Olej na plátně (95 x 72 cm): párek lvů se zabitým jelenem a panter mezi antickými ruinami. Nalevo sloupy s architrávem, na němž nápis PRINCEPS ORBIS AMOR BONUS. Napravo reliéf s antickým válečným výjevem: římský voják drží za rameno vousatého muže zobrazeného zepředu, v pozadí další římští vojáci a vojenské prapory. O relief je opřeno antické torzo sochy Fauna (Satir della Valle)., Togner 1999#, s. 294-295, č. 295., and Obraz byl do kroměřížské sbírky zakoupen přímo od umělce. Idea obrazu spočívá v kontrastu mezi antickými ruinami ztělesňujícími vrchol civilizace a divokými šelmami, exotičnost prostředí podtrhuje deska s "arabským" nápisem vpravo dole. Ruinu chrámu nalevo nelze spojit s žádnou konkrétní antickou stavbou, jedná se totiž o pasticcio složené z nesourodých prvků. Nápis PRINCEPS ORBIS AMOR BONUS (Dobrý vládce je miláčkem světa) byl do obrazu začleněn jakožto motto dobrého císaře Tita (srov. Alsted 1649, 319) a ironický komentář k ruinám. Obdobně reliéf napravo je variací na antický římský válečný výjev. Socha Fauna opřená o reliéf vpravo dole se těsně drží levé postavy z dvojice známé jako "Satyri della Valle." Socha spolu se svým protějškem vznikla ve 2. století a původně sloužila jako telamon v Pompeiově divadle v Římě (v zobrazeních je však zobrazována bez pilíře). Satyrové byli až do restaurování v roce 1733 bez rukou (srov. http://mora.sns.it/index3_ricerca_opere.asp?Lang=ENG, accessed 23 dubna 2010) a tak je také zobrazen na obraze. Tyto ve své době velice slavné sochy byly známé už v roce 1474, přinejmenším od roku 1490 až do roku 1704 byly v římském Palazzo della Valle (odtud název), dnes jsou vystavené v Musei Capitolini. Zobrazují Fauna nesoucího na hlavě košík s hrozny vína a oblečeného v panteří kůži, což byl patrně důvod, proč Ruthart sochu do obrazu začlenil: hlava panteří kůže visící z Faunova levého ramene je totiž orientována tak, že je ozvěnou hlavy skutečného pantera zobrazeného nad sochou. Socha a zvíře, minulost a současnost jsou tak důmyslně provázány. Ruthart byl specialistou na zvířata, takže antické téma mohlo být součástí objednávky. Malíř namaloval další obrazy se zvířaty v antických ruinách, kde najdeme variace na sochu satyra della Valle (Pommersfelden, Schloss Weißenstein, Inventar-Nr. 494, Christie's London: Friday, July 7, 2000, Lot 41), v žádném obraze však antické památky nehrály takovou roli jako na kroměřížském obraze.
Olej na plátně (96 x 138 cm): Sofonisba (čelenka, bohatý šat) omdlévá, před ní Masinissův otrok (přilba, pancíř)) s pláštěm přes ruku, který jí oznámil, že Masinissa byl zajat a přináší jí jed. Za Sofonisbou služebná., Togner 1999#, s. 420, č. 438, and V kroměřížské sbírce je obraz doložen od roku 1904.
Olej na plátně (86 x 258 cm): nalevo svatební tabule (číše a plné talíře), uprostřed sedí bohyně Thetis se smrtelníkem Peleem, nad nimi Apollón, který diriguje Múzy na opačné straně (v levém horním rohu) s hudebními nástroji. Nalevo stojí Bachus, napravo nahý Merkur (okřídlená čapka) jako číšníci. NAlevo od Bacha Marsyas (syrinx). Napravo pokračování příběhu, Paridův soud nalevo Minerva (zbroj), vedle nahá Juno a Venuše (s Amorem), které dává jablko sedící Paris, za ním Merkur. Výjev je zasazen do přírodního rámce., Togner 1999#, s. 357, č. 352., and Obraz je v kroměřížské sbírce doložen od roku 1904. Kompozice obrazu se vzdáleně podobá Wtewaelově Svatbě Pélea a Thetidy (1602, Braunscheig), kde je scéna s Paridovým soudem nalevo nahoře. Hlavním zdrojem poučení o svatbě Pélea a Thetis a Paridově soudu bylo shrnutí v Bájích (Fabulae) připisovaných neprávem Hyginovi (fab. 92), které obraz ilustruje.
Olej na mědi (45 x 64,5 cm): žena oděná v hermelínu sedí u stolu, ukazuje na cennosti a luxusní předměty: nádobí z drahých kovů, šperky, květiny, ovoce. Za ní jsou na zemi hudební nástroje a čtyři nahé děti vypouštějící mýdlové bubliny. Výjev je umístěn v interiéru s mohutnými antickými sloupy., Togner 1999#, s. 413-414, č. 428., and Obraz byl v kroměřížské sbírce od roku 1691. O tématu člověk-bublina srov. Exemplum: Homo bulla est.
Olej na plátně (143 x 208 cm): Venuše doprovázená Amorem v dílně chotě Vulkána, který právě na kovadlině kuje pancíř pro Venušina syna Aenea. Venuše drží již hotový meč a štít, Amor přilbu., Togner 1999#, s. 304-5, č. 304; Togner 2010#, 130., and V hamburgské Kunsthalle je přípravná kresba (inv. no. 1963-91).
Podobně komponoval obraz světce též Willmann (1702 Osek), Světec (podle legendy římský důstojník, velitel thébské legie), zobrazen jako římský voják. Inspirace asi ne přímo antika, ale antické prvky barokního umění jeho předchůdců. and Kotalík 1982#, s. 107, č. k. 99.
Olej na plátně (110 x 89 cm): jako Paris a Helena jsou zobrazeni Aloisie Lodovica Anna de Montecuccoli a František Antonín Berka hrabě Hovora z Dubé (přilba zdobená válečným výjevem, antikizující brnění, plášť sepnutý na rameni, meč s rukojetí v podobě lva). Drží se za ruce a kráčejí doprava, za nimi architektura, napravo v průhledu antikizující lodě. Za dvojicí jde služka se psem., Vlnas 2002#, 280 č. II/1.14., Stolárová, Vlnas 2010#, III.30, and Historizující portrét byl oblíben na vídeňském císařském dvoře za Leopolda I. (pod vlivem oper a slavností). Portrét vznikl při příležitosti svatby zobrazeného páru roku 1672. Inspirací byl Škrétovi obraz Únos Heleny od Quida Reniho, (1631, Louvre), z něhož převzal i služku se psem.