Aureus, Marcus Aurelius: busta císaře s vavřínovým věncem, na reversu Salus s rohem hojnosti v levici, v pravici drží pateru, z níž krmí hada u oltáře., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 73, č. 36/11., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Aureus, Faustina Filia: busta císařovny, na reversu Laetitia s věncem v pravici a v levici s žezlem., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 74, č. 36/12., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Aureus, Commodus: hlava císaře, na reversu Commodus stojící s ratolestí v pravici a s žezlem v levici, vedle něj tropaion., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 74, č. 36/14, and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Aureus, Domitius: hlava císaře s vavřínovým věncem, na reversu císař v tóze se zeměkoulí. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století, ale nedochovala se.., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 77, č. 36/36, and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Na jednom denáru Bořivoje II. je na líci antická hlava z profilu s vínkem, s pláštěm sepjatým na rameni, na rubu je sv. Václav jako jezdec. Na jiné minci je zobrazen kníže na trůně z profilu, v ruce miska na rituální úlitbu., Bažant 2003#, 56-58., and Na mincích Bořivoje II. (denáry - 1100?1107, 1117?1120) jsou zobrazeny antické motivy. Antická hlava z profilu s vínkem, s pláštěm sepjatým na rameni (líc), na rubu je sv. Václav jako jezdec, což připomíná antikizující zobrazení vladařů na byzantských mincích. Na jiné minci je zobrazen kníže na trůně z profilu, současně drží misku na úlitbu a má vztyčený ukazováček.. Antický římský císař mohl buď řečnit (pravice se vztyčeným ukazováčkem) nebo provádět rituální úlitbu (levice s miskou). Jsou tu kombinovány dva antické motivy, které nemohly být na žádné antické předloze zobrazeny současně.Na jiné minci Bořivoje II. je zobrazení Herkula utínajícího hlavu Cacovi spojováno s Václavovým jménem. Stejné téma najdeme i na hracím kolečku z mastku nalezeném na Vyšehradu. Toto téma je pro nás obzvlášť zajímavé, neboť Cacus sídlil v jeskyni na Aventinu a sv. Václav je tedy ztotožněn se zachráncem Říma.
Mince s latinským opisem., Lutovský 2001#, 137., and Archeologický nález z lokality Stará Kouřim. Mince s latinským opisem byla patrně vyrobena v Kouřimi a je tedy dokladem existence místní mincovny v 11. stol.
Zlatý statér s oboustranným reliéfem, z hromadného archeologického nálezu v Čechách, z lokality Nechanice u Hradce Králové. Revers s hlavou bohyně Athény s korintskou helmou zdobenou hadem, hledí vpravo. Avers s obrazem okřídlené bohyně Níké, hledí vlevo, v pravé ruce drží věnec, v levé stylis (námořní standarta), před bohyní na zemi trojzubec, za levým křídlem nápis (zkomolen)., Chadraba 1984#, sv. I/1, 24., Troxell 1997#, 75., and Jeden z prvních příkladů mincí na území Čech. Keltové usídlení na Moravě a v Čechách převzali makedonskou měnovou soustavu (zlatý statér, 7,8 g), a to včetně výtvarného zpracování. Nalezená litá keltská mince napodobuje makedonské ražby Alexandra Velikého (z mincovny Amphipolis, dané do oběhu v letech 327 -325 př. Kr.), a to včetně nápisu, i když zkomoleného. Motivy originální mince jsou raženy ve vysokém reliéfu, před bohyní Níké je na zemi trojzubec, za jejím křídlem je Alexandrovo jméno. To je u mince z Nechanic, vyrobené patrně v Čechách na přelomu 2. - 1. století př. Kr., zkomoleno.