Waveform view
prevzate-kotouc-77-02B
Loading wave form: 0%
Speed: ⊖ 100% ⊕
|
|
fast_rewind
play_arrow
fast_forward
|
Zoom: ⊖ 200 pps ⊕
|
se
mi
to
byl
on
království
boží
násilí
trpí
a
na
nebo
by
dáno
teď
to
násilí
kterým
je
dobýváno
to
bych
chtěl
detailněji
ještě
rozvést
protože
to
násilí
díle
dobýván
a
vůči
sobě
a
tím
že
to
děláte
oči
sobě
tím
dobýváte
to
království
boží
tak
se
dělat
násilí
přímo
na
království
bych
vidíte
já
bych
ho
nemáte
přece
ou
nesmíte
být
nic
na
citového
a
nic
nerozumného
protože
co
stojí
proti
vám
nebo
co
stojí
on
cestě
abyste
mohli
vstoupit
do
toho
království
byl
žít
vy
sami
si
stojíte
nikdo
jiný
než
vy
sami
ten
přelud
ten
váš
dojem
klamný
že
toto
jediná
skutečnost
a
musíte
si
udělat
to
násilí.
Když
je
tuto
skutečnost
musíte
překročit
se
dostat
za
ní
nad
ním
úroveň
nebo
rozšíří
vnímání
tohoto
vědomí
čili
rozumně
rozumně
zvyšovat
poučenost
tohle
provinit
já
jsem
jedním
jenom
proto
abych
zvýšil
vaši
poučenost
to
já
si
hodně
slibuju
já
jsem
nikdy
žádnou
poučenost
neměl
se
za
to
samorostle
s
tím
bylo
spojeno
bok
nebezpečí
tím
to
překonal
tak
to
je
dně
veliká
noha
ale
může
poučenost.
Když
jim
je
člověk
poslušen
vykonává
to
největší
násilí
na
lidském
organismu
totiž
když
vám
třebas
lékař
doporučí
nějakou
dietu
tak
si
nic
to
dělat
násilí
né
ale
to
že
to
větu
dodržovat
tak
se
vyléčíte
třeba
říkám
příklad
například
a
ne
nikdo
třebas
u
té
žloutenky
infekční
se
to
vůbec
neléčí
že
se
tam
jenom
upravuje
ten
ty
pokory
to
u
pravdu
hmotné
diety
na
to
není
asi
lék
vůbec
a
druha
ty
duševní
a
tak
tohleto
platí
na
duchovní
cestě
obecně
že
já
jsem
neklidem
přidržován
při
tomto
světě.
Tak
klidem
jsem
odváděn
od
toho
jediného
co
považuji
za
důležité
čili
především
zachovat
za
každé
okolnosti
klid
jestliže
mi
to
přivádí
z
míry
tak
je
to
pro
mě
příznakem
že
je
to
chybné
že
to
všichni
stav
do
které
se
tady
je
vzdaluje
království
boží
čili
já
jsem
dělám
tak
velké
násilí.
Že
od
toho
co
mě
zneklidňuji
zneklidňuje
soustavně
odcházím
já
se
toho
vzdávám
že
já
o
tom
odstupu
třebas
jenomže
odstupuju
až
do
té
doby
až
se
uklidním
pak
to
mu
bude
přistoupím
to
znovu
vety
tak
znovu
prostě
odstoupím
a
tak
dále
a
znovu
jako
jako
že
se
klepe
že
na
bránu
to
dělá
nejsem
schopen
to
dělat
dokonale
dám
to
jenom
jako
klepání
odstupuju
přistupuji
odstupuju
přistupuji
odstupuju
proto
že
mě
to
by
si
je
ne
proto
že
bych
chtěl
odstoupit
že
to
zneklidňuje
a
přistupuju
proto
že
tam
živ
že
ano
a
to
je
to
nejhlubší
násilí
které
by
se
to
na
království
božím
dělat
protože
jestliže
byl
te
trvale
klepat
tak
to
má
tento
blahý
následek
že
čím
dál
do
té
klepat
tím
více
sebe
tomu
se
odosobnit.
Ale
není
to
řek
bych
lajdáctví
nebo
netýkavost
ze
strany
těch
kteří
jsou
za
dveřmi
že
vám
neotevřou
nýbrž
je
to
vaše
neschopnost
klepat
že
vám
není
otevřeno
kdo
klepe
totiž
tomu
bude
otevře
dobře
si
uvažujte
mezi
sebou
a
v
sobě
jestli
opravdu
klepete
jestli
opravdu
děláte
nějaké
násilí
za
von
věřím
ježíš
kristus
chtěl
aby
se
to
násilí
tomu
co
je
zavřeno
dělal
že
kdyby
říkal
neklepejte
nenamáhejte
se
ne
tak
to
bylo
něco
jiná
já
ne
zásadně
byl
pro
to
aby
se
třebas
nenápadně
ale
soustavně
klepalo.
Dejme
tomu
nemusíte
ani
mít
ten
smysl
pro
to
království
boží
třeba
to
že
je
to
ani
schopni
ale
jednostranně
budete
klepat
v
tom
smyslu
třebaže
otec
zdraví
dejme
tomu
jestliže
ale
budete
klidně
klepat
klidně
a
ten
klid
přitom
se
zachovat
tak
si
otevřete
království
boží
do
značné
míry
já
bych
to
řekl
jinak
když
ten
chromý
u
toho
rybníku
bethesdy
moc
let
ležel
a
nikdo
mi
nepomohl
do
té
zčeřené
vody
aby
ho
anděl
zachránil
u
tý
porobit
to
znáte
tak
on
už
tam
ležel
prostě
já
bych
řekl
lidsky
do
nadějné
že
to
už
nebyla
naděje
velká.
