Waveform view
prevzate-kotouc-77-04A
Loading wave form: 0%
Speed: ⊖ 100% ⊕
|
|
fast_rewind
play_arrow
fast_forward
|
Zoom: ⊖ 200 pps ⊕
|
A
že
si
že
ježíš
kristus
na
to
nedává
přesné
dispozice
ví
o
cestě
široké
a
cestě
úzké
a
trnité
to
znamená
když
já
vyhovím
běhu
událostí
tak
abych
bez
ohledu
na
to
jestli
je
to
správné
spravedlivé
dobré
láskyplné
to
udělal
je
to
sice
se
stany
menšího
odpověď
cesta
široká
ale
vůbec
nevede
k
bohu
já
přitom
přestávám
mít
základní
hledisko
správné
a
to
jest
vzdaluji
se
tím
od
bohu
od
boha
nebo
se
k
němu
přibližuji
pro
to
musí
být
hledisko
které
při
všem
tom
učení
se
lásce
musí
být
hlavní
ústřední.
Je
toto
cesta
k
bohu
je
toto
krok
na
cestě
k
bohu
když
si
je
to
spravedlivé
v
očích
boží
si
to
neodporuje
jeho
příkazu
naopak
jestliže
to
odpovídá
to
co
nás
křesťanství
učí
tomu
všemu
to
ale
učí
ježíš
kristus
hlavně
horském
kázání
že
pak
samosebou
je
to
cesta
na
bohu
je
to
cesta
do
království
božího
jestliže
je
to
ale
oportunistický
způsob
jednání
to
znamená
vyhovění
okolnostem
zalíbit
se
tomuto
světu
tady
by
se
mocným
třeba
nebo
prostě
slevit
nebo
být
protekční
nebo
jde
o
mé
lidi
vždyť
jsme
te
přeci
o
mé
lidi
a
tak
bych
jim
toto
mohl
udělat
kdyby
to
byl
cizí
člověk
pak
po
nedivím
to
bych
mohl
miluje
to
udělat
ten
takhle
se
nesmí
při
tom
myslet.
Že
vaši
lidi
to
jste
vy
té
vaše
já
toho
vás
ježíš
kristus
bavil
on
vás
chce
dostat
nos
do
situace
nebo
do
do
způsobu
jednání
ve
kterém
neprotekčně
s
každý
by
nás
se
stejně
to
znamená
když
z
toho
nic
nemáte
tak
stejně
spravedlivě
a
stejně
dobře
jednáte
jako
když
z
toho
něco
máte
by
se
to
dalo
definovat
tak
nikdy
se
nevzdalovat
daleko
od
vůle
boží.
Kdy
se
dotazovat
co
je
vůle
boží
vnitřně
se
dotazovat
co
je
vůle
boží
když
nerozumíte
co
je
vůle
když
nevíte
nemůžete
rozhodnout
jestli
a
nevíte
si
budete
opravdu
konat
vůli
boží
sou
takových
to
ce
že
nevíte
je
to
vůle
boží
nebo
není
to
vůle
boží
tak
by
třeba
několik
let
alternativ
tak
lépe
jest
chvilinku
počkat
utišit
se
a
když
to
aniž
po
tom
co
se
ani
nedovíte
tak
raději
se
do
toho
nepouštět
a
říct
těm
lidem
kteří
to
na
vás
jí
to
je
nad
mé
síly
já
tomu
nerozumím
já
to
co
si
nerozumím
já
si
myslím
musím
rozmyslet
a
tak
dále
a
nedělat
to
čemu
nerozumím
že
je
dobré
o
čem
nemohu
platit
že
je
to
dobré
nebo
aspoň
neutrální
jak
jsem
měl
to
dříve
nazýval
ano
radši
nedělat
samozřejmě
kdyby
se
člověk
mohl
rozhodnout
mezi
dobrem
a
zlem
to
by
bylo
na
světě
velice
snadné
ale
on
musí
dělat
kompromisy
často
víte
on
musí
volit
někdy
ze
dvou
nebo
více
zel
to
menší.
A
z
několika
dober
musí
volit
zase
to
největší
dobro
rozumíte
čili
tyto
zásady
musí
být
když
už
musíte
dělat
zlo
tak
abyste
věděli
jaké
dobro
jaké
větší
dobro
to
bude
mít
za
následek
že
například
pro
svého
člověka
to
neudělám
to
bude
doma
zle
pochopitelně
ale
jaké
větší
dobro
to
bude
pocházet
když
já
jsem
zastával
objektivně
dobro
toho
si
musí
být
vědom
co
je
mi
do
toho
že
doma
budu
mít
peklo
když
jsem
zastával
dobrou
věc
když
ani
nepomůže
třeba
že
to
doma
vyložím.
Ale
musím
mít
klidné
svědomí
neprotekčně
jednat
ano
ale
řekl
jak
se
pozná
že
se
vzdaluje
boha
že
si
to
se
nemáme
vzdalovat
od
boha
od
jeho
vůle
protože
jak
se
brzdíme
od
jeho
vůle
tak
ho
ptám
taky
milovat
jo
při
tam
plnilo
příkazy
a
tím
se
tedy
od
odnaučujeme
milovat
ho
totiž
jak
nám
něco
nevychází
v
tom
světě
tak
z
toho
poznáme
že
to
není
vůle
boží
když
to
jde
samo.
Tak
je
to
vůle
boží
rozumíte
když
to
jde
samo
nenásilně
ovšem
aby
to
samo
šlo
tak
musím
dělat
všechno
pro
to
pro
tu
musím
plnit
ty
dva
body
předešlé
jo
neprotekčně
milovat
hledat
dobro
správně
jednat
ne
když
se
správně
snažím
jednat
tak
to
potom
tak
se
potom
dostanu
na
úroveň
událostí
která
je
vyšší
a
je
to
všechno
jde
samo
jak
to
samo
nejde
tak
jsem
se
úrovně
spadl
a
musí
se
tam
dostat
zase
tím
že
se
štípnu
a
řeknu
si
tak
v
čem
se
máš
rád
v
čem
ses
vzdálil
bohu
v
tom
se
nesmí
prát
a
to
musíš
napravit.
