Waveform view

78-05A-Kaly

Loading wave form: 0%

Speed: ⊖ 100% ⊕

Zoom: ⊖ 200 pps ⊕

Já se pustím do setkání s nepřítelem nebo s otravou nebo tak to myslím, ne... protivným člověkem, tak ještě se trošku dotkne tím ustavičným stykem který mám sám se sebou. To je totiž nesmírně záležitost nesmím ji přeceňovat v tom smyslu abych si myslel že mám právo žít jenom sebe Aha a já vím co to bylo já to ruším, ale to nevadí, to tam může zůstat, ale zjistil jsem si, že když se chtělo od středověkého mystika, když se zjistilo, že on má mystické sklony, že má sklony spojit se s Bohem, že po tom touží, když se od něho chtělo aby dosáhl stupně tak první co v tom klášteře udělali, že ho separovali. ~~ho oddělili od ostatních lidí.~~ mu dali možnost si to tiše v komůrce tu vnitřní modlitbu nebýt rušen. já bych řekl že přestože jsem proti tomu okleštění toho života klášterem, jsem pro to života všestranné. Jsem pro to všestranné rozvinutí života, tak bych přece jenom považoval za za správné, aby na cestě lásky při vnitřní modlitbě nebyl další přítomen, aby ten člověk ponechán sám sobě, aby pravidelně tuto modlitbu pěstoval, aby ji nevynechával. pokud možno vždycky zaujal stejnou pozici, nemyslím na tom tolik nezáleží, ale postoj duševní, pozici vnitřní. totiž jeho vnitřní východisko bylo kontinuální aby nevycházel pořád aby si nevynalézal východiska aby aby stupňoval vých... hm je uzavřena určitém východisku, aby ji stupňoval Aby prostě to východisko využil maximálně. Jestliže třebas mě by třeba při modlitbě vnitřní na cestě lásky, odnášelo k Bohu Otčenáš, já to řeknu nejjednodušším způsobem, bych u tohoto východiska při vnitřní modlitbě měl zůstat tak dlouho dokud mě toto Otčenáš vynáší povznáší postihuje k bohu A mi nebude pozdvihovat hned ustoupit neodcházet toho východiska, jo, to je východisko dokud jako nedovede sebe všecko totéž platí třeba o meditaci která rozjímání která při vnitřní modlitbě lásky hraje velkou roli já bych meditaci kterou si pomáhám ke koncentraci zaujetí při koncentraci měl tak dlouho opakovat až z ní vykřesám všecko se z ní vykřesat dá jakmile my nechává meditace tupým tak musím přejít k jiné další požadavek na meditaci je. Abych vždycky meditace vycházel ke stejnému předsevzetí protože toto předsevzetí představuje formuluje představuje moji touhu která potom má přežívat ve chvíli koncentrace neboť koncentrace na boha na cestě lásky nepředstavuje už nic jiného než odevzdání takže na cestě lásky se má rozjímat v modlitbě a přecházet chvilkově do. Zaujatého vstupu k bohu přístupu k bohu a dokud když ta zaujatost mine znovu ji roznítit rozjímáním se stejným cílem abych se zaujal pro styk s bohem rozumíte mně já vám tady líčím obecné rysy modlitby na cestě lásky to jsem potřeboval tam vsunout protože mluvím o rovnováze mezi modlitbou a mezi skutky mezi stykem s bližním tak musím vám taky říct když si dovedete představit jak. Se chovat bližnímu to už myslím že je snadný ale nevíte jak se chovat k tomu k tomu bohu jak tam si počínat abych tam byl stejně vřelý jako jsem ve styku s bližním já vím že bližnímu mám celobytostně přistupovat to jste pochopili snadno ale jak co to je celobytostně přistupovat k bohu o tom obyčejně člověk nemá pán tak já vám to tady teď vysvětluju ano mimochodem nebyla ještě v cestě lásky vůbec zmiňována a bude to tam modlitby se tam ještě nezmiňoval zatím říkám jenom setkání s bližním dělá tak dále ale teďka co píšu to setkání s bohem tam už to bude muset být takže to teprve dostanete do ruky a to se tam opravdu nemohli ještě číst ale já budu pokračovat v tom jestli je vám tedy jasno co. Představuje nebo jak má vypadat modlitba lásky tak pak musím také