Článek se zabývá problematikou věcné působnosti unijních pravidel na ochranu osobních údajů. Na relevantní judikatuře SDEU je demonstrováno, že působnost unijních předpisů v této oblasti je třeba chápat podstatně šířeji, než by se na první pohled mohlo zdát. Je tomu tak z toho důvodu, že SDEU ve snaze zajistit maximální úroveň ochrany vnímá veškerá omezení působnosti unijních předpisů v této oblasti jako „výjimky z pravidla“, a to bez náležitého zohlednění právního základu dotčených předpisů a zásady svěřených pravomocí. Autor poukazuje na problematické aspekty tohoto přístupu SDEU a na aktuální judikatuře Soudního dvora v oblasti data retention demonstruje, že unijní pravidla na ochranu osobních údajů zřejmě brzy zasáhnou i do oblasti zajišťování národní bezpečnosti jakožto tradiční domény členských států. and The article deals with the material scope of EU data protection rules. The relevant case law of the CJEU shows that the material scope of EU secondary law in this area must be understood much more broadly than it might seem at the first sight. This is because, in order to ensure the maximum level of protection, the CJEU interprets the restrictions on the scope of these legislative acts as “exceptions to the rule”, without due regard to their legal basis and the principle of conferral. The author points out the problematic aspects of this approach and demonstrates – on the recent CJEU data retention jurisprudence – that the EU data protection rules are now likely to affect the area of national security, traditionally the domain of the Member States.
In response to the twentieth anniversary of adoption of the Convention on Biomedicine the paper deals with the right to the informational self-determination in health care. The paper defines the content of the right to the informational self-determination in relationship to the right for privacy protection. The discussion highlights, pursuant to the case -law of the European Court of Human Rights and the Constitutional Court of the Czech Republic, occurences when the aforementioned right could be restricted. The paper examines the issues of the proportionality test between the private and public interests when providing public information about health status., V návaznosti na dvacetileté výročí přijetí Úmluvy o biomedicíně se článek zabývá právem na informační sebeurčení v oblasti péče o zdraví. Článek vymezuje obsah práva na informační sebeurčení ve vztahu k právu na ochranu soukromí. Na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu České republiky je veden diskurs, v jakých případech lze právo na informační sebeurčení omezit a jakým způsobem je třeba přistupovat k poskytování informací veřejnosti., and Obsahuje bibliografické odkazy