Waveform view

85-03A

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Ty to beztak neumíš tak do tak na bude nebudeš ale kdyby se ta ho něco věděl napovídat nenapoví a teď jsem dával ten mladší otázky tak matiku jedna a jedna to ještě věděla jedna a tři už to nevěděla a tam si a starší která to předtím neděla napovídala čtyři jo a tak to šlo dál a starší všechno věděla všechno věděla a ta mladší rezignovala ztratila klid a neberte byla zkoušen trati. Když nebyla zkoušen věděla všechno se říkal takhle to z to ší starší co rukou ona nesmí mít dojem že je zkoušen ono jim nedělá dobře ono vás slabý nervy že ne na zkoušku že je zkoušen ono ji musí dělat a radost že zkoušen tom soustu hra maminko ty se musíš s tou se končit to tak aby neměla dojem že je zkoušel aby měla radost že je zkoušen aby to nebyla zkouška aby to byla hra radostná ra o tak dneska už to ty počtu jdou ne ale jenom proto že se to de jinak ne to nejsem já ale ten systém jediný že takhle vy měli být děti vychovávány úplně z opačného hlediska že ho to děláš to to je nechej lineárně rozumově to nemá smysl nebo malí smysl nebo je to velice těžko pátek lépe řečeno když to tímto způsobem že toho že vy řadím. Tu vůli toho člověka do té míry do jaké nemá vona fungovat z jaké nemá překážek protože když člověk se něco vy počítat a za vem to počítá dělá dvě věci chce to vy počítat a počítá když to když jenom počítá tak to umí líp než když to ještě taky chce vypočítavosti na dvou židlích to ježíš kristus strašně měl jeden za zlý todleto já při učení také nesmysly vedou ža musím prostě to číst musím to vnímat jako kdyby to nebylo na zkoušku nýbrž jako kdybych se to měl jenom naučit. Ne cílevědomě na zkoušku a naučit se to a pak se mi vždycky stalo a to jsem radil nějakým lékaři který dneska už je to ten lékařem tak neměli československu já bezvadnou kariéru ten v prvním ročníku nemohl pro tu to množství rád k které je na se fakultě lékařské to zvládnout říkal já to nestačím a jednou přečíst tam ho sem hloupí než ti ostatní kteří to stačí a já to nestačím nemám žádné jiné zanechalo ale mně to nejde já jsem mu říkal václava nesto špatně. To když na to jdeš potom abyste se tomu naučil a ne jenom aby to pochopil stačí zatím to nejenom chápat za až se ne nedělat to automaticky nečistotou a nevědět co to vlastně říkáš ale pochopitelně tak to jsou kartu káru pomalý přeju nemysli na zkoušku to že to chápeš nemyslím naděje věci zkoušen to je něco jiného a až to všechno pochopí při temně a já tě z toho vyzkouším. Přišel ke mně já jsem samosebou šel otevřít jo slib ta co je to neumím otevře to namátkou setam prstem a zkoušel jsem ho z toho co tam bylo napsáno po tím jim prstem bezvadně to odpověděl říkal já si to že no jedenkrát to byla náhodička poušti jednou vy tak jsem kdekoliv má uměl bezvadně on říká no to je tak ještě náhoda potřetí a vyhovit a nebudeme hmátl. Uměl bezvadně neříkal takle musí drzou se když si teďka nebyl totiž zkoušen toto si jenom hrál viď no jo já jsem nejsem svůj zkušený ko my a takhle přestupují před zkušenostmi on předstoupili před kuse jako myslel že tímto způsobem a překvapil je úžasný mi vědomostmi a říkal mně potom a kdyby mě byli dole tam toto vyvinout měli by měl dělat tam to tak bylo uměl co je mi do toho co je to říkáš to si možná o sobě teďka takhle myslíš o tom nemáš představu jak to fakticky ale ty jsi dostal to co si uměl to je důležité a měl to skloubené s tím ostatním dostal potom asistence na té fakultě a byl velice chtěný tam že ano jenže úkoly mamince utekl do záporně neska on to není to politicky ale maminka prostě si přála prosadit dycky u něho své a tak on musel vůli mamince utect že kdyby byl byla si skokem skutek vona opravovala i tady. Prostě mu našla nevěsta on měl jinou dívku ta ta se jí na líbila a tak dále to to že tam na na matko vě tak on teďka si tam žije pro sebe a maminka k němu nesmí nesmí o to velice těžce nese že nesmí za ním ale ona by ho zase učila se bych chtěl aby toto měl jinak a tam to měl jinak ne tam velice dobře pro spojující ordinace ne ale vona na byste nebyla spokojen ani byla tam nic jím nebylo vhod oběma rodičům všechno