Soubor a metody: V souboru 73 pacientek se stresovou inkontinencí se objevil de novo urgentní syndrom u 8 žen (10,9 %). Šest z těchto žen jsme léčili propiverinem p.o. Jedna pacientka pro mírné příznaky nevyžadovala léčbu a jedna pacientka byla pro nežádoucí účinky při užívání propiverinu převevedna na solifenacin. Všechny pacientky byly v průběhu léčby bez urgentních obtíží. Délka léčby se pohybovala mezi 4–6 měsíci. Výsledky: Po vysazení medikace nedošlo u šesti pacientek k recidivě obtíží. Jedna pacientka vyžadovala opětovnou farmakologickou léčbu, kterou jsme již ponechali beze změny. Závěr: Urgentní syndrom de novo po implantaci TOT, který není spojený s dalšími komplikacemi, dobře reaguje na anticholinergní terapii. U většiny nemocných v našem souboru byla dostačující dočasná léčba., Objektive: Retrospective evaluation of the treatment de novo urgency with temporary medication. Methods: In a group of 73 female patients with stress incontinence, de novo urge syndrome appeared in eight (10.9 %) cases. Six of these women were treated with oral propiverine, one did not require any treatment for mild symptoms, and by one patient was switched from solifenacin to propiverine due to negative side effects. None of the patients suffered from urgency symtomps during the therapy. The duration of treatment ranged between 4–6 months. Results: Urge symptoms did not reoccur in 6 patients after discontinuation of the medication treatment. One patient required a re-administration of medication therapy. Conclusions: De novo urgency syndrome after transobturator tape placement which is not associated with other complications, responds well to anticholinergic therapy. In our group, it was possible to discontinue the therapy without recurrence of difficulties., Barbora Novotná, Jaroslav Ženíšek, Miloš Fiala, and Literatura
Urodynamická stresová inkontinence je definována jako nechtěný únik moči při zvýšení intraabdominálního tlaku za nepřítomnosti detruzorových kontrakcí. Tento typ inkontinence moči může zlepšit či napravit řada operačních metod, které indikujeme po kompletním urogynekologickém vyšetření. Jaký typ operace bude proveden, záleží těž na celkovém fyzickém a psychickém stavu starších pacientek. Pokud je dobrý, pak je operační léčba stresového typu inkontinence moči obdobná jako u žen mladších. Pokud však starší pacientka trpí řadou dalších onemocnění, je volba správně léčby velmi obtížná, často i proto, že pacientku nemůžeme kompletně vyšetřit. Jednou z nejčastěji prováděných operací u starších žen je metoda, která užívá k podpoře uretry polypropylenovou pásku. Je to zákrok minimálně invazivní a operační čas je zde krátký. V poslední době byly nejčastěji prováděny 2 typy minimálně invazivní páskové operace TVT (the tension-free vaginal tape; tahuprostá poševní páska) and TOT (the tension - free obturator tape; tahuprostá obturátorová páska). Později byl popsán nový postup v této operační technice „zevnitř-ven" (TVT - O). Tato operační technika snižuje riziko perforace močového měchýře, jakož i poškození střev a velkých cév. V současností začínáme s novou páskovou operací s TVT S-metodou (tahuprostá poševní páska - bezpečná metoda), Urodynamic stress incontinence is the involuntary leakage of urine during increased abdominal pressure in the absence of a detrusor contraction. This type of urinary inconúnence can be improved and corrected by a number of surgical procedures, which are indicaied after an overall uro-gynecological examination. For elderly patients, the type of operation to be carried out also depends on overall physical and psychical condition. If this is good, the surgical treatment of stress incontinence is similar to that applied to young women. If, however, the patient suffers from a number of other diseases, it is quite difficult to select the most suitable treatment, often also because we cannot examine the patient to a sufficient degree. The operation that is carried out most t often for elderly patients, being the one that involves minimum invasion and a very short operation time, is a surgical procedure using a polypropylene tape (sling) to support the urethra. Two minimally invasive sling procec^dures have been used recently: TVT (tension-free vaginal tape) and TOT (tension-free obturator tape). Lately a a new approach has been described, an „inside-out" technique (TVT - O). This technique has reduced the risk of bladder perforation and injuries to the bowels and large vessels. At present we are starting to work with a new ^ sling procedure, the TVT S-System (tension-free vaginal tape secure system)., Alois Martan, and Lit. 16
