EN | ES |

prevzate-kotouc-77-04A

prevzate-kotouc-77-04A

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
A že si že ježíš kristus na to nedává přesné dispozice ví o cestě široké a cestě úzké a trnité to znamená když já vyhovím běhu událostí tak abych bez ohledu na to jestli je to správné spravedlivé dobré láskyplné to udělal je to sice se stany menšího odpověď cesta široká ale vůbec nevede k bohu já přitom přestávám mít základní hledisko správné a to jest vzdaluji se tím od bohu od boha nebo se k němu přibližuji pro to musí být hledisko které při všem tom učení se lásce musí být hlavní ústřední. Je toto cesta k bohu je toto krok na cestě k bohu když si je to spravedlivé v očích boží si to neodporuje jeho příkazu naopak jestliže to odpovídá to co nás křesťanství učí tomu všemu to ale učí ježíš kristus hlavně horském kázání že pak samosebou je to cesta na bohu je to cesta do království božího jestliže je to ale oportunistický způsob jednání to znamená vyhovění okolnostem zalíbit se tomuto světu tady by se mocným třeba nebo prostě slevit nebo být protekční nebo jde o mé lidi vždyť jsme te přeci o mé lidi a tak bych jim toto mohl udělat kdyby to byl cizí člověk pak po nedivím to bych mohl miluje to udělat ten takhle se nesmí při tom myslet. Že vaši lidi to jste vy té vaše já toho vás ježíš kristus bavil on vás chce dostat nos do situace nebo do do způsobu jednání ve kterém neprotekčně s každý by nás se stejně to znamená když z toho nic nemáte tak stejně spravedlivě a stejně dobře jednáte jako když z toho něco máte by se to dalo definovat tak nikdy se nevzdalovat daleko od vůle boží. Kdy se dotazovat co je vůle boží vnitřně se dotazovat co je vůle boží když nerozumíte co je vůle když nevíte nemůžete rozhodnout jestli a nevíte si budete opravdu konat vůli boží sou takových to ce že nevíte je to vůle boží nebo není to vůle boží tak by třeba několik let alternativ tak lépe jest chvilinku počkat utišit se a když to aniž po tom co se ani nedovíte tak raději se do toho nepouštět a říct těm lidem kteří to na vás jí to je nad mé síly já tomu nerozumím já to co si nerozumím já si myslím musím rozmyslet a tak dále a nedělat to čemu nerozumím že je dobré o čem nemohu platit že je to dobré nebo aspoň neutrální jak jsem měl to dříve nazýval ano radši nedělat samozřejmě kdyby se člověk mohl rozhodnout mezi dobrem a zlem to by bylo na světě velice snadné ale on musí dělat kompromisy často víte on musí volit někdy ze dvou nebo více zel to menší. A z několika dober musí volit zase to největší dobro rozumíte čili tyto zásady musí být když už musíte dělat zlo tak abyste věděli jaké dobro jaké větší dobro to bude mít za následek že například pro svého člověka to neudělám to bude doma zle pochopitelně ale jaké větší dobro to bude pocházet když já jsem zastával objektivně dobro toho si musí být vědom co je mi do toho že doma budu mít peklo když jsem zastával dobrou věc když ani nepomůže třeba že to doma vyložím. Ale musím mít klidné svědomí neprotekčně jednat ano ale řekl jak se pozná že se vzdaluje boha že si to se nemáme vzdalovat od boha od jeho vůle protože jak se brzdíme od jeho vůle tak ho ptám taky milovat jo při tam plnilo příkazy a tím se tedy od odnaučujeme milovat ho totiž jak nám něco nevychází v tom světě tak z toho poznáme že to není vůle boží když to jde samo. Tak je to vůle boží rozumíte když to jde samo nenásilně ovšem aby to samo šlo tak musím dělat všechno pro to pro tu musím plnit ty dva body předešlé jo neprotekčně milovat hledat dobro správně jednat ne když se správně snažím jednat tak to potom tak se potom dostanu na úroveň událostí která je vyšší a je to všechno jde samo jak to samo nejde tak jsem se úrovně spadl a musí se tam dostat zase