bylo špatně a ono je to všechno dobře. Relativně dobře pochopitelně máli kterak správně vychovávat musí především znát sebe a vycházet ze sebepoznání neboť jak mohu poznávat jiného když ani sebe nepoznávám když svá poznává sebe může na to vzít jet že ten druhý není daleko vzdálen od toho mého od toho mého pojetí od toho od té mé znalosti o té mi vědomostí od toho mého sebepoznání takže já když narazím svým sebepoznáním na toho druhého tak v devadesáti případech ve sta se strefí tak když ten člověk ten program sám sebe tak může snadno pro ni do poznání toho člověka který ho má před sebou jak by do něho mohl vniknout jak bych mohl věci snáze vysvětlit a na dostat kupředu ale u nás se zásadně výchova nechává stanu on se se do člověka do jeho rozumu pořád nová a nová materia. Z látka a to je moc toto z toho člověka čiší kudy se to dá vyčíst tito výší že ano a ten svět čím dal nejšťastnější ale ve skutečnosti nebylo by tomu tak kdyby ten člověk to bral nikoliv jako zkoušku nýbrž jako akt sebepoznání říkal jsem tady například fyzika zákony tíže chování. Při pádu toho předmětu který padá že to vypadá jako něco co se hodí do fyzického světa nebo pro techniky to nutně potřebujou technice krok aby se například nebo na technice by se ve z toho neobešli ale to jsme na omylu to to je zákonitost která platí v celém duševním světě tam například když podstatu správně a plynule se vrhá na dalším jako bych padl někam hloubky to je podobné obdobné ne stejné ten zákon podobnost tady ještě musím zvládnout analogie když analogicky se chápu nového vědění a neza druhu to nechám to volně padat to je volný pak musí volný pátek musím volně z jednoho bodu tak se z rychle schopní mání takže já třebas. Už po určitém zrychlení nepotřebuju už další ani se učit ani číst já už to předvídá jestli je to správně už v tom původním textu předvídáno když to není správně předvídáno už tam když tam udělali nějakou chybu tyto přede mnou šli tak já i na ni přijdu k toto na to přišli špatně a při od na to například v teologii a přicházela o co tam síně a co mysleli dobře jak jak to tu tak přijdou na to a tak tohleto tam to není volný pád to není zrychlení které já překládám nýbrž to je zavrhnout. Takže i v oblasti učení tato výchova v té plynulost zaujatosti věcí je velice důležitá která padá zemi je plynule zaujatá přitažlivosti nebo by tak mohl říct obecně ano a totéž musí platit o duševním životě to například říkáš že nemáš dost síly k tomu abys to co považuje za správné také sledovala a věnovala se tomu tak to není nedostatek síly to je dostatek zkušenost to a to úplně opačného hlediska než směl najít jaká zkušenosti tady být. Zkušenost která se získali mě od vahou jsem ti předci radil když ví že je to správné tak za to ho jít štípnout se překonat sám sebe neboť ono tady platí to heslo ježíše krista zapři sama sebe zapři toho člověka který tě říká že je to že to nemůže tak být i když ví že je to správné když víš že je to správné tak zatím jich když víš ovšem na když si tak nejistý nebo to tušíš to ne jakmile ví že to správné tak to dělej a chtíti se a donucen a přemoct toho člověka a to přemožen toho člověka který to nechce nebo se bojí nebo neodvažuju se to je při tomto nejdůležitější nýbrž žití není to co se stane jestli to podaří nebo nepodaří a že se toho člověka přemohla třeba že si podlehla ale přemohla si tomu člověku to by toho člověka překonal se ho zapřel z ho a tím se velice přiblíží k tomu duchovnímu ideálu kde všechno jde samovolně. Víš když já například se dovídám něco co je v té bibli nebo v tom jesudian napsáno mezi řádky tam nenapsal vůbec tak to se dovídám samovolně na to nemusím špekulovat to jenom musí mít odvahu nebrzdilo samovolnost nenapadne brzy samovolný běh srdce nebo střed nebo tady stal ty kněze ale nenapadne brzdit samovolnost v tomto oboru vědním třebas to je chyba tam také má právo samo vono vstoupit mate má u rozrůstá právo. Člověk má pravé oproti tvoru vyššímu jako čím je zvíře rozm právo rozšiřovat oblast samovolnosti že samovolně jedna tam kde zvíře by už nedokázal vůbec jednat zvíře jedná samovolně tak kde člověk není schopen se ho voni jednat ten má