Na rozdíl od koncepce zákona o právu stavby z roku 1912 přináší nový občanský zákoník změnu v podobě rozšíření subjektů, které smí právo stavby ke svým pozemkům zřídit.Tím by měla odpadnout překážka, která značně limitovala jeho širší rozšíření.Právo stavby asi nebude příliš frekventovaným institutem evidovaným ve veřejných seznamech, ale jeho existence rozšíří paletu možností pro řešení obsahově totožných životních situací. Smyslem příspěvku je tedy zamyšlení nad děleným vlastnictvím a účelem a genezí práva stavby v návaznosti na Randovo dílo, jakož i predikcí budoucího vývoje instituce na realitním trhu. and Unlike the concepts embedded in the Act on the Right of the Building from 1912 the new Civil Code brings a change by extending the group of entities that may establish the ground lease to their land. A barrier, which greatly limited its wider distribution has fallen. However, the frequency of the occurrence of the right to build in land register will not be high, the adoption of such legislation will provide wider array of possible solutions for identical situations in civil law. The purpose of this paper is to focus on the so called divided ownership and above all on the genesis of the rights to build in connection with Randa’s work, as well as predictions of future development of this institution in the real estate market.