Já
vám
nemohu
tohleto
radit
co
vám
teďka
řeknu
ale
dám
to
sem
přesto
do
toho
písma
když
já
když
jsem
toto
vždycky
zjistil
tak
jsem
dělal
pokání
já
vám
to
neradím
já
jsem
se
trestal
já
jsem
kolikrát
nevěděl
jak
to
jinak
udělat
jak
radikálně
proti
sobě
zakročit
tak
jsem
dělal
něco
co
mně
bylo
krajně
nepříjemné
tak
jsem
si
říkal
toto
jsi
nikdy
nedělal
protože
to
bylo
krajně
nepříjemné
ale
jestli
je
to
účelné
rozumíte
ne
protože
to
je
lepší
jemné
tak
jsem
to
začal
dělat
protože
to
bylo
účelné
ale
bylo
to
nepříjemné
a
dělal
to
no
tak
dlouho
dokud
se
mi
nezjevila
vůle
boží
v
čem
se
mýlím
to
je
třeba
nevěděl
že
sem
se
mýlil
rozumíte
ale
ty
by
se
se
dal
začal
zapírat
někde
jinde
tak
vzrostla
moje
míra
sebepoznání.
A
já
jsem
věděl
v
čem
chybuji
rozumíte
mi
že
to
nemohu
radit
to
je
radikální
způsob
ale
tím
jsem
zabránil
a
zabraňuju
dodnes
často
velikým
krizím
takže
i
když
se
na
mě
dívají
tak
přímo
říkají
prostě
chlapce
chápe
trestáš
a
já
jsem
říkal
kdyby
si
znal
jaký
jsi
padouch
že
to
nemohu
jinak
vymluvit
tak
by
se
lidi
byli
že
se
trestám
ty
například
to
a
to
neděláš
nebo
to
a
to
je
cesta
tak
dále
zase
říkám
mně
alkohol
třeba
moc
voní
a
takhle
se
však
vymlouvám
ne.
Ale
ve
skutečnosti
trestám
sebe
za
to
že
nejsem
ochoten
dělat
něco
po
dobrém
nebo
že
něco
nejde
a
já
v
tom
nejsem
ochoten
vidět
volání
boží
protože
sebe
moc
mám
rád
když
mě
něco
nejde
tak
já
v
tom
mám
vidět
volání
boží
víc
chce
mě
k
sobě
přitáhnout
a
já
musím
hledat
všechny
prostředky
jak
se
k
němu
zase
přiblížit
ne
protože
že
mně
to
nepříjemné
prosím
vás
co
se
děje
to
nesmí
být
hadičku
to
kdybych
zastával
to
hledisko
tak
to
jsem
vzdal
ještě
víc
boha
já
sem
svým
básnit
naopak
já
si
přišiju
takovou
nepříjemnost
na
tělo
že
dělám
něco
nepříjemného
co
je
ovšem
účelné
ne
proto
že
to
nepříjemné
a
tím
se
zbavím
sama
sebe.
Včera
jsme
se
pokusili
o
jednu
pro
vás
novinku
že
totiž
jsme
vyvodili
důsledky
z
toho
že
optimálně
žitý
den
v
činnosti
není
koncem
říkám
optimálně
žitý
z
duchovního
hlediska
den
není
koncentrací
nýbrž
je
meditací
kroužením
kolem
toho
centra
soustřeďovacího
kolem
toho
systému
soustředění
čili
příprava
na
soustředění.
A
podobá
se
to
celému
tomu
dění
které
pro
jsme
prodělali
kterého
jsme
byli
svědky
nebo
který
se
nic
marta
nemůžeme
na
kterého
jsme
byli
podílníky
při
tom
čemu
se
říká
stvoření
my
bychom
měli
celý
den
považovat
za
opakování
tvůrčí
činnosti
boží.
V
malém
co
bůh
dělal
ve
velkém
že
stvořil
celý
vesmír
a
přičemž
my
jsme
ho
přistihli
dnes
jako
při
úkonu
kde
ten
vesmír
už
stojí
nebo
je
v
takovém
stádiu
vývoje
že
z
něho
vyprýštilo
jasné
naše
vědomí
tak
my
bychom
měli
k
tomu
jsem
vás
chtěl
přivést
dojít
k
názoru
že
se
ocitáme
ve
stádiu
rozpracovaného
díla
že
přeci
nemůže
být
smyslem
vesmíru
aby
něco
z
boha
vyšlo
a
zůstalo
mu
to
vzdáleno.
A
zůstalo
mu
to
cizí
proto
se
ve
starém
zákoně
všechno
tak
dramatizuje
při
tom
pádu
z
ráje
a
tak
dále
a
také
v
životě
ježíše
krista
v
novém
zákoně
to
dramatizuje
aby
bylo
znát
jak
záleží
bohu
na
tom
aby
toto
dílo
které
začal
a
ke
kterému
přizval
v
určitém
okamžiku
člověka
aby
bylo
zdárně
dokončeno
tím
že
by
člověk
byl
vtažen
tam
odkud
přišel
do
otcova
domu
svatý
pavel
říkal
tak
bůh
miloval
člověka
že
svého
jediného
syna
poslal
a
obětoval.
Aby
skrze
jeho
oběť
člověk
se
mohl
vrátit
k
bohu
zrovna
takhle
to
je
my
bychom
měli
pochopit
že
toto
je
smyslem
této
fáze
stvoření
je
už
je
tady
člověk
který
tuto
myšlenku
může
pojmout
že
už
je
ji
schopen
nejenom
pojmout
ale
i
realizovat
při
té
realizaci
jsou
samozřejmě
určité
potíže
protože
tou
realizací
předbíhá
ten
celkový
pomalý
vývoj
který
ještě
celý
vesmír
čeká.