určitou oblast samovolnosti která je dokonalá moucha se narodí a nezačne lítat se samovolně ani víš nikdo ji neučil lítat že jste člověka se tak dlouho hlídat než udělá první krok aby nebyl na noste viď no a pak už ví řece tam to je všechno rychle ale on se nestali v tomto obro nosti a netouží a nejde dál nejste to užít za něj se dostal to člověk přirozeným způsobem touží se dostat za dosavadní oblast vědění a proto se učí být něčím jiným než čím pude. A jenomže naráží právě na těká ky které spočívá v tom že neví že tam se také musí dostat do oblasti samovolnosti že nakonec ten kdo je dobrým věcem kterýmkoliv oboru nebo dobrým technice nebo dobrým řemeslníkem kterýmkoliv oboru tento nedělá že by o tom musel znovu a znovu přemýšlet nýbrž to dělá samovolně to jde samo a na díváme tak říkáme no to musela být praxe než von tohleto samovolně dokázal. Ale on jako by na to nemyslel kosti pracuje jeho část vědomí které člověk normálně neumím zaměstnat a už ho do dovede zaměstnat působí za něj do jako srdce působí za za vůli člověka nemusí na to myslet že ano tak takhle může pracovat potom řemeslníkem techniky a tak dále samovolně a dokud se dostat se okolnost nedostal tak je pořád nešťastný a pořád ho to za nepravdu je to jeho zaměstnání způsobem který je často neúnosný domu to na nervy je toho moc a čím je toho vystihnu ještě víc předáváno ještě s to není více hrne kdežto kdyby na to šel samovolně kdybych věděl že musí rozšiřovat samovolnosti politice řeci to se tady přeci kou říkal tak by opravdu to nucen ustupovalo předtím samovolným a to samo stal oblasti té pří přímo nikdy nepůsobilo a on by najednou samovolně něco dělal co by předtím vůbec nikdy nedokázal. Když to ty se toho spadnutí z toho stavu nebo opuštění cesty já bych na to odpověděl takhle čím jsem ten cestě dál tím sice pád je slyšitelné jí a mocnější to je hotový břinkne ale tím zase je návrat rychlejší protože já jsem říkal potom tak když jsem získal klamný dojem že jsem na svobodě padl hrozným hrozný výšky rozený ale toto bůh o ale protože mně to hrozně bolelo tak pro tu bolest jsem toužil se vrátit nazpátek ano v té bolesti jsem toužil nikdy jsem tolik netoužil se vrátit jako tehdy že je tak strašně bolelo. Čili není nebezpečí velké že by někdo na vyšším stupni padl tak že by to úplně opustil opustit se ta cesta tehdy když když dokud ten člověk ji nepraktikoval dokud si dělá jenom jako přídavek pak vlastně na té cestě ještě vůbec není a pak tedy taky nepadla že někdo hledá především už království boží tak to je dost těžké padnou protože když padne z toho hledání především tak je tak nešťasten že nemůže nic jiného dělat než jsem spát vrátit tak je to přirozeným způsobem o něho postaráno aby se vrátil a nemůžeme musím o tom vědět nemusíme se namáhat znát nějaký recepty nebo je jak na to není třeba horší je to s člověkem jako jsme třebas normální lidé my. Kteří nemáme třebas to poznání že totiž nám nechybí nic že nám je dobře v tomto světě že se tady necítíme vidět vězení že to pro nás útěchu je to sme je to obrovská vymoženost že jsme už šlo člověkem to je to jak pu ale kdybychom poznali něco dál tak bychom nebyli spokojen na tom věděli že sme vlastně nevzni toto je těžké člověka dostat z toho z té pozice ve které se mu zalíbilo to je těžké ale tam už na vyšším stupni když on už člověk poznání něco jiného než todleto v pak není tak těžké se vrátit nazpátek i když padne z toho ku tam přišel protože se cítí být vězněm kdokoliv z vás se cítí být tady ukřivděn. Vy jste blahoslavení blahoslavení znáte to blahoslavenství ne svatý plačící vlastní chudí a vim co všechno komu se daří dobře ty je blahoslavený proto že se mu dobře nedaří vždyť to je naděje že si vzpomene na otcovský dům ne k kdy si ten marnotratný syn vzpomněl na mocenský dům až se mu špatně dařilo tu se mu dařilo dobře tak si nevzpomněla to můžete být je dokud se vám bude ta říct dobře na tomto světě nevzpomenete si ale když se vám přestane dobře a se tak špínu samovolně si vzpomenete protože to věčné ve vás začne ušit na brány vašeho vědomí tak to stačí. Pravým znakem do vyspělého člověka duchovně není to co ví všechno o těchto