Olej na plátně (49 x 36. 5 cm). V popředí žena s pancířem na těle a helmicí s péry ozdobenou korunou, v pravé ruce drží kopí. V pozadí dvě figurální scény lovících jezdců na koních - Zenobie útočí kopím na lva, princ zabíjí šípem na lvíče., Vidmar 2011#, 237-255., and Zenobie, manželka vládce římské kolonie v Palmyře. Když byl zavražděn, vládla jako regentka místo svého syna a vyhlásila nezávislost na Římu. Posléze však byla poražena císařem Aureliánem (Trebelius Pollio 7; Scriptores Historiae Augustae). Na zámku český Krumlov je 11 obrazů inspirovaných obrazovou předlohou, kterou bylo literární dílo (Pierre Le Moyne, La gallerie des femmes fortes. Chez Antoine de Sommaville, Paris 1647, des illustrations Gilles Rousselet (1610-1686) et Abraham Bosse d'apr?s Claude Vignon (1593-1670). Antická tematika je zachycena na šesti z nich.
Knihovna Akademie věd ČR Praha CZ TF 347 adl. 44, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ AB VIII 44 adl. 31, Národní knihovna ČR Praha CZ 9 G 946, Národní knihovna ČR Praha CZ 9 G 987, Národní knihovna ČR Praha CZ 52 C 7 adl. 30, and BCBT41115
Strop a stěny sala terreny v zámecké zahradě jsou zdobeny nástěnnou malbou. Strop zdobí iluzivní architektura s obdélnou balustrádou, kterou nese šest postav atlantů v podobě polofigur., Poche 1977#, 248., Slavíčková 1991#., Togner 2010#, 63-64., and Mádl 2011#, 366, 370.
Ve výklenku sala terreny, pískovcová socha, žena s obilnými klasy - Cérés., Poche 1977#, s. 248-249., Slavíčková 1991#., and Na terase bylo původně umístěno sedm ženských figur (dnes pouze pět). Jednou chybějící postavou (dnes stojí v interiéru sala terreny) je patrně tato Cérés.
Strop a stěny sala terreny v zámecké zahradě jsou zdobeny nástěnnou malbou. Strop zdobí figurální výjev v oválném medailonu rámovaném věncem z listoví a plodů. Z levé strany přijíždí vůz tažený třemi koňmi, ve voze mladík, v oblacích putti, v popředí zleva Jitřenka a Amor s květinovým věncem na hlavě drží labuť (symbol Venuše), v pozadí Psyché a dvě Héliovny, na pravé straně dvě ženské postavy (Klymené a Héliovna)., Poche 1977#, 248., Slavíčková 1991#., Togner 2010#, 63-64., Mádl 2011#, 366, 370., and Výjev je v literatuře považován za zobrazení Apollóna na slunečním voze. Zobrazuje však příběh Hélia a jeho milenky Klymeny, dcery Titána Ókeana a matky Faetóna. Jízdě přihlížejí jeho dcery Héliovny, jejich matka a další božstva - Psýché, Amor (s labutí jako symbolem Venuše), Jitřenka (Éós), okřídlená bohyně ranních červánků.