říci že čím více pokračujete v této modlitbě čím větší pokroky děláte tím menší část tam zaujímá rozjímací pasáž a tím větší část ta pasáž odevzdanosti a odevzdanost prosím to není nic nedočkavého který to není to není už ta chtivost smyslná rozumíte se kterou tam ze začátku třeba vstupujeme ne možné to je dovoleno ale později je to opravdu tiché očekávání já bych totiž nebo tiché odevzdání tak to je lepší který totiž nerad aby i ten kdo je na cestě lásky přeskočil modlitbu ticha protože u začal by upadat do extází já neříkám že to není hezké prosté je. Ale je to neúnosné ve dvacátém století byste někde v kanceláři někde na pracovišti upadl do extáze to by se mohlo stát prosím potom není to žádoucí ze stanoviska pojmu sladké jho protože jestliže ježíš kristus pojímal svojí cestu jako sladké jho a on ji tak pojímal tak nebral v úvahu takové vyšplíchnutí vůle jako je extáze to nebral on si cenil trvalý postoj on tě od každého aby mu každý někdo trvale patřil a ne aby se chvilinku zmohl na dokonalejší patření protože to musí přeskočit nějaký stupeň vývojový. A ta nerovnováha se jeví jako vytržení vytržení z něčeho následného napasování něčeho jiného tomu se říká extáze tak já bych chtěl dělat jedinou reformu v mystice aby lidi neupadali do extáze ne to bych chtěl to myslím že jde protože je na cestě poznání to každému šlo tak proč by to nešlo nám byli totiž řády i v evropě svatý benediktinský kde se nekonali ani smyslové účinky stigmat a tak dále tam nikdy nebyly ani extaze. A byly řády a dosahovalo se poznání boha a byly řády jako třeba františkánský kde se tohleto všechno konalo se vším přísluš velikým utrpením já nejsem proti svatému františku naopak já si ho velice vážím no ale je to časově překonaná forma rozumíte která by byla vhodná někam do kláštera tam by se mohla ještě pořád dneska pěstovat anebo při službě chudým jako to dělali oni protože ti by možná i když ten svatý před nimi padl na kolena a nebo prožíval nějakou extázi. Tak by mu to odpustili protože by pociťovali to dobrodiní toho co dělá jakékoliv charitativní činnosti se toto uneslo ale člověk nemá dneska možnost při normálním průběhu svého života být jenom charitativně činný já myslím že povolání vaše nikdo z vašeho okolí nechápe jako charitativní činnost že jo vůbec ne a takže my musíme se umět přizpůsobit a to je nutné tomu svému okolí že si být nápadní. To by tak neva vadilo nad jsme nápadní ale vadí to v tom smyslu toho utrpení které okolo kterému chceme zabránit styk se sebou je obdobný dýchání jako já dýchám celý den a celou noc a jím no ne případě se mockrát za den ne ale jím jenom několikrát za den víje no několikrát za den a stýkám se jenom několikrát za den bližním tak ten styk s bližním který je jenom občasný nemá tak velkou váhu na mé cestě když je nesmírně důležitý aby byl správně regulován jako má styk se sebou samým že bych dával přednost sobě ale já jsem nucen sám se sebou nějak vyšší vydržet to se sebou nic se sebou trpělivost a my jak jsme tady všichni máme se sebou daleko větší trpělo než vybití ale přesto někdy nám jako přestává trpělivost nebo se nedo nedostává tak asi tak z těch se sebou já bych chtěl sebe napřed nějak definovat. Já to znamená ten se kterým se stýkám ve svém vědomí to je to co se vyvinulo od okamžiku narození až do teďka a dostalo se do nějaké fáze individualizovanosti takže se o mně může říct že jsem individualita dobrá špatná nedodělaná a tak dále že jsem mentálně dospělý nebo nedospělý že jsem jako dítě říká moje rodina staří jako dítě anebo že ještě třebas ne a ale důležité taky přitom je že takováto kvali klasifikace je vždycky jenom šablonovitá já jsem každou chvíli ku