tím že se štípnu a řeknu si tak v čem se máš rád v čem ses vzdálil bohu v tom se nesmí prát a to musíš napravit. Já vám nemohu tohleto radit co vám teďka řeknu ale dám to sem přesto do toho písma když já když jsem toto vždycky zjistil tak jsem dělal pokání já vám to neradím já jsem se trestal já jsem kolikrát nevěděl jak to jinak udělat jak radikálně proti sobě zakročit tak jsem dělal něco co mně bylo krajně nepříjemné tak jsem si říkal toto jsi nikdy nedělal protože to bylo krajně nepříjemné ale jestli je to účelné rozumíte ne protože to je lepší jemné tak jsem to začal dělat protože to bylo účelné ale bylo to nepříjemné a dělal to no tak dlouho dokud se mi nezjevila vůle boží v čem se mýlím to je třeba nevěděl že sem se mýlil rozumíte ale ty by se se dal začal zapírat někde jinde tak vzrostla moje míra sebepoznání. A já jsem věděl v čem chybuji rozumíte mi že to nemohu radit to je radikální způsob ale tím jsem zabránil a zabraňuju dodnes často velikým krizím takže i když se na mě dívají tak přímo říkají prostě chlapce chápe trestáš a já jsem říkal kdyby si znal jaký jsi padouch že to nemohu jinak vymluvit tak by se lidi byli že se trestám ty například to a to neděláš nebo to a to je cesta tak dále zase říkám mně alkohol třeba moc voní a takhle se však vymlouvám ne. Ale ve skutečnosti trestám sebe za to že nejsem ochoten dělat něco po dobrém nebo že něco nejde a já v tom nejsem ochoten vidět volání boží protože sebe moc mám rád když mě něco nejde tak já v tom mám vidět volání boží víc chce mě k sobě přitáhnout a já musím hledat všechny prostředky jak se k němu zase přiblížit ne protože že mně to nepříjemné prosím vás co se děje to nesmí být hadičku to kdybych zastával to hledisko tak to jsem vzdal ještě víc boha já sem svým básnit naopak já si přišiju takovou nepříjemnost na tělo že dělám něco nepříjemného co je ovšem účelné ne proto že to nepříjemné a tím se zbavím sama sebe. Včera jsme se pokusili o jednu pro vás novinku že totiž jsme vyvodili důsledky z toho že optimálně žitý den v činnosti není koncem říkám optimálně žitý z duchovního hlediska den není koncentrací nýbrž je meditací kroužením kolem toho centra soustřeďovacího kolem toho systému soustředění čili příprava na soustředění. A podobá se to celému tomu dění které pro jsme prodělali kterého jsme byli svědky nebo který se nic marta nemůžeme na kterého jsme byli podílníky při tom čemu se říká stvoření my bychom měli celý den považovat za opakování tvůrčí činnosti boží. V malém co bůh dělal ve velkém že stvořil celý vesmír a přičemž my jsme ho přistihli dnes jako při úkonu kde ten vesmír už stojí nebo je v takovém stádiu vývoje že z něho vyprýštilo jasné naše vědomí tak my bychom měli k tomu jsem vás chtěl přivést dojít k názoru že se ocitáme ve stádiu rozpracovaného díla že přeci nemůže být smyslem vesmíru aby něco z boha vyšlo a zůstalo mu to vzdáleno. A zůstalo mu to cizí proto se ve starém zákoně všechno tak dramatizuje při tom pádu z ráje a tak dále a také v životě ježíše krista v novém zákoně to dramatizuje aby bylo znát jak záleží bohu na tom aby toto dílo které začal a ke kterému přizval v určitém okamžiku člověka aby bylo zdárně dokončeno tím že by člověk byl vtažen tam odkud přišel do otcova domu svatý pavel říkal tak bůh miloval člověka že svého jediného syna poslal a obětoval. Aby skrze jeho oběť člověk se mohl vrátit k bohu zrovna takhle to je my bychom měli pochopit že toto je smyslem této fáze stvoření je už je tady člověk který tuto myšlenku může pojmout že už je ji schopen nejenom pojmout ale i realizovat při té realizaci jsou samozřejmě určité potíže protože tou realizací předbíhá ten celkový pomalý vývoj který ještě celý vesmír čeká. To není ale něco co by nebylo správné