Monumentální architektura je završená bronzovým sousoším Génia (drží v pozdvižené pravici pochodeň) na lvu. Před památníkem stojí měděné nádoby na věčný oheň zdobené bukraiony a plazícím se hadem., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat047.htm (13.06.2006), and Památník je inspirován řeckou chrámovou architekturou, s detaily (nádoby na věčný oheň) rovněž inspirovanými antikou. Lájos Kossutha (1801 - 1894) byl uherský státník, vůdce neúspěšné národní revolty v roce 1848 - 1849.
Před budovou policie ("Rendőrkapitányság") vysoký postavec s bronzovou sochou chlapce, který drží v levé ruce hada. Na plastice je uvedeno datum 1938 a jméno Beckö Fülöp. V maďarské literatuře je jako autor uveden Frerenc Laborcz (který sochu patrně odlil, bronzový odlitek, Magyar Nemzeti Galéria, Budavári Palota, Budapest) a rok 1961 (1985) v jiných pramenech (http://www.artportal.hu/) je uveden rok 1961 - 1963., Hadházy -Szilágyi - Szőllőssy 1985, č.161; http://www.artportal.hu/ ( 02.02.2006) (Laborcz Ferenc), and Chlapec s hadem není v moderním sochařství tématem ojedinělým, stejné téma zobrazil maďarský sochař Pátzay Pál (1896-1979) v roce 1974 (bronzová plastika v. 64cm). Patrně je zde jistá souvislost s častým námětem inspirovaným zobrazením Laokoona a jeho synů. Není vyloučeno myšlenkové spojení s antickým zobrazováním hrdiny Herkula, který hada přemohl jako dítě, což bylo v zobrazeních oslavou jeho hrdinství. Had jako symbol představuje sílu a obezřetnost. Není vyloučeno, že umístění takovéto plastiky před policejní budovou má i tento skrytý význam.
Bronzová figura mladíka (osazena 1981), na hlavě má klobouk, v pravé ruce drží roh., Proházska 1990, s. 40; Rajna 1989, č.0418; Hadházy -Szilágyi - Szőllőssy 1985, č.k. 472., and Monumentální sochu vytvořil řecký sochař Makrisz, který několik desítek let žil v Madarsku. Plastiku nazval Merkur, přestože atributy nejsou pro tuto postavu typické.
Socha dívky, spínající si oděv, dříve nazývané Hébé, byla původně umístěna na kašně zbudované na Kapisztrán tér, po roce 1922 byla přemístěna na Hess András tér 2, v roce 1936 zde byla ve dvoře budovy, po roce 1945 byla v muzeu v Nagytétény a posléze byla přemístěna na dnešní místo., Budapesti köztéri 1987, č.k. 62; Rajna 1989, č. 0177, and Bronzová plastika od neznámého (snad maďarského) kovolijce, je kopií antické sochy Diany z Gabií. Předlohou je mramorová plastika, replika podle řeckého originálu vytvořeného Praxitelem, tzv. Artemis Brauronia (Artémis nebo Diane de Gabies (Itálie), dnes Louvre (srov. Haskel-Penny 1981, č.k. 30). Původní socha byla darovaná roku 346 - 345 na Akropol v Athénách. Později byla dokumentována graficky, byly podle ní vytvářeny repliky z bronzu, sádry, v různých velikostech a umísťovány hlavně na kašny (například podobná kopie je dnes ve francouzském městě Raon L´ Etape, na nádvoří radnice, tuto sochu zachytil v kresbě Gustav Moreau).
Kašna završená sochou Merkura. Nahý mladík, levá noha stojící na globu, pravá zakročená, v levé ruce drží podél těla berlu, kaduceus, pravá je zdvižená vzhůru. Na hlavě má okřídlený klobouk, na nohou okřídlené střevíce (talaria)., Rajna 1989, 182; Buza 1994, p. 50; Szőké -Kissné Szemerédy 2001, s. 6., and Autor této sochy boha obchodu, bohatství a cestovatelů, se patrně inspiroval renesančním sochařstvím ovlivněným archeologickými nálezy antických soch. Inspirací může být některá z plastik Merkura od Willema Van Tetrode (1525-1580), nebo některá z variant bronzové plastiky sochaře Giambologna (1529-1608), například varianta z roku 1565 (dnes v soukromé sbírce ve Švédsku, srov. Avery 1993, obr. 128). Tento autor vytvořil pod vlivem antických soch několik variací božstva. Nejznámější je alegorie Severního větru jako Merkur (mladík vylétající z úst Zefyra, 1580, dnes Muzeo Bargello, Florencie); byla velmi slavná již v 16. století a později inspirovala několik dalších tvůrců. V roce 1665 daroval Cosimo de Medici jednu její bronzovou verzi v životní velikosti císaři Maxmiliánovi II. (drobná verze je dnes ve Vienna Kunstkammer, KMV, inv.no. 5898, bronzová kopie v životní velikosti - Balboa Park, Timken Museum of Art, San Diego). V 19. století byla podle této sochy vyrobena řada replik, do pravé ruky božstva byl přidán váček na peníze a v různých velikostech byly pak plastiky umisťovány do interiérů (jsou dodnes na starožitnických trzích, novodobé současné repliky v životní velikosti jsou též umísťovány do veřejných parků).
V interiéru budovy postavené nad léčivým pramenem, postava nahé dívky, která drží v ruce antickou olejovou lampičku. and Inspirací sochaře může být Psyché, která bývá zobrazována s olejovou lampičkou, kterou si chtěla posvítit na svého manžela Amora, kterého nikdy předtím neviděla. Téma bylo velmi oblíbené v renesanci a novoklasicismu.