trošku moje. Existence mého já se podobá slunečnímu záření které ani chvíli není stejné to má své výkyvy tak jemné že běžný pozorovatel to vůbec nepozoruje ale vědec ano někde tole na akonkágui tam to pozoruje tedy němec to je taková opovrhovat né to záření na poušti a tak taky taková je moc neska a bez té bychom nevěděli nevěděli vůbec tuhleto ale to mě velice pomáhá k tomu abych vám řekl že nejnevyzpytatelnější je. Jaký budu za chvíli čili netrapte se tím abyste potřebovali sebe tak dokonale znát abyste dokázali předvídat jací budete berte zásadně sebe takový jací jste netrapte se nad tím že jste utrápení nemějte z toho příliš radost že jste ra radostní nebo že jste vlažní. Nebo že jste horký nebo že jste studení vy musíte s těmito stavy se umět vypořádat vy máte v sobě normálně nepoučeného soudce taky jedna součást vašeho já to je ta vedoucí součást jeho by to být vedoucí součást vašeho já ale ta sebekritičnost člověka buď člověk přehání buď je tedy. Příliš velká nebo příliš malá ale v žádném nebo v málokterém případě je úměrná a nebo je na místě nemůže nemohu se utápět v sebekritice já od vás si něco zcela jiného že když konstatujete a to byste měli prostor já jsem kdy například na cestě lásky musíte vždycky umět celobytostně se bohu odevzdávat čili máte povinnost když jste mdlý a když vám to vadí ve styku s bohem i ve styku s bližním to řek by vám nemělo být jedno si. Pro vaši mdlost jste ve styku s bližním otravové nebo že vás musí podporovat a brát za ruce brát za nohy nebo vozit jako byli ti vy mě třebas to by vám mělo vadit tak v tom případě musíte si umět jít k tomu bohu se sebou takoví jací jste to znamená ani síla ani zemdlení by nemělo neměli umenšovat. Váš přístup k bohu prosím vás buďte tak dobří až budete se třeba cítit tomu dobou to ne tak nepůjde a až se budete cítit třeba velice uspokojeni něčím co vás v životě potká buďte tak dobří a uvědomte si nic víc než uvědomte si že tuto toto uspokojení třebaže zdánlivě pocházelo od objektu vnějšího mělo objektivní povahu bez vůle boží se nestalo a já jsem koneckonců za to povinen vděčností bohu čili probuďte v sobě vděčnost bohu za to. Že jste radostní spokojení tím že projevíte vděčnost bohu za svou spokojenost a budete ji projevovat tak dlouho pokud u spokojenost budete pociťovat tak i přirozeným způsobem spokojenost obětujete bohu kráčet jak obětovat všechno bohu a teďka ukazuju jak se obětuje třeba spokojenost bohu ta spokojenost jo spokojenost bytí. Jako byste nebyli spokojeni budete vyrovnaní a zrovna tak všecko se musí takhle přirozeně obětovat ne vykládat si pane bože jak je tuto spokojenost obětuju já tě tuto radost obětuju já ti tento žal obětuju k vů to takhle budete říkat ale budete mít pořád žal pořád to co vám překáží protože jste jenom něco deklarovali prohlašovali ale nedělali jste to ale když dokážete být za všechno vděčni tak je v tom obsažena míra sebeobětování míra sebezáporu a tato míra sebezáporu vám přiblíží boha to znamená vy s tím stavem do boha vplujete se s ním napojujete a to se dělá dá dělat i během mimo modlitby mimo mo mimo dobu vyhraženou modlitbě během všedního dne tohleto mám malinkou repliku je vůbec žádoucí tedy podléhat takovým výkyvům duševním jako třeba žalu zármutku štěstí radosti a tím záchvatům na různým. Do různých stran se ubírajících různorodým na opačných straně a stará stojícím podívejte se předpis na tom není možný jsou lidi impulsivní který prostě do těchto stavů budou ustavičně upadat a kdybychom jim to zakazovali tak v nich způsobujeme jenom pocit méněcennosti protože oni se nemohou stát takovými jako tady přítel antonín nemohl to je nátura to je založení ne já například