Ale
on
tam
přesto
vydržel
on
tam
přesto
vydržel
protože
se
naučil
za
tu
dobu
trpělivosti
ne
to
je
to
násilí
on
se
naučil
vášním
druhu
násilí
které
jedno
z
neučí
nejí
jaké
vůbec
znám
trpělivě
na
jednom
místě
dolovat
jak
říká
ramakrišna
a
to
se
člověk
dostane
až
k
tomu
pramenu
věčné
vody
říkal
taky
on
ano
rozuměl
tomu
v
indii
stejně
dobře
a
to
my
je
zajímavé.
Takže
když
on
tam
takhle
beznadějně
byl
jenom
pro
svou
vytrvalost
tam
ještě
zůstal
jenom
protože
se
naučil
trpělivosti
tak
nakonec
se
dostavil
kristus
najednou
před
ním
kristus
a
to
se
stane
také
nám
ono
si
to
vyložil
jenom
z
té
jeho
choroby
nevíme
co
stalo
dál
ale
každý
má
nechodí
nějakým
způsobem
A
jestliže
nás
z
toho...
z
této
choroby
vyléčí,
je
velká
naděje,
že
to
pude
zase
dál.
že
jste
si
iluze
že
to
všecko
půjde
najednou
ne
ale
zaručeně
příchod
krista
do
našeho
života
je
tím
nejlepším
co
se
může
stát.
A
já
vyletím
že
mezi
vámi
není
ani
jeden
kdo
by
toho
zneužil
jenom
pro
své
tělesné
uzdravení
že
by
všichni
kdyby
se
ocitl
v
našem
životě
byste
našli
k
němu
to
já
věřím
a
ne
na
ten
takový
který
by
to
zneužil
ani
jeden
za
do
tam
se
mu
zaručit
která
nám
do
ííí
čili
ke
ho
pozvěte
svého
života
svou
trpělivostí
a
tato
plnosti
na
místě
proto
že
to
děláte
jako
mouchy
sežerte
mě
víte
neděláte
s
tou
naléhavostí
toho
chromýho
vy
se
necítíte
být
dopoledne
tam.
Mě
zachránilo
to
já
sem
se
sedmnácti
letech
cítil
by
absolutně
neužitečným
člověkem
v
tomto
životě
kdy
jsem
nemohl
dělat
to
co
mě
bavilo
absolutně
chromý
to
smysle
duševním
a
tím
jsem
mohl
velice
snadno
odstoupit
od
toho
života
který
byl
ještě
přede
mnou
a
to
se
opakovalo
v
tom
otrokem
zase
odstoupil
od
toho
života
by
byl
neuměl
odstoupit
od
sama
sebe
tak
jsem
se
z
té
chromosti
nikdy
nedostal
on
opravdu
ten
chromý
u
toho
lidí
a
musel
se
do
značné
míry
vzdát
sama
sebe
toho
satanáše
který
mu
říká
je
to
beznadějné
ne
leta
dy
zalez
toho
nebo
udělej
sebevraždu
ne
nebo
to
takového
pach
něco
jiného
ale
tady
nelež
je
to
beznadějné
vždycky
někdo
předejde
ani
tam
nebudeš
první
té
vodě.
A
on
tím
toto
musel
dobojovat
toto
si
musel
za
ta
četná
léta
která
tam
ležel
na
tom
břehu
musel
si
vyřešit
a
když
to
vyřešil
v
tu
chvíli
tam
byl
ježíš
kristus
jakmile
to
bylo
samovolné
jakmile
by
se
dostat
k
samovolnosti
svého
počínání
to
znamená
bez
říkání
budete
poslušni
toho
co
si
přeje
bůh
nebe
se
bát
dělat
něco
co
není
vědo
zájmu
a
co
je
v
zájmu
vašem
a
není
to
ale
správné
to
dobře
víte
jakmile
se
tohleto
stadia
tak
máte
ho
v
sobě
velice
blízko
to
už
se
na
pokraji
toho
pomalého
zákona
ze
kterého
se
zrodí
ježíš
ve
vašem
prostředí
ovšem
já
jsem
měl.
Přije
si
to
například
tady
v
těch
kalech
jsem
byl
za
nimi
zjistit
že
se
tam
chtěli
toho
boha
který
se
v
nich
narodil
že
se
že
se
ho
chtěli
chopit
bylo
zle
to
bylo
říct
dokonce
ho
chopil
tak
ho
ztratí
jestliže
jste
uvědomit
že
tady
že
je
sice
ježíš
kristus
říkal
nepřišel
jsem
aby
mně
bylo
slouženo
on
ale
přišel
jsem
proto
abyste
mě
následovali
a
nic
víc
než
následovali
toto
následování
toho
přeci
zapři
sama
sebe
vezmi
ji
kříž
a
následuj
začátku
berete
jenom
svůj
kříž.