jestli si myslel že děláme tak krutou nenáležitou věc děláme násilí království božímu to je pravda ale to království boží jak tam ježíš kristus o tom říká toto násilí trpí a je rádo za ně přijímá je a je tím dobyto čili ježíš kristus od nás chce abychom toto násilí prováděli abychom se nedívali na rostliny jenom jako na krásný dar od boha abychom se nedívali na ostatní kteří to ještě nedělají vždyť ten taky nejde tak co bych já se namáhal že to tak řídká možnost se tam někam dostat že že že že by bylo celkem škoda kdybych já se o to vůbec snažil takhle nechtěl ježíš kristus abychom mysleli protože řekl té samaritánce kdybys chtěla měla bys život věčný já to zkracuji A tak taky my kdybychom chtěli tak bychom měli život věčný co se od nás chce abychom se připojili vědomě k té vůli boží připojili k vůli boží je to otázka vůle to zkazka připojení naší vůle vůli boží abychom se k ní připojili tak aby nás ona vynesla k sobě my nemáme tu sílu abychom naší vůlí až k ono šli k němu došli ale když se k ní připojíme tak se to stane vy jste š pannu marii ona se připojila k vůli boha kvůli boha otce a narodil se z ní ježíš a tak to šlo potom dál protože si tady mockrát líčili čili vždycky to bylo připojení k vůli otcově k té vůli otcově. A při tom je fakt že ta vůle lidská která se připojuje k vůli otcově napřed se nějakým způsobem pozměňuje zjemňuje jak to jež ukazoval až do křtu v jordánu a pak se ztrácí pak přestává být vůlí už toho člověka protože člověk už do takové míry se setkal s bohem že už pociťuje jeho vůli a připojuje se vědomě k jeho volnímu tvůrčímu aktu a to potom dělal ježíš kristus od jordánu dál a po jordánu to už nebudu teď tady rozvádět. Tak teď ještě dál prosím vás jestli je tedy pravda že my jako celé stvoření jsme jednou vyšli z domu otcova tak myslím že není těžkého vzít na srozuměnou že nás nevyhnal že nás zase čeká že v tom stvoření které on rozvinul máme jenom nějakou funkci kterou ve spolupráci s ním máme splnit. Není třeba té funkci rozumět na to vás upozorňuju nelamte si s tím hlavu nezneklidňujte se tím už panna maria vám jasně napovídá nevím kterak se to může stát když nevěděla ani kterak se to může stát že porodí když ne nepoznává muže tak ani nevěděla proč se to má stát pochopitelně nevěděla nic ale byla přemožena tou vůlí boží a připojila se k ní nic od vás se nechce žádná spekulace nýbrž uznat že toto stvoření není dotvořeno že to je odchod že jsme ve fázi odchodu z otcova domu a dost daleko že už jíme s vepři. A to už je dost daleký odchod to už je nejkrajnější mez a berte na vědomí že z této krajní meze je nejsnazší přístup zpět je to sice vzdálené ale nejsnazší proto že tam už nemůžeme být utěšováni například rajskou blažeností už je dávno za nám dokud jsme si žili v ráji tak je pochopitelné že jsme netoužili po bohu. My jsme toužili jenom mít ještě víc z toho života proto jsme sáhli na jablko poznání je to tak abychom plněji ten život žili ale dneska vidíme že pojíst si jablko poznání znamená přijmout nový úkol když totiž vy po této cestě půjdete dál tak si nesmíte myslet že to znamená uspávací metoda to je braní úkolů. Ježíš kristus to jasně ukazuje že kdo se za ním odebral tam to nekončilo dostával okamžitě úkol ti chudáci učedníci sotva se u něho ohlédli už je poslal dělat zázraky dovolte si to dělat si ty zázraky protože nejste jeho učedníci nemůžete je dělat ale jakmile se jeho učedníky stanete budete nuceni aspoň být svědkem toho že ty zázraky se dějí napřed se budou jenom dít ale budou se dít za vaší pomoci nikoli bez vás a největší zázrak jehož můžete být svědky vy dnes a denně je ten že když všeho necháte a já se vám vysvětlit co je to všeho nechat A půjdete za ním si to mému sítem ani formulaci větnou ani