Cíl: Cílem studie bylo vyhodnotit vztah mezi hodnotami indexu IgG a počtem oligoklonálních IgG pásů (OCB) v mozkomíšním moku (CSF) pacientů s roztroušenou sklerózou (SM). Materiál a metodika: Soubor 150 pacientů sestával ze 41 mužů a 109 žen (ve věku od 18 do 68 let, průměrný věk byl 36,6 ±10,1 let). U mozkomíšního moku odebraněho lumbální punkcí byla posouzena intratekální syntéza s využitím indexu IgG a stanovením OCB. Počet alkalických OCB v CSF byl stanoven metodou izoelektrické fokusace. K vyhodnocení statistické významnosti výsledků byla rovněž použita Pearsonova korelační analýza, x2 test homogenity, Mannův-Whitneyův test, párový t-test (parametrický) a jednovýběrový Wilcoxonův test (neparametrický). Výsledky: Pozitivní korelace mezi IgG indexem a počtem OCB nebyla nalezena. Ani Mannův-Whitneyův test neprokázal podstatný rozdíl v hodnotách indexu IgG u pacientů s OCB > 2 a < 2. Závěr Studie nepotvrdila korelaci mezi hodnotami IgG indexu a počtem OCB v CSF u pacientů s roztroušenou sklerózou., Objective: The aim of this study was to assess the correlation between IgG index values and the number of the oligoclonal IgG bands (OCB) in the cerebrospinal fluid (CSF) of patients with multiple sclerosis (MS). Material and Methods: The set of 150 patients consisted of 41 males and 109 females (aged 18–68, mean 36.6 ± 10.1 years). The CSF collected by a lumbar puncture was examined evaluating intrathecal synthesis using the IgG index and determining OCB. The number of alkaline OCB in the CSF was assessed using the method of isoelectric focusation. Pearson's correlation analysis, and homogeneity χ2 test , Mann-Whitney test, paired-sample t-test (parametric) and Wilcoxon signed-ranks test (nonparametric) were used to evaluate the statistical significance of the results. Results: No positive correlation between the IgG index and the number of OCB was found. Mann-Whitney test also did not demonstrate any significant difference of the IgG index values in patients both with the OCB number ≥ 2 and < 2. Conclusion: This study did not confirm the correlation between the IgG index values and the OCB number in the CSF of MS patients., Jan Mareš, R. Herzig, Karel Urbánek, and Lit. 12
Cíl studie: Tau protein je neurocytoskeletální bílkovina, jejíž koncentrace se zvyšují v mozkomíšním moku (MMM) při poškození axonů a neuronální degeneraci. Cílem práce bylo vyšetřit tau protein v MMM pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) a dalších neurologických pacientů a současně porovnat dvě soupravy ELISA na stanovení celkového tau proteinu. Typ studie: Průřezová. Název a sídlo pracoviště: Univerzita Karlova v Praze, 1. LF a VFN, Ústav lékařské biochemie, Praha; Univerzita Karlova v Praze, 3. LF a FNKV, Neurologická klinika, Praha; Univerzita Karlova, 1. LF a VFN, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, Praha. Materiál a metody: Koncentrace celkového tau proteinu v MMM byla porovnávána mezi 20 pacienty s RS a 18 pacienty s různými neurologickými onemocněními, u nichž se nepředpokládala přítomnost neuronální degenerace. Celkový tau protein byl měřen dvěma soupravami ELISA INNOTEST™ hTAU Ag (INNOGENETICS N.V. Belgie) a Human Tau (total) (Invitrogen, USA). Výsledky: Základní analytické vlastnosti obou souprav ELISA jsou srovnatelné. Koncentrace celkového tau proteinu získané soupravou INNOTEST™ hTAU Ag dosahovaly významně vyšších hodnot ve srovnání se soupravou Human Tau (total) (p < 0,0001). Byla však prokázána dobrá shoda pomocí Blandova-Altmanova grafu a Passingovy-Bablokovy regrese. Koncentrace celkového tau proteinu v mozkomíšním moku se statisticky významně nelišily mezi RS [medián (25.–75. percentil; Human Tau (total): 75 (58–133) ng/l; INNOTEST™: 127 (90–221) ng/l] a kontrolními neurologickými pacienty [Human Tau (total) 62 (46–94) ng/l; INNOTEST™:119 (69–185) ng/l]. Závěr: Při hodnocení absolutních koncentrací celkového tau proteinu v MMM je nutné přihlížet k použité soupravě. Vzhledem ke shodě mezi výsledky je možné přepočítat koncentrace mezi soupravami pomocí rovnice Passingovy-Bablokovy regrese. Zdá se, že tau protein spíše není vhodným ukazatelem neuronálního postižení u RS., Objective: Tau protein belongs to the neuro-cytoskeletal proteins. Its concentration increases in the cerebrospinal fluid (CSF) due to the axonal damage. The aim of the study was to examine the CSF levels of total tau protein in the patients with multiple sclerosis (MS) and others neurological diseases and to compare two ELISA kits for the tau determination. Design: cross-sectional. Material and methods: We compared tau protein concentrations in CSF between 20 MS patients and 18 patients with other neurological diseases without signs of neuronal degeneration. Total tau protein was measured by two ELISA kits – INNOTEST ™ hTAU Ag (INNOGENETICS N.V. Belgie) and Human Tau (total) (Invitrogen, USA). Results: The basic analytical characteristics of both ELISA kits were similar. A good agreement between two ELISA kits was obtained by Bland-Altman plot as well as by Passing-Bablok regression. However, the results obtained by INNOTEST™ hTAU Ag were significantly higher in comparison with those obtained by Human Tau (total) ELISA (p < 0.0001). The CSF tau levels in the MS patients did not differ from those in the control group [median (25th–75th) percentile; MS group: Human Tau (total) 75 (58–133) ng/l; INNOTEST™ 127 (90–221) ng/l; controls: Human Tau (total) 62 (46–94) ng/l; INNOTEST™ 119 (69–185) ng/l]. Conclusion: It is necessary to take in consideration the used ELISA kits in the evaluation of the results of the total tau examination. A conversion of the concentrations measured by one kit can be calculated to those by the other kit using a Passing-Bablok regression equation. It seems that CSF tau concentration is not an appropriate biomarker of neuronal degeneration in MS patients., Fialová L., Bartoš A., Švarcová J., Doležil D., Malbohan I., and Lit.: 28
Cieľ: Klinicky izolovaný syndróm (Clinically Isolated Syndrome, CIS) môže byť prvým prejavom sclerosis multiplex (SM). Za potenciálny prognostický marker na "vytipovanie" pacientov po prekonanom CIS s vysokým rizikom konverzie do klinicky potvrdenej SM (Clinically Definited Multiple Sclerosis, CDMS, Poser 1983) je považovaný aj počet mozgových T2 hypersignálnych lézií pri prvom MR vyšetrení pacienta v čase CIS. Cieľom štúdie bolo overiť význam počtu mozgových T2 hypersignálnych lézii pri prvom MR vyšetrení pacienta v čase CIS ako možného prognostického markera vývoja SM vo vlastnom súbore chorých. Metóda: retrospektívne zhodnotenie MR nálezov 76 pacientov v čase CIS za obdobie od 06/2005 do 12/2012. Všetci pacienti boli po prekonaní CIS klinicky i rádiologický sledovaní po dobu najmenej 2 rokov. Zisťované parametre: pohlavie a vek pacienta v čase CIS, klinický obraz CIS, počet T2 lézií pri prvotnom MR vyšetrení. Výsledky: Priemerný vek 76 pacientov súboru bol v čase CIS 34,12 ? 8,55 roka. Ženy v súbore dominovali (60). CDMS bola za sledované obdobie potvrdená u 31 pacientov (46,27 %). Logranktest (p = 0,0046) porovnaním kriviek prežívania, metóda Coxovho modelu proporcionálnych rizík, ale aj multivariantná regresná analýza (p = 0,0538) v našom súbore potvrdili, že vyšší počet T2 lézií pri vstupnom MR predstavuje vysoké riziko včasnej konverzie CIS do CDMS. Záver: Väčší počet T2 hypersignálnych lézii pri prvotnom MR vyšetrení pacienta po prejavoch CIS znamenal v našom súbore vyššie riziko konverzie CIS do CDMS. Ako ďalší možný prediktívny faktor rizika konverzie CIS do CDMS bol v súlade s poznatkami z literatúry multifokálny klinický charakter CIS. Bez štatistickej významnosti na sledované parametre bol vek a pohlavie pacientov v čase vzniku CIS., Aim: Clinically isolated syndrome (Clinically Isolated Syndrome, CIS) can be the first manifestation of multiple sclerosis (MS). As a potential prognostic marker for "Identify" CIS patients with high risk of conversion to clinically Definited MS (CDMS, Poser 1983) is considered the number of T2 hypersignal brain lesions in first MR examination of the CIS patient. The aim of the study was to verify the importance of T2 hypersignal brain lesions in the first MR examination of the patient at the time of the CIS as a potential prognostic marker for the development of SM in own group of patients. Method: retrospective evaluation of MR findings of 76 patients at the time of the CIS for the period from 06/2005 to 12/2012. All CIS patients had clinical and radiographic follow-up for at least two years. Determined parameters: gender, age of the patient at the time of the CIS, the CIS clinical picture, the number of T2 lesions on initial MRI examination. Results: The study comprised 76 patients with a mean age at the time of CIS 34.12 ? 8.55 years. Women dominated in the set (60). To CDMS passed 31 patients (46.27%). Logranktest (p = 0.0046) comparing survival curves, the method of Cox proportional hazards model, as well as multivariate regression analysis (p = 0.0538) confirmed in our study that a higher number of T2 lesions at baseline MRI, poses a high risk of early transition CIS to CDMS. Conclucion: Higher number of hyper-signal T2 lesions on initial MR examination after CIS in our group meant a higher risk of conversion CIS to CDMS. As another possible risk factor predictive of conversion of CIS to CDMS was in accordance with literature multifocal nature of the CIS. Without statistical significance at the endpoints was the age and gender of patients at the time of the CIS., Monika Daňová, Eleonóra Klímová, Rudolf Gaško, and Literatura