takový nejsem podívejte se na mě jakou vášnivostí já vykládám ani to není hezké to je dokonalé herectví že. To své já tady prohlásí a je to způsobeno mou povahou já jsem při tom nepřekvasil že já jsem povaha která prudce reaguje i na svoje vnitřní stavy kdybych se kdybych chtěl vymazat tento způsob svého jednání tak se ocitnu před úkolem se kterým bych se asi do smrti nevyrovnal já považuju musím považovat tyto svoje výkyvy. Za volání za způsob zvláštního volání božího já musím umět i tohleto co ho mě v jako chabé špatné umět využít na cestě k bohu protože největší chyba na cestě k bohu je chtít tam jít jenom s tím dobrým které ve mně dobrého já se musím naučit zvláště na cestě lásky tam jít celý neboť ten kdo miluje ten se neohlíží po tom jaký je zvláště na cestě lásky. Je to v stoprocentně cesta od sebe k bohu od sebe k bohu to znamená já se sebou celým odcházím k po když řeknu od sebe na sebe nechat někde ne odejít k němu takový jaký jsem to vám předvedla máří magdalena jak jaká byla ne až se vylepšila že by k němu šla ne taková jaká byla se složila mu k nohám tohleto se chce na cestě lásky nečekat až se vylepším já znám řád třeba se smíří kteří říkají napřed musí člověk projít fází a že se. Tak mě odbývali s mou mystikou v této v tomto řádu a potom teprve může pomýšlet na mystický život to znamená spojení s bohem ale dokud nedosáhne dokonalosti na cestě askeze není nejmenší naděje že by mohli uspět v mystice a proto u nich bylo tak málo mystiků protože jenom ti co nebyli dostatečně soudní a nebo ty který se podařilo přesvědčit že jejich. A v té té dokonalá ale nebyla přešli na cestu mystickou ostatní nikoliv protože pořád měli skrupule ještě mi tamto chybí v mé a kteří se tam nejsem dokonalý a to při soudnosti každý z nás ví že nikdy dokonalý nebude a měli své duchovní rádce a ten prohlásil teď jsi dokonalý a teď musíš přestoupit na vyšší fázi a on pro poslušnost která se v tom řádu byla enormní vždycky. Přešel na cestu mystickou na mystické formy na spojovací na nový účel života to znamená očisty to byl smysl té fáze že nový smysl spojení s bohem dokud byl živ ignác z loyoly tak to bylo snadné protože on je vedl a když potom tam byli neosvícenější vůdci tak nevěděli si tady na tom přechodu rady s člověkem a nechávali ho trčet v té askezi a on se dá trápil až do smrti no ale to se nám nestane tohleto ale důležité je vědět. Že není možné být dokonalý není možné čekat až budu v něčem dokonalý ať je to modlitba nebo zevní život to znamená nikdy se nedočkat a zůstat trčet já musím takový jaký se sem se odhodlat k tomu že bůh mně zná že před ním nic předstírat nebudu a že si přišel pro nemocného a ne pro zdravého že kdybych byl zdravý tak vůbec k němu nemusím jít duchovně zdraví tam nepa nemá co dělat ten už je tam já protože jsem od něho oddělen tak jsem nemocen to je nemoc vy to považuje za přirozený stav ale ona je to hlediska ježíšova nemoc dokonce smrt nebo se dá končila smrtí o tom mrtvích někdo kani no tak. Z toho hlediska že za ním nejdou jsou momentálně mrtví mají povahu mrtvých no tak já jsem myslím teď probral to že k sobě musím se pořád chovat jako někdo kdo je na cestě na tom velice záleží já se musím pořád považovat jako za poutníka který jde protože. Se sebou žiju pořád a ten můj život se sebou buď je tou cestou nebo není nepomůže mi nic správný styk s bližním když správný styk se sebou je včas ž je tady není když nenastal to je důležité totiž tam potom svým na dvou židlích jednou důvod boha pryč ve svém nitru jednou tu bohu a anuluju třebas to co jsem provedl jedním směrem em druhým ale ještě jedno je důležité já musím vědět že je to moje já se tady vytvořilo tak