To
není
ale
něco
co
by
nebylo
správné
jestli
si
myslel
že
děláme
tak
krutou
nenáležitou
věc
děláme
násilí
království
božímu
to
je
pravda
ale
to
království
boží
jak
tam
ježíš
kristus
o
tom
říká
toto
násilí
trpí
a
je
rádo
za
ně
přijímá
je
a
je
tím
dobyto
čili
ježíš
kristus
od
nás
chce
abychom
toto
násilí
prováděli
abychom
se
nedívali
na
rostliny
jenom
jako
na
krásný
dar
od
boha
abychom
se
nedívali
na
ostatní
kteří
to
ještě
nedělají
vždyť
ten
taky
nejde
tak
co
bych
já
se
namáhal
že
to
tak
řídká
možnost
se
tam
někam
dostat
že
že
že
že
by
bylo
celkem
škoda
kdybych
já
se
o
to
vůbec
snažil
takhle
nechtěl
ježíš
kristus
abychom
mysleli
protože
řekl
té
samaritánce
kdybys
chtěla
měla
bys
život
věčný
já
to
zkracuji
A
tak
taky
my
kdybychom
chtěli
tak
bychom
měli
život
věčný
co
se
od
nás
chce
abychom
se
připojili
vědomě
k
té
vůli
boží
připojili
k
vůli
boží
je
to
otázka
vůle
to
zkazka
připojení
naší
vůle
vůli
boží
abychom
se
k
ní
připojili
tak
aby
nás
ona
vynesla
k
sobě
my
nemáme
tu
sílu
abychom
naší
vůlí
až
k
ono
šli
k
němu
došli
ale
když
se
k
ní
připojíme
tak
se
to
stane
vy
jste
š
pannu
marii
ona
se
připojila
k
vůli
boha
kvůli
boha
otce
a
narodil
se
z
ní
ježíš
a
tak
to
šlo
potom
dál
protože
si
tady
mockrát
líčili
čili
vždycky
to
bylo
připojení
k
vůli
otcově
k
té
vůli
otcově.
A
při
tom
je
fakt
že
ta
vůle
lidská
která
se
připojuje
k
vůli
otcově
napřed
se
nějakým
způsobem
pozměňuje
zjemňuje
jak
to
jež
ukazoval
až
do
křtu
v
jordánu
a
pak
se
ztrácí
pak
přestává
být
vůlí
už
toho
člověka
protože
člověk
už
do
takové
míry
se
setkal
s
bohem
že
už
pociťuje
jeho
vůli
a
připojuje
se
vědomě
k
jeho
volnímu
tvůrčímu
aktu
a
to
potom
dělal
ježíš
kristus
od
jordánu
dál
a
po
jordánu
to
už
nebudu
teď
tady
rozvádět.
Tak
teď
ještě
dál
prosím
vás
jestli
je
tedy
pravda
že
my
jako
celé
stvoření
jsme
jednou
vyšli
z
domu
otcova
tak
myslím
že
není
těžkého
vzít
na
srozuměnou
že
nás
nevyhnal
že
nás
zase
čeká
že
v
tom
stvoření
které
on
rozvinul
máme
jenom
nějakou
funkci
kterou
ve
spolupráci
s
ním
máme
splnit.
Není
třeba
té
funkci
rozumět
na
to
vás
upozorňuju
nelamte
si
s
tím
hlavu
nezneklidňujte
se
tím
už
panna
maria
vám
jasně
napovídá
nevím
kterak
se
to
může
stát
když
nevěděla
ani
kterak
se
to
může
stát
že
porodí
když
ne
nepoznává
muže
tak
ani
nevěděla
proč
se
to
má
stát
pochopitelně
nevěděla
nic
ale
byla
přemožena
tou
vůlí
boží
a
připojila
se
k
ní
nic
od
vás
se
nechce
žádná
spekulace
nýbrž
uznat
že
toto
stvoření
není
dotvořeno
že
to
je
odchod
že
jsme
ve
fázi
odchodu
z
otcova
domu
a
dost
daleko
že
už
jíme
s
vepři.
A
to
už
je
dost
daleký
odchod
to
už
je
nejkrajnější
mez
a
berte
na
vědomí
že
z
této
krajní
meze
je
nejsnazší
přístup
zpět
je
to
sice
vzdálené
ale
nejsnazší
proto
že
tam
už
nemůžeme
být
utěšováni
například
rajskou
blažeností
už
je
dávno
za
nám
dokud
jsme
si
žili
v
ráji
tak
je
pochopitelné
že
jsme
netoužili
po
bohu.
My
jsme
toužili
jenom
mít
ještě
víc
z
toho
života
proto
jsme
sáhli
na
jablko
poznání
je
to
tak
abychom
plněji
ten
život
žili
ale
dneska
vidíme
že
pojíst
si
jablko
poznání
znamená
přijmout
nový
úkol
když
totiž
vy
po
této
cestě
půjdete
dál
tak
si
nesmíte
myslet
že
to
znamená
uspávací
metoda
to
je
braní
úkolů.