A
to
je
kříž
těžký
je
ne
proto
že
by
byl
tak
strašný
ale
že
je
to
za
přece
naše
strašně
těžké
strašně
těžké
a
co
na
něm
co
naše
není
tak
to
na
nás
nelpí
tak
je
to
lehké
přestože
to
můj
připadá
je
to
strašně
těžké
a
že
by
to
nenemysli
když
to
ale
fakticky
nenesete
toto
není
vaše
a
proto
to
chtě
jdeš
kristus
vám
postupně
dá
sílu
v
tom
že
s
vámi
to
to
nese
do
takové
míry
jak
budete
ochotni
ho
následovat
takže
nakonec
to
dopadne
tak
že
on
ponese
za
vás
všecko
a
vy
mě
ponesete
vůbec
nic
ne
to
kolikrát
připadá
tak
že
mám
co
dělat
abych
za
ním
klusal
že
tam
nese
ten
můj
kříž
a
já
mu
že
stačí
ani
běžet
za
ním
že
jste
mi
to
tak
je
to
a
to
jsem
začátečník
a
já
doufám
že
by
na
tom
budete
ještě
líp
on
nás
zahanbuje
jakmile
mu
začneme-jakmile
ho
začneme
následovat
tak
nás
zahanbuje
svou
láskou
tak
dokonale
si
netroufáme
vůbec
říci
že
ho
milujeme
protože
kdybychom
si
to
troufali
vedle
něho
italsky
říc
tak
bychom
lhali
protože
ve
lojoly
našem
mi
žádná
nedivte
si
z
toho
že
nemilujete
není
z
toho
nic
že
si
mysleli
že
nemají
rádi
jako
svatý
petr
klamali
se
asi
si
myslíte
že
je
to
vůbec
nemáte
rádi
ale
snažte
se
ho
následovat
protože
to
správné
protože
je
to
správné.
No
stačí
protože
je
to
správné
a
té
lásce
on
vás
naučí
až
ji
budete
ne
tak
dete
dobře
vědět
že
to
není
vaše
láska
že
je
to
jeho
láska
která
se
do
vás
vtělila
že
neměla
kou
děláte
nějaké
věci
navíc
co
jste
předtím
nedělali
a
nebudete
to
sobě
na
klopu
přišívat
nebo
že
s
tím
chyby
protože
je
to
dobře
vod
že
sami
nejste
schopni
i
o
vás
o
všech
lidech
bez
víry
jo
takže
ze
začátku
člověk
dělá
nějaké
násilí.
A
pak
protože
ho
trpělivě
dělá
jak
jsem
to
říkal
to
je
ta
ani
na
dveře
tak
na
tohle
je
tím
do
čeho
vstoupil
přemožen
přemožen
dokonale
přemožen
a
tím
dokonaleji
čím
větší
násilí
dělal
násilí
sobě
jsem
to
předvedl
ne
že
mu
to
trpělivost
nebo
jiné
vlastnosti
které
já
jsem
tady
všechny
nejmenoval
které
musíte
v
sobě
soustavně
trénovat
bez
ten
ku
to
nejde
kázat
aby
potřebuje
soustavnost.
A
jakmile
v
sobě
vypěstujete
tak
samozřejmě
potom
si
vás
to
vezme
upozorňuji
a
ještě
znovu
že
nejdokonalejším
způsobem
sebezáporu
a
nesení
kříže
je
mystická
koncentrace
po
a
ale
zároveň
že
u
málokterého
člověka
je
to
koncentrace
mystická
většinou
to
jenom
koncentrace
ale
doporučuji
vám
že
abyste
si
přečetli
ten
spis
mystická
koncentrace
a
příprava
k
tím
co
jsem
teďka
napsal
dostanete
to
za
čas
za
chvilinku
to
by
se
mít.
A
tam
doufám
že
jsem
aspoň
ve
zkratce
li
to
píšu
zdlouhavě
napsal
co
je
to
jak
ho
rozum
mezi
koncentrací
a
mystickou
koncentrací
že
totiž
není
možno
se
soustředit
na
boha
bez
veliké
přípravy
jestliže
před
tím
než
se
soustřeďuju
třebas
do
nitra
vydali
nebo
než
se
modlím
nepravda
svého
života
do
značné
míry
už
modlitbu
to
znamená
cestu
kdo
mu
tak
pak
svým
životem
tu
jinam
než
tou
modlitbou
a
vzájemně
se
to
potírá
a
já
v
sobě
pociťuju
místo
úrov
napětí
protože
já
té
ke
ztroskotání
úplně
to
je
k
roz
roztříštění
bytosti
to
vede
k
schizofrenii
nebo
já
nevím
čemu
kdežto
když
už
ten
svůj
život
hledím
přizpůsobit
vůli
boží
když
ho
když
ho
když
se
připravuji
tím
životem
k
té
modlitbě
tak
ta
modlitba
samočinně
z
toho
života
vyplývá.
A
má
úroveň
kterou
bych
životem
samotným
nedokázal
ono
mě
ta
modlitba
zase
vynese
dál
já
se
jí
posílím
pro
to
vaší
život
takže
dostanu
ten
život
vlivem
modlitby
na
vyšší
úroveň
nemohl
nikomu
doporučovat
aby
se
nemodlil
absolutně
nutné
absolutně
nutné
tím
má
lidský
den
vyvrcholit
aspoň
jednou
za
den
má
vyvrcholit
ale
jestliže
jsem
dobýt
odděleně
od
svého
života
tak
by
bylo
opravdu
lépe
se
nemodlit
protože
lže
pánu
bohu
on
musí
žít
tak
jak
se
modlí
my
se
nemodlíme
chléb
náš
vezdejší
na
prvním
místě
nýbrž
my
se
modlíme
otče
náš
prosím
vás
to
znamená.