věcech nebo jak o tom dovede vykládat to ne než pravda kolem vyspělého člověka je to jakým způsobem přistupuje k řešení běžných záležitostí jestli přistupuje k tomu tak že mu jde o věc o správnou věc anebo jestli přistupuje k nim jako že mu jde o něho aby sebe ukázal že je dobrým nebo tak nějak jestli na to jde takhle nebo když bere ohledem na sebe to je špatné. A když tohoto ne takhle tak to nejsou dobré známky že by mohl něco na cestě dokázat jakmile ale on přistupuje k věcem pro věc pro dobrou přestože je to chápe třebas špatně a za dobré považuje něco co dobrým není třeba on je athena je pronásledování křesťanství za správné no tak nejhorší co se mu může stát když to dělá důsledně že se ocitne v pozici svatýho pavla bude obrácen ježíšem kristem že ano stane se jeho nejlepším apoštolům dyť já jsem se jiné po míl víře toho z toho jsem byl dali ale hluboce sem podceňoval a hluboce sem si řek bych nevážil nebo. Koukal jsem se spatra tu babičku která věřila která nechodil do kostela a věřila že to co vám ten kněz říká že že to je správné když tomu hra nerozuměla a že je správné se dostat do nebe a koukat na pána boha já jsem jim za všechno toho litoval že ochotna tohletou věřit a tomu se dva mě ten můj dají on to moje vnitřní a říkal že to správné není že takový bůh neexistuje a protože se mi jeho neznal tak jsem za mnou boha celého. Já sem to mu vůbec nevěřil a to způsobila ta žena která mě vodila do kostela protože už i na to dítě v předškolním věku to bylo moc takle věřit když měl za sebou poznání co je správné něco jasně rozlišoval co je správné a co je správné tu do kostela modlit se nevím co to je nesprávné jo to s ním modlili pochopil se všechny modlitby přeříkával já sem nevěděl co říkám někdy jsem to na to nedal protože to bylo hrozný to byla totálně jedinečná tedy ale proto jsem to nemohl v lásce a to jsem tomu nemohl o tom věřit protože ať jsem říkal co chtěl on není nedělo tak jako tak ne tak podívejte se. To všechno bylo překlenout to tím že jsem sledoval to co je správné čili jestliže někomu jde o správnou věc když jí špatně pochopili když si myslí že to je správné o to správné fakticky není nic se nestane je to člověk blahoslavený a de mílovými kroky kupředu na této cestě když pasuje třebas křesťany o to mě nějak nezmýlím kdežto kdyby někdo třebas křesťanství miloval nebo pardon mu ztratil a hleděl ho prosadit protože si říkal že by se ukázalo být hrdinnou ne nesmím situaci tak to mě na tom strašně zlé a nemá vůbec základy správné protože to dělá kvůli sobě aby se vytáhl abych okázale svoji hrdinnou aby se třeba v sobě zničil pocit méněcennosti a nevím co všecko se tam může mylně dít takže co je malého před lidmi může být velké před bohem a tak dále ano. Já to tady říkám proto abyste si vědomi že usuzovat o člověku tak všecko ně on je dobrý nebo špatný oni relativně dobří latině zlí a záleží na něho pochopení toho relativního dobra a zla a podle toho von je dobrý jestli jak se k tomu staví jestli mu jde o tu věc anebo jenom bude od něj když mu jde o ni takle to šiku špatně když je za dobrem to aktivním a když mu jde o věc tak se to vždycky dobré i když a špatnou věcí kterou ostatní považujou za špatnou a voni považuje za dobrou u něj považuje za dobro tak je to správná věc takže ten pavel který považoval za správné vraždit křesťany ten nebyl bohem odvozen naopak byl přizvání k tomu učednictví a k tomu apoštolové. Totiž já bych byl rád co protože na to budeme až i té když já ten už dávno nebudu pořád narážet a proto je s tím nebudete umět smířit že jedna víceméně půjde dycky jinou cestou než třebas náboženství a já bych teďka chtěl to smířit ale přispět aspoň k tomu aby se jeden na druhého nedíval kri a tak bych chtěl říci jak jsem začal tuto přednášku neska že bible je psána nikoliv jenom z rozumového poznání nýbrže psána především ze zkušenosti takže když se člověk dívá po této stránce nebo z tohoto leda ono ho na nový zákon tak vidí že život ježíše krista jak proběhl je zkušenost to není jenom ten život takže když mě by byl někdo nebo dneska kdyby někdo říkal ty si to vůbec nemohlo stát zázraky to všecko tenhleten nevadí si to