formulaci obrazovou půjdete za ním tím že se mu odevzdáte že mu svůj život předložíte bezeslovně protože jestli to chcete udělat tak je zbytečné slovo do není tak hloupej jako my abysme museli česky mluvit není třeba to není člověk k tomu není třeba slovo říct já mohu chtít a čím méně slov i beze slova mohu chtít nastoupili mohu přát a nemusím k sobě při tom mluvit sice nemění ně mi není mi pětaosmdesát abych musel říkat postavím na kafe a možná to kafe postavit aniž si to říkám prosím vás. Tak na to vás upozorňuju že ta formulace je vždycky něco co budete muset dříve nebo později odbourat na vás protože to je projev stvořeného když budete říkat jméno boží tak je to projev stvořeného proto jsem vám včera toho mluvil abyste pořád nemohli kecat abych taky směl já za vás aby vy jste chvilinku byli ticho abyste pochopili že tímhletím způsobem jdete víc k bohu než když něco pořád prohlašujete co už jste se toho na povalovali a kde se nikde tak tím prosím vás přestaňte a dělejte něco a to něco dělat to znamená to bylo nejlépe celý den se takhle připravovat abyste kroužili tou svou činností okolo boha co kroužit nevzdalovat se to znamená vědomě dělat to o čem mohu nabeton říct že to není proti vůli boží že je to správné spravedlivé dobré jestli je možné laskavé dobročinné jestli je to možné to vždycky není možno na tom nezáleží A aby v tom nebyly hloupé myšlenky já si od tých hloupých myšlenkách pomáhám protože nejsem jich prosto ne jako vy tím způsobem jak jsem tady říkal tomu bobovi že si zpívám když si zpívám věřte mi to nemohu troubě myslet nemohu ani zformulovat obec nic nemohu formulovat jestli je zpěvná nátura ale prosím vás to můžete i falešně zpívat to vám nikdo kontrolovat nebude vnitřně a nebudete moci myslet jinak slovně nebudete moci mysli ten zpěv je víc než slovní myšlení. A je to již blíž bohu protože při tom nic nepokaňháte totiž nemyslíte na hlouposti samozřejmě kdyby vám to dělalo potíže a museli jste vymýšlet noty to by bylo hrozné to taky obecně tedy neplatí tohleto jsem to mohl radit bobovi takže když člověk celý den krouží tímto způsobem okolo toho co večer nazývá říkám nazývá koncentrací tak si nesmí potom večer myslet že se zkoncentruje nýbrž že když bude reprodukovat na vyšší úrovni to poměrně vzdálené kroužení okolo spravedlivosti pravosti pravdivosti opravdovosti a moudrosti boží. Když bude bližším způsobem kroužit že patrně bude větší naděje že do něho vejde a já myslím že když nejsem vázán na konkrétní činnost která je poměrně vzdálená tomu blízkému kroužení které jsem vám předváděl včera večer konkrétními myšlenkami na chrám boží tak že vás to blížeji připraví to co jsem prováděl včera měla být takzvaná příprava blízká ovšem příprava blízká bez přípravy vzdálené zase stojí ve vzduchu ta nemá základ ta je na písku ta se hroutí nevíte co s tím že vy nevíte co potom co s tím máte dál udělat. Proto vám to chci teď poradit samozřejmě zase to nebude obecně platné možná že nikomu z vás to co vám teď řeknu se nebude hodit že zrovna tomu bude váš styl já mám nemohu radit nic jiného než to co sám dělám pochopitelně nemohu radit nic jiného než co se sám vyzkoušel tak bych vám radil když vám dneska budu zase napovídat teď už víte takzvanou blízkou přípravu je na že ho budu blíz velice blízko toužit ska vaší ho sní sem poddávejte myšlence jako kdybyste vy to vyslovovali to nes nese to po opakovat je jenom do jenom to poslouchejte vnímejte to já za vám já tu hrubou práci. Já vás už nenechám formulovat vás už vzdaluju od toho co vás vzdaluje a nepřibližuje a to je ta vaše formulace se kterou se namnoze spokojujete já už to za vás provedl abyste vy jste mě jenom ten užitek aby se z toho měli jenom toho ducha toho abyste viděli v tom toho