Ví
poslušnost
jemu
jemu
podřídit
svoji
činnost
stát
tváří
tvář
před
ním
a
ne
před
nějakým
úkolem
který
tady
mám
když
budu
své
úkoly
konat
stoje
před
bohem
to
dopadne
úplně
jinak
než
je
budu
konat
protože
my
to
někdo
nařídil
rozumíte
umět
také
přebrat
to
co
mně
jenom
nařídil
a
stává
se
mně
že
ten
dotyčný
který
mi
to
nařídil
potom
říká
a
to
jsem
tím
nenařídil
ale
dobře
že
se
to
udělal.
Jak
se
tomu
předvídat
jsem
takový
hloupý
protože
nemůže
člověk
předvídat
i
když
dává
v
nejlepší
míře
a
ve
vědomí
dobra
příkazy
někomu
jestli
je
to
správné
nebo
není
to
správné
ale
když
se
člověk
postaví
před
boha
jako
svědka
své
činnosti
tak
on
mu
přetřídí
všechny
úkoly
on
sám
za
něj
přetřídí
všechny
úkoly
které
od
světa
dostává
takže
zbyde
jenom
to
co
je
jeho
vůli
a
to
se
provede
čili
ten
život
takového
člověka
má
potom
takový
vzezření
velkorysého
života
ano
dělá
něco
co
se
mu
ani
nenařídilo
takže
třeba
to
vypadá
jako
že
to
dál
dokonaleji
a
nedělá
to
co
jsem
mu
nařídilo.
Ne
proto
že
by
odporoval
ale
protože
to
není
moudré
ani
správné
tuhletu
moudrost
boží
si
musíte
brát
za
svědka
nemůžete
se
proti
ní
postavit
nesmíte
ano
bych
myslel
i
pro
to
být
ten
samy
že
bych
mohl
formulovat
to
co
jsem
už
sice
napsal
do
toho
sou
dvě
ale
vám
jsem
ještě
nedodal
a
je
mi
velice
líto
protože
je
to
závěr
takový
zásadní
závěr
té
kapitoly
činnosti.
A
tak
jsem
tam
napsal
nebo
zobrazil
dokonce
takovou
formulku
stoiky
snažím
zobrazit
formulku
o
tom
jaký
smysl
má
lidská
činnost
jaké
politické
počínání
že
totiž
člověk
v
té
své
povaze
lidské
to
znamená
tím
že
se
stal
mnou
člověkem.
Je
východiskem
k
celé
úrovni
nebo
celému
vnímání
světa
na
té
lidské
úrovni
já
bych
řekl
že
to
je
horizontální
taková
úroveň
horizont
takový
vodorovná
pláň
na
které
se
setkává
ten
člověk
s
určitým
druhem
kauzality
s
určitým
druhem
závislosti
vzájemného
takového
přímého
i
nepřímého
souboje
párů
dvojic.
A
v
tomto
prostředí
nebo
na
této
úrovni
pokud
je
jako
člověkem
to
znamená
já
sem
na
uli
kam
a
velké
a
pokud
je
člověkem
já
se
obracím
v
duchu
k
tomu
obrázku
který
tam
vidíte
naps
namalovaný
už
jsem
ho
tam
nemáte
musí
vyrovnat
s
tím
čem
mu
říká
lidský
osud
né
a
cesta
řek
bych
zákonitostí
této
úrovně
víte
nějak
předepsáno
na
toho
člověka
jak
si
my
představujeme
nýbrž
to
je
obecně
platná
zákonitost
do
které
se
člověk
nějakým
způsobem
svým
postojem
vejde.
Jakým
způsobem
se
vejde
to
už
jeho
individuální
způsob
přístupu
této
úrovni
ale
nestává
se
že
bys
této
úrovně
nějak
se
vymykal
on
tam
má
dost
pevné
postavení
a
musí
jenom
v
té
úrovni
své
možnosti
buď
dočerpávat
nebo
nevyčerpávat
jednat
tam
buď
důsledně
nebo
nedůsledně
a
tím
bych
řekl
že
se
z
toho
výchozího
postavení
svého
lidství
ocitá
daleko
od
sama
sebe
nebo
blízko
k
sobě
čím
totiž
více
vyčerpává
tyto
své
lidské
možnosti
tak
tím
se
dostane
dostává
víc
na
kraj
toho
lidství.
Já
bych
tedy
paní
bylo
této
roviny
vel
z
o
za
je
a
začátek
ze
konec
a
z
tohoto
jediného
bodu
z
já
jsem
ho
tam
definoval
přesněji
ale
vám
to
to
bude
stačit
takhle
říct
že
to
potom
přečtete
detailněji
on
to
jediného
bodu
z
né
z
bodu
a
když
se
člověk
stává
člověkem
kdyby
z
doby
ze
vyčerpává
lidské
možnosti
jak
jsem
často
už
říkal
jest
možno
z
vzejít
někam
výš
do
vyšší
úrovně
jinak
není
možné
to
znamená
ježíš
kristus
jasně
ukazoval
že
jednak
z
klaní
situace
a
jednak
z
vyčerpání
a
on
nás
a
na
ně
tohleto
ta
situace
tam
jenom
ně
na
několika
místech
maří
magdaléna
ta
kříž
a
to
se
pořád
říkám
ale
že
z
morálním
možností
které
on
ukazoval
když
se
dočerpají
krajně.