Ježíš
kristus
to
jasně
ukazuje
že
kdo
se
za
ním
odebral
tam
to
nekončilo
dostával
okamžitě
úkol
ti
chudáci
učedníci
sotva
se
u
něho
ohlédli
už
je
poslal
dělat
zázraky
dovolte
si
to
dělat
si
ty
zázraky
protože
nejste
jeho
učedníci
nemůžete
je
dělat
ale
jakmile
se
jeho
učedníky
stanete
budete
nuceni
aspoň
být
svědkem
toho
že
ty
zázraky
se
dějí
napřed
se
budou
jenom
dít
ale
budou
se
dít
za
vaší
pomoci
nikoli
bez
vás
a
největší
zázrak
jehož
můžete
být
svědky
vy
dnes
a
denně
je
ten
že
když
všeho
necháte
a
já
se
vám
vysvětlit
co
je
to
všeho
nechat
A
půjdete
za
ním
si
to
mému
sítem
ani
formulaci
větnou
ani
formulaci
obrazovou
půjdete
za
ním
tím
že
se
mu
odevzdáte
že
mu
svůj
život
předložíte
bezeslovně
protože
jestli
to
chcete
udělat
tak
je
zbytečné
slovo
do
není
tak
hloupej
jako
my
abysme
museli
česky
mluvit
není
třeba
to
není
člověk
k
tomu
není
třeba
slovo
říct
já
mohu
chtít
a
čím
méně
slov
i
beze
slova
mohu
chtít
nastoupili
mohu
přát
a
nemusím
k
sobě
při
tom
mluvit
sice
nemění
ně
mi
není
mi
pětaosmdesát
abych
musel
říkat
postavím
na
kafe
a
možná
to
kafe
postavit
aniž
si
to
říkám
prosím
vás.
Tak
na
to
vás
upozorňuju
že
ta
formulace
je
vždycky
něco
co
budete
muset
dříve
nebo
později
odbourat
na
vás
protože
to
je
projev
stvořeného
když
budete
říkat
jméno
boží
tak
je
to
projev
stvořeného
proto
jsem
vám
včera
toho
mluvil
abyste
pořád
nemohli
kecat
abych
taky
směl
já
za
vás
aby
vy
jste
chvilinku
byli
ticho
abyste
pochopili
že
tímhletím
způsobem
jdete
víc
k
bohu
než
když
něco
pořád
prohlašujete
co
už
jste
se
toho
na
povalovali
a
kde
se
nikde
tak
tím
prosím
vás
přestaňte
a
dělejte
něco
a
to
něco
dělat
to
znamená
to
bylo
nejlépe
celý
den
se
takhle
připravovat
abyste
kroužili
tou
svou
činností
okolo
boha
co
kroužit
nevzdalovat
se
to
znamená
vědomě
dělat
to
o
čem
mohu
nabeton
říct
že
to
není
proti
vůli
boží
že
je
to
správné
spravedlivé
dobré
jestli
je
možné
laskavé
dobročinné
jestli
je
to
možné
to
vždycky
není
možno
na
tom
nezáleží
A
aby
v
tom
nebyly
hloupé
myšlenky
já
si
od
tých
hloupých
myšlenkách
pomáhám
protože
nejsem
jich
prosto
ne
jako
vy
tím
způsobem
jak
jsem
tady
říkal
tomu
bobovi
že
si
zpívám
když
si
zpívám
věřte
mi
to
nemohu
troubě
myslet
nemohu
ani
zformulovat
obec
nic
nemohu
formulovat
jestli
je
zpěvná
nátura
ale
prosím
vás
to
můžete
i
falešně
zpívat
to
vám
nikdo
kontrolovat
nebude
vnitřně
a
nebudete
moci
myslet
jinak
slovně
nebudete
moci
mysli
ten
zpěv
je
víc
než
slovní
myšlení.
A
je
to
již
blíž
bohu
protože
při
tom
nic
nepokaňháte
totiž
nemyslíte
na
hlouposti
samozřejmě
kdyby
vám
to
dělalo
potíže
a
museli
jste
vymýšlet
noty
to
by
bylo
hrozné
to
taky
obecně
tedy
neplatí
tohleto
jsem
to
mohl
radit
bobovi
takže
když
člověk
celý
den
krouží
tímto
způsobem
okolo
toho
co
večer
nazývá
říkám
nazývá
koncentrací
tak
si
nesmí
potom
večer
myslet
že
se
zkoncentruje
nýbrž
že
když
bude
reprodukovat
na
vyšší
úrovni
to
poměrně
vzdálené
kroužení
okolo
spravedlivosti
pravosti
pravdivosti
opravdovosti
a
moudrosti
boží.
Když
bude
bližším
způsobem
kroužit
že
patrně
bude
větší
naděje
že
do
něho
vejde
a
já
myslím
že
když
nejsem
vázán
na
konkrétní
činnost
která
je
poměrně
vzdálená
tomu
blízkému
kroužení
které
jsem
vám
předváděl
včera
večer
konkrétními
myšlenkami
na
chrám
boží
tak
že
vás
to
blížeji
připraví
to
co
jsem
prováděl
včera
měla
být
takzvaná
příprava
blízká
ovšem
příprava
blízká
bez
přípravy
vzdálené
zase
stojí
ve
vzduchu
ta
nemá
základ
ta
je
na
písku
ta
se
hroutí
nevíte
co
s
tím
že
vy
nevíte
co
potom
co
s
tím
máte
dál
udělat.
Proto
vám
to
chci
teď
poradit
samozřejmě
zase
to
nebude
obecně
platné
možná
že
nikomu
z
vás
to
co
vám
teď
řeknu
se
nebude
hodit
že
zrovna
tomu
bude
váš
styl
já
mám
nemohu
radit
nic
jiného
než
to
co
sám
dělám
pochopitelně
nemohu
radit
nic
jiného
než
co
se
sám
vyzkoušel
tak
bych
vám
radil
když
vám
dneska
budu
zase
napovídat
teď
už
víte
takzvanou
blízkou
přípravu
je
na
že
ho
budu
blíz
velice
blízko
toužit
ska
vaší
ho
sní
sem
poddávejte
myšlence
jako
kdybyste
vy
to
vyslovovali
to
nes
nese
to
po
opakovat
je
jenom
do
jenom
to
poslouchejte
vnímejte
to
já
za
vám
já
tu
hrubou
práci.
