
tou
slepicí
nebo
s
tou
husou
jsem
si
tykal
jejich
řeči
do
dneška
rozumím
jako
češtině
ne
to
je
moje
další
dřívější
mateřské
řeče
čeština
před
ale
to
snazší
než
čeština
no
tak
mně
promiňte
že
já
nemohu
to
jíst
ne
je
to
nesprávné
protože
když
jim
jiným
maso
tak
bych
měl
toto
jíst
také
jenomže
je
to
připomíná
to
někde
jí
bratrství
rozumíte
do
jsem
dávno
zrušil
tak
jestli
v
tomto
duchu
nějaký
vegetář
nevnímat
tak
já
myslím
že
to
velice
poznáš
jíco
já
si
myslím
že
ta
doba
těch
šesti
prvních
let
byla
pro
mě
taky
tím
tou
důsledně.
Snahou
vraždit
své
bratry
byla
velice
důležitá
a
jestliže
takový
zezulku
nebo
takový
kalibán
to
dělají
protože
nechtějí
vraždit
ne
to
moji
přátelé
tak
já
sice
občas
jim
to
jako
by
vyčítáno
že
protože
voni
na
mě
vyčítali
taky
hledí
jak
jim
to
maso
tak
já
jim
to
nemohu
zůstat
že
že
ale
ve
stresem
z
toho
velikou
radost
poslal
já
toto
ať
se
nedo
protože
já
smím
a
hrajou
po
dlouhou
jo
mám
velikou
rada
že
se
takhle
od
říkají
protože
to
je
vznešená
věc
to
do
mýho
názoru
a
písmo.
Praha
dvanáctého
září
devatenáct
set
osmdesát
jedna
dopsal
ten
komentář
vjemu
mraku
tak
jsem
nabyl
celkový
dojem
je
ato
ta
žena
sloužila
odpadne
on
se
vlastně
přidržuje
buddhistickým
ha
jámy
jo
totiž
musí
musí
jak
vám
známo
napřed
byl
takový
čistý
co
ten
buddha
říkal
nebo
se
myslí
že
to
říkal
ne
a
z
toho
vznikla
nauka
takzvaná
malý
vůz.
Potom
časem
se
to
zdálo
být
příliš
strohé
příkrá
tak
se
z
toho
vyvodil
takzvaný
velký
a
on
tam
od
té
široké
cestě
mluví
právě
z
toho
jsem
to
poznal
že
je
to
asi
tak
myslí
tak
ten
malý
vůz
to
byla
nauka
která
spočívala
na
osmi
základní
bodech
budova
učení
a
na
čtyřech
hlavních
pravdám
které
on
poznal
v
té
své
mírně
a
kdežto
ta
ten
velký
bůh
ten
spočíval
na.
V
tom
a
ještě
k
tomu
tam
ismus
velký
tam
který
z
mus
a
ještě
k
tomu
něco
přidáno
já
nevím
jestli
bych
měl
ty
pojmy
vysvětlit
nebo
snad
by
se
vyznal
v
tom
bhagvan
de
on
to
vlastně
vzal
takže
bude
a
tu
svou
zkušenost
shrnul
do
čtyř
vznešených
pravda
on
tomu
řiká.
První
pravda
existence
strádání
to
znamená
existovat
znamená
strádat
proto
to
byl
pro
to
aby
se
neexistovalo
ale
my
si
to
potom
vysvětlím
co
je
to
neexistoval
to
není
vůbec
nebýt
ale
v
té
druhé
praví
to
vědět
co
tím
myslím
příčinou
strádání
je
touha
která
je
z
růst
při
svém
úkolu
jestliže
naše
touha
totiž
je
nasměrováno
na
dočasné
cíle
nemůže
být
nikdy
uspokojen
touto
nespokojenosti
vzniká
připoutanost
k
tomuto
světu
a
ten
koloběh
životů
o
kterém
se
tam
mluví
jak
budit
tak
by
vědami
mu
prostě
v
celém
učení
indickém
kdežto
kdyby
to
byla
touha
která
není
vázána.
Těmi
zájmy
světskými
upírá
se
duchovno
tak
by
nevedla
ke
strádání
pokud
by
byla
včas
abstrahováno
to
znamená
z
konkrétní
představy
lidské
se
vymanil
a
přešla
do
touhy
bez
představ
třetí
pravda
zastavením
strádání
je
zničení
touhy
samo
sebou
já
jsem
od
té
chvíle
neměl
žádnou
touhu
která
by
sahal
do
tohoto
světa
že
je
to
to
je
v
tom
ten
pravý
smysl
zastavení
ze
staré
tou
že
my
si
to
nepřestali
touhu
jinou
než
která
vede
někam
do
tohoto
světa
ne
a
on
to
taky
tak
musel
vykládat
čili
veškeré
této
touhy
jsem
se
zbavil
a
co
se
té
touhy
po
tom
věčném
životě.
Ta
byla
do
určité
míry
uspokojení
v
tom
smyslu
že
jsem
věděl
já
jsem
věčná
bytost
jenomže
jsem
nevěděl
jak
ten
stav
bdělého
vědomí
spojeného
s
věčností
mohu
uchovat
ale
jenom
jsem
měl
zároveň
vědění
o
tom
že
ten
systém
jak
se
to
dělá
se
dovím
to
jsem
měli
jistotu
o
tom
kladena
zjistíte
to
jsem
měl
a
taky
se
to
stalo
několika
nech
jsem
věděl
jak
na
to
věděl
jsem
to
zase
na
takové
úrovni
jak
jsem
byl
schopen
pochopit
nebylo
to
vědění
úplně
prosím
takže
z
toho
usuzuju
že
extatik
třebas
typu
bhagaván
nebo
makoň
mohou
dělat
veliké
chyby
protože
staví
na
extazi
která
nějakým
způsobem
sice
znás
objev
jeho
vědění
ale
jenom
z
násobí
je
to
co
do
toho
vložil
nic
nového
nevynalézal
já
jsem
předtím
tam
vstoupil
se
svou
existencí
do
té
první
extáze
a
ta
existence
se
zná
zabila
až
do
věčnosti
bych
tak
řekl
natáhla
a
se
rozšířila
se
o
to
rozšířené
vědomí
ale
velice
temné
tak
že
mě
konkrétně
nenapovědělo
co
mám
tedy
dělat.
A
za
čtvrté
cesta
která
vede
k
takovému
zničení
zmaření
tedy
té
touhy
ta
má
tři
stádia
či
postupné
stavy
dokonalosti
které
jsou
obsaženy
zachovávání
uvozovkách
dobrého
zákona
mu
do
tý
končí
bez
plnění
nauky
budhisti
a
jejím
morálky
po
tom
bychom
se
museli
promluvit
to
vlastně
fakticky
to
čemu
já
říkám
stylizace
života
tam
musí
být
zachováno
se
tam
taky
přejou.
A
v
nirváně
té
třetí
stupeň
vyvanutí
tomu
se
těžko
rozumí
když
to
takhle
řekne
jedním
slovem
na
to
hezky
esi
co
jim
svoje
vyjádřím
a
dycky
je
to
nepřesně
kde
již
není
existovat
rozumíte
ten
jemně
ani
v
tom
nízkém
stupni
nirvány
a
ona
má
své
stupně
zřejmě
tam
už
nebylo
moje
existovat
ta
existoval
nějaká
věčná
moje
podstata
ale
po
člověku
byla
veta
přátelé
teprve
jsem
byl
upamatováváte
na
toho
člověka
že
jsem
ho
začal
pociťovat
tu
svoji
tělesnost
a
to
svoje
lidství
ano
ale
tu
chvíli
k
mě
to
potkalo
jsem
nebyl
člověkem
rozumíte
vůbec
nemohlo
věku
to
je
to
neexistoval
tam
už
není
existovat
tak
to
znamená
stylizace
života
kterou
doporučoval.
Buddha
ta
byla
jiná
než
například
jak
já
jsem
ji
líčí
nebo
jaký
znáte
starého
zákona
o
měl
svou
vlastnictví
za
tím
života
a
to
ta
je
staň
bude
zajímat
protože
on
to
tak
nějak
dělá
tak
říkal
nezabíjí
žádného
živého
tvora
to
je
první
z
těch
pěti
ale
tak
důsledně
že
ani
žádný
vegetář
u
nás
by
to
nedokázal
který
to
je
to
vám
nebudu
předvádět
jak
důsledně
on
to
bral
to
není
pouhá
a
na
pouhý
a
historky
je
něco
tak
je
to
domu
mužského
ale
tak
říkat
nebudu
tak
to
je
nezabíjej
žádného
život
a
dále
nesahal
na
cizí
majetek
to
je
pochopitelné
nedotýkala
se
cizí
ženy
musíte
myslet
že
tohleto
on
dával
lidem
běžným
pro
které
hlásal
takzvanou
střední
cestu
ano.
Nelhat
zajímavý
že
lhaní
považoval
za
takový
těžkých
hřích
vite
paní
o
tou
deme
na
tom
špatně
věc
je
vám
a
potom
nepít
alkohol
přece
si
to
to
je
těch
pět
základních
bodů
stylizace
rudého
v
té
vždycky
takového
rázu
aby
ten
člověk
o
dokázal
soustavně
vycházet
ze
sebe
když
soustavně
vychází
ze
sebe
tak
je
naděje
že
na
druhé
straně
něco
ho
potká
protože
není
možno
víc
do
prázdna
musí
se
někam
vystoupit
a
nějaké
stanici
neříkám
na
té
nejvyšší
a
na
nějaké
straně.