jak to ho znám napřed za tím účelem abych já byl schopen příjmat zkušenosti z tohoto světa. Já to řeknu dokonaleji abych byl schopen se na tento svět soustředit obecně řečeno jestliže já jsem v takovém stavu vývoje že se dovedu na tento svět soustředit na to co dělám soustředit na to v čem žiju soustředit z toho neunikám tak jsem mentálně vyspělý moje já je vyspělé z tohoto bodu je možno přejít do spojovací cesty dříve ne tak. Je nutné abych dokázal aspoň chvílema soustředěně něco dělat nerozptýleně i na cestě lásky soustředěně milovat lásky opravdu stoprocentně neodměřovat jestliže tuto tento kulminační bod rozvoje já promeškám v tom smyslu že se v něm zalíbí že já jsem s tímto stylem života spokojen tak mého já se stává nepřítel to je začátek styku s nepřít se sebou jako s nepřítelem protože. Kdybychom to vzali podle návodu ježíše krista je správné že jsem se stal člověkem je správné že jsem byl poslušen lidí že jsem s nimi spolupracoval na rozvoji své bytosti to se dělo až do toho okamžiku když ježíš soudu do jordánu ale jakmile mně to samo jde jakmile se to stane samovolné jakmile mi to nedělá potíže a to není ne tak to je moment který pro mně znamená že od té chvíle svého já musím užívat jinak k nemusím odcházet ze světa to ne ale nepovažovat to co pro svět dělám za hlavní to od té chvíle je pomůckou od té chvíle to moje já se ocitlo v takovém stádiu vývoje že má povinnost nechceli trpět. Nic bohu je připraveno pro cestu k bohu a to tedy většina lidí promešká takže od té chvíle co to promeškali co dozráli a promeškali to tak spějou k využití další obrovské moci toho já že to moje já zabije moje vědomí takže já zemřu fyzicky zemřu já tedy má schopnost mě rozvíjet má schopnost mě zabít. Tobě schopnosti jsou darem od boha jedinečný a tím se reguluje nejenom počet ale reguluje se také přebytek těch který by tady překáželi protože nic nedělají pro tu cestu opravdu když někdo tohleto ví jako vy a nezařídí se podle toho tak je tady zbytečný neříkal nic takového o tom kdo to neví ten tu řeší není protože po ty životem slouží mým ani si to ti sje vědom ale my už musíme považovat tu další službu činnost to starý vývoje jiným za pomocnou už tady na vstává nový úkol před člověkem který předtím neměl to asi takový zvrat jako nastal třebas v tom ráji obdobný ten člověk dokud si žil v tom ráji a člověk má tendenci pořád v ráji žít vacovi té požitku dokud toho ráje si žil jenom. Jako jako dorostenec že má dorůst do určitého vyššího úkolu než pojedl to jablko tak to bylo v pořádku nic se nerušilo ale jakmile pojedl to jablko nabral nový úkol na sebe protože byl dospělý už rajsky dospělý tak nastalo utrpení když toho úkolu nevyužil na cestě k bohu a musel začít zase po píky zase novým růstem tady na světě začal ho od nějakýho neandrtálce do toho nám mít není ale zaručeně ten vývoj v ráji nebyl zde na světě a člověk sestoupil zde proto protože se dostal k novému úkolu a na nás je. Abychom tento úkol nějak zdolali říkal jsem vám že člověk má jít k bohu takový jaký je bez ohledu na to že že je špatný že by čekal až bude lepší tak že by se nedočká by možná upadl do nějakých skrupulí že ještě to anebo ono mu chybí a pořád by odkládal ten přístup k bohu jak je to s tím šatem protože víte že při té svatební hostině ježíš jasně ukázal že ten kdo měl šat nesvatební prostý obyčejný z ulice nebo do toho a nebo špinavý na sebe prostě ne sváteční ten byl vyloučen s velkou ostudou kterého viny ano vyhnán. Jak je to s tím šatem nesmíte si myslet že když by odnesete mysl k bohu že je to něco víc než šat to je chvilkové odění vaší mysli proto například dejme tomu ježíš začíná ten svůj svou modlitbu otčenáš slovem