Dům rodiny Salgáry (Péter Salgáry, v 18. století starosta Budy), v 19. století přestavěn pro Józsefa Kajetána Béera. Z té doby patrně pocházejí tři figurální reliéfy: Diana; Romulus, Remus a Rhea Sylvia; Athena jako ochránkyně města, na které ukazuje pravou rukou. and Mytologickou výzdobu lze chápat jako oslavu Budapešti, neboť Athéna je tu explicitně charakterizována jako ochránkyně města.
Dům rodiny Salgáry (Péter Salgáry, v 18. století starosta Budy), v 19. století přestavěn pro Józsefa Kajetána Béera. Z té doby patrně pocházejí tři figurální reliéfy: Diana; Romulus, Remus a Rhea Sylvia; Athena jako ochránkyně města, na které ukazuje pravou rukou. and Mytologickou výzdobu lze chápat jako oslavu Budapešti, neboť Athéna je tu explicitně charakterizována jako ochránkyně města.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem, v jehož profilaci je svazek omotávaný stuhou. Po stranách pilastry s kandelábrovým ornamentem lemované na vnější straně pletencem. na zalameném kladí nad pilastry vázy, ve vlysu mezi nimi dva gryfové nesou chybějící nápisovou desku. Portál byl na nynější místo druhotně vsazen., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 56, obr. s. 144., and Po formální stránce je portál součástí skupiny obdobně koncipovaných portálů z té doby na Olomoucku (Litovel, Langův dům; Olomouc, fragment z Komenia aj.)
Edikulový portál, kladí s architrávem a římsou, nesené pilastry, archivolta zdobená vejcovcem, pod architrávem vejcovec a zubořez. Vlys nad pilastry s motivem váz. Pilastry zdobené kandelábrovým motivem s delfíny., Bláhová 1999#., and Jeden z prvních příkladů portálů tohoto typu vytvořený místním kameníkem.
Nárožní patrový dům, původně volně stojící. Na obou nárožích fasády hlavního průčelí nika s postavou ženy. Po pravé straně vchodu žena v antické říze, levá ruka přidržuje drapérii, v pozdvižené pravici květinový věnec. V nice, po levé straně vchodu, žena v antické říze, v levé pozdvižené ruce drží pohár, pravou rukou svěšenou podél těla drží hada, který ovíjí její předloktí. and V budově byla od 18. století provozována živnost lékárenská. Pro místní šlechtu zde připravoval léky již od roku 1742 knížecí lékař, chirurg Pavel Konstantin Císař. V roce 1805 se změnila v lékárnu veřejnou a byla nazvána "U Anděla strážce". Kolem roku 1834 byla budova přestavěna novým majitelem, lékárníkem Františkem Linhartem a z té doby pocházejí obě plastiky na hlavní fasádě. Jsou inspirované antickým sochařstvím a souvisejí s lékárenskou živností provozovanou v domě. Bohyně Panakeia, s věncem květů může v tomto případě evokovat léčivé účinky rostlin (tato Asképiova dcera byla bohyní osvobozující od všech nemocí). Starořecká bohyně tělesného zdraví a čistoty Hygieia, krmící hada mlékem z misky, uctívaná v Římě jako Salus, byla považována za patronku lékárníků.
Nájemní řadový dům. Na strohé fasádě průčelí domu bez ozdob nad vchodem reliéf s postavami tří žen, uprostřed je nahá žena, obě ruce pozdvižené, z obou stran jí jakoby pomáhají vstát dvě ženy oblečené v antickém chitonu. and Inspirací je patrně zrození Venuše z mořské pěny nebo návrat Proserpiny na zem, základní schema je podobné jako na antickém řeckém reliéfu, na tzv. Ludovisi trůnu (sedící dívky nahrazeny stojícími). Tento reliéf byl nalezen v Římě v roce 1887, pak se dostal do vily Ludovisi (odtud název). Postavy dvou žen pomáhajících vstát třetí ženě jsou interpretovány jako zrození Venuše nebo Proserpina vracející se na zem z podsvětí.
Pětipodlažní nárožní nájemní dům. Nad vchodovými dveřmi reliéf (snad keramický, nebo patinovaný beton) s figurálním výjevem jezdců na koních, po stranách reliéfu pseudo renesanční balustráda. and Reliéf je replikou reliéfu ze západního průčelí Parthenonu z 5. století před Kristem. Obdobně je motiv použit také v jiných zemích v Evropě i v zámoří. Některé drobné plastické ozdoby na fasádě jsou inspirovány Jupiterovými blesky.
Pětipodlažní nárožní nájemní dům. Nad vchodovými dveřmi reliéf (snad keramický, nebo patinovaný beton) s figurálním výjevem jezdců na koních, po stranách reliéfu pseudo renesanční balustráda. and Reliéf je replikou reliéfu ze západního průčelí Parthenonu z 5. století před Kristem. Obdobně je motiv použit také v jiných zemích v Evropě i v zámoří. Některé drobné plastické ozdoby na fasádě jsou inspirovány Jupiterovými blesky.
Nad kolčím štítem s erbem zesnulého, nad nímž je kandelábrový oblouk nesený dvěma nahými okřídlenými putti. Reliéf je nepatrně obměněnou variací na náhrobek Viléma z Pernštejna v témže kostele., Hrubý 2003#, 128-130., and Styl reliéfu souvisí se sochařskou výzdobou portálu zámku v Pardubicích.