Já
vás
už
nenechám
formulovat
vás
už
vzdaluju
od
toho
co
vás
vzdaluje
a
nepřibližuje
a
to
je
ta
vaše
formulace
se
kterou
se
namnoze
spokojujete
já
už
to
za
vás
provedl
abyste
vy
jste
mě
jenom
ten
užitek
aby
se
z
toho
měli
jenom
toho
ducha
toho
abyste
viděli
v
tom
toho
ducha
abyste
ho
postihli
abyste
se
jím
dali
unést
rozumíte
že
se
mi
toto
povede
tak
to
unešení
tou
myšlenkou
bych
vám
radil
využít
takhle
třeba
já
řeknu
svatý
pavel
já
začnu
s
tím
co
jsem
člo
začal
svatý
pavel
řekl
chrám
boží
jste
a
duch
boží
ve
vás
přebývá
tak
jsem
to
formuloval
já
jsem
dva
jeho
výroky
stáhl
veden
protože
jsem
protože
mně
šlo
o
ten
vnitřní
chrám
a
toto
že
svatý
pavel
řekl
mám
včera
řekl
to
je
upozornění
na
vaši
přednost
kterou
máte
před
všemi
tvory
tohoto
světa
před
zvířaty
rostlinami
a
tak
dále
před
živými
i
mrtvými
stvořeními.
A
vy
se
toho
celý
den
nevšímáte
této
vymoženosti
možná
ze
skromnosti
možná
z
dojmu
že
to
nedokážete
anebo
netečnosti
že
o
ten
chrám
nesto
nestojíte
že
jeden
nechcete
vstoupit
ale
protože
je
to
to
nejlepší
co
životě
můžete
udělat
vrátit
se
do
otcova
domu
a
toto
se
vás
upozorní
svatý
plete
osud
je
ve
vás
prosím
vás
buďte
tak
dobří
a
nes
si
předse
musíte
předsevzít
že
do
toho
chrámu
vstoupíte
tedy
prvním
sí
být
volo
chci
chci
tam
vstoupit
chcešli
kdo
za
mnou
přijít
já
musím
v
sobě
vzbudit
touhu.
Tak
po
tomhletom
bych
já
mlčel
teď
že
ano
a
vy
byste
pokud
tato
toho
by
vás
byla
vzbuzena
byli
s
tím
spokojeni
neslevoval
si
tak
do
že
já
se
opravdu
použil
prosím
tě
já
toužím
to
života
že
toto
vím
tomu
že
toužím
no
prosím
vás
to
je
blbost
žádnou
formulaci
na
vás
nechci
to
jsem
za
vás
udělal
jo
prosím
vás
jestli
opravdu
to
nezá
vzbudilo
touhu
tak
to
je
stav
touhy
to
lepší
než
jakákoliv
formulace
já
sem
to
pomoci
proto
zavázal
abyste
mohli
vstoupit
do
stavu
touhy
se
té
názorné
učení
koncentrace
lidí
se
vstoupit
ze
stavu
tohoto
povídavýho
světa
diskurzivního
dějepisného.
Do
stavu
v
jakém
existuje
bůh
nejvyšší
existence
jeden
z
jeho
stavů
je
stav
vůle
a
tento
stav
to
je
láska
upozorňuji
vás
čili
když
budete
chtít
setkáte
se
s
jeho
láskou
to
je
první
věc
kterou
bych
vás
chtěl
učit
ano
sem
já
vás
do
dlouho
nenechám
po
tomhletom
úvodním
slově
chtít
potřeby
že
se
za
chvilinku
ti
let
budete
že
zvadnete
za
dvě
za
tři
vteřiny
já
vás
nechám
ještě
chvilinku
uležet
pochopitelně
ale
ne
proto
abyste
měli
jiné
myšlenky
nýbrž
aby
to
si
jasně
uvědomili
nebylo
jsem
nechtěl
nemusel
se
to
říkat
abyste
si
toho
byli
vědomi
že
vy
nejste
schopni
toužit.
Takhle
se
ohodnoťte
čím
dříve
přijdete
k
mínění
že
jste
neschopný
ty
mě
to
lepší
snáze
sebe
opustíte
kdy
mě
o
nic
jinýho
nejde
abyste
toho
padoucha
který
jediný
vám
stojí
v
cestě
k
bohu
abyste
ho
opustili
já
s
mou
učit
ještě
jiným
vlastnostem
než
chtít
a
taky
dlouho
nevydržíte
a
když
se
přesvědčíte
že
v
ničem
nevydržíte
tak
možná
že
přijdete
na
to
že
tady
je
jenom
milost
boží
která
je
schopna
vás
tam
převést
a
to
je
ta
síla
za
tou
stěnou
kdybyste
totiž
přestali
věřit
že
za
dveřma
je
milující
bůh
že
je
tam
otec
je
vy
jste
synem
kterého
když
mi
pořád
te
o
chleba
že
po
vás
hodí
kamenem
pak
toho
prosím
vás
nechte.
Ale
to
myslím
že
mezi
vámi
není
nikdo
kdo
by
si
toto
myslel
za
těmi
dveřmi
je
opravdu
mající
otec
na
to
vás
upozorňuju
a
jestli
vám
neotevře
tak
jste
vinni
jenom
vy
které
před
sebou
kteří
před
sebou
máte
tisícero
zástěn
nejenom
ty
dveře
té
úrovně
ale
dveře
sebelásky
dveře
neschopnosti
se
odevzdat
vzít
svůj
kříž
odosobnit
se.
Sebe
zapřít
a
konečně
následovat
ani
jedno
ani
druhé
ani
třetí
ani
čtvrté
a
jestliže
na
toto
přijdete
tak
druhý
den
už
si
budete
počínat
jinak
když
se
budete
snažit
vědomě
ho
následovat
a
já
jsem
dost
snad
napsal
o
činnosti
abyste
věděli
jak
činnost
má
vypadat
prosím
vás
je
toho
dost
já
tady
nebudu
opakovat
abyste
to
činnost
zavedli
už
příště
tak
že
by
vás
opravdu
odosobňovala.