Lidé
se
měli
ne
domnívají
že
žijí
duševními
projevy
projevy
duše
která
je
schopna
pociťovat
ně
radost
žal
on
říká
nikoliv
neřídí
je
duše
ale
jednotlivé
hra
nebo
hamy
četl
to
do
mužského
jako
říkat
harmonického
na
mise
zvykli
na
to
karma
to
znamená
hraje
má
mnoho
toho
nač
pojem
známého
to
zákon
zákonitost
anebo
také
schopnost
lidská
která
z
té
zákonitosti
obecně
platné
vybírá
co
je
schopen
ten
člověk
uskutečňovat
nebo
podle
člověk
schopen
se
řídit.
Takže
dejme
tomu
když
my
jak
se
narodí
tě
proč
se
me
kolik
na
čem
jeho
napájet
začneme
ho
krmit
začne
ho
ukolíbal
povídat
začneme
mu
ukazovat
tento
svět
on
se
mu
to
smysly
mu
sami
přednesu
že
tak
on
v
sobě
probouzí
ty
části
hamy
které
souvisí
s
tím
vnímáním
s
tím
jedním
a
tak
dále
tak
se
v
něm
rozvinout
střediska
která
způsobí
že
mohutná
jíst
postupně
že
mu
chutná
pít
že
mu
chutná
pád
a
tak
dále
co
dospělému
člověku.
Ale
v
sobě
vůbec
neživí
střediska
která
nesouvisí
s
tím
čemu
já
říkám
automatismus
jedna
to
znamená
po
sobě
už
jí
všechno
aby
mohl
dýchat
automaticky
aby
aby
mu
klepe
srdce
abych
v
tom
nebylo
mezer
ano
že
ty
projevy
duševní
nejsou
vlastně
duševní
projevy
ve
vy
duše
nýbrž
projevu
té
hamy
to
znamená
všeho
toho
co
člověk
v
sobě
oživil
z
té
zákonitosti
číslo
jedna.
A
jestliže
po
živil
málo
tak
je
to
jeho
chyba
nežije
naplno
a
je
těžko
myslitelné
že
by
se
z
tohoto
světa
dostal
někam
výš
jestliže
něco
dělá
pořádně
v
tomto
životě
jestliže
do
něčeho
je
něčím
je
zaujat
bych
tak
řekl
lépe
tak
je
větší
naděje
že
brzo
přejde
na
oživení
dalšího
automatismu
já
bych
hned
při
té
přednosti
řekl
co
si
představuju
pod
tím
o
živení
automatismu
dvě
protože
to
jsem
asi
nikdy
nevysvětlil
ale
tady
potřebuju
to
vám
vysvětlit
zatím
co
automatismus
jedna
se
týká
jenom
člověka
že
oživuje.
Automaticky
to
srdce
všechny
vnitřní
sekrece
a
toto
všecko
a
za
pomoci
z
jedné
strany
na
pomocí
stavy
dýchání
na
druhé
straně
za
pomoci
této
síly
univerzální
šakti
to
se
dohromady
spojuje
a
dává
to
vědomí
to
od
tohoto
světa
zatímco
ten
to
automatismus
jedna
oživuje
jenom
všechna
centra
která
nás
spojují
s
tímto
světem
přestalo
jenom
přes
tělesnost
nikoliv
se
někoho
jiného
tak
jakmile
já
odstoupím
od
tohoto.
Vědomí
tohoto
světa
ale
abych
neztratil
vědomí
jako
jsem
to
stal
tomu
sou
prosím
vás
odstoupím
celobytostně
od
sama
sebe
lépe
řečeno
čili
odevzdám
se
nějakým
způsobem
já
to
těžko
říct
i
to
je
chybné
že
to
řekne
odevzdám
když
prostě
přestanu
patřit
sobě
ale
zůstanu
vědomím
tak
celý
ten
proud
té
síly
se
nezastaví
protože
mám
sem
živý
a
že
to
pořád
dokud
jsem
živý
tak
to
do
mě
proudí
tomu
se
nedá
zabránit
ale
von
někam
musí
probudil
on
se
je
proti
do
centrem
která
nebylo
to
živena
druhého
automatismu
automatismus
soud
ten
má
tu
vlast
vlastnost
to
není
žádná
vnitřní
sekrece
nezem
takovýho
to
má
tu
octnout
se
spojuje
člověka
s
tímtéž
automatismem
mimo
toho
člověka
čili
kdybych
já.
O
živo
v
tento
automatismus
v
sobě
třebas
tím
že
tady
mluvím
neboť
to
je
pro
mě
nikoliv
hleď
nýbrž
to
je
pro
mě
druh
modlitby
jestliže
to
je
stav
tedy
a
řeče
jenom
chabým
výrazem
toho
stavu
tak
já
tímto
stavem
ve
vás
musím
do
určité
míry
oživovat
automatismus
dvě
pokud
se
ho
aspoň
někdy
trošičku
po
otevřeli
jo
a
tím
vás
čin
účastí
toho
vědomí
širší
podpory
toti
než
jakou
zažíváte
sami
se
sebou.
Tak
to
je
asi
začátek
pochopení
toho
automatismu
dvě
a
slovy
slova
hora
takže
on
vlastně
objevil
zákonitost
zákonitost
ale
nikoliv
jenom
na
úrovni
takové
kterou
my
známe
fyzika
chemické
anebo
dokonce
takové
že
v
těch
schopností
lidských
jak
vědomých
tak
nevědomých
nýbrž
on
objevil
zákonitost
vlivem
té
své
nahání
která
je
vysoko
nad
touto
zákonitostí
kterou
radím
číslo
jedna
a
deme
se
to
zákonitostí
slově.
A
která
se
nemůže
dostat
ke
slovu
dokud
jsem
opatřím
sám
sobě
dokud
jsem
svůj
a
vy
víte
dobře
z
toho
co
jsem
napsal
o
buddhovi
že
on
v
té
chvíli
zažíval
je
vám
nebyl
vůbec
svůj
že
po
vaše
jak
se
to
podobalo
ovšem
na
jako
myšlení
úrovni
tomu
sem
vám
říkal
o
sedmnácti
letech
svého
života
že
on
se
dlouhou
dobu
snažil
o
to
aby
získal
poznání
duchovní
aby
se
setkal
vědomě
věčným
životem
ale
vůbec
se
mu
to
nedařilo.
A
teprve
ve
chvíli
když
je
rezignoval
na
to
ovšem
von
meditoval
na
něco
vznešenějšího
než
já
ne
nevymazal
na
tohleto
poznání
a
do
vyvodil
z
toho
praktické
důsledky
že
malinko
pojedl
že
to
co
nedělal
před
tím
že
porušil
ten
systém
askeze
po
je
do
víc
v
tom
okamžiku
začal
mě
volně
narůstat
to
vůbec
předtím
neznal
a
to
mu
úplně
přerostlo
přes
hranici
dosavadního
vědomí
takže
on
nemohl
při
tom
stát
on
si
musel
sednout.
Nevydržel
stát
to
je
pochopitelné
aby
byl
taky
nevydržel
spát
sebe
si
po
strom
aspoň
se
mohl
o
ni
opřít
ne
a
tam
se
to
rozpoutala
naplno
takže
měl
dojem
že
nastalo
úplně
vymazání
jeho
existence
i
z
té
maličkosti
to
tam
líčil
chápete
to
asi
zažíval
ovšem
on
zažíval
daleko
dokonalejší
smazání
existence
a
to
co
von
o
tom
vymazání
říká
to
bylo
na
samém
no
toho
vymazání
tam
se
setkal
jsem
zákon
ze
zákonem
proto
neuznává
moh
nýbrž
zákon
do
tam
našeho
pravdu
zákon
zákon
nový
a
všechny
podmínky
k
tomu
jak
se
na
toho
zákona
vyššího
dostat
a
on
je
právě
popisuju
těch
víc
přepych
se
vám
tu
osvítilo
cestu
o
tom
taky
řeknu
abyste
věděli
co
von
tím
myslí
je
on
vystihl
poprvně
ještě
době
před
kristem.
To
tak
obecně
platí
aby
člověk
překonal
sám
sebe
aby
se
dostal
na
sebe
aby
nezůstal
jenom
pro
sebe
neboť
zono
které
se
stává
pro
sebe
samo
není
do
půli
dosaženo
a
tak
dále
toho
holi
ne
a
ono
ho
zasadil
do
nové
půdy
takže
když
on
mluví
o
zákonu
tak
on
mu
ví
jenom
od
no
toho
svého
poznání
to
všechno
nahoře
co
je
nad
tím
nazývá
vymazání
neboť
tam
neviděl
žádnýho
pána
boha
jsou
sama
žádnou
představu
žádnou
představu
jsem
tam
nesetkal
takže
všichni
ostatní
znali
boha
pod
nějakou
představou
a
že
on
musel
říct
ten
bůh
neexistuje
on
to
musel
říct
kdybyste
mě
byli
zpovídali
tehdy
těm
sedmnácti
let
tak
se
násilí
tak
bych
tam
taky
řekl
no
bůh
je
bez
tvar
ten
to
není
za
ná
vlastnost
to
není
ani
láska
ani
ani
dobro
nic
to
je
prostě.
