Search

Start Over Format online zdroj Language Czech

292. Vliv traumatu v dětství na vznik a rozvoj disociativních poruch

Creator:
Schmidtová, Jana, Štěpánek, Petr, and Čermák, Ivo
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
traumatic dissociation, developmental models of dissociation, dissociation in children, DID, traumatická disociace, vývojové modely disociace, and disociace u dětí
Language:
Czech
Description:
Dissociative experiences are common both in children and adults. Their frequency and severity range from normal dissociation to pathological fragmentation of identity. High rates of dissociation and Dissociative Disorders have been documented in both community and clinical samples. Trauma, especially chronic trauma, plays an essential role in the development and long-term presence of dissociative symptoms. During overwhelming and often traumatic experiences dissociation protects the individual by psychological detachment from the unbearable reality. Chronic dissociative experiences might cause severe disintegration of the individual’s mental experience. The Trauma Model suggests that dissociation is a psychobiological response which enables survival during and after the traumatic event. The Developmental Model is based on an assumption that disturbed attachment, especially early interpersonal trauma, might lead to the development of severe dissociation in children and adolescents, often lasting into adulthood. Diagnostic systems include three diagnoses that deal with the specific relationship between trauma and dissociation. Two of these diagnoses have been recognized recently - Complex PTSD (ICD-11) and the Dissociative Subtype of PTSD (DSM-5); one has already been established - the Dissociative Identity Disorder. Patients with Dissociative Disorders suffer from a range of symptoms. The most severe symptoms include chronic suicidal ideation and frequent suicide attempts. Therefore, researchers and clinicians should routinely assess dissociation in their everyday practice. In patients with Dissociative Disorders, the main treatment goal is the integration of their mental experience. and Disociativní zkušenosti jsou u dětí i dospělých běžné. Jejich frekvence a závažnost se pohybu- jí od normální disociace po patologickou frag- mentaci identity. Vysoká míra disociace a diso- ciativních poruch se vyskytuje v komunitních a klinických vzorcích. Významnou roli při rozvoji a přetrvání disocia- tivních symptomů hraje trauma, zejména chro- nické. Disociace během zaplavujících a často traumatických prožitků chrání jedince prostřed- nictvím psychického odpojení od tíživé reality. Chronické disociativní zkušenosti mohou způ- sobit závažnou dezintegraci psychického proží- vání jedince. Traumatický model vzniku disociace postuluje, že disociace je psychobiologickou reakcí, jež umožňuje přežití jedince během a po traumatické události. Vývojový model vzniku disociace předpokládá, že narušená citová vazba, respektive rané interpersonální trauma, mohou vést k rozvoji závažného disociativního prožívání u dětí a adolescentů. Ukazuje se, že často přetrvává až do dospělosti. V diagnostických systémech o specifickém vztahu traumatu a disociace pojednávají především tři diagnostické jednotky, dvě nově vzniklé: Komplexní PTSD (ICD-11), Disociativní podtyp PTSD (DSM-5) a jedna stávající: Disociativní porucha identity. Pacienti s disociativními poruchami trpí řadou dalších symptomů. Nejzávažnější z nich jsou chronické suicidální ideace a časté pokusy o sebevraždu. Diagnostika disociace by měla být rutinní součástí práce výzkumníků a klinických odborníků. Hlavním cílem léčby disociativních poruch je integrace psychického prožívání jedince.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