V
klidu
je
možno
přejít
na
vyšší
úroveň
a
on
to
definoval
jednodušším
způsobem
než
jak
já
to
říkám
kdybys
chtěla
mít
život
věčný
té
samaritánce
u
studny
měla
bys
ho
já
bych
ti
ho
předal
to
znamená
nejbezpečnější
způsob
jak
se
dostat
k
bodu
z
je
správně
užívat
vůle
vypěstovat
si
toto
užívání
učit
se
ve
škole
vůle
prostě
školit
svoji
vůli
tak
aby
se
člověk
dostal
co
nejdále
k
bodu
z
a
tím
zamezil
tomu
že
by
se
tam
musel
k
tomu
bodu
z
dostat
z
prekérní
stresové
situace
jako
se
to
vždycky
stalo
mně
po
dobrém
nikdy
do
bodu
z
nepřišel.
To
to
takhle
říkám
protože
bych
nechtěl
mít
dále
dojem
že
když
si
líčím
když
si
pomáhám
lehkým
způsobem
v
líčení
kani
situací
abyste
nemysleli
že
to
jediná
možnost
jak
tam
se
dostat
někam
dále
nýbrž
to
je
opravdu
jedna
té
nejsnazším
způsobem
vylíčitelná
krajní
situace
ale
potom
spisovatele
ale
ve
skutečnosti
ježíš
kristus
tímto
způsobem
lidi
neškolil
sobě
on
je
školil
následujte
mne
a
to
je
trvalý
stav
to
je
prostě
tří
působí.
Jednání
který
vede
k
tomu
bodu
z
já
tě
teď
tím
způsobem
zpřístupnit
ten
to
tví
lidské
abys
toho
to
chopili
po
té
stránce
jak
my
ho
potřebujeme
chápat
k
tomu
rozletu
člověk
se
podobá
tomu
bodu
a
nebo
stojí
na
tom
bodu
a
stojí
na
svém
lidství
začíná
být
člověkem
v
tom
cílu
že
může
z
toho
lidství
vyjít
až
k
bohu
jenom
tehdy
když
se
nechová
jako
nižší
tvor.
Než
je
člověk
jak
se
chová
nižší
tur
prosím
povahy
stránkách
lépe
než
člověk
třeba
že
ano
ale
že
mě
tomu
zvíře
jako
takové
jenom
jí
stará
se
o
to
aby
se
najedlo
aby
zachovalo
se
při
životě
aby
zachovalo
druh
né
že
to
tu
sebezáporu
druhového
zachování
vlivům
tak
řekl
a
jakmile
tomuto
těmto
dvěma
věcem
dostojí
tak
odpočívá.
Nezná
činnost
jako
takovou
pro
něco
co
by
přímo
nesloužilo
jenom
materiálnímu
životu
on
svou
činnost
vadí
jenom
pro
svoji
materiální
pro
svoji
makt
materiální
existenci
pro
nic
víc
a
proto
jeho
činnost
může
býti
úzce
specializovaná
protože
specializovaná
na
tu
potravu
na
sehnání
té
potravy
a
na
to
aby
se
uchránil
naživu
aby
se
rozmnožil
on
to
všechno
dělá
velice
ekonomicky
to
zvíře
protože
například
dejme
tomu
nejí
nikdy
nadmíru
pohlavně
se
stýká
jednou
za
rok
né
to
úměrně
tomu
svému
stavu
zvířete
to
znamená
většinu
doby
odpočívá
že
se
nám
jeví
jako
třeba
velice
silné
ale
vono
je
velice
odpočaté
také.
Člověk
na
rozdíl
od
zvířete
je
činorodý
to
znamená
už
od
útlého
mládí
jedná
nebo
hraje
si
způsobem
ke
kterému
můžeme
mít
postoj
dí
jako
vyví
rozvíjení
činnosti
všestranné
činnosti
například
nebyli
nebo
jiná
víra
taky
si
hrajou
by
jsou
malá
né
ale
zase
rozvíjejí
jenom
tu
činnost
při
té
hře
která
slouží
sebeobraně
podus
toto
sebeza
li
se
perou
mezi
sebou
jinak
nic
než
to
dítě
se
jenom
nepere
si
všimli
jeho
her
které
jsou
mnohostranné
zábavy
tak
je
k
tomu
vedeme
záměrně
ale
jednak
ono
samo
ze
své
přirozenosti
tíhne
k
té
všestrannosti
a
tím
se
připravuje
na
onu
tou
činnost.
Takže
kdybychom
ho
chtěli
dovést
cestou
činnosti
až
k
bodu
z
které
tady
sem
tady
byla
řeč
tak
bychom
museli
dopřát
aby
tu
činnost
prováděl
tím
způsobem
že
by
z
toho
bodu
a
odcházel
od
sebe
za
tou
činností
tím
se
aniž
ví
jak
dostává
k
bodu
z
na
nakonec
na
krajní
mez
své
úrovně
ze
které
je
možno
zase
jít
dál
každý
schod
má
povahu
takovou
že
někde
začíná
to
to
a
někde
končí
a
odtamtud
se
zase
stoupá
do
vyššího
patra
nebo
na
vyšší
schod
tak
je
to
i
tadyhle
po
této
oblasti
hierarchie
hodnot
lidských
takže
po
stránce
činnosti
kdyby
to
takhle
člověk
dělal
kdyby
bez
jakýchkoliv
teso
situací
bez
strachu
bez
zneklidňování.