Věčnost
bych
řekl
nějaká
věčná
existence
a
tak
von
nechtěl
být
proto
proti
bohu
o
chtěl
být
jenom
proti
té
představy
o
bohu
o
které
jsem
říkal
to
jsem
často
pranýřoval
že
totiž
se
mystikové
křesťanští
stýkali
jenom
z
představu
o
bohu
a
ne
s
bohem
ono
to
nebylo
možné
se
s
ním
obec
e
ka
dokud
měli
představu
o
bohu
že
tam
mým
stála
mezi
ním
mezi
nimi
a
mezi
tím
bohem
ano
takže
neříkám
že
ta
představa
o
bohu
je
chybná
ona
prostředku
je
něco
málo
z
toho
v
té
věčnosti
z
toho
věčného
života
ale
velice
málo
co
se
na
ní
co
se
do
ní
nejde
tak
já.
Tak
budu
po
dál
on
potom
říká
smrt
rozkládá
tělo
duši
na
prvky
element
hamy
se
osvobozuji
to
znamená
teď
horama
rozum
neumíte
jako
tendence
schopnosti
které
někam
tíhnu
ne
hamy
se
osvobozuji
a
jako
neviditelné
jako
kde
vidíte
dá
para
stoupajícím
z
vody
zůstávají
svobodu
ale
ho
stejnost.
To
znamená
jestli
já
třeba
jsem
teďka
člověkem
vášní
vím
a
potřebuju
chlastal
nebo
já
nevím
co
všechno
potřebuju
tak
najednou
až
budu
po
smrti
tak
tato
haha
hotová
se
uvolní
já
už
se
mu
taky
toto
tělo
tak
nebudu
moc
pít
že
ano
a
ona
bude
svobodná
to
chlast
musí
tam
bude
zachováno
a
nebude
mít
se
čeho
pět
a
jakmile
najde
si
nějaké
tělo
bude
se
hledět
tam
zase
vyžít
protože
bude
to
učit
ji
náboj
jo
který
bude
sice
se
chovat
lhostejní
jelikož
nemá
nositele
no
ale
jakmile
bude
mít
zase
nositele
tak
zase
nebude
lhostejní
ten
darmo
nebo
ta
dál
ma.
Avšak
s
oním
karma
nem
který
on
ho
karmou
my
jako
říká
který
vytváří
který
vytváří
nový
život
a
napojuje
ho
na
všechny
sehnání
jí
převtělení
se
hamy
znovu
sjednocuje
v
jiné
již
kombinované
bytosti
dávají
jinou
duši
jiné
bytosti
a
je
to
převtělení
já
myslím
že
tenhleten
člověk
buddha
chápal
převtělování
daleko
znamení
tě
ji
než
ve
dán
ty
síni
si
mysleli
že
jeden
člověk
přejde
do
dalšího
je
to
bude
zase
on
vůbec
ne
kdybychom
my
byli
tím
čím
jsme
byli
minulý
život
tak
mě
na
to
velice
snadno
vzpomene
my
ale
jsme
je
kombinací
mnoha
char.
Vlivem
té
toho
záznamu
jen
logického
genetického
který
člověk
má
v
sobě
vábí
k
sobě
nejenom
to
co
je
podstatného
z
toho
minulého
života
ale
také
mnoho
z
toho
to
je
z
té
podstatného
tomu
rodu
do
kterého
se
dověděl
rozumíte
takže
je
to
kombinace
toho
vegetovat
prvku
s
tím
jediným
tou
jedinou
darmo
bych
tak
řekl
nebo
chtěli
sanskritu
ne
nazval.
To
jsou
vlivy
z
minulých
vtělení
takže
je
to
člověk
nový
a
jestli
někdo
říká
sem
byl
tím
nebo
tím
tak
to
musí
říkat
opatrně
protože
to
platí
no
do
určité
míry
takže
bych
mohl
se
setkat
třebas
já
padesáti
lidmi
kteří
by
také
byli
tím
čím
jsem
byl
minule
rozumíte
taky
bych
si
z
té
hory
něco
vzali
a
tak.
On
to
všechno
shrnul
tuto
otci
osudové
ho
kola
vytí
mimochodem
von
znázorňován
buddha
původně
nebyl
zna
z
nějak
té
pozici
do
to
slovo
a
s
těma
rukama
to
už
je
pozdější
způsob
znázorňovány
nýbrž
on
byl
zaměněn
jako
kolo
kolo
nikde
nez
názorový
budu
ze
začátku
jinak
než
jako
kolo
že
on
o
sobě
říká
já
jsem
to
koleno
točil
takže
se
to
ulíval
všechno
všechno
si
aby
se
urychlovat
to
rychle
pio
nějakému
konci
nějakému
výsledku
věčnému
ne
a
von
si
myslel
že
urychlí
toho
otáček
toho
kola
se
překonají
četná
vtělení
né
a
tím
se
dostane
člověk
zana.
Operovat
zničit
tento
koloběh
oči
toho
kola
může
pouze
aha
který
dosáhl
mě
vámi
dosáhl
nevadí
má
moc
převrat
toto
točení
protože
může
přenést
sám
část
toho
pokud
je
to
ovšem
člověk
založen
podobně
jako
on
na
to
nejde
indii
může
přenést
část
z
toho
svého
poznání
na
někoho
jiného
a
tím
se
to
kolo
už
v
tom
člověku
přestane
točit
aspoň
na
tu
chvíli
co
ten
člověk
je
v
té
extazi
dál
indové
nejdou
a
ten
člověk
se
musí
potom
sám
propracovat
a
pokud
je
spokojen
a
pokud
má
taky
chuť
hlavní
podstata
budova
učení
je
potlačení
který
touhy
to
vidíte
a
víte
už
jaké.
Tedy
to
je
ten
toto
toto
tato
pravda
je
obsažena
v
té
čtvrté
nejvyšší
pravdě
takže
já
aspoň
tuto
čtvrtou
nejvyšší
pravdu
tady
před
vámi
ro
zpracujeme
ano
že
my
míříme
nikam
jinam
než
tam
na
ty
konce
že
ano
tato
vrtá
pravda
byla
jím
ještě
rozpracována
do
osmi
dílně
cesty
tato
cesta
má
vést
k
e
zrušení
stáda
jsou
to
její
stupně.
Praví
názor
té
první
neříkám
že
je
to
stupně
ale
první
část
toho
zákona
on
říká
když
se
chceš
vymanit
z
automatismu
jedna
oživit
automatismus
dvě
nestačí
aby
s
se
soustřeďovali
jenom
nýbrž
musíš
také
mít
správný
názor
na
věci
a
to
je
vlastně
jediné
co
já
tady
dělám
že
se
mysli
myslím
že
propaguji
správný
názor.
Ovšem
správný
názor
nebo
praví
názor
jak
on
říká
by
nestačil
za
druhé
pravé
rozhodnutí
jestliže
byste
zůstali
od
toho
názoru
shodovat
se
s
ním
a
nevěděli
nevyvodili
z
toho
správné
rozhodnutí
pravé
rozhodnutí
to
znamená
já
tomu
říkám
jiný
smysl
života
od
té
chvíle
nedávali
tak
je
to
zbytečně
nabytí
pravý
názor
za
třetí
pravá
řeč
a
tohleto
voni
budhisti
velice
pečlivě
dodržuje
a
dokonce
hlavně
a
zenbuddhizmus
nemluví
zbytečně
ten
mistr
zenbuddhismu
ten
mluvím
tak
že
tomu
nikdo
nerozumí
potože
mluví
jenom
pravou
řečí
a
jestli
si
myslí
že
je
pravá
má
pravdu
ale
on
tomu
nikdo
nerozumí
tak
já
bych
řekl
že
to
trošku
přehání
no
tváře
za
čtvrté
pravé
jednání
to
znamená
nejenom
mluvit
ale
podle
toho
tý
jedna
co
o
sebou
všechno
uskutečňovat
to
je
skutečno
ní
tohoto
jak
myslím
za
páté.
Pravé
žití
všechno
to
se
musí
spojovat
jeden
to
života
podle
názoru
bodu
chovat
pravá
snaha
teď
si
představte
on
byl
pro
pomazání
veškeré
touhy
a
najednou
pravý
o
něco
tady
nám
vykládá
o
pravé
snaze
to
silou
zpovědnice
tohleto
je
správné
a
proti
řečeno
protože
se
musí
vysvětlit
co
je
ta
touha
nepatřičné
a
co
je
to
to
toho
patřičné
ta
patřičné
touha
která
je
dovolena
tady
až
za
tím
provizorum
pravým
rozhodnutím
rozumíte
když
se
to
takhle
stupni
když
to
má
tuto
hierarchii
hodnot
tak
to
co
zbyde
to
už
není
touha
v
tom
lidským
slova
smyslu
nýbrž
to
je
pravá
snaha
ano
já
myslím
že
to
moje
rozumět.
Pravé
ro
zvažování
to
znamená
on
je
dokonce
pro
to
aby
se
o
věcech
uvažoval
aby
do
člověk
dovnitř
va
tak
neskočil
možná
že
by
se
mohlo
říct
dnešním
způsobem
pravé
meditovat
ale
není
to
to
je
rozvazovat
on
mezi
proti
považuje
a
to
to
poslední
ta
poslední
bod
ale
pravé
rozvazovat
je
na
základě
těchto
principů
které
se
jmenoval
předtím
rozvazovat
správně
ano
konečně
za
osmé
pravé
soustředění
ducha
to
pravé
soustředění
ducha
pochopitelně
to
v
indii
nedosahuje
nikdy
jenom
tím
že
by
ten
člověk
si
sedl
a
snažil
se
o
nějaké
soustředění
nýbrž
za
pomoci
mistra.
