Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, hlava nepokrytá, ňadra odhalená, pravou rukou zapisuje do knihy spočívající na klíně, v levé ruce drží sextant, za ní na zemi nádoba. and Na portrétní malbě je zachycen Galileo Galilei (1564 - 1642), italský matematik, astronom a filosof, profesor matematiky na univezitě v Padově a Pise, ovlivněný v počátcích svého bádání Aristotelovými představami o fungování vesmíru. Uskutečnil mnoho vlastních astronomických pozorování, objevil například sluneční skvrny, čtyři měsíce Jupitera a fáze planety Venuše. Kvůli svým převratným názorům se dostal do sporu s církví a některé ze svých závěrů o fungování vesmíru byl nucen odvolat. Alegorická postava ženy pod portrétem patrně představuje Astronomii.
Olej na plátně (108,5 x 95 cm): plešatý stařec (vavřínový věnec na hlavě, psací brko za uchem, antikizující oděv, na krku zlatou medaili na řetězu) sedí u stolu opírá se o svitek s nápisem FINIS.CORONAT.OPVUS, na svitku je postavený kalamář. Levou rukou stařec na nápis ukazuje., Togner 1999#, s. 28, č. 3., and Brzy po dokončení díla byl Abbiati z biskupových služeb propuštěn, což mohl ironicky anticipovat tento obraz i jako jeho protěšek, Filosof II. Text na svitku "Konec korunuje dílo" odkazuje na velké dílo, za něž byl filosof doměněn slávou (věnec) a bohatstvím (zlatý řetěz).
Olej na plátně (109,5 x 95,5 cm): vousatý stařec (plášť přes hlavu) drží pod paží knihu a v rukou pásku s nápisem HONOR.VIRTUTIS.PREMIUM. Na stole před ním kalamář a pero., Togner 1999#, s. 30, č. 4., and Brzy po dokončení díla byl Abbiati z biskupových služeb propuštěn, což mohl ironicky anticipovat tento obraz i jako jeho protěšek, Filosof I. Nápis lze číst ve smyslu: sláva je odměnou za ctnost (schopnosti, zásluhy). Klíčem k interpretaci obrazu je patrně plášť přehozený přes hlavu na znamení smutku, na plášti zakrývající filosofův spánek je zlatá medaile, symbol jeho hmotného ocenění.
Mědiryt (28, 3 x 17, 6 cm): Minerva (přilba, antikizujícíí brnění, dlouhá tunika) sedí na trůně, v pravici palmový list, levicí pokládá vavřínový věnec na hlavu mladíka klečícího před ní. Je to mladý umělec, je nahý přes ramena má přehozenou volskou kůži, symbol tvrdé práce, v ruce pero, mezi ním a Minervou je kniha, vedle leží kalamář a pouzdro na malířské náčiní. Mladíka k Minervě uvádí nahý Merkur (okřídlená čapka, plášť), caduceus v levici. Na zadní straně trůnu je připevněn Minervin štít, k němuž jsou připoutané personifikace neřestí, Hloupost s oslíma ušima, spící Lenost a Závist hlodající srdce. Neřesti jsou navíc uvězněny pod Minerviným kopím, které na nich spočívá. Nad trůnem s Minervou letí Fáma se dvěma pozouny u úst. Trůn stojí pod baldachýnem před budovou, vlevo je v průhledu vidět vrch Múz, na nějž vystupuje skupina umělců. Vede je Sochařství s malou soškou, které se objímá s Malířstvím s paletou a malířskou hůlkou. Za nimi kráčí Architektura s úhelníkem a kružítkem a Blahobyt s rohem hojnosti., Vignau-Wilberg 1997#, 179., and Smysl alegorie vysvětluje dole připojený latinský text: Impigro Iuveni specioso pelle bovina Condecorat caput et lauro Palmaque Minerva, Mercurio ductore, opibus ditantur abunde Quem labor et studium ingenuas conducit ad artes, Famaque eum super Aetherea et Mortalia tollit! Invidie, segnis, Iners froenabare habenis. A(ugerius) Clutius/ Minerva zdobí snaživému jinochovi, krásnému ve volské kůži, hlavu vavřínovým věncem a palmovou ratolestí. Bohatě zahrnován poklady je pod Merkurovým dohleden veden tvrdou prací a cvikem, který odpovídá jeho nadání, k umění a sláva jej vyzdvihuje nad nebesa a zemi. Závistivče, lenochu, hlupáku, budete zkroceni pevnými okovy (obsah těchto veršů shrnuje holandské dvouverší nad výjevem).
Polonahý Seneca sedí, před ním klečí muž s nožem a drží mu nohu nad mísou. Za Senekou stojí voják v antikizující zbroji a drží mu ruku. Vedle Seneky sedí mladík a zapisuje do knihy jeho slova. Výjev se odehrává v interiéru, nalevo velké okno, kterým dovnitř nahlíží muž (antikizující zbroj, věnec na hlavě), za ním dvě ženy. V pozadí je vidět zahradu se sochou Apollóna s lyrou., Preiss 1979#, 52, č. k. 75., Dvorský 1989#, s. 544., and Rottmayr obměňuje tradiční kompozici Senekovy stoické smrti za přítomnosti jeho žáků, s postavami žen v krajině přihlížejících tragické smrti filosofa. Centrální kompozice inspirována italskou malbou (Luca Giordano, circa 1684).
Mědirytina (48 x 35, 7 cm): Moudrost (Sapientia) s rysy Hermatheny (stylizovaná antická zbroj, přilba) drží oběma rukama provaz, kterým spoutala Nevědomost (nahý muž s oslíma ušima) ležící bezvládně pod její levou nohou. Nalevo nahoře puto, který klade na hlavu Moudrosti věnec, v levici drží palmovou ratolest. V popředí nalevo Bellona (zbroj, maršálská hůl), napravo Historia (vavřínový věnec) píšící do knihy. Za Bellonou a Historií zástup žen personifikujících vědy s atributy (sférický astroláb, svitek, kružítko)., Fučíková 1997#, I/347., and K popularitě Sprangerova obrazu z doby okolo roku 1595 (Wien, KM, Spranger, Triumf moudrosti) výrazně přispěla Sadlerova rytina podle jeho varianty. Rytina se od vídeňského obrazu liší především tím, že místo Minervy je tu zobrazena Hermathena, sloučení Minervy a Merkura (srov. Exemplum: Hermathena).
Olej na plátně (163 x 117 cm): Moudrost s rysy Minervy (stylizovaná antická zbroj, přilba) má odhalená ňadra, v pravé ruce drží kopí a v levé provaz, kterým spoutala Nevědomost (nahý muž) ležící bezvládně pod její levou nohou. Moudrost se dívá na puto nalevo, který jí klade na hlavu vavřínový věnec. Napravo slétá putto s palmovou ratolestí. V popředí nalevo Bellona (zbroj, maršálská hůl), napravo Historia (vavřínový věnec) píšící do knihy. Za Bellonou a Historií zástup žen personifikujících vědy s atributy (sférický astroláb, svitek, kružítko)., Fučíková 1997#, no. I/84, and Výjev měl patrně politický podtext, oslava císaře Rudolfa II. a jeho vítězství nad Turky. K popularitě obrazu výrazne přispěla rytina z let 1598-1600 (Praha, NG, Sadeler, Triumf Moudrosti).