Dočerpával
všechny
možnosti
své
lidské
činnosti
která
založená
na
myšlení
neboť
my
úzce
specializovaná
není
to
jenom
činnost
opakovaná
já
dybych
jí
v
nějakého
pudu
kdyby
to
takhle
dělal
tak
by
se
musel
pomocí
činnosti
dostat
k
okamžiku
nebo
k
mezi
za
kterou
už
dále
nemůže
jít
kdyby
se
tím
nedal
zneklidnit
a
z
toho
z
tohoto
bodu
povznesl
svou
mysl
k
bohu
tak
by
to
muselo
mít
za
následek
vědomé
spojení
s
vyšší
úrovní
neříkám
nějakou
nejvyšší
ale
postoupil
by
kupředu
proto
ježíš
radil
modli
se
a
pracuj
to
znamená
tu
práci
vyvrchol
vždycky
musíš
vyvrcholit
modlitbou
je
to.
To
my
se
jí
myslí
je
absolutně
nutné
aby
klidně
bez
krizí
se
člověk
dostal
dál
není
mysli
k
bohu
absolutně
na
to
co
jsem
říkal
o
činnosti
totéž
platí
o
lásce
také
té
se
můžeme
naučit
a
to
je
to
učení
jak
manipulovat
s
vůlí
láska
prosím
rovná
se
vůle
je
to
projev
vůle
je
to
nejzákladnější
projev
vůle
a
tedy
pěstování
této
vůle
způsobem
nad
taky
přeliv
to
si
znamená
jak
jsem
taky
v
tom
mysli
je
to
tam
už
to
popsal
v
tom
spisu
částečně
aspoň
z
prostředka.
Přináší
také
ty
možnosti
že
člověk
se
snaží
naučit
se
milovat
bližního
přes
bližního
k
bohu
a
tak
dále
jakmile
se
naučí
milovat
bližního
dost
tak
musí
od
sebe
odejít
když
nemiluje
jenom
sebe
ne
je
to
zase
ta
cesta
z
toho
bodu
a
k
tomu
bodu
z
tak
jsem
zhruba
říkám
je
to
měli
oč
jde
a
nejtíž
to
bude
předvést
vám
to
na
úrovni
poznání
co
to
máme
jít
od
bodu
a
k
bodu
z.
Já
to
ale
zjednoduším
na
to
minimum
jak
jsem
to
říkal
dneska
dopoledne
nebo
v
poledne
vám
zatím
ale
nes
nemířím
se
s
tím
já
to
v
tom
spisu
rozvedu
víc
že
to
je
dát
se
poučit
napřed
o
své
lidské
činnosti
o
podstatě
všech
jevů
to
my
jsme
dost
dokonale
poučeni
třebas
z
přírodních
věd
a
z
různých
jiných
bádání
které
jsou
nám
k
dispozici
a
dát
se
poučit
také
o
cestě
k
bohu
dočerpat
tyto
možnosti
a
jestliže
mně
potom
zbyde
touha
to
uskutečnit
realizovat
tak
se
nechat
touto
touhou
vyzdvihnout
nahoru
už
bezeslovně
tak
zhruba
cesta
poznání.
A
to
jsou
ty
hlavní
tři
cesty
z
toho
bodu
a
k
bodu
z
a
z
bodu
z
nahoru
kdykoliv
člověk
buď
nemiluje
nebo
nic
nedělá
nebo
nedělá
dost
intenzivně
nebo
se
zneklidňuje
nebo
prostě
nedělá
nic
z
toho
co
jsem
tady
říkal
to
nic
z
toho
trojcestí
které
jsem
tady
jmenoval
tak
z
toho
bodu
a
jde
dolů
a
nejde
po
té
rovině
sbližuje
se
se
zvířaty
to
není
tak
nějak
degradujícího
v
tom
smyslu
že
zvíře
jedná
kolikrát
velice
hezky
ne
ale
je
to
ten
způsob
že
jenom
pro
sebe
jedná
ten
člověk
jakmile
pro
sebe
všechno
udělal
nemá
další
zájmy
ano
tak
to
zvířecí
úroveň.
Můžeme
říci
nízká
ne
ale
měl
ti
to
stačí
protože
nemá
žádné
ambice
jiné
když
toto
napodobuje
člověk
to
znamená
dejme
tomu
ne
dost
intenzivně
se
snaží
tak
nemůže
nikdy
se
spojit
s
bohem
a
proto
myslím
že
ten
goethe
velice
dobře
tomu
rozuměl
kdo
se
neustále
pilně
snaží
toho
můžeme
spasit
že
ano
když
říkal
tam
ten
anděl
říkal
když
sebíral
toho
fausta
z
náruče
toho
mefistofela
a
sebral
mu
ho
protože
ten
faust
nikdy
ne
neutuchal
ve
své
činnosti
ve
své
snaze
a
propadl
tomu
peklu
jenom
proto
že
na
chvilinku
si
chtěl
odpočinout
to
velice
dobře
to
byl
velice
činný
člověk
pochopitelně
všestranně
že
ano
takže
on
takhle
chápal
život
že
tak
takhle
takový
takhle
žitý
život
má
smysl
a
jiný
že
ten
smysl
nemá
správně
to
pochopil
a
tak
že
se
mám
snažit
dočerpat
všechny
lidské
možnosti.
