Cíl: Hlavním cílem studie je popsat transverzální a longitudinální mobilitu nervus medianus u pacientů se syndromem karpálního tunelu před otevřenou dekompresí karpálního tunelu a s odstupem po ní. Materiál a metodika: V období od března 2007 do června 2009 bylo do studie zahrnuto celkem 72 pacientů se syndromem karpálního tunelu. Vyšetření pohybu nervu bylo provedeno neinvazivně pomocí ultrazvuku před operací a několik měsíců po operaci. Transverzální pohyb byl měřen v úrovni os pisiforme a podélný pohyb byl měřen na volární straně předloktí ve vzdálenosti 8–11 cm proximálně od zápěstí. Dekomprese karpálního tunelu byla provedena standardní otevřenou technikou. Výsledky: Průměrná transverzální amplituda nervu byla v našem vzorku 1,82 mm předoperačně a 1,76 mm pooperačně a rozdíly nebyly statisticky významné (p > 0,05). Průměrná amplituda longitudinálního pohybu nervus medianus byla 3,74 mm předoperačně a 3,89 mm pooperačně a rozdíl nebylo možno hodnotit jako statisticky významný (p > 0,05). Závěr: Po otevřené dekompresi karpálního tunelu nedochází ke statisticky významným změnám v transverzální a ani v longitudinální mobilitě nervus medianus. Otevřená dekomprese u pacientů se syndromem karpálního tunelu nemá vliv na schopnost nervus medianus přizpůsobovat se pohybu okolních struktur., Aim: The main objective of the study was to describe transverse and longitudinal movement of the median nerve in patients with the carpal tunnel syndrome before and with delay after open decompression of the carpal tunnel. Materials and Methods: From March 2007 to July 2009, the study enrolled a total of 72 patients with the carpal tunnel syndrome. The examination of nerve movement was performed noninvasively by ultrasound before and several months after the surgery. Transverse nerve amplitude was measured at the level of the pisiform bone. Longitudinal movement was measured on the forearm at a distance of 8–11 cm proximal to the wrist. The standard open surgery was performed. Results: The mean of maximum transverse amplitude of the median nerve in our sample was 1.82 mm preoperatively and 1.76 mm postoperatively, and the difference was not statistically significant (p > 0.05). The average amplitude of the longitudinal movement of the median nerve was 3.74 mm preoperatively and 3.89 mm postoperatively, and the difference was not considered statistically significant (p > 0.05). Conclusions: There were no statistically significant changes in transverse or longitudinal movement of the median nerve after open carpal tunnel decompression. Open decompression does not affect biomechanical parameters of the median nerve in carpal tunnel syndrome patients. Key words: carpal tunnel syndrome – median nerve – ultrasound – mobility – nerve movement – biomechanics The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and A. Fibír, R. Čáp, L. Ungermann, J. Vaněk
V roce 2004 došlo v České republice k zásadním legislativním změnám v oblasti postgraduálního vzdělávání lékařů (zákon č. 95/2004 Sb.). Nahrazení dvojstupňového systému specializačního vzdělávání jednostupňovým s sebou přineslo problémy a podle našeho názoru nevedlo k jednoznačnému zkvalitnění postgraduálního vzdělávání, spíše naopak. K vytvoření vlastního lokálního systému postgraduálního vzdělávání na našem pracovišti nás vedla snaha podpořit kvalitu předatestační přípravy budoucích specialistů v interních oborech s uplatněním 4 základních principů: principu robustního interního základu jako platformy pro získání další specializace, principu opakování pro fixaci znalostí, principu kontroly znalostí a v neposlední řadě principu aktivní účasti v systému vzdělávání., In 2004 the principal legislative changes were accepted in the field of postgraduate medical education in Czech Republic (law No. 95/2004 Code). Replacement of two-stage system of specialized education by its one- stage option has brought some problems and according to our opinion did not lead to clear improvement of postgraduate education, more likely the other way around. Our effort to improve the quality of process of postgraduate specialization in internal medicine brought us to creation of own local system of postgraduate education using the next 4 basic principles: principle of robust internal base as a platform for the following specialization, principle of repeating to fix the knowledge, principle of knowledge control and last but not least principle of active participation in educational system., and Renata Kratochvílová, Milan Kvapil