ducha abyste ho postihli abyste se jím dali unést rozumíte že se mi toto povede tak to unešení tou myšlenkou bych vám radil využít takhle třeba já řeknu svatý pavel já začnu s tím co jsem člo začal svatý pavel řekl chrám boží jste a duch boží ve vás přebývá tak jsem to formuloval já jsem dva jeho výroky stáhl veden protože jsem protože mně šlo o ten vnitřní chrám a toto že svatý pavel řekl mám včera řekl to je upozornění na vaši přednost kterou máte před všemi tvory tohoto světa před zvířaty rostlinami a tak dále před živými i mrtvými stvořeními. A vy se toho celý den nevšímáte této vymoženosti možná ze skromnosti možná z dojmu že to nedokážete anebo netečnosti že o ten chrám nesto nestojíte že jeden nechcete vstoupit ale protože je to to nejlepší co životě můžete udělat vrátit se do otcova domu a toto se vás upozorní svatý plete osud je ve vás prosím vás buďte tak dobří a nes si předse musíte předsevzít že do toho chrámu vstoupíte tedy prvním sí být volo chci chci tam vstoupit chcešli kdo za mnou přijít já musím v sobě vzbudit touhu. Tak po tomhletom bych já mlčel teď že ano a vy byste pokud tato toho by vás byla vzbuzena byli s tím spokojeni neslevoval si tak do že já se opravdu použil prosím tě já toužím to života že toto vím tomu že toužím no prosím vás to je blbost žádnou formulaci na vás nechci to jsem za vás udělal jo prosím vás jestli opravdu to nezá vzbudilo touhu tak to je stav touhy to lepší než jakákoliv formulace já sem to pomoci proto zavázal abyste mohli vstoupit do stavu touhy se té názorné učení koncentrace lidí se vstoupit ze stavu tohoto povídavýho světa diskurzivního dějepisného. Do stavu v jakém existuje bůh nejvyšší existence jeden z jeho stavů je stav vůle a tento stav to je láska upozorňuji vás čili když budete chtít setkáte se s jeho láskou to je první věc kterou bych vás chtěl učit ano sem já vás do dlouho nenechám po tomhletom úvodním slově chtít potřeby že se za chvilinku ti let budete že zvadnete za dvě za tři vteřiny já vás nechám ještě chvilinku uležet pochopitelně ale ne proto abyste měli jiné myšlenky nýbrž aby to si jasně uvědomili nebylo jsem nechtěl nemusel se to říkat abyste si toho byli vědomi že vy nejste schopni toužit. Takhle se ohodnoťte čím dříve přijdete k mínění že jste neschopný ty mě to lepší snáze sebe opustíte kdy mě o nic jinýho nejde abyste toho padoucha který jediný vám stojí v cestě k bohu abyste ho opustili já s mou učit ještě jiným vlastnostem než chtít a taky dlouho nevydržíte a když se přesvědčíte že v ničem nevydržíte tak možná že přijdete na to že tady je jenom milost boží která je schopna vás tam převést a to je ta síla za tou stěnou kdybyste totiž přestali věřit že za dveřma je milující bůh že je tam otec je vy jste synem kterého když mi pořád te o chleba že po vás hodí kamenem pak toho prosím vás nechte. Ale to myslím že mezi vámi není nikdo kdo by si toto myslel za těmi dveřmi je opravdu mající otec na to vás upozorňuju a jestli vám neotevře tak jste vinni jenom vy které před sebou kteří před sebou máte tisícero zástěn nejenom ty dveře té úrovně ale dveře sebelásky dveře neschopnosti se odevzdat vzít svůj kříž odosobnit se. Sebe zapřít a konečně následovat ani jedno ani druhé ani třetí ani čtvrté a jestliže na toto přijdete tak druhý den už si budete počínat jinak když se budete snažit vědomě ho následovat a já jsem dost snad napsal o činnosti abyste věděli jak činnost má vypadat prosím vás je toho dost já tady nebudu opakovat abyste to činnost zavedli už příště tak že by vás opravdu odosobňovala. A že by vás přiváděla blíž k bohu za příprava má obrovskou vůli proti koncentraci v tom že když přes den děláte činnost která která se shoduje s vůlí boží a která se mu neprotiví ta má tu