Až
do
meze
za
kterou
už
bych
se
nebo
při
které
bych
se
začal
zneklidňovat
zneklidňování
pomocí
činnosti
se
nedoporučuje
to
cesta
zpět
ten
cesta
od
toho
a
že
nýbrž
nazpátek
k
tomu
člověku
protože
ten
člověk
který
se
zneklidňuje
sám
sebe
začne
pociťovat
on
už
není
v
tom
v
té
své
činnosti
v
té
věci
které
se
věnoval
nýbrž
zase
v
sobě
a
činnost
má
vést
člověka
od
něho
k
tomu
co
má
realizovat
ano.
Čili
má
ho
dostat
od
toho
bodu
a
k
bodu
z
čili
má
to
být
činnost
klidná
pokud
možno
nezištná
protože
když
je
to
zištná
činnost
tak
ho
to
zase
přivádí
nazpátek
tomu
áčku
k
sobě
rozumíte
von
to
všechno
vztahuje
na
sebe
být
to
si
všeho
druhu
to
na
základě
těch
indických
nauk
né
ovoce
skutků
a
tak
dále
to
už
všechno
to
se
musí
shodovat
mají
tu
zkušenost
mají
velikou
indové
a
dále
ta
činnost
musí
povahu
rozumnou
to
znamená.
Jedině
rozum
je
vlastností
člověka
na
té
úrovni
rozumového
vnímání
hodnocení
to
musí
být
či
toho
do
cení
musí
domeček
a
dál
od
něho
to
hodnocení
musí
mít
povahu
odvádět
toho
člověka
od
něho
samého
že
tady
není
pro
sebe
a
tak
dále
to
je
zase
už
navazuje
na
cestu
lásky
a
na
ty
ostatní
oblasti
zkrátka
a
dobře
tady
se
dociluje
kvazi
situace
krajní.
Neboli
jak
jsme
tu
vlastní
milovali
prekérní
situace
né
bylo
se
na
protože
já
říkám
kvazi
jakoby
že
on
normálními
prostředky
postupnými
dostává
se
do
krajních
možností
své
činnosti
to
znamená
do
krajní
pozice
od
sebe
od
toho
a
k
tomu
kdo
se
ze
kterého
to
byl
zlatý
jediná
možnost
sestupu
dál
spánek
si
možnosti
tak
je
to
hříšné
spoléhání
na
pána
dlani
od
jeho
něco
chce
nikdy
myšlen
známá
věc
to
zákon
tato
protože
nepřešel
úroveň
lidskou
ne
to
je
nějaký
pán
bůh
a
je
to
veden
ten
člověk
že
tu
úroveň
nevyčerpal
možnosti
lidské
úrovně
vyčerpal
když
člověk
zahálí
tak
se
podobá
zvířeti
které
když
si
vykoná
své
tak
musí
odpočívat
tak
jenom
odpočívá
vykoná
své
pro
sebe.
Když
člověk
odpočívá
samo
sebou
protože
unaven
to
je
něco
jiného
ne
ale
odpočívat
proto
jsem
si
pro
sebe
udělal
co
jsem
potřeboval
a
o
všechno
ostatní
zakopávat
to
je
úroveň
zvířecí
my
nejsme
specializovanými
tvory
my
nemůžeme
se
omezit
jenom
na
své
není
možno
se
zase
společnost
ať
je
kapitalistická
nebo
srdce
lidská
nebo
komunistická
to
jedno
nás
vedou
k
tomu
že
více
pracuje
poli
než
pro
sebe
v
tom
musíme
vidět
správné
pojetí
osudové
řekl
bych
terezií
vy
se
čím
dál
tím
víc
dostáváme
k
tomu
k
čemu
bychom
se
dobrovolně
nikdy
nepropůjčili
zná
činnost
to
na
sebe
nikdy
je
dovoleno
od
sama
sebe
a
to
je
nevýhoda.
Ne
že
by
to
byla
činnost
která
by
byla
konána
s
takovým
zaujetím
pro
věc
že
by
mě
také
tak
daleko
uvedla
naše
kdyby
byl
na
na
tu
dokonce
třeba
tak
zabořen
do
toho
svého
problému
který
bych
řešil
tak
by
na
to
činnost
době
horko
od
sebe
bych
zapomněl
na
sebe
manžela
vyvy
například
a
to
těžko
říct
něco
o
lásce
to
těžko
ta
činnost
je
dovedla
to
je
to
krajnosti
která
souvisí
s
poznáním
jeho
života
a
taky
to
poznávali
protože
zapomínali
při
tom
na
sebe
ale
říkám
si
že
běžný
způsob
života
lidského
je
takový
že
člověk
v
určitém
momentu
kdy
dočerpá
pouhé
možnosti
činnosti.