Prezentovaný přehledový článek se zabývá možnostmi vybraných nástrojů a přístupů v procesu modelování pracovních expozic chemickým látkám. Popisuje též kritické prvky procesu efektivního odhadu expozice v rámci procedur hodnocení a zvládání zdravotních rizik. Jsou diskutovány stávající metody odhadů expozičních hladin a jsou rozebírány jejich silné a slabé stránky. Je předložena stručná charakteristika konvenčních empirických modelů, statistických empirických modelů, fyzikálně-chemických modelů a bayesovských modelů (přístupů). Širší pozornost je věnována matematickým a fyzikálním vztahům a faktorům, které tvoří základ fyzikálně-chemických modelů., Presented review article deals with the possibilities of selected tools and approaches in the process of modeling of occupational exposures to chemicals. It also describes the critical elements of effective exposure assessment in the health risk assessment and management procedures. The existing methods of estimation of exposure levels are discussed and their strengths and weaknesses are analyzed. Brief characteristics of conventional-empirical models, statistical-empirical models, physical-chemical models and Bayesian models are submitted. Greater attention is paid to mathematical and physical relationships and factors that modify the basis of physical-chemical models., Zdeněk Fiala, Daniel Drolet, Vladimír Kraják, Adolf Vyskočil, Jan Kremláček, Ondřej Fiala, Lenka Borská, Peter Bednarčík, Tomáš Borský, and Literatura 31
Léčba chronické lymfocytární leukemie (CLL) dosáhla v posledních letech mimořádných pokroků. Důležitým mezníkem v léčbě CLL bylo zavedení monoklonálních protilátek a kombinované imunochemoterapie, které vedlo k významnému zlepšení léčebných výsledků a poprvé i k prodloužení celkového přežití. Navzdory těmto léčebným úspěchům je CLL stále považována za nevyléčitelné onemocnění. Pouze alogenní transplantace má potenciálně kurativní potenciál. Ta je však proveditelná pouze u malé, selektované skupiny mladších nemocných. S rozšiřujícími se poznatky o CLL a novými léčebnými možnostmi se snažíme léčbu nemocných maximálně individualizovat s přihlédnutím k věku nemocných, biologickým faktorům, přidruženým onemocněním a našim terapeutickým cílům. Vývoj nových léků a léčebných kombinací u CLL postupuje rychle vpřed a poskytuje tak naději na další zlepšování prognózy našich pacientů., The treatment of chronic lymphocytic leukemia (CLL) has achieved extraordinary progress over the last years. An important milestone in the treatment of CLL was reached with the incorporation of monoclonal antibodies and combined chemoimmunotherapy which led to significant improvements in treatment outcomes and survival advantage for the first time. Despite these therapeutic successes, CLL is still considered to be an incurable disease. Only the allogenic transplantation is potentially curative but it is feasible only for selected group of younger patients. There is an effort to individualize the treatment of patients with regard to the age of patients, biological factors, comorbidities and our therapeutic goals. The development of new drugs and treatment combinations in CLL have evolved rapidly and give us the hope for further improvement of the prognosis of our patients., Petra Obrtlíková, and Literatura
Akutní iktus je častou příčinou mortality a invalidity. Skepse k léčeným možnostem přetrvává jak mezi lékaři, tak mezi laickou veřejností. Nicméně výsledky moderní reperfuzní léčby pacientů postižených akutním iktem se zlepšily – alespoň u těch, kteří se dostaví časně po projevení se symptomu. Tento článek představuje multidisciplinární přístup ke zvládání akutního iktu – spolupráci neurologů, kardiologů a radiologů. Pojednává se o obou strategiích reperfuze: katetrizační trombektomii i trombolýze., Acute ischemic stroke is a frequent cause of death and disability. Therepautic scepticism persists both among doctors and lay people. However, modern reperfusion therapy improved outcomes of acute stroke patients – at least of those presenting early after symptom onset. This review presents multidisciplinary approach to acute stroke – cooperation of neurologists, cardiologists and radiologists. Both reperfusion strategies are discussed: catheter-based thrombectomy and thrombolysis., Petr Widimský, Boris Kožnar, Ivana Štětkářová, and Literatura