In the submitted article the author compares progress in the area of reproductive medicine in the last 30 years with the status of legislation on assisted reproduction in the Slovak Republic. In the first part she provides details on techniques that are currently available for treatment of infertility (artificial insemination, in vitro fertilization and embryo transfer) and documents its application at the assisted reproduction clinics in Slovakia. In comparison with the established practice she elucidates provisions of the SSR Ministry of Health Measure no. 24/1983 of the Ministry of Health Bulletin on conditions for artificial fertilization, which recognizes only one of the assisted reproduction methods and determines conditions, which must be met by applicants for the treatment. In accordance with the legislation obsolete terminology, the author turns to sources of possible definitions, while she inevitably encounters the legal status problem/the degree of legal protection of embryos, which are handled with during assisted reproduction related treatment.
In the other part she contemplates discrepancy in conditions, which are determined for performance of the assisted reproduction by the Ministry of Health Measure, their observation and relevance for the medical practice. Following that she pays heed to general legislation on informed consent and donation of cells in the Health Care Act and determining of parental rights, which closely relate to the performance of assisted reproduction. In conclusion of this part she defines areas, which require more elaborate regulation and formulates issues, which are not settled by the Slovak legal order at all. As a solution, the author submits two possible approaches to regulate assisted reproduction, which could be assumed by the law-maker, – a paternalistic, or liberal approach. and Autorka v predkladanom článku porovnáva pokrok v oblasti reprodukčnej medicíny za posledných 30 rokov so stavom právnej úpravy asistovanej reprodukcie v Slovenskej republike. V prvej časti približuje techniky, ktoré sú v súčasnosti dostupné pri liečbe neplodnosti (artificiálna inseminácia, in vitro fertilizácia a embryotranfer) a dokumentuje ich aplikáciu na klinikách asistovanej reprodukcie na Slovensku. V porovnaní so zavedenou praxou približuje ustanovenia stále platného Opatrenia Ministerstva zdravotníctva SSR č. 24/1983 Vestníka MZ Úprava o podmienkach pre umelé oplodnenie, ktoré pozná len jednu z metód asistovanej reprodukcie a stanovuje podmienky, ktoré musia žiadatelia o zákrok splniť. Autorka sa v súlade s terminologickou zastaralosťou právnej úpravy obracia k zdrojom možných definícií, pričom nevyhnutne naráža na problém právneho statusu/miery právnej ochrany embryí, s ktorými sa pri úkonoch spojených s asistovanou reprodukciou manipuluje.
V ďalšej časti sa zamýšľa nad diskrepanciou medzi podmienkami, ktoré pre výkon asistovanej reprodukcie stanovuje opatrenie Ministerstva zdravotníctva, ich dodržiavaním a aktuálnosťou pre medicínsku prax. Napokon venuje pozornosť všeobecnej právnej úprave informovaného súhlasu a darcovstva buniek v zákone o zdravotnej starostlivosti a určovaniu rodičovských práv, ktoré s výkonom asistovanej reprodukcie úzko súvisia. V závere tejto časti vytyčuje oblasti, ktoré si vyžadujú prepracovanejšiu reguláciu a formuluje otázky, ktoré slovenský právny poriadok neupravuje vôbec. Ako riešenie autorka predkladá dva možné prístupy ktoré by k regulácii asistovanej reprodukcie zákonodarca mohol zaujať - paternalistický alebo liberálny prístup.
Výzkum je zaměřen na životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění. Cílem bylo také vytipovat strategie, které se ukazují pro tuto situaci jako adaptivní nebo neadaptivní. Výzkumu se zúčastnilo celkem 139 žen, které vyplnily Dotazník životní spokojenosti (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) a Cope Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) v době začátku své léčby.
Z výsledků vyplývá, že ženy jsou ve srovnání s ostatními aspekty životní spokojenosti nejvíce spokojené se svým partnerstvím, bydlením a sexualitou, nejméně spokojené pak se svým trávením volného času a finanční situací. Z copingových strategií užívají tyto ženy nejčastěji strategie Plánování, Pozitivní reinterpretaci a Aktivní coping. Jako adaptivní strategie pro situaci neplodnosti a její léčby se ukázaly strategie Vyhledávání sociální opory a Pozitivní reinterpretace, naopak strategie Popření se ukázala jako neadaptivní.
Výzkum také naznačuje možné implikace do psychologického poradenství ženám, které se v této situaci nacházejí. and This research is focused on life satisfaction and coping strategies of women undergoing their first IVF treatment. The aim was also to find coping strategies which are adaptive or non-adaptive for this situation. The sample of 139 women filled in two questionnaires: Life satisfaction questionnaire (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) and COPE Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) at the beginning of their treatment.
Results show that women are most satisfied with their partnership, housing and sexuality in compared with other aspects of life satisfaction, and they are at least satisfied with their leisure time and financial state. From coping strategies they use the most often Planning, Positive reinterpretation and active coping. As adaptive coping strategies we found Seeking of social support and Positive reinterpretation, on the contrary we found coping strategy Denial not adaptive.
There are some useful implications forms this research for psychological counseling for women undergoing IVF treatment.