Malba Zmrtvýchvstání Krista od Mistra Litoměřického oltáře; postoj Krista převzal z Dürerových Malých pašijí., Pešina 1950#, č. 264-265., and Postoj Krista je ohlasem Apollóna Belvedérského, antické římské mramorové kopie (130 - 140 n.l.) řeckého bronzového originálu připisované Leocharovi (330 - 320 př. Kr). Socha je v Římě doložena od pozdních 90tých let 15. století, od roku 1503 byla ve vatikánských sbírkách. V roce 1511 byla umístěna v Cortile del Belvedere (odtud její jméno), kde byla zpřístupněna veřejnosti, což přispělo k její ohromné popularitě. Dílo bylo v 16. století zachyceno na grafických listech (např. Marcantonio Raimondi, 1530 - 1534), čímž se s ním seznámila záalpská Evropa. Antický bůh byl často zobrazován a adaptován umělci pro díla inspirovaná křesťanskou mytologií (nejslavnjší je Dürerův Adam a Eva, 1507).
Čtyřpodlažní nájemní dům, ve výplni dřevěných vchodových dveří vysoký reliéf. Dvě stojící ženské figury. Nalevo mladá dívka, přetahuje si nad hlavu draperii, napravo dívka, v pravé ruce zdvižené nad hlavu věnec z plodů, levá ruka drží draperii na pravém boku., Demsky 1999, s. 256., and Ženský akt s věncem plodů je variací na mramorovou sochu Venuše (Venus Urania / Pudica, Uffizi, 1.44cm), objevenou roku 1656, od roku 1688 vystavenou v Uffizi v galerii Tribuna (Haskell-Penny 1981, č.k. 88).
Čtyřpodlažní nájemní dům, ve výplni dřevěných vchodových dveří vysoký reliéf. Dvě stojící ženské figury. Nalevo mladá dívka, přetahuje si nad hlavu drapérii, napravo dívka, v pravé ruce zdvižené nad hlavu věnec z plodů, levá ruka drží drapérii na pravém boku., Demsky 1999, s. 256., and Ženský akt je variací na mramorovou sochu Venuše (Venus Urania / Pudica, Uffizi, 1.44cm), objevenou roku 1656, od roku 1688 vystavenou v Uffizi v galerii Tribuna (Haskell-Penny 1981, č.k. 88). Již krátce po svém objevení bylo patrně její gesto a postoj inspirací pro francouzského sochaře Pierra Legrose ml., který v letech 1685 - 1689 vytvořil sochu Venuše vystupující z lázně pro zámecký park ve Versailles.
Dveře do spojovací chodby východního křídla jsou na levé straně rámovány malovanou edikulou tvořenou perspektivně namalovanými pilíři se zalamovanými římsami. Nade dveřmi je perspektivně namalovaný trojúhelníkový nástavec, v jehož římse jsou kruhové otvory. Tympanon zdobí úponkový ornament. Na volně ve vzduchu položené římse spojující pilastr adikuly s nástavcem leží a spí nahá žena., Hrubý 2003#, 76., and Ležící a spící nahá žena má analogii v antických výjevech se spícími mainadami, k nimž se kradou satyři.
Na jižní stěně je nad soklem mezi prvním a druhým oknem zobrazena Fortuna volubilis (Štěstěna vrtkavá). Je zobrazena jako nahá žena s vlasy v síťce a módním renesančním kloboukem se širokým okrajem, přes ruce má přehozený kus látky, který jí zakrývá klín. Stojí na kouli a ve zdvižené levici drží zrcadlo, do kterého se dívá.., Hrubý 2003#, 60-63., and Fortuna Volubilis je první akt v monumentálním malířství českých zemí. V téže místnosti je rovněž zobrazení Adama a Evy (v iluzivních nikách okna arkýře) z doby po roce 1530, na němž důraz položen na zobrazení nahého těla (srov. Hrubý 2003 obr. s. 66).