To
v
evropě
musí
být
zastoupen
nějakým
duchovním
cvičením
nebo
nějakou
modlitbu
která
není
z
toho
člověka
to
je
ten
druhý
koho
je
zapotřebí
říkal
ježíš
kristus
dal
svým
učedníkům
otčenáš
do
ruky
tak
to
byl
ten
druhý
který
zastupoval
ježíše
krista
to
nebylo
z
nich
oni
tím
že
plnili
tu
vraty
hodno
která
je
tam
určena
nesledoval
sebe
nýbrž
ježíše
krista.
A
tak
kráčí
po
stupních
osvítil
né
cesty
stává
se
aha
tem
to
znamená
mistrem
a
pokračuje
až
do
té
existence
do
ideálního
stavu
celá
nirvána
že
a
teď
bych
jenom
chtěl
říct
a
to
jsem
se
dostal
k
tomu
co
pro
to
všechno
tady
vykládám
že
takhle
jak
vám
to
tady
vykládám
této
původní
učení
jeho
a
ne
se
jiná
já
na
ji
na
já
na
ké
hn
a
já
na
a
tedy
malý
vůz
přeloženo
do
češtiny
čili
úzká
cesta.
A
vedle
toho
později
vznikla
má
h
já
na
velký
vůz
čili
široká
cesta
něhož
se
to
bylo
příliš
strohé
tak
on
dovolil
do
toho
vložit
dualismus
vhodnou
míru
dualismu
a
tak
to
právě
vidíme
u
toho
bhagavána
že
von
muži
přesune
ženu
že
mě
přiřazuje
muže
v
tom
původně
v
tom
obsaženo
nebylo
ne
ale
mahátma
chyba
jedině
v
tom
co
on
tam
dělá
že
to
dělá
předčasně
úplně
opačně
než
jak
to
myslel
buddha
na
neříkám
než
na
tom
samohlásek
myslela.
Prosím
vás
bhagaván
tosim
díle
uvádí
jedno
pravdu
za
druhou
proti
které
nemohu
jako
proti
takové
nic
namítat
ale
zneužívání
v
tom
smyslu
že
jste
aplikovat
na
život
člověka
který
do
té
pravdy
ne
nedošel
takže
potom
ten
člověk
je
zmatení
tím
že
tu
pravdu
snaží
se
aplikovat
na
úrovni
než
tě
vůbec
nemůže
být
živa
neboť
ty
pravdy
vyplývají
všechny
z
jeho
způsobu
jeho
ta
jeho
způsobu
poznání
oživené
ho
automatismu
dvě
a
když
to
když
se
jich
chopí
někdo
kdo
nemá
tento
otom
tisku
oživen
a
on
nedělá
nic
pro
to
aby
se
pro
živil.
Pusou
stavu
tam
nevidím
zvláště
v
té
mezi
trati
a
město
velice
chabé
ten
nechat
běží
stránka
on
jí
se
ne
nesnažím
všechno
říct
protože
my
s
vysvětlit
to
nebylo
pro
ně
únosné
a
a
tak
jestliže
tím
to
dává
doruky
tak
oni
se
mně
někdo
vnímají
že
na
té
úrovni
na
jaké
jsou
to
bude
mít
tytéž
důsledky
jako
u
bhagavána
že
tedy
budou
třebas
extatický
jako
je
on
on
statický
je
takže
má
ve
všem
pravdu
ale
způsobem
jak
ty
pravdy
hlásá
pro
koho
je
hlásá
ten
tímto
způsobem
se
provinil
proti
to
je
základní
pravdě
kterou
ježíš
kristus
označil
nerady
te
tak
nesmím
nejenom
že
by
je
pošlapali
ale
ještě
vás
by
taky
mohli
poslat.
A
já
si
myslím
že
to
už
se
bohužel
stalo
podle
že
ihned
doufám
že
pochybuješ
o
tom
a
já
jsem
to
tam
vykládal
v
tom
je
to
bylo
šedou
opakovat
se
mi
řekne
tam
neni
tak
budu
střílet
co
do
této
tak
za
ti
je
všechno
víte
do
které
to
jako
já
uznáte
je
nej
se
vyplyne
podívej
se.
Tady
extaze
je
něco
co
se
dokáže
co
dokáže
do
čeho
dokáže
vstoupit
člověk
který
ještě
se
úplně
sebe
nestal
proto
je
to
stav
který
sice
znamená
momentální
vymazání
třebas
vědomí
tohoto
světa
nezmazal
ale
vědomí
jako
takového
čili
objevuje
se
tam
čiší
vědomí
svobodnější
vědomí
než
jak
je
vědomí
svázaná
děním
tohoto
světa
v
té
první
znak
extaze.
Ale
objevil
se
ta
něco
jiného
ještě
co
já
do
té
extaze
vložím
než
do
toho
vstoupím
to
se
mi
vrátím
mnohonásobně
z
věčné
nic
víc
že
já
jsem
tam
vložil
třebas
dejme
tomu
svoji
touhu
po
přírodní
vědách
kterou
jsem
ale
už
opustil
a
v
kladeno
touha
tak
se
mi
ta
touha
převtělila
na
touhu
po
věčnosti
protože
byla
už
tomu
blíže
než
ten
těm
přírodním
vědám
které
jsem
opustil
a
se
smazal
tu
touhu
přírodní
věd
a
fakticky
se
s
tím
vyrovnal
ne
čili
do
to
násobení
touhy
na
vyšší
úrovni
takže
ten
dotyčný
člověk
o
kterým
já
mluvím
to
jsem
já
tak
ten
už
potom
nebyl
schopen
na
tomto
světě
mít
touhu.
Ten
měl
tou
jenom
takovou
která
do
tohoto
světa
vůbec
zasahovala
aby
ho
bylo
z
toho
všechny
důsledky
nebyl
schopen
o
příklad
čtyřa
nebyl
schopen
jí
nebyl
schopen
spát
jsem
všechno
tady
vykládat
museli
ho
krmit
musí
o
nutit
studovat
a
já
nevím
co
se
to
musel
dělat
aby
dostali
na
tu
pravou
cestu
jak
si
lidi
myslí
jak
se
nám
maminka
myslel
ne
a
tak
dále
a
dostali
mě
tam
ovšem
přinucení
já
jsem
to
nedělal
z
nedost
a
pořád
jsem
patřil
tomuto
této
touze
která
hantýrce
je
budha
u
dy
není
touhou.
No
takže
toto
se
může
stát
maximálně
z
extazí
ale
protože
člověk
se
nevzdal
úplně
sama
sebe
před
tou
extazí
proto
dříve
nebo
později
přirozených
důvodů
začne
vynikat
během
té
extaze
jeho
tělesnost
zase
se
hlásit
ke
slovu
protože
automatismus
jedna
se
chce
být
živen
a
on
ten
proud
plyne
do
zmatku
dvě
a
on
se
cítí
být
hladov
ne
automatismus
jedna
a
ten
halil
toho
automatismus
působí
že
ho
připojil
to
člověka
připomene
mu
to
on
člověku
že
je
člověkem
že
se
musí
vrátit
tak
se
vrátí
rozumíte.
A
proto
extáze
končí
a
proto
ji
považuju
za
touhou
náhražka
a
proto
to
jsem
se
dověděl
protekce
trámu
nesmí
předtím
ne
to
by
nedal
dopustit
se
zavinil
že
ježíš
kristus
jí
považoval
za
náhražka
správné
cesty
že
von
za
spravoval
takovou
která
nevedla
přes
extaze
která
vedla
přes
plynulý
tok
k
činnosti
ze
které
by
u
člověk
nebyl
činitelem
nýbrž
byl
by
tam
činitelem
bůh
ta
věčnost
jediný
činitel
nebo
přes
lásku
kde
by
člověk
nebyl
činitelem
nýbrž
zase
by
tam
byl
činitelem
bůh
neboť
milovat
takovým
způsobem
ho
jako
ukazuje.
To
je
způsob
ne
lidský
že
mu
nezáleží
tomu
člověku
vůbec
na
to
jestli
je
toto
ne
do
pochválí
nebo
že
za
to
má
ře
vý
pocit
srdce
ne
toho
není
normálně
člověk
schopen
to
jenom
něco
vyššího
v
něm
je
schopno
tohleto
nedbat
vůbec
na
člověka
a
takhle
milovat
to
už
je
bůh
který
miluje
v
tom
člověku
ano
to
zažil
teprve
potom
v
koncentráku
se
to
co
je
to
že
bůh
miluje
nebyl
já
ho
tý
doby
se
nepovažuju
za
milujícího
člověka
a
nejsem
taky
se
před
tím
klamal
že
jsem
byl
milý
nebyl
jsem
vo
nic
víc
milujícím
než
jsem
dneska
pochopitelně
nebyl
jsem
tehdy
nejsem
ani
dnes
jenomže
jsem
tehdy
nevěděl
že
je
to
bůh
kterým
k
mě
miluje
já
jsem
kolikrát
s
odvolá
na
šandogia
upanišad
ne
že
to
je
všechno
napsáno
přesně
a
to
nebudu
No
a
jestliže
ale
člověk
dokáže
něco
dělat
jako
by
to
nedělal
v
tom
nejširším
slova
smyslu
jakoby
to
nedělal
tak
to
je
daleko
užitečnější
cesta
než
jakákoliv
přechodná
extatická
cesta
ježíš
kristus
se
o
to
to
vyjádřil
o
sobě
ať
neví
levice
co
dělá
pravice
ty
vopravdu
on
totiž
vedl
své
učedníky
od
začátku
od
prvního
momentu
který
dal
za
učedníky
vedle
k
tomu
aby
nedělali
nic
sami
všechno
co
dělali
muselo
museli
vědět
že
z
moci
boží
že
to
myslel
a
indové
se
dneška
prodělal
zázraky
jak
on
mám
mohl
ukázat
se
je
to
nic
nedělat
ty
učedníky
dělali
tolik
zázraků
že
je
dělal
víc
než
on
jak
se
praví
větší
divy
než
on
jak
se
praví
tak
nedělali
nic
oni
dobře
věděli
že
oni
to
neděli
a
ten
ježíš
který
byl
synem
člověka
také
že
ano.