otče náš aby se povznesla mysl k bohu aby se člověk oděl touto povznesení když se mu nepodaří se odít takhle svatebně bolí řečeno tak se zbytečně to všechno ostatní modlí to má potom úroveň třebas velice zpovědní ale obyčejného říkání a nikoliv úroveň modlitby modlitba je se koná jenom nebo je modlitbou je jenom tehdy když je to povznesená mysl k bohu to je hodování s bohem to je styk s bohem když to třebas smyslově neuvědomil a tom nezáleží tolik a proto nemůžeme k přistupovat k modlitbě neoděni šatem kasete. To znamená bez povznesení mysli k bohu tak je to s tím šatem ale horší bude a těžší bude odpovědět jak jim to třebas lajdáckostí s vlažností když tam se jasně praví buď studený anebo horký ale nikoliv vlažný neboť kdybys byl vlažný vyvrhnu tě zlých mějme za to že tady nelže ten člověk který to psal ano že mu to říkal bůh že toto tato inspirace byla správná čili vlažnost je něco co mně nedovoluje přistoupit k bohu a já v okamžiku kdy jsem vlažný nemám nejmenší naději. Se s bohem se to nejmenší a je to jsem vyplyvnutý z úst jeho a já jsem měl na mysli ale já se k tomu ještě vrátím já jsem měl na mysli zemdlenost únavu rozumíte ne vlažnost jako taky tak definoval jestliže jde o zemdlenost a vlažnost pak je to něco jiného než lajdáctví nebo taková neutralita nějaká duševní tří jo. To v tom případě mně k sobě zve případě naopak to je moment velice příhodný k tomu abych byl jím občerstven já mám totiž právo také se jednat jednat s bohem jako se svým otcem milujícím otcem že když mě vadí moje zemdlenost a tak to není beznadějné když mě vadí moje malátnost moje civění cokoliv co tady říkali to není špatný stav když mně to vadí protože tento pocit závady. Způsobuje že mám právo se ucházet o občerstvení podívejte se jak poznat ten kulminační bod a jak si přitom počínat myslím ten kulminační bod při kterém je třeba začít se ucházet o styk s bohem kdy je člověk k tomu zralý tento bod je totiž velice důležitý velikém životě protože se často setkáváte s lidmi kterým bys kterými by jste rády tuto. Tento váš způsob myšlení naštěpovali ne a vono jim to leze v krku a vě považujete za velice dobré lidi a říkáte ten by si to zasluhoval ale on vám to vyzvrátí jednou to to ne a dostanete do toho se vyletí úplně jako jako kdyby zvracel a říká že takový dobrý člověka von není schopen je to veliká škoda no on se nedostal k tomu konečnému bodu a on není tedy zralý v tom smyslu jak vy si myslíte on se pořád ještě potýká nějak s tou základní lidskou činností kterou nezvládl to znamená lidské já má mít schopnost a ji má aby se naučilo takovým stereotypům které by mně do žádoucí míry spojovali s tímto světem tak abych dostál svým povinnostem. Abych byl při tom co dělám do takové míry že bych to zvládl bez zvláštního úsilí až do úplné samovolnosti protože stereotyp to už je vlastně samovolnost ne jestliže do tohoto stavu se člověk dostane jestliže znáte někoho komu jako ten život už takhle jde že on svoje řemeslo své povolání styk v rodině takhle zvládl tak to je člověk připraven na cestu k bohu tam se nemůžete splést když mu začnete tyto věci nechci říct vnucovat ale vykládat. On to nemusí přijmout to není známkou že by nebyl že by nebyl na výši a on to může přijmout ale důležité je přitom vědět že když to nepřijme tak od té chvíle začne upadat když je mu dána příležitost aby to přijal a on ji nepřijme k začne upadat začne se najednou objevovat těžkosti tam kde těžkosti předtím neměl byste si tedy vy musíte vědět že každý člověk má nějaké hodnoty životní které si nějakým způsobem cení že už se nějak v tom životě on uplatnil jak se říká. Na čem mu záleží na tom uplatnění na tom sebe uplatní tomu nesmíte