A
že
by
vás
přiváděla
blíž
k
bohu
za
příprava
má
obrovskou
vůli
proti
koncentraci
v
tom
že
když
přes
den
děláte
činnost
která
která
se
shoduje
s
vůlí
boží
a
která
se
mu
neprotiví
ta
má
tu
velkou
výhodu
před
koncentrací
při
kterém
víte
k
bohu
že
totiž
když
tuto
činnost
dokážete
dělat
tak
aby
to
dělali
proto
že
on
si
to
přeje
a
ne
proto
abyste
s
ním
spojili
o
to
přijetí
nejde
spojit
se
jako
by
to
dopadalo
zvát
proto.
Abyste
byli
na
jeho
poli
a
jeho
pra
na
jeho
poli
pracovali
jako
třebas
já
s
tím
strojem
né
tak
to
má
spojovací
účinek
protože
si
to
vlastně
nepřejete
to
spojení
chápete
to
ale
ten
mě
ne
kdo
plní
vůli
mého
otce
ten
je
boha
a
když
by
tak
nestavte
se
přes
den
o
nějaké
spojení
s
bohem
ten
že
se
o
to
abyste
dělali
správně
jak
si
to
bůh
přeje
a
teprve
vyvrcholením
toho
budiž
koncentrace
rozumíte
né
si
říkat
já
jdu
do
říma
u
každýho
patníku
jsme
kolikrát
opakovali.
Nýbrž
prostě
dělat
dobře
jít
správným
směrem
a
jít
správným
směrem
to
je
velice
no
snadné
velice
leh
velice
snazší
než
se
spojit
s
bohem
že
to
není
vaší
moci
jste
se
ho
poslušni
přes
den
se
od
něho
nevzdálit
kroužit
kolem
ho
vůle
hledět
vystihnout
jeho
vůli
není
to
pravda
čili
to
je
cenné
na
vzdálené
přípravě
asi
to
já
jsem
se
to
koná
to
to
co
bůh
si
přeje
aby
bylo
vykonáno
bez
ohledu
na
to
jaký
to
bojová
efekt.
Tak
takové
činnosti
říkáme
nezainteresovaná
činnost
já
to
nedělám
pro
sebe
nýbrž
jasně
to
dělám
pro
něho
protože
on
si
to
přeje
to
je
opravdová
práce
na
poli
ne
je
pří
případ
na
vstup
do
domu
prosím
není
to
studenou
to
je
jasné
ale
je
to
jedinečná
práce
na
jeho
poli
kdyby
ten
služebník
který
pracuje
na
jeho
poli
musel
na
to
co
za
to
dostane
to
by
se
příčilo
tomu
celému
podobenství
které
tam
je
a
i
to
podobenství
o
těch
hřivnách
se
měli
správcovství
těch
hřiven
ti
nemysleli
na
to
co
jim
to
vynese.
Ty
dopadu
chtěli
vyhovět
přání
toho
hospodáře
hospodařte
s
tím
neřekl
já
se
vám
odvděčím
tu
větu
tam
nemáte
žádném
vydání
hospodaří
je
to
tak
takže
on
neměl
příslib
a
tato
nezainteresovaná
činnost
je
velice
důležitá
to
nám
dále
příprava
ovšem
když
potom
skončíte
práci
na
poli
tak
máte
přeci
právo
vstoupit
do
jeho
domu
a
to
jsem
vás
učil
včera
večer
to
proto
vám
náleží
protože
jste
pracovali
jeho
poli
ode
mě
dělník
mzdy
své
ale
nemá
na
něm
se
celý
deme
to
by
to
stalo
prací
vypadalo
né
tak
když
potom
vejde
toho
domu
otcova
tak
zase
musí
tomu
otci
nebo
tomu
hospodáři
dokázat
že
mu
šlo
jak
při
té
práci
na
poli
tak
při
tom
vstupu
o
toho
podáte
a
ne
o
sebe
že
když
mu
začne
najednou
jít
o
něho
tak
přijde
celá
která
řadě
někam
vervou
a
je
se
najíst
že
ano
a
ne
se
tam
nepřišli
najíst
do
té
koncentrace.
Že
tam
přišli
tomu
bohu
tomu
hospodáři
posloužit
vyhovět
jeho
přání
co
jeho
přání
co
teďka
se
podivte
jeho
přání
je
s
vámi
se
spojit
to
její
o
kterém
dáváte
protože
vy
se
opášete
jak
tam
je
řečeno
to
znamená
vy
na
sebete
na
se
na
sebe
berete
myšlenku
kterou
jste
přes
den
neměli
to
opásání
se
předtím
neměli
a
to
je
myšlenka
nová
čistá
a
směli
na
vý
oděv
to
jasné
to
je
myšlenka
čistá
na
spojení
s
ním
a
to
co
mu
připravujete
té
od
vás
jemu
to
je
od
vás
je
neříkám
mi
to
vaše
to
je
jeho
jídlo
kterými
patření
nejenom
připravujete
tak
má
taky
nestalo
věc
si
ho
nevyrobili
to
trati
to
je
vaše
dílo
teprve
ještě
to
že
by
byl
užitečný
smysl
že
proto
jste
dobří
že
mu
tohleto
děláte.
Ale
to
je
to
důležit
to
ten
správný
do
koncentrace
tuhleto
jak
zaujmete
jiný
tak
já
vás
mohu
ujistit
že
to
nikam
nepovede
já
jsem
se
snažil
v
tom
co
jsem
dosud
napsáno
čit
co
je
to
činnost
která
vede
k
bohu
budiž
vám
jasno
že
nešlo
tak
utvářen
aby
mohl
být
jenom
čím
aby
to
taky
vydržel
proto
taky
večer
lehá
nejdéle
večer
a
odpočívá
od
té
činnosti.