293. Vnímané překážky vstupu do psychoterapie

Creator:
Čevelíček, Michal, Tarinová, Adéla, and Řiháček, Tomáš
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
psychotherapy, perceived obstacles, decision to enter psychotherapy, psychoterapie, vnímané překážky, and rozhodování o vstupu do psychoterapie
Language:
Czech
Description:
Objectives. The study aimed to explore which barriers adult people perceive when deciding whether to enter psychotherapy and how these barriers influence their decision to start psycho-therapy.Sample and setting. The sample consisted of 392 adult respondents who considered entering individual psychotherapy during the last five years. They completed a questionnaire on per-ceived barriers to entering psychotherapy, the phase of decision-making, and the severity of psychological symptoms.Hypotheses. This was an exploratory study with the following questions: a) What is the per-ceived importance of specific barriers to enter-ing psychotherapy? b) What groups (principal components) of barriers to entering psychother-apy can be identified? c) What is the relationship between the perceived importance of barriers and the decision to enter psychotherapy?Statistical analysis. The number of barriers was reduced using PCA. The relationship of the decision-making phase to other variables was explored via multinomial regression analysis.Results. The most severe barrier to entering psychotherapy were price, reluctance to express emotions in front of others and the assumption that one’s problems were not as severe as the problems of people in psychotherapy. Respond-ents who decided not to enter psychotherapy were older, expressed more distrust of psycho-therapy, and perceived it as more stigmatizing than those who contacted a therapist. Respond-ents who decided to enter psychotherapy (but who had not contacted a therapist) had less se-vere symptoms and perceived psychotherapy as more stigmatizing than those who contacted a therapist. Study limitations. Limits of the study include a non-representative sample and the time window used for the retrospective rating of symptoms and barriers. and Cíl. Cílem studie bylo prozkoumat, jaké překáž-ky dospělí lidé vnímají při rozhodování o vstu-pu do psychoterapie a jak tyto překážky souvisí s rozhodnutím psychoterapii zahájit.Soubor a metoda. Výzkumný soubor tvořilo 392 dospělých respondentů, kteří během posledních pěti let zvažovali zahájení individuální psycho-terapie. Respondenti vyplnili dotazník zaměře-ný na vnímané překážky vstupu do psychotera-pie, fázi rozhodování vstoupit do psychoterapie a intenzitu potíží. Hypotézy. Studie měla explorační charakter, za-měřila se na následující otázky: a) Jak vnímají lidé závažnost jednotlivých překážek vstupu do psychoterapie? b) Jaké skupiny (hlavní kom-ponenty) překážek pro vstup do psychoterapie můžeme identifikovat? c) Jak souvisí závažnost vnímaných překážek s rozhodnutím vstoupit do psychoterapie?Statistická analýza. Množství překážek autoři nejprve redukovali pomocí analýzy hlavních komponent. Souvislost fáze rozhodování o vstu-pu do psychoterapie s dalšími proměnnými byla ověřována pomocí multinomiální regresní ana-lýzy. Výsledky. Jako nejzávažnější překážka byla vní-mána cena psychoterapie, následovaly zábrany v odhalování emocí před ostatními a pocit, že vlastní potíže nejsou tak závažné jako potíže lidí navštěvujících psychoterapii. Respondenti, kteří zavrhli vstup do psychoterapie, byli starší, vyja-dřovali větší nedůvěru k psychoterapii a vnímali ji jako více stigmatizující než ti, kdo kontakto-vali terapeuta. Účastníci, kteří vstup do terapie zvažovali (ale terapeuta nekontaktovali), vyka-zovali nižší míru potíží a vnímali psychoterapii jako více stigmatizující než ti, kdo kontaktovali terapeuta.Omezení studie. Limity studie jsou nereprezen-tativnost výzkumného souboru a využití delšího časového rozmezí pro retrospektivní hodnocení úrovně potíží a významnosti překážek.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

294. Vteřina a dějiny, zastavení a trvání: celostátní studentská literárněvědná konference

Creator:
Ústav pro českou literaturu (Akademie věd ČR) and Vteřina a dějiny, zastavení a trvání 2003 ; Praha, Česko)
Publisher:
Klub přátel Tvaru
Format:
electronic, electronic resource, remote, bez média, online zdroj, and 32 stran.
Type:
model:monograph and TEXT
Subject:
Literatura (teorie), literární teorie, narativita, čas, literary theory, narratives, time, 82.0, 303.686:808.543, 115, (062.534), (0.034.2:08), and 11
Language:
Czech
Description:
Ústav pro českou literaturu AV ČR., Příloha obtýdeníku TVAR, and Obsahuje bibliografické odkazy a seznamy literárních pramenů
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

296. Využívání a vytváření terapeutických her ve virtuální realitě a model hráč/hra/terapie

Creator:
Zielina, Martin, Šmahaj, Jan, Raudenská, Jaroslava, and Javůrková, Alena
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
therapeutic game, virtual reality, Player/Game/Therapy Model, procedural pain, burn traum, terapeutická hra, virtuální realita, model hráč/hra/terapie, procedurální bolest, and popáleninové trauma
Language:
Czech
Description:
Virtual reality is used to treat a variety of mental health problems. However, it is not only another technological stage in the use of games in the therapeutic process, but it also brings with it a number of new psychic phenomena (e.g. pres-ence, including embodiment), which change the nature of the game experience. On the other hand, the degree of experienced presence de-pends on a certain level of technological level, the current peak of which is the so-called fully immersive virtual reality. One of the ways to use virtual reality in the treatment of mental disorders is through direct or indirect therapeu-tic games. There are already many therapeutic games also in various degrees of virtual reality towards fully immersive virtual reality. The aim of this article is to present the use and creation of therapeutic games in virtual reality and an-other aim is to present a model composed of three components – player, game and therapy by Mader et al. (2012) for the creation of thera-peutic games in virtual reality on the example of the development of an application for reducing procedural pain in patients with burns on the ex-ample of our own application Cold river. and Virtuální realita se používá při léčbě celé řady psychických zdravotních obtíží. Není však jen dalším technologickým stupněm využívání her v terapeutickém procesu, ale přináší sebou i řadu nových psychických fenoménů (např. prezenci včetně embodimentu), které promě-ňují povahu zážitku ze hry. Na druhou stranu je míra zakoušené prezence závislá na určitém stupni technologické úrovně, jejíž dosavadní vr-chol představuje tzv. vysoce imerzivní virtuální realita (fully immersive virtual reality). Jednou z možností, jak virtuální realitu při léčbě psy-chických obtíží využívat, je pomocí přímých nebo nepřímých terapeutických her. Existuje již velké množství terapeutických her také v růz-ných stupních virtuální reality směrem k vysoce imerzivní virtuální realitě. Cílem tohoto článku je představit využívání a vytváření terapeutic-kých her ve virtuální realitě a dalším cílem je představit model složený ze tří komponent – hráč, hra a terapie – autorů Mader et al. (2012) pro tvorbu terapeutických her ve virtuální realitě na příkladu vývoje aplikace pro snižování pro-cedurální bolesti u pacientů s popáleninami a na příkladu naší vlastní aplikace Cold river.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