velkou výhodu před koncentrací při kterém víte k bohu že totiž když tuto činnost dokážete dělat tak aby to dělali proto že on si to přeje a ne proto abyste s ním spojili o to přijetí nejde spojit se jako by to dopadalo zvát proto. Abyste byli na jeho poli a jeho pra na jeho poli pracovali jako třebas já s tím strojem né tak to má spojovací účinek protože si to vlastně nepřejete to spojení chápete to ale ten mě ne kdo plní vůli mého otce ten je boha a když by tak nestavte se přes den o nějaké spojení s bohem ten že se o to abyste dělali správně jak si to bůh přeje a teprve vyvrcholením toho budiž koncentrace rozumíte né si říkat já jdu do říma u každýho patníku jsme kolikrát opakovali. Nýbrž prostě dělat dobře jít správným směrem a jít správným směrem to je velice no snadné velice leh velice snazší než se spojit s bohem že to není vaší moci jste se ho poslušni přes den se od něho nevzdálit kroužit kolem ho vůle hledět vystihnout jeho vůli není to pravda čili to je cenné na vzdálené přípravě asi to já jsem se to koná to to co bůh si přeje aby bylo vykonáno bez ohledu na to jaký to bojová efekt. Tak takové činnosti říkáme nezainteresovaná činnost já to nedělám pro sebe nýbrž jasně to dělám pro něho protože on si to přeje to je opravdová práce na poli ne je pří případ na vstup do domu prosím není to studenou to je jasné ale je to jedinečná práce na jeho poli kdyby ten služebník který pracuje na jeho poli musel na to co za to dostane to by se příčilo tomu celému podobenství které tam je a i to podobenství o těch hřivnách se měli správcovství těch hřiven ti nemysleli na to co jim to vynese. Ty dopadu chtěli vyhovět přání toho hospodáře hospodařte s tím neřekl já se vám odvděčím tu větu tam nemáte žádném vydání hospodaří je to tak takže on neměl příslib a tato nezainteresovaná činnost je velice důležitá to nám dále příprava ovšem když potom skončíte práci na poli tak máte přeci právo vstoupit do jeho domu a to jsem vás učil včera večer to proto vám náleží protože jste pracovali jeho poli ode mě dělník mzdy své ale nemá na něm se celý deme to by to stalo prací vypadalo né tak když potom vejde toho domu otcova tak zase musí tomu otci nebo tomu hospodáři dokázat že mu šlo jak při té práci na poli tak při tom vstupu o toho podáte a ne o sebe že když mu začne najednou jít o něho tak přijde celá která řadě někam vervou a je se najíst že ano a ne se tam nepřišli najíst do té koncentrace. Že tam přišli tomu bohu tomu hospodáři posloužit vyhovět jeho přání co jeho přání co teďka se podivte jeho přání je s vámi se spojit to její o kterém dáváte protože vy se opášete jak tam je řečeno to znamená vy na sebete na se na sebe berete myšlenku kterou jste přes den neměli to opásání se předtím neměli a to je myšlenka nová čistá a směli na vý oděv to jasné to je myšlenka čistá na spojení s ním a to co mu připravujete té od vás jemu to je od vás je neříkám mi to vaše to je jeho jídlo kterými patření nejenom připravujete tak má taky nestalo věc si ho nevyrobili to trati to je vaše dílo teprve ještě to že by byl užitečný smysl že proto jste dobří že mu tohleto děláte. Ale to je to důležit to ten správný do koncentrace tuhleto jak zaujmete jiný tak já vás mohu ujistit že to nikam nepovede já jsem se snažil v tom co jsem dosud napsáno čit co je to činnost která vede k bohu budiž vám jasno že nešlo tak utvářen aby mohl být jenom čím aby to taky vydržel proto taky večer lehá nejdéle večer a odpočívá od té činnosti. Nejenom to už během dne nesčetněkrát si musí odpočinout a to vám jistě dostatečným důkazem toho že člověk není schopen jenom činností soustavně k bohu jít že musí nějakým způsobem kombinovat všechny složky toho co z boha vyprýštilo a zhmotnilo se nebo realizovalo se v