Portál je trojdílný. Vnější edikula s korintskými kanelovanými tříčtvrtečními sloupy bez píšťal, hlavice tvoří v mělké voluty s rozetami, na obou stranách jsou diagonálně umístěny listy. Stejné hlavice jsou v Ludvíkově křídle a na oknech Vladislavského sálu. Sloupy nesou architráv s patrně až v 19. století přidaným tympanonem. Sloupy spočívají na hranolových trnožích. Vnitřní prostor se v hloubce zdi zužuje a podhled je opatřen kazetováním.Toto řešení nemá obdobu v italské architektuře, ale často se s ním setkáváme na reliéfech. Vnitřní edikula je zmenšenou verzí vnější až na to, že nad vlysem je nasazena archivolta s kopií reliéfu sv. Jiří v boji s drakem. Ve cviklech nad archivoltou jsou akantové trojúhelníky. Vnitřní edikula rámuje pravoúhlé ostění vlastního vchodu do kostela., Homolka 1985#, s. 120-123 (datováno kolem 1500), s. 191 (datováno po 1509)., and Antikizující portál sv. Jiří měl starobylou basiliku propojit s Vladislavovým palácem.
Krčálová 1989, s. 6: Ried zkombinoval celou tektonickou klasicizující soustavu z vylamovaných říms, kladí a z pilastrů, rámující velká třídílná obdélná okna, renesanční soustava v Záalpí tehdy neobyčejně pokročilá (rekonstrukce viz. Mencl 1978, 107), Renaisance Art#, obr. 7., and Krčálová 1989#, s. 6.
Dominanta Nového města. Centrální stavba založena Karlem IV. podle modelu oktogonální kaple paláce v Aachen. Přestavba za opata Matyáše, rádce krále Vladislava (1498 přesbytář, nová klenba, patrně H. Spiess). Hvězdicová klenba (1575, patrně dílo Boniface Wolmuta, připsal mu ji E. Bachmann, 1958), dynamická koncepce, síť kružby ve tvaru hvězdy, už konstrukce renesančního typu. and Hořejší 1979#, s. 18, 21, 56, 72, 149, pozn. 28, obr. 136.
Fragmenty architektonických článků, hlavice s palmetami., Denkstein 1958#, obr. 28., and Vlivy z oblasti kolem Poitiers a Dijonu, ve stavební aktivitě prvé fáze stavby (antické římské palmetové kompozity na hlavicích a další palmety na archivoltách zbytku severního portálu, hlavice polosloupu v jedné část bývalého západního vstupního prostoru. Tato část (1185-1197) vykazuje štaufské vlivy s převladající rostlinnou a zvířecí ornamentikou románského slohu.