Kresba: fantazijní krajina do níž je vkomponována antická stavba z Hadriánovy vily v Tivoli (chrámek vlevo), Kotalík 1982#, s. 97, č.k. 83, and Sadeler pobýval v Itálii v první polovině 90. let 16. století, v roce 1593 byl v Římě. Jeho série pohledů na antické památky (Sadeler 1606) však byla vytvořena podle cizích předloh. V tomto souboru se na s. 41 objevuje stejný chrámek jako na této kresbě.
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67a
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67b
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67c
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67d
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67e
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67f
Do kruhového medailonu, které bylo určeno pro zobrazení mince nakresil Ottavio Strada, syn Jacopa Strady, emblém císaře Rudolfa II: orla s šípem a nápis ADSIT (Austria Divinis Semper Iucunda Triumphis)., Kotalík 1982#, č. k. 65., and Kresba původně určena pro nějaké nerealizované dílo Jacopa Strady o antických mincích podle vzoru práce Enea Vico (Vico 1558).
Skiza - Upoutaný Prométeus s orlem a putti, příprava na výzdobu reliéfní architektury - trojúhelníkové kompozice- štíty., Kotalík 1982#, s. 109; Blažíček, Preiss 1980#, s. 42-43., and Prometheus s orlem - v období baroka alegorie potrestané pýchy a vzpurnosti, v klasicismu již jako hrdina, který se obětoval pro lidstvo.
Kresba (12, 8 x 17, 8 cm): Minerva (přilba, kopí, štít, plášť, antické brnění, pod ním dlouhý chitón), na přilbě sedí sova. Napravo od Minervy sedí Múzy: Úraníá (Múza hvězdářství) se sférickým astrolábem, Rétorika s caduceem, Hudba s loutnou, napravo ženská postava se stuhou (?). Před Minervou je do země vsazená kamenná deska, na kterou oblečený putto vytesává kladivem a dlátem nápis "inscius non honorabitur." Výjev je zasazen do krajiny (stromy vlevo)., Fučíková 1997#, V/537, and Nápis na kameni je citát z Vulgaty, "nevědomý nebude ctěn" (Sirach 10, 28).