Alegorie vítězství Karla VI. nad Turky. and Studie pro dekoraci stropu Horního Belvedéru ve Vídni. Jedno ze slavných vítězství z let 1716-1718, které pro císaře Karla VI. vybojoval Evžen Savojský.
Olej na dřevě (44 x 32 cm): Spravedlnost (Justitia) s mečem a Mír (Pax) s holubicí s olivovou ratolestí na rameni. Obě ženy mají odhalená ňadra, bohaté šaty, sedí vedle sebe a Mír objímá Spravedlnost. Nad nimi tři putti sypající na na ně květiny, napravo ženský genius (křídla) korunuje Mír olivovým věncem., Fučíková 1997#, I/53, and Císař Rudolf je oslaven jako "ex utroque Caesar", vládce v míru i ve válce, v emblamatickém traktátu, který císaři věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Obsahově i kompozičně úzce souvisí s obrazem z roku 1603 (Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.).
Kresba: Venuše (polonahá) se obrací napravo, k Bacchovi (polonahý, věnec na hlavě), který jí podává číši vína. Bacchus sedí na oltáři?, za ním sud s vínem, před ním na zemi konvice. Za Venuší Amor s lukem, který ji objímá kolo ramene. Nalevo sedí Ceres (ve vlasech má obilné klasy, v napřažené pravici srp), obrací se k Venuši, u jejích nohou snop obilí a koš s ovocem. Výjev je zasazen do příroního rámce, pod stromem, přes jehož větev přehozena látka, takže vytváří stinný přístřešek. and Patrně narážka na Terentiovu průpovídku ze hry Kleštěnec: "Sine Cerere et Baccho friget Venus" (bez Cerery a Bakcha Venuše mrzne), čili bez chleba a vína mrzne láska.
Antemion se objevuje na malířské výzdobě záklopového stropu a ve vlysu na stěně Vojtěchově sálu v prvním patře jižního křídla, antemion na exteriéru "Hodinové věže" na severovýchodním nároží zámku pochází třicátých let 16. století. Poprvé se tato ornamentika v architektonické malbě v českých zemích objevuje v kutnohorském Hrádku z roku 1493. and Hrubý 2003#, 31-42.
Olej na plátně (64 x 52, 5 cm). Polopostava vousatého muže v antikizující zbroji., Mžyková 1994#, 133-134., Seifertová, Ševčík 1997#, s. 45, 46, obr. 41., and Obraz vznikl v době působení Byse v Praze. Podle Mžykové (1994), spolu s obrazem Andromeda, tvořil patrně dvojici protějškových polopostav, jako mozaiková instalace stěny, snad ve Strakově malostranském paláci (Jan Petr Straka z Nedabylic, MS, čp. 476).
Svoboda 1978, 427-428. and Autor studoval skutečné archeologické památky, dochoány jsou jeho studie hlavic, řím, ornamentálních detailů apod. Autor však nezobrazuje skutečnou architekturu, stavby jsou fiktivní rekonstrukcí, i když v některých případech je výjev připomínkou známé stavby. Vzhledem k řadě archeologických nesrovnalostí nelze obraz ztotožnit se skutečností. V tomto případě autor vymyslel peripteros bez celly, s iónskými hlavicemi zdobenými festony, který ve skutečnosti nemohl nikdy existovat.