Sbírka lyrických veršů z pera pražského, německy píšící židovského spisovatele a básníka, poprvé vydaná roku 1928., Hugo Salus využívá i v této sbírce všech průvodních znaků, které ve své době učinily jeho poezii nesmírně přitažlivou a populární. Hlásí se hned v úvodu ke svému romantickému okouzlení, v údivu se rozhlíží kolem sebe a pozoruje svět stvořený Bohem, v němž se sice ozývá pláč utlačovaných i hlad, ale také naděje, víra a láska, které mohou zprostředkovat a přiblížit tóny "božích harf". Salus dokáže také zachytit podvečerní náladu v zasněné metropoli, ticho majestátních domů v centru města, panorama s hradem i podmanivou krásu kamenného mostu. V jeho básních se také objevují sociální a přírodní motivy, zobrazující například podzimní atmosféru nebo téměř posvátné lesní ticho., and Poezie v němčině.
Sbírka veršů českého i německého romantického básníka, spisovatele, cestovatele a lékaře židovského původu čerpá především z lidové slovesnosti jihoslovanských národů., Siegfried Kapper se ve svém díle zabýval i historií a písemnictvím jihoslovanských národů. Ze svých balkánských cest vytěžil také náměty, které se dotýkají dějin a identity Slovanů v Černé Hoře. Vznikly tak dva oddíly básnických "ohlasů", o nichž sám Kapper podotýká, že se "zakládají na pověstech a pamětech". V tomto konkrétním opusu se například snaží zachytit na příběhu rodu Crnojevců či na životě utlačovaných obyvatel ponížení, jehož obětí se stali lidé trpící pod tureckou nadvládou. V závěrečné, bojovně laděné poznámce této sbírky Kapper dokonce připomíná, že tyto verše jsou obrazem "ze strmých oněch hor nad mořem jaderským, na nichžto se chystá duch slovanský k velikému boji za svobodu" a tímto prohlášením deklaroval svou pevnou víru, že toto území brzy dosáhne samostatnosti a práva na sebeurčení., podává Siegfried Kapper, and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti.
Šestá sbírka veršů významného literárního historika, divadelního teoretika, překladatele, germanisty a básníka je především svědectvím o hledání jeho identity, prokládaném osobními prožitky i názory na tehdejší společnost., Sbírkou "Hlasy" uzavírá Otokar Fischer své první básnické období a poté se jako autor poezie na dlouhých osm let odmlčuje. Fischer často v tomto cyklu zdůrazňuje motiv samoty, která se však pro něho zároveň stává prostorem pro úvahy a přemítání. Jejich hlavním obsahem je pak ujasnění básníkova vztahu ke společnosti i snaha definitivně v ní zaktovit. Současně ale s touto problematijkou si básník klade řadu otázek, z nichž nejpalčivější je patrně uvědomění si vlastní totožnosti. Tato identifikace je patrná nejvíce v básní "Ke kořenům", kde autor s pronikavou naléhavostí odhaluje nelehkou a bolestnou historii židovského národa, k němuž se i on sám hlásí: "...mnou vrstvy věků, strmé propasti, / svou křičí touhu, touhu po slasti; // mnou, jenž jsem krůpěj, šumí moře běd; / mnou, jenž jich neznal, úpí hoře ghett;..."., Obsahuje básně:
Křídla
Ostrov
Písek
Bezvětří
Prstýnek
Troilus
Letní noc
Stvořitel
Svatokrádce
Ke kořenům
Orestes
Západ a Východ
Norderney
Mystika krve
Píseň aristokratická
Hlubiny
Poselství, and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti
Třetí básnická kniha současného autora ukrývajícího se pod pseudonymem Elsa Aids, je vyhrocenou výpovědí s drásavou až naturalistickou intimitou., "Kniha omezení" Elsy Aids je zároveň i knihou soustavného monologu, který v několika rovinách definuje postoje, názory i senzitivní hranice lidské existence. Je zde i náznak děje, v němž majitel automobilu "s namáčknutým chladičem" projíždí zběsilým tempem po "ošklivém Česku", jež je reprezentováno přemírou eroticky vypjatých partnerských vztahů, specifikovaných nekonečnými odchody, nedorozuměními a zpřetrhanými citovými vazbami. Často se tu jako motiv emocionální prázdnoty a rozchodu objevuje letiště, jež dává možnost ztratit se, "zmizet úplně" a už se nikdy nevracet. Verše Elsy Aids jsou pronikavou analýzou intimních dotyků, jimž se ovšem nedostává lásky ani vřelosti, ale spíše vyjadřují kruté vystřízlivění, útěky a úniky, cosi, co kdysi znamenalo touhu a přinášelo světlo, ale nyní se proměnilo v mnohdy až zoufalou temnotu., Na hřbetu označení: 50, and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti.
