Článok sa zaoberá problematikou použitia generátorov pseudonáhodných čísiel v numerických metódach štatistickej fyziky. Na začiatku stručne oboznamuje s históriou metód Monte Carlo. Ďalej obsahuje popis jednoduchého algoritmu, ktorý pomocou náhodných čísiel vypočítá Ludolfovo číslo. V poslednej časti je predložený prehĺad známych generátorov a posúdenie ich vhodnosti pro použitie v metódach Monte Carlo., Michal Kaňok., and Obsahuje seznam literatury
Postačí čtyři barvy na obarvení každé rovinné mapy obsahující jistý počet států? Tato zdánlivě nevinná otázka napadla Francise Guthrieho při barvení mapy anglických hrabství. Jeho bratr Frederick položil dne 23. 10. 1852 stejnou otázku svému profesoru Augustu de Morganovi. Tak vznikl slavný "problém čtyř barev“. Po nezbytných upřesněních pojmu rovinná mapa atd. se zdařilo daný problém "přeložit“ do rozvíjející se matematické disciplíny - teorie grafů. Následovala dlouhá historie řešení, která trvala přes sto let a byla provázena i mnoha omyly (více viz [1,3]). Nakonec, již v sedmdesátých letech minulého století, bylo zapotřebí prověřit dlouhý seznam "map“, tzv. nevyhnutelnou množinu ireducibilních konfigurací, obsahující 1 936 prvků. K tomu přistoupili Apell, Haken a Koch - využili hned tři počítače firmy IBM. Příprava metod a programu jim zabrala tři a půl roku a další půlrok si vyžádala práce s počítači. Dílo bylo dokončeno 21. června 1976. Závěr zněl: čtyři barvy stačí!, Jaroslav Hora., and Obsahuje seznam literatury