Nejenom
to
už
během
dne
nesčetněkrát
si
musí
odpočinout
a
to
vám
jistě
dostatečným
důkazem
toho
že
člověk
není
schopen
jenom
činností
soustavně
k
bohu
jít
že
musí
nějakým
způsobem
kombinovat
všechny
složky
toho
co
z
boha
vyprýštilo
a
zhmotnilo
se
nebo
realizovalo
se
v
člověku
a
bůh
se
realizoval
v
celém
tvorstvu
trojím
způsobem
jak
často
opakujeme
svou
existencí.
Svým
poznáním
a
svou
láskou
a
všechno
do
takové
míry
jak
ten
který
organismus
to
znamená
existence
ta
která
úroveň
unesla
tyhlety
absolutní
vlastnosti
boží
soudnosti
žádná
neunesla
tyto
absolutní
vlastnosti
absolutně
každá
nov
relativně
v
poměru
ke
složitosti
svého
organismu
a
tady
je
veliké
pokušení
které
na
člověka
číhá
že
totiž
člověk
je
velice
složitá
bytost
to
vy
blok
a
tomu
pozorujeme
i
v
jeho
způsobu
myšlení
a
jednání
těžko
kát
nevyznáme
sami
v
sobě.
A
protože
je
tak
složitá
bytost
tak
se
do
něho
vtěluje
do
značné
míry
vědomí
od
boha
dané
značné
míry
to
znamená
poznávací
schopnost
do
značné
míry
existence
to
znamená
existence
velice
složitá
už
nadaná
takovými
vlastnostmi
že
o
ní
mezí
říkal
já
myslím
že
plným
právem
že
je
vesmírem
v
malém
že
to
znamená
že
mě
že
mě
nechybí
nic
co
je
v
celém
vesmíru
do
určité
míry
a
v
určitém
mysl
analogicky
je
to
pravda
ano
dycky
tomu
tak
je
tak
a
potom
koneckonců
jednom
i
ta
láska
v
tom
člověku
do
takový
míry
aby
byl
schopen
na
tomto
světě
žít
jako
člověk.
Protože
kdyby
tato
láska
nebylo
mě
zastoupena
do
takové
míry
jak
si
to
vyžaduje
složitý
lidský
do
genius
tak
by
opravdu
ten
člověk
in
protože
on
musí
od
začátku
své
existence
prokazovat
lásku
napřed
vůči
sobě
že
se
snaží
pít
to
mlíko
matčino
a
tak
dále
a
to
je
láska
k
sobě
a
k
tomu
novému
organismu
který
ta
duše
dostala
k
dispozici
a
pak
to
rozšiřuje
dál
takže
jestliže
se
na
analyticky
napřed
třebas
rozebíral
v
těch
spisech
rozpojení
potom
cestu
činnosti
teď
budu
zírat
cestu
lásky
potom
cestu
poznání
jestli
se
k
tomu
dostanu
tak
prosím
zásadně
nedokonalé
v
tom
je
to.
Že
jsem
to
rozebral
na
části
které
patří
k
sobě
tak
teď
se
budu
snažit
aspoň
dneska
dopoledne
dát
dohromady
dvě
částky
činnost
a
lásku
aspoň
tyto
dvě
kdyby
to
bylo
mělo
být
ideální
tak
bych
pro
každého
z
vás
kdybych
vás
ovšem
poznával
a
proto
čím
to
je
ideální
nebude
protože
každý
z
nás
l
měl
já
píšu
obecně
že
obecné
vzorce
tak
kdyby
to
byl
dál
tak
bych
pro
každého
z
vás
provázal
všechny
ty
složky
tak
aby
vám
to
vyhovovalo
vašemu
složení
vašemu
poměrnému
složení
těchto
složek
nebo
poměrné
schopnosti
užívání
těchto
složek
a
proto
indové
říkají
že
je
to
individuální
cesta
která
se
hodí
vykládat
pro
každého
individuálně
zvlášť
a
ne
už
pro
dva
nebo
tři
najednou.
No
tak
třeba
já
jsem
zvláště
dával
pozor
abych
vám
ukázal
že
všechny
cesty
k
bohu
to
přes
hluboké
krize
a
cesta
lásky
přes
ty
krize
nebo
přestal
hluboké
krize
mi
mě
řečeno
že
na
on
člověk
čte
nedělal
dokonale
kdyby
tělo
ale
tak
by
vůbec
nebyly
žádný
krize
ale
přes
tak
hluboké
krize
nejde
už
proto
že
je
to
cesta
lásky
proč
tomu
tak
je
protože
například
činnost
kterou
člověk
dělá
začne
ovečka
tohoto
života
dělat
pro
sebe
tím
začne
to
dítě
se
to
je
sobec
ten
nepomýšlí
a
vůbec
nemá
možnost
pomýšlet
že
neví
nezná
stav
matky
jestli
ta
matka
málo
konečně
mohl
tato
by
vysálo
aby
se
samo
udrželo
naživu.
To
je
vlastně
vzor
sobeckosti
nevědomé
sobeckosti
to
je
tomu
dítěti
vrozeno
to
část
vrozených
hodnot
které
převzalo
ze
zvířecího
života
ještě
ne
totiž
to
zvíře
také
vrozeným
způsobem
dělá
něco
co
se
vůbec
neučí
co
je
mu
vrozeno
sám
mléka
u
toho
dítěte
je
vrozená
vlastnost
a
neníli
zase
dobře
vrozena
tak
to
tě
musí
umřít
to
musí
být
vrozeno
moucha
která
by
neměla
v
rozhodnout
vlastnost
lítání
nebyla
by
mouchou
musela
bych
cípu
to
musí
být
vrozeno.
Husa
která
by
neuměla
od
útlého
mládí
tu
svojí
husí
signalizaci
tak
by
vůbec
nebyla
vnímána
matkou
to
musí
být
vnímána
tou
husou
podání
vede
a
von
se
dorozumívají
tou
signalizací
nemoh
mládě
by
zahynulo
matka
by
o
ně
nevěděla
tam
to
dokonce
tam
lže
dítě
dítě
jejich
který
zvířecí
to
znamená
jejich
mládě
vypadne
z
hnízda
a
už
se
ty
rodiče
o
ně
nestarají
on
tam
prostě
v
tom
hnízdě
není
to
mládě
husí
než
nebe
to
něco
tak
ty
nezi
o
něm
neví
ty
to
nemají
spočtěno
v
tom
stádu
neumí
počítat
mají
veliké
vlastnosti
ale
počítat
neumí
tak.
