Pracovník Filosofického ústavu AV ČR prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc., DSc., obhájil disertaci Inferentialism před komisí Filosofie a získal vědecký titul „doktor sociálních a humanitních věd“. Prof. Peregrin patří ke klíčovým osobnostem české filozofie a logiky a na mezinárodní scéně je jedním z nejvýznamnějších představitelů filozofického programu známého jako inferencialismus. and Jaroslav Peregrin.
Cílem tohoto článku je diskuse širšího významu Fregova logicistického projektu na pozadí Wittgensteinovy filosofie z Trac tatu a Filosofických zkoumání. Čerpám při tom ze dvou základních pozorování, totiž (1) že se Fregův projekt snaží říci něco, co bylo pouze implicitní v každodenní aritmetické praxi, jak to demonstruje tzv. rekurivní teorém, a (2) že se explicitnost zahrnutá v logicismu netýká samotných aritmetických operací, ale spíše způsobu, jímž byly definovány. Spíše než samotná (aritmetická) pravidla představuje tento pokus explikaci pravidel toho, jak se jimi řídit, tj. pravidel druhého řádu. Tyto poznámky dále rozpracovávám se stručnými odkazy na Brandomovo rozvinutí Fregova expresivistického a Wittgensteinova pragmatického projektu., The objective of this paper is to analyze the broader significance of Frege’s logicist project against the background of Wittgenstein’s philosophy from both Tractatus and Philosophical Investigations. The article draws on two basic observations, namely (1) that Frege’s project aims at saying something that was only implicit in everyday arithmetical practice, as the so-called recursion theorem demonstrates, and (2) that the explicitness involved in logicism does not concern the arithmetical operations themselves, but rather the way they are defined. It thus represents the attempt to make explicit not the (arithmetical) rules alone, but rather the rules governing their following, i.e. rules of second-order type. I elaborate on these remarks with short references to Brandom’s refinement of Frege’s expressivist and Wittgenstein’s pragmatist project., and Vojtěch Kolman.