Kresba olůvkem (38, x 23, cm): uprostřed sedí nahé dítě (Nový rok ?), kterému okolní postavy dávají dárky. Napravo čtyři mužské postavy, personifikace ročních dob (Ver, Aestas, Autumnus, Hiems) ?, vedle dítěte, klečící žena, Venuše ?, za ní tři ženy, Grácie ?, Fučíková 1997#, I/198, and Verze stejného námětu je ve vídeňské Albertině (inv. no. 2217), další kresba je v Gdaňsku (Museum Narodowe inv. no. SD-866-R).
Skupina žen a mužů na balustrádě před sochou (asi Venuše), ilustrace veršů antického římského satirika Persia 5, 117 a 5, 53 (překlad J. Hejnic: "Z Hloubi zvrhlého srdce chováš záludnou lišku; Každý má svoje přání a nežijem jednotvárně"). Dnes už jen část, asi původně mnohem víc vyobrazení. Autor asi ze severní Itálie, nebo ovlivněn touto malbou. Malba souvisí s okruhem Václava z Rovného a Petra z Rožmberka. Majitelem tohoto domu byl pravděpodobně Václav Albín (Bílek) z Helfenburka (1500 - 1577), studoval na univerzitě, byl rožmberským kancléřem a archivářem, byl majitelem domu na náměstí č. 4 a v dnešní Rooseveltově ulici 28. Malby byly asi ještě v 16. století zabíleny. and Doklad raného krumlovského humanismu. Recepce méně známého antického římského autora satir (Aules Persius Flaccus, 34-62 po K.).
Nájemní řadový dům. Na strohé fasádě průčelí domu bez ozdob nad vchodem reliéf s postavami tří žen, uprostřed je nahá žena, obě ruce pozdvižené, z obou stran jí jakoby pomáhají vstát dvě ženy oblečené v antickém chitonu. and Inspirací je patrně zrození Venuše z mořské pěny nebo návrat Proserpiny na zem, základní schema je podobné jako na antickém řeckém reliéfu, na tzv. Ludovisi trůnu (sedící dívky nahrazeny stojícími). Tento reliéf byl nalezen v Římě v roce 1887, pak se dostal do vily Ludovisi (odtud název). Postavy dvou žen pomáhajících vstát třetí ženě jsou interpretovány jako zrození Venuše nebo Proserpina vracející se na zem z podsvětí.
Bronz patinovaný: sedící nahá Nymfa nebo Venuše, v pozdvižené ruce držela zrcadlo, vzhlíží k tančícímu nahému Faunovi., Fučíková 1997#, I120., and Jedna z nejranějších plastik Adriena de Vries.
Pískovcová socha: nahá Venuše (?) s pláštěm přes rameno, drží za křídlo Amora., Kopeček 1985#., Kořán 1999#, 129., and Srov. Duchcov, zámek, zahrada: soubor zahradních plastik.
Kolem kruhové vodní nádrže s vodotryskem tři pískovcové sochy, stojící antická božstva: Jupiter? Venuše? Herkules ?, Samek 1999#, 446-450., and Sochy patrně původně zdobily zeď zahrady, po úpravách v 19. století byly rozmístny v parku.
Kašna se sochou nahé dívky, stojící v kontrapostu, drží spuštěnou draperii. and Socha nahé dívky může být inspirována sochou Venuše z Kyréné (řecká kolonie v Libii), byla objevena 1913 v bývalých Trajánových lázních, (dnes v Museo Nazionale Romano), originální plastika sice nemá hlavu, ale její postoj je velmi podobný.
Kašna se sochou nahé dívky, stojící v kontrapostu, drží spuštěnou draperii. and Socha nahé dívky může být inspirována sochou Venuše z Kyréné (řecká kolonie v Libii), byla objevena 1913 v bývalých Trajánových lázních, (dnes v Museo Nazionale Romano), originální plastika sice nemá hlavu, ale její postoj je velmi podobný.
Klenba stropu s figurální výzdobou a drobnými motivy v lunetách na fabionu stropu. Figurální scéna v plenéru. Na louce se stromy a keři čtyři figury, v pozadí průhled na oblohu. V popředí je zobrazena žena sedící na rudé drapérii. Je oblečená do modrého zlatem bohatě zdobeného šatu. Má odhalená ňadra, pravou rukou se dotýká toulce se šípy položeného na drapérii, ze zobrazení obličeje je patrné, že spí. Kolem ní jsou pohozeny růže. Ke spící ženě se sklání mužská postava, na hlavě má přilbici zdobenou chocholem. Muž k ženině hrudi přikládá olifant, spíše však picí roh. Mezi keři za oběma postavami stojí dva amoreti, jeden drží masku, druhý má na rameni přehozený luk. and Původní malby v zámku přemalovány v letech 1910-1911.
Pískovcová plastika (v. 94, 5 cm). Polopostava (fragment) nahé bohyně, kolem beder drapérie, pravá ruka na prsou, ve vlasech šňůra perel., Neumann 1966#, 100-102, č.k. 14., and Socha byla roku 1880 sňata z atiky Clam-Gallasova paláce v Praze. Na atice stálo původně 17 soch, dochována jen část souboru: Jupiter, Venuše, Vulkán, Merkur, Apollón, Minerva (torzo) a dvě fragmentární poprsí. Neumann tuto sochu považuje za bohyni Juno.