The central question of philosophical anthropology is: What is the difference between man and other living beings? While traditionally philosophers attempted to answer this question by pointing to a certain property or ability belonging exclusively to man, Karl Marx performed a theoretical revolution in philosophical anthropology by introducing a new way of how to deal with the problem of anthropological difference. The aim of the paper is, firstly, to analyse the very form, which is common for the answers to the central question of philosophical anthropology, and to describe the dynamic which is characteristic for discussions concerning the anthropological difference. Secondly it depicts Ludwig Feuerbach’s solution to the problem, in which he introduced the concept of a species being. The third step focuses on Marx’s understanding of human nature, in which a central place is given to the concept of species powers. The fourth step sketches Marx’s own solution to the problem of the anthropological difference. In the final step a consideration is given to the underlying motivation of this solution.
Fenomén sdílené pozornosti je podle interpretace Tomasellovy evolučně-antropologické školy jedním z hlavních klíčů k pochopení rozdílu mezi člověkem a ostatními živočichy. Tato koncepce nachází silnou odezvu v některých současných filosofických pokusech o reflexi diference mezi člověkem a zvířetem. Článek upozorňuje na radikálně odlišnou empirickou teorii, vycházející z nejnovějších poznatků na poli komparativní psychologie a etologie primátů, podle které lze všechny aspekty fenoménu sdílené pozornosti najít i u našich nejbližších zvířecích příbuzných. Z provedené úvahy vyplývá, že chce-li filosofie smysluplně přispět k aktuální interdisciplinární debatě o povaze vztahu mezi člověkem a zvířetem, měla by tak činit informovaně a s (minimálně) základním přehledem o nejnovějším stavu empirického výzkumu., The phenomenon of joint attention is, on the interpretation of Tomasello’s evolutionary-anthropological school, one of the main keys to the understanding of the distinction between man and other animals. This conception has had a strong influence on some contemporary philosophical attempts to capture the difference between man and animal. The article draws attention to radically different empirical theory that is arising from the latest discoveries in the field of comparative psychology and the ethology of primates which show that all the aspects of joint attention can be found in our closest animal relations. From the considerations presented it follows that if philosophy wishes to meaningfully contribute to actual interdisciplinary debate about the nature of the relation between man and animal, it should conduct itself in an informed way and with, at least, a basic grounding in the latest state of empirical research., Petr Urban., and Obsahuje seznam literatury
Tato studie je inspirována knížkou Petra Urbana Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka a věnuje se současným diskuzím o povaze sociálního rozumění, zejména v případě nelinguálních tvorů. Nejvýraznější pozice zastává na jedné straně skupina srovnávacích psychologů kolem M. Tomasella, která vychází z fi losofů kolektivní intencionality, na straně druhé D. Leavens a K. Bardová, kteří mají blízko k interaktivistické interpretaci problému sociálního rozumění. Bude ukázáno, že rozdíly ve výsledcích empirických výzkumů mají základ v ontologických závazcích jednotlivých výzkumných programů, přičemž důležitou roli hraje vymezení se vůči problému antropologické diference. Studie se táže, je-li možné prostředky fi losofi e vědy mezi soupeřícími teoriemi rozhodnout. Na závěr je uvedena možnost biosémiotické reinterpretace mimo-lidského sociálního rozumění na pozadí teorie umweltu. and Th is study is inspired by the book Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka (How do we understand others? On social understanding and sharing of the world in humans and other animals) by Petr Urban and pays attention to current discussions about social cognition, namely in the case of non-linguistic agents. Most prominent positions are held by the group of comparative psychologists led by M. Tomasello, stemming from the philosophers of collective intentionality, and the group around D. Leavens and K. Bard, which is related to an interactivist interpretation of social cognition. It is demonstrated that the diff erences in the results of empirical studies are based on the ontological commitments of individual research programs, coupled with their relation to the problem of anthropological diff erence. Th e study questions the possibility of choosing a suitable theory by the means of the philosophy of science. At the end, a reinterpretation of non-human social cognition on the basis of umwelt theory is brought out.