stalo nebo nestalo protože mám zkušenost stejnou od té chvíle z toho koncentráku jsem tu té zkušenost měl jako kdybych prožil život ježíšem kristem jako kdybych s ním šel na kříž a tak dále. Tak vím že je to pravda že to vnitřní pravda že je to jenom pravda která nepotřebuje ke své existenci čas a prostor převedená do děje tím do času a prostoru a tím zdramatizována že to dramatizace něčeho co vnitřně ve svém původ sem základu dramatické vůbec není že je to přirozený vnitřní pochod a tohleto se dá nejsnáz ukázat na tom nej bájeslovně jím a to je stvoření světa že totiž právě stvoření světa je přímo no do všech podrobností za chycen proces vývojový lidstva jako celku a lidského nitra nebo lidského poznání každého jedno sice zvláště. Já to teďka vyložím celé to stvoření člověka jako vnitřní stav který probíhá v každém z nás jenom že do určité míry protože dal se třeba nedostaneme ale proto nemůžeme nic zavrhnout z toho co tam je protože ještě jsme to prostě neprodělal ještě ženo nemáme ale kdybychom ji měli celou tak zjistíme že to co je tam napsáno je všechno vnitřně pravdivé jež se to takhle jak je to tam psáno nemohlo vůbec stát o to takhle nemohlo dělo vě stát ale vnitřně se to tak díle vnitřně to tak probíhá a ne jako děje nýbrž jako stav v tak dejme tomu když. Stvořil bůh zemi a nebe až co bylo napřed chaos potom rozdělil vodu o země potom tím kdysi živočichy poklad životu nakonec tam při těl k nim člověka tak to mě vykládá o vnitřním stavu lidského zážitku lidského zárodku že ten lidský zárodek také když přichází na svět prochází celým in to vývojem chaos chaosem. V rozdělení vod od země dle ním ve vodách ještě dlouhou dobu a potom víte tý vody a potom se ocitne na zemi a stane se živočichům zemské do dneška má v sobě moře by ho sobě neměl ačkoliv si před milion let z něho vyšel kdyby ho dneska neměl tak nemůže ani vinu být živ my jsme pořád vevnitř moře no eště jsme mozky mi živočichy a tak dále a tak dále či když tohleto vím že se to poznal jako vnitřní zážitek tak předávám že na tom co je tam řečeno není nepravdivé ho že tam je nepravé jenom to doví že oni si myslí že to je stav nějaká před třebas pět tisíc let před kristem nebo tak nějak tak. Člověk který to za znamenal žil pět tisíc let před kristem který to první za znamenal a je to jeho vnitřní zážitek který tehdy zažil pro něho ten začátek světa tehdy existoval ten pád světa že z ráje on tehdy zažíval a totéž se stane dnešním lidem a komukoliv se to stane ten zažívá všechno co tam zažíval tenhleten člověk že napřed v tom vnitřním zážitku přestane vnímat sebe jako muže nebo jako ženu on nedělá v tom vnitřním zážitku rozdíl mezi tím a to také existovalo tam v tom ráji že totiž byl tam jenom adam ne a teprve potom mu byla přidána služka eva a za spánku toho adama vy na to žebro. A za ražen masem že ano a tak dále toto všechno zažívá šli já vám řeknu jak že totiž ten člověk musí vládnout ať už je mužem nebo ženou od určité doby nejenom svým mužský principem to znamená že by tak činorodost nýbrž musí začínat branou taky trpností tím ženském principem podstatnou ženského principu a kdyby nezačal tak nikdy se nedostane dál ani okradl vrchol tohoto zážitku je že on ví že správně život na tomto světě je činný i trpný zároveň a obojí musí být v rovnováze. To je pochopení které ho se mu dostane po určitém vnitřním zážitku že když na něco šel jenom činností tak něco nemohl vůbec provést když na něco šel jenom trpět tak to taky nemohl jenom pro já vám to řeknu ještě podrobněji když například bych při své činnosti kterou konám se modlil správným způsobem ovšem se modlil tak mi bylo v té činnosti bude vadit udělat dvě věci budu muset na pána boha a budu muset na tu věc neudělám to pořádně se nesmím modlit když ale bych se na pak modlil a modlil se jako jsem činný jako bych to byla nějaká činnost jako to tady nemilost taky to modlitbou se nikdy z vědomě s bohem nespojím. Čili jestliže ježíš kristus například při přál milovati budeš pána boha svého z celého srdce svého z celé mysli své z celé duše své z celé síly své ono tam roku přeloženo napřed se tam do tam nevadí ale ty čtyři zeti požadoval a