Částečně zachovaná terasová zahrada, s balustrádou, původně též s letohrádkem, terasou a míčovnou. Zahrada byla se zámkem spojena krytou chodbou., Poche 1977#, 115-117., and Jedna z nejstarších renesančních zahrad italského typu v Českém království, založená 1563 Ferdinadem I. pak dále budována Rudolfem II. (1585-1602) se zahradními stavbami (návrhy staveb Ettore de Vaccani, Giovanni Gargiolli, provedení kameník G. A. Brocco). Budovy byly zničeny roku 1639-1640. Dochovala se pouze balustráda oddělující soukromou část zahrady. Vzhled zahrady v Brandýse nad Labem dokumentuje mědirytina z doby kolem roku 1640 (Merian, Mattäus, Topographia Bohemiae, Moraviae et Silaesiae, Das Schloß Brandeys in Böhme, und verschantzungen des Schwedischen Felds, welches General Bauer, vor de kaiserlichen verlassen, im Martio 1640).
Zahrada byla, jak bylo tehdy zvykem, oddělena od vily zdí, jež byla opatřena na obou stranách řadou nik pro sochy. V zahradě byla fontána se sochou Neptuna. Portál zahradní zdi byl pojatý jako antický triumfální oblouk s branou s kruhovým záklenkem a čtyřmi představenými toskánskými polosloupy na soklech (horní část se nedochovala). Neantickým rysem typickým pro severskou renesanci je asymetrické uspořádání po stranách středové brány, napravo (při pohledu k vile) je obdélníková branka a nalevo jenom nika. and Zahradní brána představuje jednu z prvních variací na téma triumfálního oblouku v českých zemích.
Zahrada byla spojena mostem s palácem. Na zahradě se vystřídali zahradníci z Bílé Rusi, Flander, Španělska, Elsaska, Itálie. Původní podoba není zdokumentována, ale zjevně se nejednalo o terasovou zahradu, jak bylo tehdy v Itálii obvyklé., Krčálová 1989#., and První renesanční zahrada v českých zemích.