člověku a bůh se realizoval v celém tvorstvu trojím způsobem jak často opakujeme svou existencí. Svým poznáním a svou láskou a všechno do takové míry jak ten který organismus to znamená existence ta která úroveň unesla tyhlety absolutní vlastnosti boží soudnosti žádná neunesla tyto absolutní vlastnosti absolutně každá nov relativně v poměru ke složitosti svého organismu a tady je veliké pokušení které na člověka číhá že totiž člověk je velice složitá bytost to vy blok a tomu pozorujeme i v jeho způsobu myšlení a jednání těžko kát nevyznáme sami v sobě. A protože je tak složitá bytost tak se do něho vtěluje do značné míry vědomí od boha dané značné míry to znamená poznávací schopnost do značné míry existence to znamená existence velice složitá už nadaná takovými vlastnostmi že o ní mezí říkal já myslím že plným právem že je vesmírem v malém že to znamená že mě že mě nechybí nic co je v celém vesmíru do určité míry a v určitém mysl analogicky je to pravda ano dycky tomu tak je tak a potom koneckonců jednom i ta láska v tom člověku do takový míry aby byl schopen na tomto světě žít jako člověk. Protože kdyby tato láska nebylo mě zastoupena do takové míry jak si to vyžaduje složitý lidský do genius tak by opravdu ten člověk in protože on musí od začátku své existence prokazovat lásku napřed vůči sobě že se snaží pít to mlíko matčino a tak dále a to je láska k sobě a k tomu novému organismu který ta duše dostala k dispozici a pak to rozšiřuje dál takže jestliže se na analyticky napřed třebas rozebíral v těch spisech rozpojení potom cestu činnosti teď budu zírat cestu lásky potom cestu poznání jestli se k tomu dostanu tak prosím zásadně nedokonalé v tom je to. Že jsem to rozebral na části které patří k sobě tak teď se budu snažit aspoň dneska dopoledne dát dohromady dvě částky činnost a lásku aspoň tyto dvě kdyby to bylo mělo být ideální tak bych pro každého z vás kdybych vás ovšem poznával a proto čím to je ideální nebude protože každý z nás l měl já píšu obecně že obecné vzorce tak kdyby to byl dál tak bych pro každého z vás provázal všechny ty složky tak aby vám to vyhovovalo vašemu složení vašemu poměrnému složení těchto složek nebo poměrné schopnosti užívání těchto složek a proto indové říkají že je to individuální cesta která se hodí vykládat pro každého individuálně zvlášť a ne už pro dva nebo tři najednou. No tak třeba já jsem zvláště dával pozor abych vám ukázal že všechny cesty k bohu to přes hluboké krize a cesta lásky přes ty krize nebo přestal hluboké krize mi mě řečeno že na on člověk čte nedělal dokonale kdyby tělo ale tak by vůbec nebyly žádný krize ale přes tak hluboké krize nejde už proto že je to cesta lásky proč tomu tak je protože například činnost kterou člověk dělá začne ovečka tohoto života dělat pro sebe tím začne to dítě se to je sobec ten nepomýšlí a vůbec nemá možnost pomýšlet že neví nezná stav matky jestli ta matka málo konečně mohl tato by vysálo aby se samo udrželo naživu. To je vlastně vzor sobeckosti nevědomé sobeckosti to je tomu dítěti vrozeno to část vrozených hodnot které převzalo ze zvířecího života ještě ne totiž to zvíře také vrozeným způsobem dělá něco co se vůbec neučí co je mu vrozeno sám mléka u toho dítěte je vrozená vlastnost a neníli zase dobře vrozena tak to tě musí umřít to musí být vrozeno moucha která by neměla v rozhodnout vlastnost lítání nebyla by mouchou musela bych cípu to musí být vrozeno. Husa která by neuměla od útlého mládí tu svojí husí signalizaci tak by vůbec nebyla vnímána matkou to musí být vnímána tou husou podání vede a von se dorozumívají tou signalizací nemoh mládě by zahynulo matka by o ně nevěděla tam to dokonce tam lže dítě dítě jejich který zvířecí to znamená jejich mládě vypadne