byste a jenom do té míry máte právo mu to vzít do jaké míry tyto hodnoty nahradíte jinými v jeho očích stejně velikými ba většími ale nikdy si nesmíte dovolit ho vytrhnout z toho dosavadního způsobu jednání protože ten dosavadní způsob jednání je relativně dokonalý relativně dokonalý to znamená dostačující pro vstup na duchovní cestu čili on nemusí nic z toho co dosud dělat dělal přestat dělat jenom musí od té chvíle v tom co bude pokračovat vidět podporu toho co bude dělat na. To má být podporou toho co dělá navíc nikoliv středem jeho života takže dejme tomu kdybych byl já třeba učitelem ne tak bych v tom svým učitelování už neměl vidět střed cesty k bohu nýbrž pomůcku na bohu to mně umožní abych přivzal ještě jiné pomůcky napřed vnitřní modlitbu a tak dále zase jenom pomůcky které by měli pro mně poněkud vyšší hodnotu mohli by mít kdybych já tamto nezapudil jako nepotřebné víte tady se často stává tomto přechodu mně se to stalo samozřejmě taky tak barvitě čím že jsem vylil špínu i s dítětem že jsem najednou všechno světské začal považovat za zbytečné celý život dosavadní považoval z za špatný a nestačilo ani to že mi vyčítal neby kněz říkal že to není tak pravda já jsem plakal nad plaností svého života jestliže takový člověk v tomto obratu najednou bude považovat celý život dosavadní za promrhaný za planý prosím vás toho z toho vyveďte. Protože to není pravda to byla skvělá příprava on dospěl to byla příprava k dospělosti ale nemohu zase já zase říct tedy na svou obranu že by to bylo bývalo tak špatné já jsem že se podařilo odhodit ten život bylo se spojeno veliké utrpení pro to stránce to bylo špatné protože ten život začal váznout tý vot úkoly jsem začal zanedbávat ale na druhé straně jsem se mohl výhradně věnovat těm duchovním věcem po nějakou dobu po tom jenom bylo únosné a tím jsem udělal obrovský pokrok jednostranný na té cestě duchovní sebou mělo to za následek pro tu jednostrannost. Vývoje v modlitbě že upadal do extází nepovažuji za správné proto vám tady radím vydr udržovat nechci říct zoufale ale dost pečlivě tuto rovnováhu mezi zevní a vnitřní činnost ano se z tohoto přímo netýká se teďka říkal ale že já jsem třebas na cestě už k bohu vědomě ale ocitám se ve stavu takové vyrovnanosti. Takové ne zaujatosti demě nedovím ani ten svět ani ten pán bůh dosti tak já myslím že v tomto případě upřímná modlitba o to abych z toho byl vytržen je na místě upozorňuju vás ale že budete vyslyšeni ale dejte si pozor aby to nebylo na vás příliš silné to vytržení protože jestliže ta vaše modlitba je upřena že vám to vadí. Tak budete z toho vytrženi jak jsem vám říkal před chvílí když to vadí budete mít že když vám to nevadí tak je to opravdu něco s čím já si nevím rady jako by ale když si toho všimnete že jste takový vlažní a začne vám to vadit tak opravdu prosebnou modlit prosebná modlitba já eště nejsem otče prosebnou modlitbou ale prosebná modlitba v mých očích kde je velice užitečná a velice důležitá protože ježíš kristus ka pojďte ke mně vy kteří jste unaveni to znamená modlitba té pochod k němu čili modlitbu bych považoval za užitečnou za správnou a bylo jestli bych upřímně si přál z tohoto stavu vyjít tak opravdu sám z toho nevyjdu budu muset přizvat toho ježíše který se mi nabízí. Že upřímně přizvete třeba že se sami bezmocní tak budete vidět že jste si špatně představovali to já vás od česky protože to že vás občerství bude mít takové bych zdánlivě zevní následky znamená něco do vašeho života vstoupí z vnějšku jak sem vám bude zdát co tu rovnováhu nebo takový takovýto mrtvoly chodit poruší to bude jeho osvěžení ale prosím vás když toto stane.

Edit utterance

Text view • Help