Neboť
měl
matku
pozemskou
ten
taky
se
považoval
za
menšího
než
je
otec
a
proto
o
sobě
také
říkal
že
nic
nedělá
že
všechno
z
moci
boží
otcovu
to
vy
ale
že
jenom
plní
jeho
vůli
že
vlastně
vyslyšen
jeho
vůli
jenom
takovým
prostředníkem
takovým
průchodicím
domem
abych
tak
řekl
a
jako
že
někdo
léčí
takovou
nějakou
silou
kterou
si
bere
z
přírody
já
se
někam
odevzdává
asi
tak
nějak
ne
on
to
bral
otce
a
se
to
dával
lidem
takže
on
mohl
správně
tíže
stačila
k
tomu
aby
se
zázrak
stal
víra
toho
člověka
víra
tvá
tě
uzdravila
vůbec
nebylo
třeba
k
tomuto
ho
ježíše
nýbrž
to
je
víry
toho
člověka
říkal
on
to
máme
věci.
Ono
on
totiž
musel
to
jenom
navodit
v
té
smyslu
tomu
se
být
protože
on
věděl
jak
to
navodit
ne
aby
ta
víra
začla
vůbec
fungovat
to
musela
být
víra
dokonalá
toho
člověka
i
na
to
nefungoval
proto
on
nazaretu
nedělal
zázraky
že
tam
byl
domovem
a
znali
o
tom
jako
cesta
ského
syna
to
nemohl
udělat
zázrak
že
mu
také
dokonale
nedůvěřoval
taky
tam
nedělal
zázraky
a
on
se
o
to
vyjádřeno
že
to
to
má
není
podo
že
ano.
Tak
to
je
asi
to
ten
začátek
pochopení
celé
to
nic
nedělat
ovšem
tam
u
ježíše
krista
to
všechno
vykládá
obrazně
to
znamená
on
dělají
zázraky
to
je
obraz
dělají
zázraky
ať
se
to
stálo
nebude
stanout
do
toho
mně
vůbec
nic
není
to
je
pro
mě
obraz
té
chvíle
jsem
to
pochopil
v
tom
koncentráku
to
byl
obraz
podstaty
věcí
já
jsem
si
to
já
sem
to
tehdy
viděl
abstraktně
jestliže
chceš
být
běžném
vědomí
spojen
s
bohem
tak
nesmíš
nic
dělat.
Já
jsem
v
té
době
vod
té
chvíle
těch
pět
měsíců
nic
nedělal
a
všichni
kteří
na
mě
se
dívali
říkali
jak
to
je
možné
že
ty
se
tady
neřeší
jako
my
nýbrž
nám
tu
pomáháš
kážeš
děláš
všecko
možné
ještě
to
nestačí
přecházíš
jednoho
bavilo
do
druhého
a
strojní
puška
tebe
míří
a
ty
se
nebojí
dokonce
co
je
to
ta
si
dostává
žádné
rány
ty
nemáš
za
je
nemá
žít
ze
a
jak
to
že
nemá
sat
jak
to
ty
všechny
otázky
mi
kladli
protože
jsem
nebyl
činitelem
tak
jsem
taky
neexistoval
v
tomto
smyslu
jsem
neexistoval
ano
a
trvalo
to
pěkně
síto
takže
mám
v
tom
tím
nějakou
skutečnost
se
to
neexistoval
nebýt
tam
tam
byl
ten
činitel
rozumíte
tam
byla
ta
jeho
existence
ale
všichni
mně
viděli
jako
činitele
to
o
tom
nezáleží
mistr
tam
nebyl.
Toho
příšera
to
osmdesát
jedna
mi
tady
dopoledne
vlastně
na
člo
kri
rozdíl
my
mezi
křesťanskou
cestou
jako
cestou
moderní
a
mezi
cestou
starověkou
jako
cestou
která
je
překonána
okamžikem
vstupu
ježíše
krista
na
tento
svět
oni
totiž
indové
říkají
že
až
k
že
se
něco
nového
a
dále
říkají
žijeme
ve
svět
době
kaliugy
ten
a
a
když
při
nějaký
avatár
či
vtělení
boží
tak
usnadní
cestu
tak
já
vám
teď
chci
říci
jakým
způsobem
ježíš
kristus
usnadnil
tu
cestu
protože
ho
to
co
bylo
před
tím
známo
před
kristem.
To
byla
cesta
velice
těžkopádné
neboť
kupředu
se
člověk
duchovní
dostával
pomocí
extazí
a
když
nedokázal
se
nad
tuto
úroveň
vyšvihnout
tak
to
mělo
za
následek
že
u
těch
extazí
ustrnuli
takže
i
nejlepší
třebas
duchové
židovského
národa
se
dostali
dál
než
do
extaze
taky
svatý
pavel
bývalý
šavel
byl
škole
jedné
takové
škole
a
ty
si
považovali
za
velkou
čest
že
ho
dostali
do
extaze.
A
on
se
taky
tím
netajil
že
byl
v
extazi
které
zažíval
třetí
nebe
a
že
tam
vůbec
necítil
svoje
tělo
nebo
říká
že
neví
za
to
bylo
v
těle
nebo
vy
o
něj
ne
a
to
byl
vrchol
který
se
dosahoval
například
židovském
národu
ve
starověku
byli
tam
prosím
vás
výjimky
například
henoch
melchisedech
eliáš
a
to
se
dá
spočíst
na
prostých
jedné
ruky
co
to
bylo
za
výjimky
to
byli
partyzáni
tyto
dělali
po
partyzánsky
po
svém
tak
já
usnou
třebas
henoch
říkali
to
to
dopoledne
tak
trošičku
že
ano
takhle.
Že
dostane
třebas
ho
ten
jako
všichni
ostatní
židé
šli
tak
zvanou
existenční
cestou
existenční
cestu
my
se
toho
pána
boha
můžeme
chopit
za
různý
šos
v
podstatě
se
jmenují
i
v
indii
i
všude
jinde
tři
takové
nejsnáze
pochopitelné
co
si
ho
anebo
a
to
je
láska
poznání
a
nebo
existence
sat
čit
ananda
indická
ne
a
staří
židé
nedokázali
se
jinak
chopit
boha
než
jeho
existence
proto
jejich
bible
začíná
stvořením
světa
to
znamená
stvořitelem
a
to
znamená
začátkem
existence
se
kterou
my
jsme
tady
seznámeni.
Já
bych
ještě
k
tomu
jenom
malinko
něco
řekl
že
to
co
je
tam
líčeno
v
té
bibli
ve
starém
zákoně
je
v
podstatě
opsáno
s
sme
opatrný
spisů
a
hlavně
ze
sumerských
neboť
tam
to
téměř
nezměněné
stavu
vidíme
napsáno
několik
tisíc
let
před
těmi
židy
ale
to
na
věci
nic
nemění
že
totiž
když
to
opisovali
tak
věděli
proč
oni
věděli
že
v
tom
je
nějaká
skryta
pravda
ne
tak
jak
je
tam
psáno
ale
skryta
pravda
v
jakém
smyslu
ty
události
se
stali
přibližně
pře
čtyřmi
a
půl
miliardy
let.
A
každý
národ
který
to
popisoval
tu
domu
pře
čtyři
a
půl
miliardy
let
jí
z
ráma
do
své
doby
si
svým
způsobem
přivlastnil
takže
židi
když
mluví
o
adamovi
a
evy
tak
je
nekladu
nikam
dál
než
na
začátek
své
osobitým
kultury
jako
by
hned
odtamtud
začali
židé
prosím
vás
to
je
symbolický
hříčka
toto
vědomě
dělali
všichni
národové
kteří
si
zachovali
z
té
doby
kdy
se
to
dělo
jenom
nejasné
vědět
o
tom
co
se
to
vlastně
dělo
a
jenom
legendárním
generální
hávu
kdy
víte
z
těch
minulých
i
u
které
jsem
už
napsal
ten
krátce
zopakuju
mohu
v
tom
že
totiž.
To
stvoření
nebylo
hned
v
takovém
stavu
jako
je
dneska
že
to
stvořené
prodělával
obrovský
vývoj
to
kvalitě
víme
že
ska
i
dary
na
dokonce
že
tedy
když
se
to
nebýt
jedno
z
druhého
že
to
někde
čemu
zrálo
a
že
ten
člověk
je
vlastně
takovým
posledním
květem
kam
se
to
až
do
stalo
v
tom
vývoji
rozvoji
toho
stvořeného
zde
na
této
planetě.
A
jak
ten
pět
vypadal
než
se
ocitl
na
zemi
o
tom
je
práva
při
tom
povídání
o
ráji
což
nebylo
na
zemi
oni
tam
přesně
píši
kde
ten
ráj
byl
a
takže
ho
dneska
můžeme
přímo
na
mapě
ukázat
na
mapě
fyzické
mapě
naší
země
že
ho
tam
neprotiví
ho
tam
pramení
tak
tam
někde
ten
ráj
jako
by
ty
řekli
to
tam
řekli
nová
ne.