jak si mohl vůbec dovolit chtít aby aby to úplně totálně člověk zvládl nezvládne když to chce zvládnout jako činný člověk který se do toho hrne a se to udělat tak to nedokáže toto byl předpis pro vnitřní modlitbu ve vnitřní modlitbě toto trpně jde celistvě a levici tě toto nejde. Já to jinde má vysvětleno já to nebudu vysvětlovat že to byl předpis na vnitřní modlitbu tohleto milovati budeš z celého svou svého přede takle během životě to nejde z celého srdce nic kompletní nic soustavně nic úplně nic absolutně nejde udělat všechno jenom relativní já tu zrovna dobrem z relativním zlem a tak dále a nic kompletní a soustavně nedělám to asi nic čit že toto je předpisy tří modlitbu kde to komplexně de protože z druhé strany se bude na pomoc tomu člověku jak tak jak jste se chová trpně při té modlitbě čili když se budu cho trpně při modlitby to znamená bouři tomu bohu patřit budu se mu odevzdávat tak zažije žiju taky co je to z celo ste svého z celé mysli své z celé duše své z celé síly své když sem já totiž odevzdal v tom koncentráku celý ten život tak jsem tou chvíli vstoupil do trpné modlitby. Rozumíte neboť jsem ji nic nechtěl od toho světa já jsem ho vzdal se vite mě a protože jsou vzdal tak nastoupil trpná modlitba mém běžném životě já jsem se už nemodlil tak běžně pane bože tamhleto ne opa bože tuhleto ne a tam ano nýbrž já jsem prostě z něho žil a že už jsem byl trpní když já jsem prostě sám nedělal dal všechno on za mě a oni všichni měla vedle mě dojem že jsem dělal daleko vyřešit cokoliv z nich tedy ten dojem správný já jsem jisti ale byl jsem při tom absolutně trpný vůbec se nic nedělal fakticky. Takže tohleto věc vám musím začátku říct že tam když to ne pochopit třebas jenom tomu co toho stvoření tak tam musíte pochopit co je to trpnost a co je to aktivita že tam tomu člověku bylo dáno do vínku jak v nějakém duševním stavu v jakém přechodu do vyššího duševního stavu dá nám u trpnost tam možnost být trpný to znamená tam záznam jako žena jenže vono se tam pořád mluví abychom tomu dobře rozuměli kvůli tomu že mu to beztak nerozumíme člověk a žena on tam od tý chvíle začíná být člověk a žena a proto sebe středověku bavili o tom světě let před teologové je si je žena vůbec člověkem si není jenom nějakou pomocníci že si ne nějakou věcí nebo nějakým zvířetem nebo já nevím co už seco jsem to do té té nesmysl tam do té činnost dosti byla přidána trpnost to je ta žena nezačlo měl pořád jeden jediný člověk ani na adam ani je vane byl to člověk který měl vyrovnaný fáze nebo vlastnosti trpnosti činnosti to už měl veliký náběh na to abych se setkal s bohem vnitřně a nejenom zevně aby se tam páchal pozor a něco mu říkal toto je horší než než ho vnitřně vnímat. Takže zase se vrátím k tomu stavu tam je popsán stav toho stvoření a jevy že ho přivedl pán bůh toho adama do hrubého ubohého spánku ten byl tak tvrdé že ho mohl vzít to žebro že ano mohla udělat tu evu zrovna tak to jde proč zrovna že pro že žebra aniž si to my uvědomuje lékaři to vědí dobře kdyby nebyli kdyby neměli ten smysl stoho vaší a roztahování tak by nefungoval tech tak bychom nemohli na tomto světě existovat a ta trpná stránka člověka tam satana jako žena ta potřebueme mít také žebro ta potřebuje. Tak v té trpnosti nesmí být do té míry trpný jako dřevo že musíme také něco dělat také musíme rozplývat zachovat jak je nutné pro daný okamžik čili to je pořád i ta trpnost je řek bych taková činorodá trošičku nějakým zvláštním způsobem to tady nebudu vysvětlovat ale to bych musel hluboce vstoupit do oblasti soustředění správného a tam se to viděli že tak je a tam se prostě člověk učil všemu tomu co je později u ježíše řečeno jako příkaz milovati budeš kterého srdce a tak dále. To by to předtím ten člověk neuměl zase k tomu začal tam učit tam je vypsány škola a recept jak se učíte to lásce k bohu takže dejme tomu když se potom tam ocitá pod tím stromem který stál veprostřed ráje a tam stali dva stromy v tom života a strom poznání dobra a zlého a když věděl ten člověk že nesmí jít ze stromu poznání dobra a zlého nýbrž ze všech ostatních stromů tedy i ze stromu života a on se toho hada to překročil