Set of events from West Bohemian 2008 seismic swarm with known source mechanisms is processed. The events or their slips respectively are clustered into two groups: (i) principal events with slip laying in the main fault plane and (ii) complementary events deviating from that plane. From those slips we constructed image of slip distribution (a new way of data/slip presentation) and from slip distribution and variations we hypothesized about foci zone properties. Namely, we propose that western block is more rigid and compact; the eastern block appears to be constituted from several sub blocks which can interact with each other during the swarm course. Our hypothesis is supported by similar image constructed from relative rupture velocities, which we consider as independent data. The proposed structural model agrees with the existence of the different observed types of source mechanisms. and Kolář Petr, Boušková Alena.
The West Bohemia earthquake swarm foci are approximated by a circular seismic source model, which radius is assumed to depend only on magnitude of the event. We consider two different models of average slip (i) a constant slip and (ii) a slip exponentially scaled to the magnitude of the event. Based on these assumptions, we stacked the contributions of individual events into representative final fault slip. We processed in such a way four significant swarms recorded during the last three decades in 1986, 1997, 2000 and 2008. Constant slip model indicates final slip was composed of 2 or 3 principal asperities located on one or two different planes. On the contrary, scaled slip model indicates that one big asperity prevails. It is not possible yet to select the preferred slip model. Analysis of the temporal activity of all swarms generally shows three principal phases: starting phase, main phase and fading phase; the upwards trend of activity spreading was observed (slip animation is presented in www supplement http://www.ig.cas.cz/kolar/StopPhase/Asperity). The maximal possible cumulative slip value may have reached the order of meters., Petr Kolář, Bohuslav Růžek, Alena Boušková and Josef Horálek., and Obsahuje bibliografii
Západní část Českého masivu se z hlediska recentní geodynamiky a geologické stavby řadí mezi unikátní přírodní laboratoře v Evropě. Zdejší opakující se zemětřesné roje a hojný výskyt minerálních pramenů s vysokou produkcí CO2 magmatického původu jsou předmětem trvalého zájmu geofyziků. Studium seismické aktivity za posledních 20 let ukázalo, že ohniska se zde vyskytují v několika oblastech v hloubkách od 6 do 25 km pod povrchem. Nejaktivnější je oblast Nového Kostela, kde se ohniska řadí podél plochy severojižního směru strmě ukloněné směrem na západ. Detailní analýza ohniskových mechanismů a časoprostorových vztahů mezi zemětřeseními v této oblasti ukazuje na vysoký pórový tlak v hornině a možnou aktivitu stlačené kapaliny při vzniku a vývoji rojové aktivity. Geodynamické procesy jsou zde také indikovány na základě přesných geodetických a gravimetrických měření., Josef Horálek, Tomáš Fischer, Jan Mrlina, Alena Boušková., and Obsahuje seznam literatury