Teď
když
třebas
ti
učedníci
zřejmě
šli
za
ježíšem
a
to
jsem
mockrát
zdůrazňoval
aby
vám
to
nezůstalo
skryto
protože
měli
dojem
že
bude
konec
světa
a
že
z
něho
mohou
zachránit
jenom
tím
že
se
připojí
k
věčnýmu
životu
tak
tam
šli
za
ním
z
osobních
důvodů
aby
sami
získali
spásu
základnu
z
toho
konce
světa
jakým
to
musel
konkrétně
ježíš
názor
aby
vůbec
měli
o
tom
nějakou
představu
protože
představu
věčného
života
nemohli
mít
o
to
musel
předvést
na
konci
světa
že
u
nich
šlo
a
u
každého
z
dále
o
konec
světa
nejde
to
nelhal
že
představu
o
tom
je
musel
dát
lidskou
ruší
nemyslíme
takhle
vždycky
mít
už
jsme
trošku
dál
než
ti
rybáři
protože
máme
za
sebou
nějaké
poznání
které
nes
tím
proběhlo
ten
lidské
společnosti
to
to
je
na
vzestupu
že
tam
se
to
dá
vykládat
trošku
jinak
než
rybářovi
tehdejšímu
No
ale
dopadlo
to
přeci
jenom
tak
že
nejenom
ti
apoštolové
se
hádali
kdo
bude
největší
v
království
boží
a
že
intervenovali
dokonce
rodiče
jejich
jestlipak
že
jo
ty
matky
si
takový
symbol
mít
pořádný
místečko
v
tom
království
že
čili
to
tam
je
úmyslně
napsáno
aby
bylo
patrno
oč
čím
šlo
že
to
byli
sobci
čili
to
byla
čistokrevná
činnost
proto
aby
mně
to
něco
vyneslo
tak
voni
to
pojímali
a
teď
proti
nim
stál
ježíš
který
to
takhle
vůbec
nepojímal
ale
musel
si
s
ním
s
nimi
nějak
poradit
jak
to
měl
dělat
od
prvního
momentu
je
nadal
mocí
ještě
jim
to
dal
nějaký
komentář.
Nebo
když
říkal
velmi
nu
mém
to
dělejte
to
byl
ten
komentář
tady
to
na
napsáno
velice
ve
zkratce
že
to
menuje
ta
síla
ve
kterém
to
dělal
čili
že
ne
to
není
z
nich
že
to
že
oni
znají
to
jméno
a
potom
mohou
tím
jménem
působit
zázraky
že
to
není
jejich
síla
rozumíte
mně
mělo
jim
to
stačit
k
tomu
aby
věděli
že
kdyby
ta
síla
s
nimi
nebyla
že
by
okamžitě
přestali
dělat
zázraky
to
by
měli
vědět
ale
on
chudák
musel
vstoupit
na
kříž
a
ukázat
jim
svoji
bezmocnost
velice
lapidárním
způsobem
aby
to
i
ten
nejtvrdší
z
nich
pochopil
aby
to
celý
lidstvo
pochopilo
do
budoucnosti.
Že
jakmile
ta
síla
která
jedině
z
boha
od
člověka
odstoupí
jakmile
člověk
nechodí
s
ježíšem
jakmile
nenásleduje
nebo
je
mu
tato
možnost
odňata
musí
být
po
určité
době
odňato
vedení
osobní
totiž
aby
se
přešlo
do
vyššího
vedení
neosobního
nebo
ten
člověk
je
připravoval
k
nadlidskému
stavu
a
ne
k
lidskému
zlepšenému
tak
pak
to
všechno
končí
a
není
to
zase
jako
to
předtím
nebylo
takže
zákonitě
se
dostavilo
to
co
stalo
svatýmu
petrovi
že
tam
ten
tam
symbolizuje
všechen
celý
ten
stav
které
té
společnosti
až
na
svatýho
jana
že
začal
si
uvědomovat
že
se
mýlil
že
miluje
ježíše
miloval
sebe.
A
tu
činnost
dělal
kvůli
sobě
to
mu
potom
bylo
velice
jasno
přestože
dělal
zázraky
jako
ostatní
a
jemu
samotnému
připadalo
že
poslouchá
mistra
nikdy
mu
neodporoval
a
že
dělá
že
je
ve
službě
je
ale
byl
ve
službě
jemu
o
tom
není
pochyby
a
jenom
kvůli
sobě
ve
službě
jemu
kvůli
sobě
tak
je
to
správně
definováno
a
teď
byl
z
toho
bludu
vyveden
hroznou
krizí
protože
ježíš
věděl
že
jedině
když
zbaví
petra
petry
toho
petra
vybaví
z
toho
petra
tak
jedině
tak
mu
pomůže
k
tomu
neosobnímu
vedení
že
jsem
petr
musí
se
dovědět
že
je
ničema
že
je
k
ničemu
a
že
veškerá
moc
pocházela
z
ježíše
spojeného
s
bohem
od
sem.
A
jakmile
tato
by
s
ním
nebyla
tak
on
nic
není
vezmeme
si
hned
nedokončíme
to
ale
vezmeme
si
hned
příklad
svatýho
jana
miláčka
páně
ten
asi
byl
jediným
člověkem
z
těch
dvanácti
který
nešel
za
ním
kvůli
sobě
slyšel
o
ježíši
když
byl
ještě
žákem
svatého
jana
křtitele
a
zahořel
k
němu
láskou
láskou
kteroukteré
sám.
Text view •
Help