toto tento příkaz byl vykázat z ráje a to teďka předvedu jak to se to vnitřně je. Co to vlastně ve vnitřně stavu ex co to co to existuje co to vlastně je že se ten ráje tam detailně popsán tam je čeho že odtamtud pravé čtyři řeky a my dobře víme z indického podání že člověk má smrtelnou vteřin a nesmrtelnou trojici v sobě obslouženo člověka jo já to pojmenuju třebas sat ne muladhara nebo li hmotné tělo a oblast hmotného vnímání. Svadhistana manipura anahata až my všudy a sahasrára to je po stránce vzestupu zlu dlouhou cestou mocí radžajógy anebo to nazvu jiným způsobem těmi složkami v tom člověku a to je hmotné tělo astrální tělo elementární tělo nebo že kam a potom rajské tělo nižší rajské tělo vyšší buddhy a atman jiskru boží v nás v té složení člověka čili i indové vědí bez ohledu na to co je psáno bibli protože při tom oni nebyli že to tam psalo protože dávno to věděli že člověk se skládá z ze smrtelné čtveřice a co ten ne trojice a ta smrtelná čtveřice to jsou ty čtyři řeky ty pramení v člověku z ráje v oblasti ráje který je v člověku rozumíte. A to je velice důležité co to vědět že sem se dověděl právě v tom koncentráku podle to všecko v tom okamžiku kdy jsem vzdal tento život a když se pas tento můj hmotný život to je ta jedna řeka pramení v ráji a ten mu život ve spánku pramen také z ráje a ten můj život v jinde taky pro mě na ten nižší rajský taky pravé ní z ráje a tak dále pak tedy když se toto dovím tak jsem prožil stav jsem se ocitl v ráji a věděl jsem že odtamtud pramení tento můj život který já znám jako takový eště ten božský to ještě ne to ještě zdaleka ne ale ta nějakým způsobem jinak pochází z ráje ten božský toho se za chvilinku do víte mého výkladu ale tento život který mohu vnímat kdy smysly nebo nižším způsobem než shora shoda zdola ho mou chápat ten pramen i v ráji. Takže já vlastně když si žiju v tomto světě tak nemohu se vzdát naděje že se dostanu do ráje každý člověk i když nevěří vůbec nemusím věřit a tím hůř a tím víc potom toho rádi touží tak touží po slasti to znamená po ráji vypadá vás toho velice rychle ale jenom proto že si vzpomíná on si myslí že třebas něm hrají nějaký pudy to na povrchu takhle vypadá ale fakticky si vzpomíná na ráji to já dobře po když jsem to je ten že stav zažil ne to myšleno říká povídání orání já vím dobře tohleto všecko že ty pudy nepřestanu existovat když já překročím prach ráje rozhodnout se někam dál tak tam se dále praví no tak ten had vedl tu evu ne a řekl jí ten pán bůh vám lže. On nechce aby se z toho stromu jedli jenom proto aby se nestali věčný jako on je věčný o tom to nepřeje to a má úžasnou pravdu ten had totiž ne že by pán bůh byl hl ale má pravdu v tom v tom v té podstatě toho co říká že totiž my pokud sme jenom v ráji na té úrovni z tady snažíme se jenom světské věci chápat a mít z toho nějakou radost nějakou slast tak mi z toho padáme a nejsme věčný mi jíme i ze stromu života v tom ráji ale tím způsobem že nás v to nečiním věčnými nýbrž na to jenom udržuje ve stavu živém nic víc čili pán bůh se nemusí bát že budeme věčný když je když takhle jíme ze stromu života proto nezakazovalo lidem v ráji aby jedl ze stromu života nýbrž zakazoval jenom aby jedni ze stromu poznání. Teď ale když je vyhnal vodtamtud ty lidi a postavil hrubá s plamenným mečem před východě bránu ráje to všechno bych mohl detailně vysvětlit si to znamená ve vnitřním stavu to vůbec nedovedl bránu a ale je to to je to přesně toto bezvadně vyjádřeno obrazem ale zdramatizováno tak teď sám hospodin tam říká tak mu dvou řeč já vám nemohu dovolit aby se vy vrátili nazpátek a postavil jsem sem zhruba nebo hrubý vrozené číslo z plameny mečem se nemohli vrátit a to z toho důvodu že by se vrátili a jedli teď ze stromu života byli byste věční jako jeden z nás a to já si nepřeju. A toto si to když člověk v ráji jedl te stromu života nestal se věčným jenom udržovalo se v tom ráji ale když teď když začíná jít ze stromu poznání pojí také ze stromu života stane se tím věčným já vám to vysvětlím na vlastním životě jak jsem ten zážitek já zažíval že to není to sestava někde někdy nýbrž to stane v každém člověku a ten do