Školní budova z let 1540-1547, sgrafitová výzdoba datována letopočtem 1557. Na cimbuří attiky hlavy a grotesky. Okna na attice v edikulách nebo se šambránami. Pás v úrovni oken attiky - 1: Samson a lev. 2: pes na řetězu (pod oknem). 3: Alegorický výjev s nápisem a letopočtem 1557: nahá žena v bodláčí. Je nahá s klínem zakrytým listy (?), na hlavě má čelenku (?), na krku korále, levou rukou drží žezlo, pravou se dotýká květu bodláku. Napravo sloup. 4: Souboj tří nahých válečníků (kyj, štít, meč). 5: Souboj dvou nahých válečníků s kyji. 6: Nahý válečník s napřaženým kyjem nad nahým ležícím mužem. 7: bitva nahých válečníků, nalevo souboj dvou mužů (štít, kyj), napravo souboj jezdce s mužem (kyj, kopí), za nimi muž s praporcem, na zemi ležící muž. 8: heroická bitva s Herkulem a kentaury, nalevo nahý jezdec zabíjí kentaura kopím, uprostřed Herkules a kentaur spolu bojují kyji, nalevo bojuje nahý jezdec s nahým mužem kyji, nápis AERUMNAE HERCV(LIS). Napravo sloup. 9: nečitelný výjev (heroický souboj?). 10: kentaur táhne válečný vůz se dvěma muži (?), za vozem nahý muž. and Výjev na attice zobrazující boj Herkula s kentaurem se těsně drží grafického listu H.S.Behama z roku 1542 (Pauli, Hollstein III, 98), z něhož je rovněž okopírován nápis AERUMNAE HERCI(LIS).
Kancelářský dům pojišťovny Continentale (pojišťovna zajišťovala krupobitní pojištění), dnes Komerční banka a.s. Sochařská výzdoba na průčelí 1. patra. Po levé straně nad vchodem do budovy čtyři sokly, na prvním nahý muž s kotvou a lanem (Lodní doprava), druhá je odhalená ženská postava se srpem a snopem obilí (Zemědělství), třetí nahá žena, účes z dlouhých copů, s dítětem v náručí (Rodina), čtvrtý nahý muž s ozubenými koly, kovadlinou a kladivem (Průmysl)., Svoboda - Noll - Havlová 2000, s. 278, and Jedná se o antikizující personifikace důležitých aspektů moderní doby (rodina, zemědělství, průmysl a přeprava zboží).
Reliéf zobrazuje donátora klečícího před P. Marií, kterého představuje jeho patron, svatý Ondřej. Důvodem modlitby k P. Marii je smrt zobrazená vlevo, za P. Marií. Pravicí pozdvihuje triumfálně přesýpací hodiny na znamení, že její čas nadešel, levicí drží donátora z ruku. Donátorova modlitba byla vyslyšena a na matčinu žádost se zjevuje Ježíš, který rozpojuje ruku smrti a donátorovu paži, čímž jej zachraňuje pro věčný život., Homolka 1985#, 207-211., and První zobrazení nahého lidského těla v umění českých zemí, které po vzoru antického umění vychází z optické zkušenosti. Poučení antickým sochařstvím bylo však zprostředkováno patrně výlučně malbou a grafikou (srov. Legner 1967). Antickou tradicí je rovněž ovlivněno pojetí Krista, jehož tělo je bez poskvrny a dokonale krásné. V 16. století byl Kristus chápán jako nejautentičtější člověk a jelikož sexualita je lidskou přirozeností, byla zdůrazněna i tato stránka Kristovy pozemské existence.Umělci se opírali o Nový zákon, kde se píše, že Kristus byl "ve všem vyzkoušen podobným způsobem jako my, ovšem bez hříchu" (Heb. 4,15). V 16. století byl Kristus zobrazován obdobně jako olympští bozi, tedy ne jako politování hodná oběť, ale jako objekt hodný obdivu a budící úctu. Úctyhodnost nebyla chápána ideálně, ale jako fyziologický zážitek vyvolaný stykem s intelektuálně a fyzicky vysoce atraktivní osobou, Kristus měl silný sex-appeal, kterého byl opět zbaven až v 17. století.
Opis naučného slovníku "Mater verborum" obsahuje několik ilustrací, titulní list a čtyřicet pět malovaných iniciál. Na titulním listu jsou v dolní části iniciály, uprostřed pletencového ornamentu hudebník hrající na strunný nástroj, po stranách dvě postavy, zobrazené v kontrapostu. Iniciála T zobrazuje Ukřižovaného Krista, iniciála Y vinaře, který sklízí hrozny., Bažant 2003#, 124., and Autor pobýval pravděpodobně v Itálii, protože jeho malby ukazují na znalost byzantských maleb. Postavy na titulním listu jsou zobrazené v uvolněném kontrapostu, jejich šat volně splývá, pod ním se rýsuje tělo, tváře jsou individualizovány, hudebník dole uprostřed představuje dokonale zvládnuté zobrazení postavy v pohybu. Iniciála T s Ukřižováním, na němž Kristus skutečně visí a z jeho ran vytéká krev, tvář vyjadřuje nesnesitelnou bolest. Iniciála Y se zobrazením vinaře sklízejícho révu, je příležitost pro pozoruhodnou studii lidského těla v torzi.