Přehledový článek pojednávající na téma možných komplikací páskových operací běžně užívaných v léčbě stresové inkontinence moči. První metodou byla retropubická tahuprostá páska TVT, která s sebou nese zejména riziko poranění močového měchýře. V literatuře byly dále popsány komplikace typu závažného krvácení, poranění orgánů v malé pánvi, jako je střevo, nebo velkých cév. Další generace tahuprostých pásek se vyhýbá retropubickému prostoru vedením pásky skrz foramen obturatum. Tato generace má popsané riziko vzniku bolesti v třísle/tříslech. Avšak tato bolest většinou spontánně ustupuje, případně rychle odeznívá po podání nesteroidních antiflogistik. Poslední generace tahuprostých pásek jsou „minipásky“. Zavádí se z jednoho drobného řezu a jejich délka je menší než u předešlých generací. Rizikovost „minipásek“ spočívá v nedostatečné fixaci a tedy riziku selhání. Přestože se páskové metody používají celosvětově v klinické praxi již přes patnáct let, doposud nebyla vyvinuta metoda, která by byla jak naprosto bezpečná, tak úspěšná a jednoduchá k zvládnutí operatérem., This review focuses on possible complications during tape procedures carried out due to stress urinary incontinence. The first method was retropubic tension-free vaginal tape TVT that held mainly risk of bladder perforation. Further complications previously described in literature were severe bleeding and injuries of organs in lesser pelvis like bowel or great vessels. The next generation eliminated retropubic space by insertion through the obturator foramen. However another complication had been witnessed in presence of groin pain. Fortunately, this is usually transient and quickly passing either spontaneously or after use of non-steroid anti-inflammatory drugs. The last generation of tension-free vaginal tapes are “minislings” that are inserted from a single incision and are shorter in comparison with the previous generations. The risk of use of this “minislings” is in insufficient fixation and therefore failure of the procedure. Despite using tape procedures worldwide for more than fifteen years on regular basis, there is no method, that would be completely safe, effective and easy to handle for the surgeon., Petr Hubka, Rachid El Haddad, Jaromír Mašata, Alois Martan, Kamil Švabík, and Literatura
Suspenze přední poševní stěny spočívá v rekonstrukci nativní tkáně vaginální cestou. Cílem operace je korekce stresové močové inkontinence, k níž došlo v důsledku hypermobility močové trubice, a případně souvisejícího prolapsu přední poševní stěny jakéhokoli stupně. Ideálním kandidátem pro tento výkon je pacientka s laterální cystokélou (1. a 2. stadium). Operace může být indikována rovněž u pacientek s cystokélou závažnějšího stupně, v tomto případě je však nezbytná další rekonstrukce v podobě suspenze klenby poševní a korekce posteriorního kompartmentu (enterokéla, rektokéla). V našem článku popisujeme techniku rekonstrukce a uvádíme naše počáteční (dosud příznivé) zkušenosti. Operace je krátká (trvá přibližně jednu hodinu), je spojena s minimální morbiditou a nemá žádný vliv na mikční funkci. Operace neovlivňuje hloubku ani délku pochvy – po zhojení sutury se tedy pacientka může vrátit k sexuální aktivitě. Prof. Zimmern (UT Southwestern Medical Center, Dallas, USA) prezentoval na poslední konferenci SUFU a AUA dlouhodobé výsledky po 15 letech., The anterior vaginal wall suspension is a native tissue repair procedure done vaginally to correct stress urinary incontinence secondary to urethral hypermobility and any associated degree of anterior vaginal wall compartment prolapse. The procedure is ideally suited for women with lateral defect cystocele (stages I and II). The procedure can be applied for more advanced degrees of cystocele, but additional repairs will be necessary including vault suspension and posterior compartment repairs (enterocele, rectocele). The technique of the procedure is reported herein, along with our early experience which has been favorable so far. The procedure is short (around one hour), with limited morbidity and no impact on voiding function. Vaginal depth and size are not compromised; so sexual activity can be resumed once the vaginal suture lines have healed. Long‑term data at 15 years has been reported at the last SUFU and AUA meetings by Dr Zimmern from UT Southwestern Medical Center in Dallas., and Gulpinar O., Zimmern P.