Ale
ve
skutečnosti
si
pomáhají
své
svým
prostředím
ze
kterého
vešli
aby
tím
odůvodnil
starobylé
svého
rok
hle
věci
se
dělali
ve
starověku
zásadně
že
často
nevíme
kdo
něco
napsal
to
nebylo
na
té
byly
že
nevíme
kdo
něco
napsal
protože
dycky
to
se
připisovalo
nějakému
velkému
vznešenému
autor
ne
aby
to
mělo
řek
aby
tomu
každý
věřil
tak
teď
toto
před
přepisovalo
prvním
lidem
a
hospodin
a
z
jeho
litovat
a
tak
dále
nebo
dokonce
mojžíšovi
který
to
ne
nějakou
napsat
jako
se
se
sva
nic
míní
no
a
ten
to
vzpomínce
je
důležité
jenom
to
že
je
nám
tam
zachována
zpráva
o
tom
že
ten
člověk
původně
nežil
na
této
planetě
nežil
na
žádném
místě
nýbrž
žil
ve
stavu
ráje
a
ten
stav
ráje
tam
dost
ducha
plně
popsán.
Jako
stav
ve
kterém
se
neumíral
a
jako
stav
ve
kterém
se
nepoznával
to
poznání
které
oni
měli
ty
lidé
to
bylo
stabilní
ono
se
nám
všechno
jeví
i
neska
jako
stabilní
protože
ten
pokrok
e
ta
pomalinku
kupředu
že
všichni
křesťani
považovali
ta
není
danou
společnost
a
okolnosti
ve
který
žije
za
stabilní
řád
ne
který
se
nikdy
nebude
měnit
tak
lidi
jsme
se
že
oni
na
to
šli
stejným
způsobem
a
že
se
považovalo
ten
pobyt
a
se
považoval
za
stabilní
jenomže.
Pomáhali
si
k
tomu
vysvětlení
těch
pochodu
dualismem
měli
si
když
si
měli
pomoc
dualismem
tak
museli
proti
bohu
postavit
ďábla
pak
museli
boha
ztotožnit
dobrem
a
já
byla
to
ztotožnit
ve
zlem
jestliže
tohleto
udělali
což
je
tedy
tak
asi
řek
bych
přijatelné
způsob
chápání
věcí
když
žijeme
v
dualismu
tak
to
dělali
pro
člověka
který
už
žil
v
dualismu
ne
pro
toho
člověka
který
žil
ještě
v
ráji
na
pokraji
teprve
dualismu
to
byl
výklad
určený
pro
člověka
že
ti
čivo
blou
který
to
nemůže
jinak
pochopit
než
dualisticky
uvědomte
si
to
že
to
bylo
psáno
pro
pastýřem
ne
a
pro
drobné
zemědělci
vůbec
nedělá
né
lidi
když
se
má
tam
někdo
uměle
číst
a
psát
ta
tento
předsta
tohleto
ne
ostatní
neuměli
nic
pro
tuto
úroveň
to
bylo
to
nejvznešenější
poznání
jakým
molinos
u
ne
že
by
to
byla
lež
ale
dá
se
to
všechno
chápat
dualisticky
ovšem
když
je
to
pochopí
dualisticky
tak
to
má
v
sobě
stá
nebezpečí
že
totiž
panu
to
vymkla
z
rukou
a
nějaký
ďábel
mu
to
tady
všechno
pokazí
všimněte
si
že
ježíš
kristus
když
vykládal
podobenství
o
rozsévači
který
rozsev
dobré
semeno
a
vono
tam
potom
vyrostl
i
koukol
a
když
se
ho
ptali
jak
sem
to
vysvětlí
co
to
je
on
říkal
z
lidu
ch
v
noci
přišel
ne
a
zasel
tam
ten
koukol.
Tak
zase
mi
to
svět
se
dal
je
líčím
tak
to
vypadá
jako
že
tomu
dával
průchod
že
to
uznával
ježíš
kristus
ale
když
se
podíváte
na
konec
z
toho
podobenství
tak
se
dovíte
jak
to
myslel
že
on
říkal
tam
zlo
a
dobro
do
hraje
svou
roli
až
po
palubu
ismus
až
k
poslednímu
soudu
kde
ten
dualismus
přestává
čili
je
to
funkce
která
během
celého
dualismu
během
celého
zasetí.
Vy
jste
stvoření
musí
fungovat
a
jestliže
to
lidé
potřebují
jedno
postavit
proti
druhému
jak
to
vidí
ve
svém
světě
tak
proto
je
to
takhle
dualisticky
popsáno
protože
je
to
vysvětleno
obrazem
tohoto
světa
kde
láska
stojí
proti
nenávisti
a
tak
všechny
dvojic
ten
proti
druhému
ne
nebo
se
vzájemně
ty
velice
doplňují
taky
ale
zastávají
jinou
funkci
třebas
žena
muž
ne
to
jsou
také
určitý
páry
dvojic
a
když
jako
se
třebas
neberou
občas
ne
tak
přeci
jenom
zastávají
dvojí
funkci.
Ale
této
dvojí
funkce
nebylo
ještě
v
ráji
zapotřebí
že
na
a
muž
tam
neměly
funkci
roz
rodičích
lidí
kteří
by
byli
rodiny
a
je
to
otázka
dost
otevřená
zdali
to
byl
muž
zdali
to
byla
žena
protože
je
tam
v
tom
nebeském
textu
napsáno
ženu
a
může
zrodil
j
jej
ne
je
a
to
by
tedy
znamenalo
prosím
vás
se
strava
zákona
vysvětlit
že
to
tam
opravdu
takle
je
čili
on
je
to
ta
fáze
kdy
vyňal
žebro
třebas
toho
adama
to
už
je
po
malinké
přestání
do
dualismu
do
nové
funkce
člověka.
A
s
touto
funkci
člověka
potom
souvisí
také
na
trhání
z
ovoce
poznání
vono
to
tam
všechno
bylo
připravil
i
ten
strom
poznání
ono
už
je
dneska
tady
na
tom
světě
mnoho
věcí
připraveno
které
se
ještě
nedostaly
řeči
vůbec
které
se
ještě
neživil
a
už
tu
sou
my
tady
pořád
například
mluvíme
o
automatismu
číslo
dvě
né
který
je
tady
dokonale
připraven
ty
ne
zamontován
do
každého
člověka
do
takový
druhý
program
který
je
za
tím
vyřazeno
a
my
hrabeme
je
vona
ten
první
program
vůbec
to
nevadí
a
vono
to
nezneklidní
na
proč
on
to
musí
být
nějakým
způsobem
doprošovat
a
to
je
spánkem
že
my
totiž
vstupujeme
na
okraj
tohoto
druhého
automatismu
tím
že
ve
spánku
se
nestarám
o
jídlo
pití
jak
to
ve
dne
že
jo.
Od
toho
abychom
byli
na
čem
svém
vzduchu
a
ne
co
všecko
o
pohyb
zdraví
to
všechno
se
nám
probíhá
automaticky
protože
to
řídí
jiný
automatismus
který
vezme
nefunguje
to
by
byla
bychom
benedikta
ve
spánku
to
by
nešlo
ale
tam
jsme
teprve
na
začátku
oživení
toho
automatismu
dvě
taky
se
nám
stává
možná
že
jste
to
někdo
z
vás
a
čili
já
myslím
že
téměř
každý
se
tam
setkáte
s
člověkem
který
není.
Čechem
a
vy
si
s
ním
rozumíte
ono
to
třebas
francouz
třebas
vím
ind
a
vysvětlím
mluvíte
klidně
česky
když
si
to
potom
v
hlavě
srovnáte
co
jste
totálním
říkali
v
tom
snu
tak
si
uvědomíte
že
to
bylo
třebas
něco
nového
co
jste
předtím
nevěděli
a
starého
na
tom
byla
jenom
ta
tváře
čeština
takže
se
potom
podivuje
k
ten
inspirace
když
ho
fakticky
česky
neumí
vystou
v
tom
snu
máte
schopnost
obsahově
myslet
a
tu
schopnost
máme
tady
omezené
měřítku
například
kdyby.
Učitel
na
nějaké
škole
neuměl
obsahově
myslet
tak
by
vůbec
neměl
ten
kvocient
inteligenční
podle
kterého
by
mohl
vůbec
vyučovat
ten
musí
předejít
své
žáky
v
tom
že
oni
si
to
musí
všechno
od
říkat
a
ne
to
musí
napřed
tak
nějak
naučit
slovně
a
on
už
to
ví
celistvěji
muž
víc
šli
svůj
cosi
ty
už
jsou
něm
obsaženy
ten
obsah
nás
všech
jenomže
ho
neumíme
třebas
dokud
neveto
běh
neumíme
ho
použít
než
vy
točíme
ten
obsah
tak
už
nám
to
uteče
a
jako
když
někdo
není
z
věří
třebas
v
nějakém
cizí
měly
tak
než
o
slov
toho
cizí
ze
vývoj
jesi
ku
tak
on
už
mu
uteče
že
tak
tady
taky
ten
obsah
už
v
nás
je
to
obsahem
myšlení
u
nás
je
ale
ve
spánku
když
se
přesouvá
do
funkce
automatické
funkce
automatismu
dvě
tam
umíme
všechny
jazyky.
