Fenomén sdílené pozornosti je podle interpretace Tomasellovy evolučně-antropologické školy jedním z hlavních klíčů k pochopení rozdílu mezi člověkem a ostatními živočichy. Tato koncepce nachází silnou odezvu v některých současných filosofických pokusech o reflexi diference mezi člověkem a zvířetem. Článek upozorňuje na radikálně odlišnou empirickou teorii, vycházející z nejnovějších poznatků na poli komparativní psychologie a etologie primátů, podle které lze všechny aspekty fenoménu sdílené pozornosti najít i u našich nejbližších zvířecích příbuzných. Z provedené úvahy vyplývá, že chce-li filosofie smysluplně přispět k aktuální interdisciplinární debatě o povaze vztahu mezi člověkem a zvířetem, měla by tak činit informovaně a s (minimálně) základním přehledem o nejnovějším stavu empirického výzkumu., The phenomenon of joint attention is, on the interpretation of Tomasello’s evolutionary-anthropological school, one of the main keys to the understanding of the distinction between man and other animals. This conception has had a strong influence on some contemporary philosophical attempts to capture the difference between man and animal. The article draws attention to radically different empirical theory that is arising from the latest discoveries in the field of comparative psychology and the ethology of primates which show that all the aspects of joint attention can be found in our closest animal relations. From the considerations presented it follows that if philosophy wishes to meaningfully contribute to actual interdisciplinary debate about the nature of the relation between man and animal, it should conduct itself in an informed way and with, at least, a basic grounding in the latest state of empirical research., Petr Urban., and Obsahuje seznam literatury
Článek se zabývá studiem poměru pohlaví narozených mláďat u hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius) a hrošíka liberijského (Choeropsis liberiensis) chovaných v zoologických zahradách Evropy (hroch) a celého světa (hrošík). U obou druhů jsme zjistili vychýlení poměru pohlaví od vyrovnaného poměru 1 : 1, přičemž u hrocha je to ve prospěch synů a u hrošíka ve prospěch dcer. U každého z obou zkoumaných druhů ovlivňují poměr pohlaví jiné faktory a zřejmě také podmiňuje jiný mechanismus., We studied the birth sex ratio in captive Common Hippopotamus (Hippopotamus amphibius) and Pygmy Hippopotamus (Choeropsis liberiensis). In both species the birth sex ratio differed from 1 : 1. In Common Hippos more sons than daughters were born, whereas the opposite was found in Pygmy Hippos. Various factors affecting the birth sex ratio were analysed and discussed., and Jan Pluháček, Beatrice Steck.