Kentauři zápasící s Lapithy., Mareš, Sedláček 1913#, s. 278. obr. s. 277., and Školní budova (z roku 1557 přiléhající k původní školní budově čp. 29). Fasáda s psaníčkovými sgrafity, z ostatní výzdoby zachován na východní stěně mezi okny latinský nápis.
Školní budova z let 1540-1547, sgrafitová výzdoba datována letopočtem 1557. Na cimbuří attiky hlavy a grotesky. Okna na attice v edikulách nebo se šambránami. Pás v úrovni oken attiky - 1: Samson a lev. 2: pes na řetězu (pod oknem). 3: Alegorický výjev s nápisem a letopočtem 1557: nahá žena v bodláčí. Je nahá s klínem zakrytým listy (?), na hlavě má čelenku (?), na krku korále, levou rukou drží žezlo, pravou se dotýká květu bodláku. Napravo sloup. 4: Souboj tří nahých válečníků (kyj, štít, meč). 5: Souboj dvou nahých válečníků s kyji. 6: Nahý válečník s napřaženým kyjem nad nahým ležícím mužem. 7: bitva nahých válečníků, nalevo souboj dvou mužů (štít, kyj), napravo souboj jezdce s mužem (kyj, kopí), za nimi muž s praporcem, na zemi ležící muž. 8: heroická bitva s Herkulem a kentaury, nalevo nahý jezdec zabíjí kentaura kopím, uprostřed Herkules a kentaur spolu bojují kyji, nalevo bojuje nahý jezdec s nahým mužem kyji, nápis AERUMNAE HERCV(LIS). Napravo sloup. 9: nečitelný výjev (heroický souboj?). 10: kentaur táhne válečný vůz se dvěma muži (?), za vozem nahý muž. and Výjev na attice zobrazující boj Herkula s kentaurem se těsně drží grafického listu H.S.Behama z roku 1542 (Pauli, Hollstein III, 98), z něhož je rovněž okopírován nápis AERUMNAE HERCI(LIS).
Dnes Okresní knihovna. Na attice slunce, půl kohout, půl lev, pištec?, Muž střílí na ljelena, dva muži po stranách okna, vedle portálu jezdec na koni a muž; uvnitř nástěnná malba and Hilmera 1953#; Poche 1982#, s. 519-520.
Ze sbírek v zámku v Ambrassu Ferdinanda II. se zachoval patrně vlastnoruční arcivévodův návrh letohrádku hvězda sestávající ze čtyř půdorysů a řezu, který zachycuje původní tvar střechy. V italské legendě se píše, stavebník vložil dne 28.6.1555 do základů stavby velké množství zlatých a stříbrných mincí se dvěma latinskými epitafy a s nápisem F.F.F.A.M.D.L.V (Fieri Fecit Ferdinandus Anno MDLV), Morávek 1954#., and První plán vily navržený stavebníkem-amatérským architektem v českých zemích.
Mědiryt (367 x 255 mm). Orion (oděný v kůži, vysoké zdobené boty, v pravé ruce oštěp, u pasu meč) nese na ramenou svou ochránkyni bohyni Dianu (luk, toulec se šípy). Lovec je obklopen zvířaty, v pozadí kráčí skupina mužských a ženských postav (Dianiny družky (?)- frigitské čapky, oštěpy, luky)., Zlatohlávek 1997#, 168, Č.91., and Pochází ze sbírky v Libochovicích, do NG převedeno roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Podle Lucy Penniho. Alegorie lovu.
Mědiryt 396 x 532 mm). Scéna v krajině s průhledem na město a pohoří na obzoru. V popředí skupina figur obklopená putti - vlevo sedí Paris pod stromem(frigitská čapka, u nohou pes), za stromem dva Satyři a malý Satyr (špičaté uši, rohy, kozlí nohy). Po Paridově levici stojí Merkur (kaduceus, okřídlená čapka a střevíce), před Paridem Venuše s malým Amorem a Minerva (přilba, štít). Za Minervou Juno, která přijíždí na voze. V oblacích zleva přijíždí Helios na voze se čtyřspřežím, uprostřed prstenec zodiaku s motivem orla sedícího na trůně a božstvo ve voze s dvojspřežím., Zlatohlávek 1997#, 172, č. 95., and Ve sbírkách NG od roku 1951 (Jindřich Klazar, Praha). Autor předlohy Giovanni Battista Bertani.
Mědiryt (306 x 212 mm). Výjev v krajině, v popředí truchlící malý Amor (luk, toulec se šípy), po jeho pravé straně Venuše (perlová čelenka, náhrdelník, náušnice a náramek na paži) stojí ve vodním toku, za jejími zády skalisko porostlé vegetací. Bohyně drží oběma rukama větvičky růžového keře, hlavu otáčí přes levé rameno ke dvěma běžícím postavám, které jsou vidět v dálce v průhledu do krajiny. Muž v antické zbroji (přilba, pancíř, meč) pronásleduje mladíka. Za dvojicí architektura hradu., Zlatohlávek 1997#, 169, č. 92., and Ve sbírce NG od roku 1958 (GSPR: z grafické sbírky založené roku 1883 při obrazárně v Rudolfinu, dříve "aus dem Besitz des Grafen Daun Wien, srov. Zlatohlávek 1997, 169). Vydal Carlo Losi (2. pol. 18. stol.). Podle Lucy (Romano) Penniho. Venuše je zraněná trny bílé růže, která se její krví zbarví doruda. Nápis dole ve smyslu....