Na dřevěné řezbové fasádě alegorické výjevy a antická božstva s atributy: Sluch (žena se psem), Chuť (žena s nádobou), Mars (drží meč a přeslici?), Saturn (vousatý muž s dítětem a kosou), Venuše (drží hořící srdce a šíp) s Amorem (drží luk, toulec a šípy), Sol (kolem hlavy záře, drží kopí a planetu?), Jupiter (sedící vousatý muž, drží blesky), Merkur (okřídlená čapka, drží caduceus), Luna (sedící žena drží měsíc a cíp drapérie),
Stříbrná tepaná mísa (41 x 52 cm), na spodní straně dna reliéf. Uprostřed obrazového pole polonahá Diana (měsíční srpek na čele) v potoce, před ní Aktaión (čapka, kabátec, vysoké boty, přes rameno brašna), na čele parůžky. Okolo jsou nahé Dianiny družky a lovečtí psi, v popředí nalevo Nymfa stojí a napravo sedí. Nalevo vepředu leží na zemi toulec a luk, další toulec a luk visí na stromě vzadu napravo. Výjev je zasazen do lesní krajiny., Fučíková 1997#, II/16., and K reliéfu se dochovala Vianenova přípravná kresba (viz: Frankfurt am Main, Diana a Aktaión). Mísa byla součást soupravy, k níž patřila konvice s reliéfem s Dianou a Kallistó (viz: Amsterdam, Příběh Kallistó). Mísa byla brzy po svém vzniku odvezena z Prahy do Holandska, kde se reliéfem inspirovala celá řada umělců.
Stříbrna konvice (34 cm) s tepaným reliéfem: na přední straně Jupiter v podobě Diany svádí Kallistó (vyhrnuje jí tuniku, Kallistó zděšeně zdvihá ruce nad hlavu), v pozadí Diana objevuje těhotenství Kallistó. Na zadní straně je Kallistó proměněná v medvěda, ktrého se chystá zabít syn Kallistó, Arkás., Fučíková 1997#, II/15., and Konvice byla součást soupravy, k níž patřila mísa s reliéfem s Dianou a Aktaiónem (viz: Amsterdam, Diana a Aktaión). Vianen použil kompozici také pro svoje další díla (Molen 1984 č. 110 a 111). V roce 1637 byla vyrobena kopie konvice zlatníkem Servaesem Cocquem, která se dostala do majetku polského krále.
Rejstříky vedené pro každý rok, obsahují skutečný výběr berně ve městě podle jednotlivých ulic. Zápisy na přední stránce, zadní bývá zpravidla prázdná a je vyhrazena pro sumář podle stanovených částí města (summa prima — summa nona). Závěrem přichází Summa in civitate, peněžní souhrn vybrané berně ve městě. Druhá část každého rejstříku je vyhrazena pravidelně pro výdaje (exposita) z příslušné berně (jde o výdaje berníků, poslům, bibalia apod.).
Měšťanský dům s renesančním obloukovým portálem z červeného mramoru s latinským nápisem., Poche 1977#, 63-64., and Dům dal postavit roku 1612 Jindřich Čížek z Jenštejna, městský patricij a berounský císařský rychtář.
Kresba perem a štětcem (23, 9 x 16, 8 cm): Merkur (caduceus, okřídlená čapka a boty) se snáší na zem, kde sedí Aglaura (?) a objímá spící Hersé (?), aby k ní Merkur nemohl. Nalevo dvojice kráčejích dívek, první z nich je snad Hersé. Výjev je zasazen do krajiny, v pozadí město (Athény ?)., Fučíková 1997#, I/182, and Výjev není možné jednoznačně vyložit, jediná jednoznačně identifikovaná postava je Merkur. Kresba patrně evokuje historii Hersé z Ovidiových Proměn (Ov. met. 02, 708-832). Dvě dívky nalevo mohou připomínat průvod athénských dívek, který se právě vracel z Akropole v čele s Hersé, když Merkur letěl nad Athénami a do dívky se zamiloval (708-726). Napravo jsou dvě ženy (Prag um 1600, I, s. 346: mladík a žena), patrně Hersé objímající spící sestru, čímž mohlo být vyjádřeno, že Merkurovi zabránila, aby vstoupil do její ložnice (737-759).
Akvarel na pergamenu (17, 8 x 13, 3 cm): Amor si vyřezává luk, Venuše (chitón a himation) přihlíží. Výjev je situován do lesa., Fučíková 1997#, I/176, and Amor se těsně drží Amora z Parmigianinova obrazu v pražské sbírce Rudolfa II. , kam se dostal v roce 1603 (dnes Wien, KM). V Praze Josef Heintz starší po roce 1603 vytvořil dvě kopie Parmigianinova obrazu, jedna je ve Vídni, druhá v Mnichově.