Druhá básnická sbírka současného autora, ukrývajícího se pod pseudonymem Elsa Aids, přináší poezii s vypjatými erotickými a milostnými motivy., "Myslím, že nenávidět lidi je obvyklé," vyjadřuje se Elsa Aids v jedné básni k titulu této sbírky. Její verše jsou sice plné nenávistných invektiv, zároveň z nich ale prosvítá i zárodek lásky. A to i tehdy, když se básnickým subjektem stává agresivně pojatý mužský jedinec, jehož role je v tomto cyklu dominantní. Projevuje se tu jako vyhraněný vypravěč milostných a sexuálních eskapád, které mu ovšem nepřinášejí uspokojení, ale především (i přes ony avízované záchvěvy citu) krajní znechucení. Ve vypjatých pasážích se doslova protínají a řežou znásilnění a zvrácenosti, pohrdání a opovržení, znechucení či nánosy špíny. I přes tato bezcitná a syrová vymezení zůstávají však tyto texty v básnické rovině svědectvím o skličující situaci uvnitř lidského nitra, které je schopno vnímat náklonnost pouze skrz zaujetí žlučovitého a záštiplného postoje k životu., and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti.
Výbor ze šesti básnických sbírek, vydaných v letech 2006-2011, jejichž autor se skrývá pod pseudonymem Elsa Aids., Básně Elsy Aids jsou plné pochmurné noční atmosféry, v níž nehybné, znavené, mnohdy jakoby i ranami osudu ubité tělo člověka dává nahlédnout do svého života a podává o sobě zprávu, koncipovanou v temných obrysech a náznacích. Jsou to zjitřené obrazy samoty, která vytrvale, až zběsile útočí a neustále nahlodává lidské obranné reflexe. Noční tma není pro autora proto žádným konejšivým pojmem, ale právě naopak tou nejtemnější kategorií, z níž k němu promlouvají úzkostné stíny a vidina blahodárného či posilujícího spánku je téměř navždy vzdálenou chimérou. Básník v těchto hodinách viditelně trpí a patrně z tohoto jeho neklidu pak vznikají i tyto verše, které vypovídají o stavu jednoho lidského nitra uprostřed bezhvězdně plynoucího času., and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti.
Výbor z literárního díla českého i německého romantického básníka, spisovatele, cestovatele a lékaře židovského původu., Editor Jan Krejčí představuje Siegfrieda Kappera (1821-1879) především jako ve své době zcela neobvyklého tvůrce, který sice pocházel z německé židovské rodiny, přesto se ale pokusil propojit své kořeny s českou kulturou. Kapper se dokonce naučil češtině a začal v tomto jazyku psát své verše. Kapperovy básně, z nichž je vytvořeno jádro tohoto souboru, jsou tak nejen odrazem autorovy náklonnosti k českému domovu, ale zachycují i jeho silné sociální cítění a snahu vyrovnat se po formální stránce tehdejším literárním proudům. V knize jsou rovněž publikovány některé Kapperovy prózy a úvahy, které jsou inspirovány jeho zájmem o jihoslovanské národy., uspořádal Jan Krejčí, Poezie pro dospělé čtenáře, mládež a starší děti v češtině, and Obsahuje názvy básní:
K východu
Ben-oni
Návrat k vlasti
V srpnu 1844
W.,B. Nebeskému
Na devátý Ab
Na nový rok
Ve spolku Čechů
D. K....ovi
Ludvíku Franklovi
Diplomatům
Dorozumění
Sluneční svit
Jen práci
Dohazovačům
O spolcích
Písařům
Vánoce 1847
Tell
Mene, thekel, ufarsin!
Povznesení
V před!
Viget Mars, silet Ars
Kněz Lazar
Synům kmene mého v Čechách
Z "Osvobozených písní"
Písně chudého
Z knihy "Křesťané a Turci"
Jihoslovanský rhapsod
O jihoslovanské poesii
Z "Jihoslovanských cest"
U Knićanina
Objížďka