297. Využívání psychoterapeutických technik v praxi

Creator:
Řiháček, Tomáš and Roubal, Jan
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
psychoterapeutické techniky, profily psychoterapeutické praxe, průzkum, psychotherapeutic techniques, profiles of psychotherapy practice, and survey
Language:
Czech
Description:
Cíl. Cílem této studie bylo prozkoumat využívání psychoterapeutických technik u českých psychoterapeutů a také souvislost mezi využíváním různých technik a proměnnými vztahujícími se k osobě terapeuta a jeho praxi. Vzorek. Vzorek tvořilo N = 373 českých psychoterapeutů reprezentujících různou délku praxe, různé terapeutické přístupy i kontext, v němž psychoterapeutické služby poskytují. Metoda. Data byla získávána pomocí online dotazníku. Výsledky. Analýza hlavních komponent identifikovala šest komponent (psychodynamické, systemické, humanistické, kognitivně-behaviorální, psychoedukační a neverbální/na tělo zaměřené techniky) a regresní analýza následně prokázala jejich vztah s pohlavím, délkou praxe a pracovní zátěží terapeutů. Klastrová analýza nakonec odhalila sedm různých profilů terapeutů podle využívání jednotlivých komponent. Výsledky naznačují velkou variabilitu v používání terapeutických technik, která překračuje hranice jednotlivých terapeutických přístupů. Limity. Seznam technik byl omezený, studie byla založena na sebeposouzení, postup tvorby vzorku neumožnil stanovit návratnost. and Objectives. The aim of this study was to explore the use of psychotherapeutic techniques in Czech psychotherapists and the relationship between the use of different techniques and variables related to the therapists and their practice. Sample. The sample consisted of N = 373 Czech psychotherapists who represented different lengths of practice, various theoretical orientations, and contexts in which they provided psychotherapy. Method. The data was collected via an online questionnaire. Results. Six components were identified using principal component analysis (psychodynamic, systemic, humanistic, cognitive-behavioral, psycho-educational and nonverbal/body-oriented techniques) and subsequent regression analysis revealed their relationship to therapists’ gender, length of practice and workload. Finally, cluster analysis identified seven different therapists’ profiles based on the use of the technique components. The results suggest great variability in the use of therapeutic techniques which extends beyond the boundaries of theoretical orientations. Limitations. The list of techniques was limited, the study was based on self-report, and the sampling method did not allow us to report the response rate.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

298. Vznik forenzní psychologie v českých zemích

Creator:
Polišenská, Veronika Anna
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
forenzní psychologie, kriminologie, Josef Šejnoha, František Krejčí, forensic psychology, and criminology
Language:
Czech
Description:
Počátky vědních oborů jsou často spojovány s určitým definujícím momentem, jako je například publikace určité monografie či založení výzkumného institutu. V českých zemích se počátky psychologie tradují k akademickému roku 1921/1922, kdy František Krejčí (1858-1934) založil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Psychologický ústav, a počátky kriminologie se kladou do šedesátých let 20. století, kdy byl založen Výzkumný ústav kriminologický. Otázkou však zůstává, který moment definuje vznik forenzní psychologie v českých zemích. Cílem tohoto článku je zodpovědět si tuto otázku pomocí popisu multidisciplinárních počátků forenzní psychologie, stavu vědních oborů do roku 1939 a vytvoření časové linie publikací od roku 1918 do roku 1939 vztahujících se k forenzní psychologii. Na základě analýzy této časové linie publikací a s použitím šesti základních charakteristik vědecké disciplíny lze konstatovat, že vydání publikace Josefa Šejnohy Kriminální psychologie v roce 1930 je momentem, který definuje ustavení forenzní psychologie v českých zemích. and The beginnings of a scientific discipline are usually connected with the publication of a certain manuscript or the founding of a research institute. In the Czech Lands, the founding of psychology is traced to the academic year 1921/1922, when František Krejčí (1858-1934) founded the Psychological Institute at the Faculty of Arts of Charles University, and the beginnings of criminology are connected to the founding of Criminological Research Institute in the 1960s. However, a question remains, which moment in history defines the founding of forensic psychology in the Czech Lands. In order to answer this question, I have described the multidisciplinary beginnings of forensic psychology, the state of scientific fields up till 1939, and created a publication timeline from 1918 to 1939. Based upon the analysis of the publication timeline and using the six basic characteristics of scientific discipline, it can be stated that the publication of Josef Šejnoha Criminal Psychology from 1930 is the defining moment of founding forensic psychology in the Czech Republic.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 2003 to 2022

View larger »