Protože
tam
se
dorozumíváme
jenom
obsahově
přátelé
které
na
z
veliký
vymožeností
automatismu
dvě
jenom
okrajové
začáteční
tam
těch
funkcí
o
kterých
my
nevíme
za
tím
daleko
víc
a
takle
já
budu
psát
tu
motyku
že
jsme
nobel
některé
neobjevili
některé
funkce
člověka
a
budu
apelovat
na
to
aby
se
ty
funkce
živili
aby
se
uvedl
do
života
ono
by
to
možná
stačilo
i
tím
způsobem
že
bych
naučil
člověka
vědomě
spát
to
znamená
v
bdělém
stavu
se
dostat
do
toho
o
živeno
automatismu
aspoň
na
kraje
dvě
aby
ten
člověk
mohl
obsahově
vnímat
někoho
jiného.
Tak
dejme
tomu
já
jsem
vám
tady
vykládal
že
se
setkal
s
nějakým
celkem
pranický
italsky
který
mě
najednou
obsahově
chápal
že
on
ve
mně
viděl
byla
ta
to
byl
té
vzor
obsahového
chápání
on
říkal
jak
to
je
že
já
ve
vás
vidím
bratra
to
nikdo
mu
to
neřekl
a
já
jsem
mu
to
taky
nezjevil
a
ze
mě
to
nebylo
vidět
on
chápal
pomocí
druhého
automatismu
to
jsem
okamžitě
poznal
že
je
to
člověk
vrcholně
připraven
a
že
už
ten
automatismus
dvě
neni
jenom
si
spánku
jako
mi
ostatní
nýbrž
ho
oživuje
i
při
svém
životě
běžném
tělem
stavu
no
tak
teďka
ti
lidé
kteří
tam
žili
v
tom
ráji
je
to
pořád
to
dopoledne
že
kteří
tam
žili
v
tom
ráji.
Tak
ti
prostě
začali
mít
v
tou
užitek
začal
mít
toho
po
z
toho
stromu
poznání
to
byla
touha
hříšná
rozumějte
takhle
vede
k
tomu
stavu
ve
kterém
žili
to
byl
hřích
neboť
to
bylo
překročení
mezí
toho
stavu
v
tom
je
ten
hřích
překročení
mezí
stavu
to
je
hřích
a
já
bych
těžko
definovali
jinak
ale
hřích
za
tedy
tak
jak
je
napsaný
v
tom
zpovědi
a
to
se
mi
nehodí
dávnou
to
je
příliš
úzký
pojetí
hříchu
které
nedovolí
člověku
ani
aby
stylizoval
svůj
život
správně
se
vo
to
nepostihne
celý
život.
No
a
když
pojedli
ze
stromu
poznání
to
znamená
když
uskutečnili
svoji
touhu
nebudeme
se
tady
líčit
nebude
tady
čili
jakým
způsobem
to
udělali
před
které
symbol
podle
za
tomu
poznání
když
se
jim
podařilo
když
tě
po
já
nevím
nějakém
miliónu
let
pojí
ze
stromu
poznání
starý
se
vytrhali
starý
se
ne
nemožní
v
tom
svém
prostředí
nemohli
tam
už
dále
žít
a
těmi
kdo
nepovedu
ze
stromu
poznání
a
to
byli
anděle
těmi
byli
vyhnáni
a
z
toho
usoudil
naše
tradice
křesťanská
že
ábel
je
tam
k
tomu
měl.
A
že
je
to
zavinil
že
to
zavinil
on
ale
kdyby
se
to
tam
četli
té
bibli
ne
tak
by
tam
toho
dělá
la
marně
hledali
ono
to
tam
není
ale
tradice
si
to
doplnil
ano
že
je
to
ďábel
a
už
z
toho
vydedukovat
celou
soustavu
ďábel
pán
bůh
a
ještě
to
tam
dobře
a
že
to
tam
vysvětlena
budu
mám
velice
vděčen
protože
já
jsem
tam
nevyčetl
a
že
se
mohl
moh
zase
to
nějak
špatně
četl.
Ale
zaručeně
to
nebyl
já
ber
který
je
tam
sedl
a
když
já
ani
žádný
padlý
anděl
nýbrž
tak
si
to
potřeboval
vyložit
katolická
tradice
nebo
křesťanská
tak
ice
která
byl
těla
dokonale
dosud
pi
na
dualismu
dopracovaná
té
dopracován
do
všech
podrobností
má
to
své
výhody
člověk
vyčítá
dobro
nebo
zlo
má
to
napsaný
někde
co
je
dobré
co
je
špatné
ale
z
relativismus
se
dělá
něco
absolutního
a
to
je
veliká
chyba
astrálně
říká
pak.
Tak
to
je
důležité
si
uvědomit
že
na
tomto
prahu
k
dualismu
se
stalo
něco
co
vám
teď
musím
podrobněji
vysvětlit
že
z
jedné
uzavřené
kávy
zákonitosti
která
vláda
tam
v
tom
ráji
v
tom
stavu
ráje
přešel
člověk
do
v
jiné
uzavřené
kávy
zákonitosti
tohoto
hmotného
světa
tam
vstoupil
do
tohoto
světa
jestliže.
Nesměl
se
vrátit
nazpátek
do
ráje
byl
tam
ten
anděl
symbol
s
tím
plamenným
mečem
nedovoloval
ni
to
tak
to
znamená
že
těžko
překročit
hranice
jedné
zákonitosti
že
zákonitost
funguje
z
nějaké
oblasti
a
aby
vůbec
mohla
fungovat
tak
tam
nesmí
prolínat
nic
z
jiné
oblasti
zákonitosti
čili
řečeno
symbolicky
je
tam
meč
no
a
tím
se
brání
vstupu
jak
tam
tak
nazpátek
se
ano.
A
eště
to
líto
zhora
dolů
protože
ten
anděl
se
potom
dějou
lidem
ne
ale
zdola
nahoru
to
nejde
ten
člověk
nazpátek
nesmí
to
je
veliké
požehnání
pro
člověka
že
nazpátek
nesmí
protože
tím
je
opravdu
dán
celý
vývoj
lidstva
ne
tady
krásně
znázorněno
kam
to
tě
je
že
to
spěje
na
dno
na
to
dno
které
například
objevil
buddha
a
které
dokonale
rozpracovat
ježíš
kristus
a
kterému
budeme
říkal
zákon
že
ten
buddha
poznal
zákon
podle
kterého
se
to
tady
všechno
řídí
a
když
se
ten
zákon
naplní
tak
se
teprve
potom
s
ní
přejít
v
této
oblasti
zákonitosti
do
nějaké
vyšší
a
on
tam
jak
by
to
popsal
osm
bodů
ne
které
se
mu
to
najednou
na
plnit
a
ježíš
kristus.
Tento
neopsal
v
staticky
musíte
zase
další
pokrok
protože
buddha
to
bys
a
staticky
toto
bude
dělat
osm
bodů
hlavních
co
jsme
říkali
ne
ale
ježíš
kristus
to
ne
popsal
snad
dycky
nýbrž
námitky
ty
se
přitom
budeš
podívat
odtud
tam
zase
je
to
pomůcka
odtud
tam
že
nejde
o
místní
přemyslovi
ani
časoprostoru
je
přemysla
je
to
je
to
jenom
symbolika
so
prostor
vyjádřen
duchovní
pokrok
takže
musíme
si
kdybychom
to
stali
přísně
to
kulhá
na
obě
dvě
nohy
a
nesmí
to
tak
brát
protože
nesmíme
si
od
ničeho
slibovat
víc
než
co
v
tom
těle
to
je
jenom
možnost
obsažena
jak
k
tomu
vůbec
porozumět.
A
kdybych
se
nám
ten
obraz
sebral
tak
tomu
vůbec
nerozumíme
tak
vůbec
do
toho
není
nema
nevíme
co
máme
dělat
tady
me
odkud
jdeme
jak
kam
jdeme
my
takhle
víme
ježíš
kristus
to
jasně
řekl
že
od
boha
pocházíme
a
tou
se
vracíme
a
ukázal
cestu
jak
se
od
něho
přišli
to
říkal
starý
zákon
a
bible
a
tak
i
jak
přijdeme
nazpátek
otci
říkal
také
a
to
je
navázání
na
starozákonní
poměry
že
bez
prostředníka
to
nejde.
Zase
berte
ten
pochod
na
svět
k
bohu
členy
nebes
prostředkem
to
to
to
berte
hodně
sice
on
to
ježíš
kristus
pro
tehdejší
poměry
protože
úroveň
vzdělanost
zásadně
všechno
perzonifikovat
tak
jak
to
dělali
ve
starém
zákoně
protože
on
nepřišel
zrušit
nýbrž
naplnit
to
co
tam
bylo
ale
musíte
to
naplnit
duchem
poznání
abychom
tomu
porozuměli
líp
než
pouhou
pardon
říkat
si
tak
pozvaným
řeka
se
na
všechno
neprozradil
ale
nás
informuje
kudy
kam
a
čím
a
říkáte
dy
bez
prostředníka
to
nejde
a
na
tom
je
postavena
jeho
spasitelská
úloha
že
bez
prostředníka
to
nejde.
