Výzkum je zaměřen na životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění. Cílem bylo také vytipovat strategie, které se ukazují pro tuto situaci jako adaptivní nebo neadaptivní. Výzkumu se zúčastnilo celkem 139 žen, které vyplnily Dotazník životní spokojenosti (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) a Cope Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) v době začátku své léčby.
Z výsledků vyplývá, že ženy jsou ve srovnání s ostatními aspekty životní spokojenosti nejvíce spokojené se svým partnerstvím, bydlením a sexualitou, nejméně spokojené pak se svým trávením volného času a finanční situací. Z copingových strategií užívají tyto ženy nejčastěji strategie Plánování, Pozitivní reinterpretaci a Aktivní coping. Jako adaptivní strategie pro situaci neplodnosti a její léčby se ukázaly strategie Vyhledávání sociální opory a Pozitivní reinterpretace, naopak strategie Popření se ukázala jako neadaptivní.
Výzkum také naznačuje možné implikace do psychologického poradenství ženám, které se v této situaci nacházejí. and This research is focused on life satisfaction and coping strategies of women undergoing their first IVF treatment. The aim was also to find coping strategies which are adaptive or non-adaptive for this situation. The sample of 139 women filled in two questionnaires: Life satisfaction questionnaire (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) and COPE Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) at the beginning of their treatment.
Results show that women are most satisfied with their partnership, housing and sexuality in compared with other aspects of life satisfaction, and they are at least satisfied with their leisure time and financial state. From coping strategies they use the most often Planning, Positive reinterpretation and active coping. As adaptive coping strategies we found Seeking of social support and Positive reinterpretation, on the contrary we found coping strategy Denial not adaptive.
There are some useful implications forms this research for psychological counseling for women undergoing IVF treatment.
Celkové počty bakterií v půdách pohoří Ladak (Indie) nejsou ovlivněny polštářovitou rostlinou Thylacospermum caespitosum (čeledˇ hvozdíkovité, patří k tzv. ekosystémovým inženýrům) ani nadmořskou výškou (4 600 – 5 900 m n.m.), ale tyto dva faktory ovlivňují složení mikrobiálního společenstva. Získaná data rozšířila znalosti o r/K strategii heterotrofních bakterií půd v alpínském a subniválním pásu Himálaje, kde doposud nebyla provedena na toto téma žádná studie. and The total number of bacteria in soils of the Ladakh Mountains (India) are not affected by the cushion plant Thylacospermum caespitosum (family Caryophyllaceae, the ecosystem engineer) and the altitude (4,600–5,900 m a. s. l.), but these two factors affect the composition of microbial communities. The data obtained in this pioneer study extend our knowledge of the r/K-strategy of heterotrophic bacterial species in soils of the Himalayas.
Šídlatky (rod Isoëtes) jsou prastaré plavuně s pozoruhodnými adaptacemi na nedostatek živinových zdrojů ve vlastním prostředí. Jejich unikátní životní strategie je dodnes úspěšná, ne však bezmezně odolná vůči globálním změnám prostředí. Šídlatky tvoří významnou složku vyhraněných vodních i suchozemských ekosystémů a citlivě indikují jejich stav. Detailní znalost anatomie, fyziologie a ekologie těchto živoucích fosilií je klíčem k pochopení fungování a zranitelnosti jejich často rozsáhlých biotopů a zajištění jejich ochrany, případně obnovy., Quillworts (genus Isoëtes) are ancient lycophytes with remarkable adaptations to the sparse nutrient sources in their environment. Their unique life strategy has been successful to these days, but not entirely resistant to the global environmental changes. Quillworts make up an important component in well-defined aquatic and dry-land ecosystems and sensitively indicate their state. A detailed knowledge of the anatomy, physiology and ecology of these living fossils is the key to understanding the operation and vulnerability of their often extensive biotopes and to ensuring their protection or recovery., and Martina Čtvrtlíková.
Bouček, Jaroslav: Jan Slavík: Příběh zakázaného historika. Praha, Nakladatelství H&H 2002, 190 stran. Jde o první biografii výjimečné osobnosti české historiografie Jana Slavíka (1885–1978), který si získal renomé jednak svými kritickými reflexemi ruské revoluce a sovětského Ruska, jednak přemýšlením nad českými dějinami a svou účastí v polemikách o jejich „smyslu“. Autor poskytuje solidní přehled o Slavíkově životě a díle, a již tím je dle recenzenta jeho kniha záslužná. Nevyužil však příležitost ozřejmit jeho metodologický přínos pro sociální vědy v Československu, zvláště v navázání na Maxe Webera. Za největší problém recenzent pokládá přílišnou závislost autora na Slavíkových interpretacích a snahu o jejich obhajobu namísto kritického rozboru. and Bouček, Jaroslav. Jan Slavík: Příběh zakázaného historika. Prague: H&H, 2002, 190 pp. The work under review is the fi rst biography of the outstanding Czech historian Jan Slavík (1885–1978). Slavík acquired a reputation as a writer of critical articles on the Russian revolution and Soviet Russia and of refl ections on Czech history, and for his involvement in the debates about the ‘meaning’ of Czech history. The biography provides a reliable overview of Slavík’s life and works, and for that reason alone is noteworthy. It fails, however, to use the opportunity to elucidate Slavík’s contribution to methodology in the social sciences in Czechoslovakia, particularly in connection with Max Weber. The reviewer sees the greatest problem in the author’s excessive dependence on Slavík’s interpretations and his attempt to defend them rather than subject them to critical analysis.