z hnízda a už se ty rodiče o ně nestarají on tam prostě v tom hnízdě není to mládě husí než nebe to něco tak ty nezi o něm neví ty to nemají spočtěno v tom stádu neumí počítat mají veliké vlastnosti ale počítat neumí tak. Teď když třebas ti učedníci zřejmě šli za ježíšem a to jsem mockrát zdůrazňoval aby vám to nezůstalo skryto protože měli dojem že bude konec světa a že z něho mohou zachránit jenom tím že se připojí k věčnýmu životu tak tam šli za ním z osobních důvodů aby sami získali spásu základnu z toho konce světa jakým to musel konkrétně ježíš názor aby vůbec měli o tom nějakou představu protože představu věčného života nemohli mít o to musel předvést na konci světa že u nich šlo a u každého z dále o konec světa nejde to nelhal že představu o tom je musel dát lidskou ruší nemyslíme takhle vždycky mít už jsme trošku dál než ti rybáři protože máme za sebou nějaké poznání které nes tím proběhlo ten lidské společnosti to to je na vzestupu že tam se to dá vykládat trošku jinak než rybářovi tehdejšímu No ale dopadlo to přeci jenom tak že nejenom ti apoštolové se hádali kdo bude největší v království boží a že intervenovali dokonce rodiče jejich jestlipak že jo ty matky si takový symbol mít pořádný místečko v tom království že čili to tam je úmyslně napsáno aby bylo patrno oč čím šlo že to byli sobci čili to byla čistokrevná činnost proto aby mně to něco vyneslo tak voni to pojímali a teď proti nim stál ježíš který to takhle vůbec nepojímal ale musel si s ním s nimi nějak poradit jak to měl dělat od prvního momentu je nadal mocí ještě jim to dal nějaký komentář. Nebo když říkal velmi nu mém to dělejte to byl ten komentář tady to na napsáno velice ve zkratce že to menuje ta síla ve kterém to dělal čili že ne to není z nich že to že oni znají to jméno a potom mohou tím jménem působit zázraky že to není jejich síla rozumíte mně mělo jim to stačit k tomu aby věděli že kdyby ta síla s nimi nebyla že by okamžitě přestali dělat zázraky to by měli vědět ale on chudák musel vstoupit na kříž a ukázat jim svoji bezmocnost velice lapidárním způsobem aby to i ten nejtvrdší z nich pochopil aby to celý lidstvo pochopilo do budoucnosti. Že jakmile ta síla která jedině z boha od člověka odstoupí jakmile člověk nechodí s ježíšem jakmile nenásleduje nebo je mu tato možnost odňata musí být po určité době odňato vedení osobní totiž aby se přešlo do vyššího vedení neosobního nebo ten člověk je připravoval k nadlidskému stavu a ne k lidskému zlepšenému tak pak to všechno končí a není to zase jako to předtím nebylo takže zákonitě se dostavilo to co stalo svatýmu petrovi že tam ten tam symbolizuje všechen celý ten stav které té společnosti až na svatýho jana že začal si uvědomovat že se mýlil že miluje ježíše miloval sebe. A tu činnost dělal kvůli sobě to mu potom bylo velice jasno přestože dělal zázraky jako ostatní a jemu samotnému připadalo že poslouchá mistra nikdy mu neodporoval a že dělá že je ve službě je ale byl ve službě jemu o tom není pochyby a jenom kvůli sobě ve službě jemu kvůli sobě tak je to správně definováno a teď byl z toho bludu vyveden hroznou krizí protože ježíš věděl že jedině když zbaví petra petry toho petra vybaví z toho petra tak jedině tak mu pomůže k tomu neosobnímu vedení že jsem petr musí se dovědět že je ničema že je k ničemu a že veškerá moc pocházela z ježíše spojeného s bohem od sem. A jakmile tato by s ním nebyla tak on nic není vezmeme si hned nedokončíme to ale vezmeme si hned příklad svatýho jana miláčka páně ten asi byl jediným člověkem z těch dvanácti který nešel za ním kvůli sobě slyšel o ježíši když byl ještě žákem svatého jana křtitele a zahořel k němu láskou láskou kteroukteré sám.

Download XML • Download text • Waveform view