In this article, a comparison is made between economic and identity explanations of preferences toward EU membership in the Czech Republic. This research demonstrates that economics rather than identity is a more powerful explanation of public opinion on accession. With regard to economic explanations of public support for integration three models are examined - a winners and losers model, an international trade liberalisation model, and a foreign direct investment model. A comparison of these three models shows that support for accession was primarily based on attitudes toward foreign direct investment. Moreover, contemplating employment opportunities within the EU following accession was also an important factor. Contrary to previous research the empirical evidence presented in this article suggests that being a winner or loser in the post-communist transition process was not the strongest factor explaining popular support for membership. The results presented should not be taken to imply that instrumental rather than ideological or affect-based motivations determine general attitudes toward integration. On the specific question of vote choice in the accession referendum instrumental economic considerations were most important.
This article explores how aggregate level data may be used to make inferences about individual level behaviour. A common strategy in the past was to assume that the relations evident in aggregated data are also present in individual data. Analysis of datasets where there is both individual and aggregated information demonstrates that this assumption is most often incorrect. This means that the relationships observed between variables at an aggregated level are unlikely to be observed in individual level data. This is a problem because quite often social scientists only have aggregated data for exploring individual level behaviour. A key question explored in this article is how is it possible to validly and reliably use aggregated datasets to make inferences about relationships between variables at the individual level. An example analysis is given using electoral data from the Czech Republic.
This article explores how aggregate level data may be used to make inferences about individual level behaviour. A common strategy in the past was to assume that the relations evident in aggregated data are also present in individual data. Analysis of datasets where there is both individual and aggregated information demonstrates that this assumption is most often incorrect. This means that the relationships observed between variables at an aggregated level are unlikely to be observed in individual level data. This is a problem because quite often social scientists only have aggregated data for exploring individual level behaviour. A key question explored in this article is how is it possible to validly and reliably use aggregated datasets to make inferences about relationships between variables at the individual level. An example analysis is given using electoral data from the Czech Republic., Pat Lyons., 4 obrázky, 4 tabulky, Obsahuje bibliografii, and Anglické resumé
Tento článek zkoumá způsoby měření politických znalostí. Hlavním předpokladem většiny prací v daném oboru je myšlenka, že politické znalosti jsou charakteristikou, která náleží pouze jedinci. Výzkum, na němž je založen tento text, předpokládá, že politické znalosti jsou charakteristikou jak jedinců, tak způsobů měření těchto znalostí. Analýzy jsou založené na baterii otázek na politické znalosti, jež byla implementována v šetření ISSP Role vlády IV (2006). Tento článek demonstruje, že předpoklad jednodimenzionality politických znalostí nesmí být chápán jako daný a musí být naopak testován. Přítomnost více než jedné dimenze politických znalostí je teoreticky důležitá, neboť implikuje, že někteří občané se zajímají pouze o specifické aspekty politiky. To má významné důsledky pro naše chápání a hodnocení demokratického systému vládnutí.
Tento článek zkoumá způsoby měření politických znalostí. Hlavním předpokladem většiny prací v daném oboru je myšlenka, že politické znalosti jsou charakteristikou, která náleží pouze jedinci. Výzkum, na němž je založen tento text, předpokládá, že politické znalosti jsou charakteristikou jak jedinců, tak způsobů měření těchto znalostí. Analýzy jsou založené na baterii otázek na politické znalosti, jež byla implementována v šetření ISSP Role vlády IV (2006). Tento článek demonstruje, že předpoklad jednodimenzionality politických znalostí nesmí být chápán jako daný a musí být naopak testován. Přítomnost více než jedné dimenze politických znalostí je teoreticky důležitá, neboť implikuje, že někteří občané se zajímají pouze o specifické aspekty politiky. To má významné důsledky pro naše chápání a hodnocení demokratického systému vládnutí., Pat Lyons., 7 tabulek, and Obsahuje bibliografii