Násobí
tyto
možnosti
a
nebo
násobí
to
možnosti
zvýšením
poznání
ano
že
totiž
ty
mě
si
říct
že
láska
třebas
musí
za
tou
činnosti
lidsky
být
nadstavbou
to
né
že
není
nikdo
tak
jednostranný
že
by
mohl
jít
jenom
čistě
výrazně
činností
nebo
čistě
výrazně
láskou
nebo
cestou
poznání
to
není
možné
tak
budeme
nějakým
smíšeným
způsobem
a
přitom
platí
že
při
první
krocích
se
může
jít
napřed
řek
bych
jenom
jedním
směrem
třebas
jeden
lásky
pokud
může
být
ze
strany
lásky
nebo
ze
strany
potřebuje
co
provést.
Nebo
touhy
po
poznání
to
tam
může
vy
na
začátku
ale
potom
to
přejde
všecko
do
všestrannější
činnosti
to
na
je
naplněna
i
láskou
i
to
velkou
poznání
když
člověk
třeba
začne
z
v
bádáním
v
nějakém
oboru
tak
ze
začátku
proti
tomu
mostu
je
nám
protože
se
musí
s
tím
nějak
budovat
vykřesat
na
něj
řekla
ne
ale
když
to
má
určité
úspěchy
tak
jsem
tak
se
tak
si
to
zalíbí
a
potom
už
touží
se
dostat
dál
nastoupí
cesta
poznání
ano.
A
každá
činnost
vede
k
novému
a
novému
poznání
samočinně
převádí
se
do
poznání
člověk
který
to
a
nějakou
činnost
nějakým
způsobem
s
ní
ztotožní
a
přejde
do
vyššího
způsobu
poznávání
té
činnosti
by
to
byla
nejprostší
činnost
řemeslníka
tak
on
poznává
ten
způsob
tu
technologii
daleko
dokonale
než
ten
kdo
to
nikdy
nedělal
čili
přešlo
to
do
oblasti
poznání
konce
toho
dneska
třebas
do
poz
do
oblasti
poznání
zcela
zmechanizovaného
automatizovaného
čili
ta
činnost
ho
nějak
nezatěžuje
ale
osvobozuje
od
něho
samého
proto
například
dejme
tomu
penzisti
pokud
byli
činní
většinou
ručně
rukodělně
ale
také
duševní
pracovníci
jakmile
vývoj
v
této
činnosti
cítí
se
vykořeněni
ne
a
nepotřební
a
podobně.
Že
tedy
kam
protože
stránce
že
to
mohu
to
podobat
na
jiné
úrovni
neli
by
na
vyšší
ale
když
to
bylo
jedu
tak
samozřejmě
jim
chybí
to
že
to
soustavné
vycházení
ze
sebe
už
dále
nemohou
pěstovat
že
už
to
co
je
podstatou
pravou
podstatou
pokroku
člověka
vyjít
ze
sebe
to
už
bylo
vyřazeno
člověk
tedy
pokud
je
mu
tak
jak
mu
to
možnosti
dovolují
jak
to
devíti
zvířete
a
niž
nižších
tvorů
když
jedná
tak
aby
vyčerpal
všechny
lidské
možnosti
na
té
úrovni
to
se
pohybuje
ty
že
si
z
toho
pochodu
od
sebe
k
věcem
uskutečňováním
něčeho
mimo
sebe.
Nezneklidní
ne
se
tím
nýbrž
klidně
se
snaží
dospět
k
určité
mezi
tak
se
doporučuje
místo
aby
se
na
konci
zneklidnil
že
už
mu
to
dál
nejde
aby
rozpoznal
tento
okamžik
jako
velice
účinný
okamžik
k
dalšímu
vzestupu
aby
si
uvědomil
že
jestliže
mu
zbyla
ještě
touha
mě
dál
a
zároveň
vědomí
že
není
lidských
prostředků
kterými
by
se
dál
mohl
dostat
ne
nedovíte
to
touhy
nýbrž
nechť
se
nechá
tou
touhou
nést
a
doby
ho
ta
touha
ponese
ať
si
to
do
tomu
toho
že
ho
vede
do
vyšších
sfér
do
vyšší
úrovně
na
další
stupeň
ano
čili
to
je
ten
přirozený
způsob
jak
se
přechází
z
jednoho
stupně
na
druhý.
Že
se
mi
se
tohoto
bodu
je
touha
oproštěná
od
možnosti
realizovat
ji
lidskými
prostředky
ano
jestliže
ten
člověk
se
dostane
k
tomuto
bodu
a
chce
využít
tu
činnost
pro
svoje
osobní
uspokojení
jenom
pro
své
osobní
pokolení
a
to
nic
víc
uspokojit
mu
ježíši
slova
smyslu
že
je
to
stane
finanční
nebo
jiné
a
nezáleží.
Tak
se
vrací
od
toho
bodu
z
zase
k
sobě
nazpátek
k
tomu
ba
bodu
a
ta
je
tam
kde
byl
nezačali
je
to
točení
se
v
začarovaném
kruhu
člověk
by
měl
jsa
jednou
donesen
až
k
touze
kterou
už
nelze
lidskými
prostředky
realizovat
mohl
by
se
vracet
s
nepořízenou
k
sobě
když
by
měl
povznést
svou
mysl
k
bohu
proto
ježíš
nám
radí
pracuj
a
modli
se
to
znamená
svou
činnost
dovršuj
povznesením
mysli
k
bohu
aby
ten
užitek
se
nevracel
k
tobě
nýbrž
aby
ty
ses
vracel
do
domu
otcova
tak.
Text view •
Help