Jestli
to
nejde
bez
prostředníka
tak
do
tím
prostředníkem
má
být
ne
se
do
pole
tady
dohadoval
jestli
tím
prostředníkem
může
být
třeba
jenom
něco
neosobního
něco
co
není
osobou
třeba
zaujatost
nadšení
ba
extaze
anebo
jestli
to
musí
být
nějaký
mistr
který
toho
člověka
vsune
kupředu
jelikož
on
by
sám
ani
nevěděl
že
něco
existuje
nad
ním
i
kdybych
byl
nejlevnější
tak
on
se
pohybuje
úplně
uzavřené
zákonitosti
celou
svou
logikou
a
proto
nemůže
narazit
na
boha
nemůže
navázat
na
hranice
on
se
pořád
pohybuje
začarovaném
kruhu.
A
proto
se
z
něho
stav
třebas
ateista
nic
se
nestalo
jen
kdyby
ten
kruh
uzavřel
aspoň
aby
poznal
tady
je
uzavřený
kruh
a
je
vzduchu
aby
poznal
a
dokud
neuzavřel
tak
si
myslí
ještě
mohu
dál
ještě
mohu
dál
a
nepřijde
k
tomu
začátku
odkud
odkud
se
odebral
odkud
do
toho
kuse
začal
v
tom
kus
začal
točit
o
to
se
s
kultura
možná
že
udělala
takový
tři
čtvrtě
kruh
už
je
to
možné
a
nevím
co
se
vás
těžkou
odhadnout
ale
jsou
mezi
námi
lidi
prosím
ukazuje
na
sebe
to
není
to
on
třebas
vědci
kteří
na
podkladě
toho
že
relativně
se
dostali
nakonec
vědeckých
možností
tu
svou
vědu
dovršil
filozofii
a
to
filosofie
dovršil
zase
tím
že
se
zastavil
ze
svého
dohoní
zastavili
se
v
pravém
uvažování
ro
zvažování
a
říká
buddha
a
přešli
do
pravého
soustředění
a
přejít
do
pravé
soustředění
znamená
osvobodit
se.
A
tak
to
také
je
pravda
a
pravdou
zůstane
na
věky
že
míra
soustředěnosti
člověka
postihuje
z
toho
stavu
v
jakém
je
do
stavu
vyššího
ono
se
si
dopoledne
říkali
že
tam
míra
soustředěnosti
se
dá
mířit
časem
já
tento
způsob
vytáh
patandžaliho
považuji
za
překonaný
protože
ono
záleží
tak
je
na
intenzitě
přestože
von
to
v
jeho
ztra
je
vlastně
ta
napsáno
tak
ne
že
bych
mu
odporoval
ale
to
je
tak
má
metodická
snaha
umožnit
každému
kdo
nemá
tak
velkou
touhu
aby
i
ten
mohl
jít
ale
všechno
co
je
obecně
platné.
Určitých
případech
je
příliš
slabé
pro
toho
kdo
se
nad
tu
obecností
vyšší
ne
a
ježíš
kristus
právě
tím
svým
životem
se
na
tu
obecností
činu
a
to
je
hlavní
důvod
toho
proč
se
tam
od
začátku
tělo
zázraky
aby
nám
totiž
dokázal
za
své
to
všechno
symbol
který
zázrak
aby
nám
se
tak
dokázal
že
nad
tu
průměrný
je
třeba
se
dostat
když
člověk
chce
vodejít
z
této
řek
bych
absolutně
uzavřené
soustavy
zákonitostí
z
toho
co
nazývá
buddha
zákonem
a
co
mojžíš
nazývá
zákonem
a
stojíš
kristus
chtěl
doplnit.
Ten
šel
dál
tak
jestliže
vycházíme
z
tohoto
zákona
děláme
správně
ale
musíme
si
uvědomit
že
se
musí
dostat
za
tento
zákon
bude
nám
velice
nemilé
že
když
se
dostaneme
za
tento
zákon
nad
něj
že
spadnete
zase
do
jiné
úrovně
zákonitostí
že
nechci
to
jako
nějak
komplikovat
ale
že
to
není
tak
jednoduché
jak
já
to
říkám
že
by
existovala
nějaká
zákonitost
hmotná
a
potom
nějaká
duchovní
kdyby
to
tak
jednoduché
bylo
tak
by
byl
ježíš
kristus
nemusel
ukazovat
mnoho
mnoha
dílu
cestu
a
všichni
před
ním
a
po
něm
ho
před
ním
ho
předcházeli
a
po
něm
následovaly
ukazoval
na
mnoho
dílo
cestu
v
čem
spočívá
spočívá
tam
hodil
na
cesta
že
když
někdo
třebas
jenom
stylizuje
život.
Já
jsem
to
dneska
nebo
včera
já
to
taky
tady
řeknu
kdy
helence
aby
to
slyšel
včelička
a
tady
napsaná
to
záleží
já
jsem
to
stáhl
protože
to
daleko
jednodušeji
popsáno
než
u
ježíše
krista
u
toho
buddhy
jsem
to
stáhl
na
pět
bodů
buď
ho
vých
požadavků
které
za
ce
života
se
kterými
by
například
souhlasili
možná
židi
ale
nebylo
by
to
pro
ně
dost
a
tyto
těchto
pět
principů
je
nezabíjej
žádného
živého
tvora
nesahá
na
cizí
majetek
ne
dotýkat
se
cizích
ženy
nelhat
a
nepít
alkohol
toto
minimální
krizový
života
už
stačí
k
tomu
už
toto
stačí
k
tomu
aby
to
prolnula
celým
životem.
Aby
opravdu
na
to
musel
pořád
tomu
stačí
k
tomu
aby
pořád
to
musel
myslet
že
jo
aby
nebyl
tedy
svůj
a
to
je
smysl
si
zase
života
aby
přestal
být
svůj
aby
následoval
něco
co
si
on
nevymyslel
a
celo
by
to
byl
on
myšleno
špatně
na
tom
nezáleží
když
to
sleduje
tak
není
úspěchy
jeho
pokroku
za
obsažen
v
tom
že
se
dostane
dál
tímhletím
co
dělá
nýbrž
s
tím
duchem
toho
tím
smyslem
toho
aby
totiž
ze
sebe
vystoupil
ano
aby
neposlouchala
sebe
aby
se
nedělal
něco
co
on
si
přeje
dělat
že
by
dělal
něco
co
si
někdo
jiný
přeje
tady
dát
by
to
nazval
tedy
trpnosti
tohleto.
Ale
není
to
celá
trpnost
to
je
ten
první
stupni
trpnosti
začátek
je
to
dobrý
ale
je
to
přímé
trpnosti
který
my
jsme
nazvali
niko
ještě
trpností
nýbrž
stylizací
života
k
čemu
to
stačilo
ta
stylizace
života
to
stačilo
k
tomu
aby
se
zrodil
v
tom
národě
ježíš
cestu
aby
tam
sestoupila
vás
jak
jsme
si
říkali
často
krát
toto
poprvně
v
historii
lidstva
a
to
mají
křesťany
pravda
pravdu
že
tam
sestoupil
bůh
na
žádost
lidí.
A
nikoliv
proto
jako
se
dostávalo
v
indii
se
krát
že
situace
se
tak
vyhrotila
že
musel
zakročit
a
čili
toto
je
přednosti
do
ského
nana
že
voni
si
ho
vymodlil
vyvodili
si
ho
zvláštním
způsobem
něčím
co
my
za
modlitbu
nepovažujeme
a
to
už
dávejte
dobře
pozor
že
máme
zkreslený
poměr
na
modlitbu
která
je
jedním
ze
základních
prostředků
znacích
duchovních
prostředků
na
cíl
a
už
v
této
fázi
co
není
odříkávat
nýbrž
konání
modlitba
která
ne
že
si
tuto
vyšel
určovat
proč
ne
ale
modlitba
která
ji
spojena
s
konáním
je
modlitba
která
není
v
pravém
duchu
vedena
a
vůbec
není
pravdivá.
Kdežto
kdyby
člověk
vůbec
nic
neříkal
a
jenom
správně
jednal
tak
by
se
modlil
velice
dokonale
kdyby
to
správné
jednání
nebylo
ovšem
podle
něho
kdyby
se
držel
nějakých
starých
principů
které
by
mu
třebas
občas
i
byli
proti
srsti
tím
líp
ale
které
by
uznával
a
i
kdyby
je
občas
neuznával
on
by
je
plnil
a
to
by
znamenalo
že
by
sám
sebe
překonávat
že
by
tady
byly
šťastné
začátky
vystoupení
sama
ze
sebe
odevzdanosti
nebo
trpnosti
jak
chcete
to
je
ten
první
stupeň
tak
nosti.
No
a
teď
je
důležité
vědět
a
promiňte
že
se
pořád
jenom
budu
opakovat
neska
tě
to
ode
mě
tak
to
máte
že
člověk
si
se
snaží
řídit
se
podle
nějakého
systém
nějakých
krycim
ale
nedosáhne
tím
toho
aby
se
v
něm
to
vědomí
o
nesmrtelné
podstatě
toho
člověka
samého
něco
vůbec
to
věděl
a
vy
to
stouplo
do
jeho
bdělého
stavu
k
tomu
je
třeba
aby
celé
celého
toho
obsahu
jeho
tělesnosti
se
všemi
těmi
jeho
schopnostmi
které
se
například
v
indii
na
cíl
a
jí
harmonii
typy
hamy
je
třeba
aby
z
tohoto
komplexu
vystoupila
jedna
věc
nebo
jedna
skutečnost
nebo
jeden
jiný
faktor
který
je
vždycky
trpný
který
nás
neře
jste
šplhá
na
úrovni
stylizace
života
vysoce
před
čil
neboť
je
to.
Text view •
Help