tady o tom píše to dobře věděl a všechno to ovládal minimálně tak jako já a já vám říkám že jsem to zažil takhle když jsem začal od toho tři a půl roku do těch sedmnácti jednat správně podle vědomí které nebylo z rozumu nýbrž odněkud odjinud od té chvíle ve mně rostl nebo dokonaleji se projevovalo poznání dobra a zla relativního poznání dobra a zla pořád bylo dokonalejší jo. Ale ne jenom to aniž jsem to věděl dorůstal se k věčnému životu najednou se mezi sedmnáctým osmnáct let se to povalil plnilo se to všecko ve mně už to bylo vrcholit potom třinácti letům dbání na správné a já jsem najednou stál tváří v tvář svou vnitřní nesmrtelnou podstatou nechtěl jsem to nepřál esi to nevěděl jsem to nevěřil jsem tomu ne prosím opravdu tak je to bez mé vlastní vůle se tam před ním stál způsobilo že jsem změnil svůj způsob života svý způsob jednání a způsobu sodomy líní. Takže já rozumím tomu co se děje v ráji tímto způsobem že jakmile člověk začne rozeznávat mezi dobrem a zlem a trvá na tom relativně dobrém poruší rovnováhu mezi dobrem a zlem vedou mezitím párem dvojic vymkne se z toho života páru dvojic znamená z tohoto pozemského života a ocitne se za ním nad tím v tom vyšším životě kde už tento princip neplatí dobra a zla že. No a to se že se tváří v tvář bohu bych tak řekl no tak tomu pán bůh jako chtěl zabránit ono všechno to jde to co on tam říká ten co to spisoval pán bůh proklíná hada proklíná ty lidi první potu tváři budeš vydělávat si svůj chleba to je to ženě po budeš bolest těch rodit a tak dále to všechno je prokletí které není prokletí to už první křesťané ale ty pozdější už ne od roku tři sta dvacet jedna a dvacet čtyři už to nevědí ale přes tokem si tele čtyři pokud se dovídáme o těch otcův církevních jak na tohleto provinění v ráji šli tak to nazývají šťastné provinění velikou a že je to pro šťastné pro ni neboť nás to předurčuju k tomu bychom poznávali vnitřní podstatu nesmrtelnou přistižen poznávat nemohli. Mimochodem lidi ten to to psal měl dokonalou znalo jak říká je jesudian o hadí síle a její moci a to tam o té patě a do té hlavě jak potřebě kdo někomu hlavu a to by se to tam museli přečíst který nebudu říkat novou cestou strašně dlouhé já se chci dostat ke konci tohoto povídání abyste to měli v celku před sebou a to z ní takhle nebyl poklad a pro ke pokyn nebylo pro tento lidstvo tehdy. Nýbrž bylo mu svým způsobem požehnáno vypadalo to navrch jako prokletí ten kdo to psal musel vědět že to prokletí také je jistém smyslu ona řeknu jak to zase mám z vlastní zkušenosti když jsem se v tom sedmnáctým roce dověděl že jsem křivdil pánu bohu když jsem mu na něj nevěřil a když jsem ten život vedl bez něj tak jsem pochopitelně celý život do těch sedmnácti let považoval za plytký marný zbytečný nebylo to pravda ale považoval jsem to upřímně za zbytečné marné plytké. A odvrátil jsem se od toho proklíná sem nevěl jsem toho člověka karla který takhle jednal kdyby takže to je to prokletí rozumíte kdyby to prokletí nebylo bývalo fungovalo tak dokonale tak já jsem se chtěl do toho stavu vrátit to šťastné ho dětství že ano a nevrátil jsem se nemohl se vrátit protože já jsem se odvrátil proti jako kdyby tam mě to hlídal a to bylo to poznání ten anděl je představoval toho poznání to plameni meč jasným meč který zlo rozdělovali jedno od druhého kteří tam to bylo špatné a toto je dobré ano jako by tam někdo stojí s plamenným mečem a hlídá ty brány toho ráje to je v pořádku já to už všemu detailně rozumím že to je popis dramatizovat na mate ta se něčeho co není dramatické co vnitřně probíhá jako skutečnost. No a tak to prostě jde dál ale ještě bych vám měl prozradit co to tedy jak jsme si to prokletí prokletím bylo a jakým smyslů nebylo tak například se tam říká o tom hadu že ten had byl pro k a že je vod tý doby se musel platit zemi na pozemky a pojídat prach tak myslím že všichni víte že když byl někdo když je někdo hadem tak zůstal hadem předtím jako potom že se plavili před tím zem za ze po zemi a potom taky čili to už není žádné prokletí to už tam ten spisovatele jasně dává najevo hotové če prokletí to vůbec nebylo.

Edit utterance

Text view • Help