Pooperační analgezie představuje nedílnou součást perioperační péče v hrudní chirurgii bez ohledu na typ provedeného výkonu. Účinné odstranění pooperační bolesti významným způsobem snižuje pooperační komplikace tím, že umožňuje časnější mobilizaci, zlepšuje ventilační funkce a snižuje celkovou stresovou pooperační zátěž. V současné době existuje v hrudní chirurgii celá řada technik pooperační analgezie. Analgetika mohou být podávána systémově metodou pacientem řízené analgezie nebo sestrou řízené analgezie, lokální pomocí kontinuální incizionální analgezie, formou interpleurálního či interkostálního katétru, nebo technikou regionální – paravertebrální, spinální či epidurální blokády. Tento přehledový článek je zaměřen na rozbor jednotlivých metod pooperační analgezie u nemocných po torakotomii, jejich přínos ve světle současných doporučení a možná rizika., Postoperative pain management is an important part of complex perioperative care in patients undergoing thoracotomy, irrespective of the procedure type. Adequate pain relief leads to early mobilisation, improves respiratory functions and decreases global stress response. Thus, good perioperative pain management significantly reduces postoperative complications. Currently, numerous analgesic methods are available for the management of acute postthoracotomy pain including patient- or nurse-controlled systemic administration of analgesics, infiltration with local anaesthetics, intrapleural or intercostal nerve blockades and neuroaxial blocks (paravertebral, intrathecal, epidural). The aim of this review is to analyze the currently used methods in postthoracotomy pain management, their benefits in the light of current guidelines, and potential risks., and J. Matek, P. Michálek, S. Trča, Z. Krška
Příspěvek se zabývá možnostmi ovlivnění vzniku a vývoje teorií pracovní motivace jak převládajícími ideologiemi své doby, tak i kulturními vlivy. Analýza sledu teorií pracovní motivace druhé poloviny dvacátého století naznačuje, že by se mohlo jednat o tento případ.
Neuropatická bolest vyvolaná drážděním míšního nervu je jedním z nejčastějších symptomů provázejících degenerativní nebo poúrazové stavy páteře. Terapie radikulární bolesti zahrnuje postupy farmakologické, rehabilitační, psychologické, minimálně invazivní a chirurgické. Pokud není indikována operace a konzervativní léčba selže, může být metodou volby radiofrekvenční léčba bolesti. Pulzní radiofrekvenční terapie je řazena mezi neuromodulační postupy, při nichž dochází k dočasným elektrofyziologickým změnám ve vedení bolesti následkem působení elektrického pole o vysoké frekvenci. Cílem této studie bylo ověřit úspěšnost pulzní radiofrekvence v léčbě radikulární bolesti. Na souboru 101 pacientů jsme prokázali významné snížení bolestí nejméně o 30 bodů dle vizuální analogové škály 30. a 180. den po léčbě u 74 (73,3 %), respektive 61 pacientů (60,4 %). Jedinou závažnou komplikací bylo mechanické poškození míšního kořene u nemocné s těžkou skoliózou páteře., Tomáš, Gabrhelík, P. Michálek, E. Berta, M. Adamus, M. Pieran, L. Doleček, and Lit.: 19