Kříž ze zlatého plechu; jsou v něm uloženy ostatky (dřevo sv. kříže, trn z trnové koruny Krista, houba a část kopí Kristova) a je zdobený drahými kameny, středověkými a pozdně římskými kamejemi (žena s čelenkou, císař a filosof) pocházejícími ze sbírky Karla IV., Bažant 2003#, 130., and Císař Karel IV. se snažil v Praze soustředit nejvzácnější křesťanské relikvie a mezi jiným postupně získal části všech tří tehdy známých ostatků Kristova kříže, jeruzalémského, konstantinopolského dokonce i sporného trevírského. Do těchto křížů (dochovaly se pouze dva) Karel uložil jeruzalémské a konstantinopolské ostatky a umístil je na Karlštejně, kde měly chránit korunovační klenoty a tím celou říši. Korunovační kříž pochází původně ze 13. století (Francie), svou archaizující podobu dostal po roce 1354, kdy jej dal Karel IV. upravit. Uprostřed kříže jsou pod křišťálovým okénkem relikvie svatého kříže, hřebu, houby a provazu a autentičnost těchto ostatků mělo zdůraznit začlenění tří antických římských kamejí - safírové s mužskou hlavou, sardonyxové s Antonií mladší (1. století) přeřezanou na Sv. Helenu připojením svatozáře a monogramu SA EA (Sancta Helena) a rovněž sardonyxové s Alexandrem Velikým (2.-3. století) považovaným za císaře Konstantina. Symbolický význam mělo patrně i začlenění pěti byzantských kamejí (z onyxu, ametystu, sardonyxu a dvou z chalcedonu) z 10. - 12. století a štaufské kameje z 12. století zobrazující trůnícího krále, patrně považovaného za Fridricha II., na něhož Karel IV. vědomě navazoval. Relikvie dovezené do Prahy neměly pouze symbolickou, ale i významnou praktickou dimenzi. Když Karel IV. získal z Trevíru vzácnou relikvii papežské berly sv. Petra, začlenil ji do berly pražského arcibiskupa, tzv. berly sv. Vojtěcha, čímž byla pravomoc tohoto úřadu významně rozšířena - její nositel mohl nadále udělovat při významných svátcích odpustky.